Hostem Hovorů je operní pěvec a umělecký šéf Hausopery, Josef Škarka. Operní pěvkyně a pěvce svlékl do plavek, nechal zpívat za výlohou s knihami, nebo roznášet věnečky se šlehačkou. Jeho umělecký spolek totiž přivedl soudobou tuzemskou operu do bazénu, knihkupectví nebo kavárny. Je opera pouze pro zasvěcené? Moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2022. Premiéra 19. 4. 2022 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Hostcast. Literatura nahlas. Každý měsíc jeden článek z literárního měsíčníku Host. Kritická diskuze v rozšířené verzi jako podcast. Ondřej Nezbeda a jeho hosté v diskuzi o knihách, které vyčnívají.
Diskutují Ondřej Nezbeda, Klára Fleyberková, Josef Chuchma, Kryštof Eder, Olina Stehlíková, Libor Staněk, Ondřej Buddeus, Petr A. Bílek, Petr Vizina a další.
Natočeno 2022-2024. Webová premiéra 1. dílu 19. 4. 2022 (Anchor.fm, 43 min.).
Lit.: anonym: Kverulanti: Smrt staré Maši (Vratislav Maňák). In web Anchor.fm, 19. 4. 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po souboru existenciálních povídek o samotě a společenském románu z padesátých let přichází Vratislav Maňák s experimentem. Skrze archaické a folklorní žánry zkouší vyprávět příběhy z dávné historie, které se vztahují k vášnivým diskusím dneška. Legenda „O tetřevích perlách“ vypráví o ohrožení vzácného ptáka, v úvodní povídce „O smrti staré Maši“ autor domýšlí život Ježíšovy matky Marie, který jí církev odepřela, povídka „O Žitovi“ je v podstatě příběhem kejklíře s veřejným míněním, legendou o populismu. Daří se mu ale tato témata skutečně reflektovat, nebo jde jen o osobitou literární hru?
Lit.: anonym: Kverulanti: Nejlepší, kterou máme. In web Anchor.fm, 9. 6. 2022 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Letošní ročník Ceny Jiřího Ortena se v mnohém lišil. Během covidového roku nevyšly téměř žádné prózy mladých autorů do třiceti let, takže mezi přihlášenými naprosto převažovali básníci a knih bylo v soutěži méně než obvykle – sedmnáct. Možná to bylo i tím, že někteří nakladatelé své autory zapomněli přihlásit. Jestli se ale diskutující na něčem shodnou, tak na tom, že Cena Jiřího Ortena by měla zůstat takovou, jaká je.
Lit.: anonym: Kverulanti: Filosofie moderní písně (Bob Dylan). In web Podcasters Spotify, 19. 10. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Bob Dylan vydal knihu Filosofie moderní písně. Osobní úvahy, výklady a představy, ke kterým ho inspirovalo 66 vybraných písní. Proč právě tyhle? A co má být tou filosofií? Diskutují básník Petr Hruška, literární vědec Petr A. Bílek a publicista a hudebník Petr Vizina.
Lit.: anonym: Kverulanti: Čokoládová krev (Radka Denemarková). In web Podcasters Spotify, 14. 3. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Radka Denemarková se nikdy nebála velkých příběhů a prohlášení. Důkazem je i její nový román Čokoládová krev, ve kterém jako protagonisté vystupují Božena Němcová, francouzská spisovatelka George Sand a americký oligarcha John D. Rockefeller. Je to „román témat, ne dat a jmen“, vysvětluje ovšem spisovatelka v závěrečné poznámce. „Proti konvencím, proti těm, kteří mají moc a bojí se svobody.“ O jejím románu diskutují literární a divadelní kritička Josefína Formanová a literární kritici Josef Chuchma a Kryštof Eder.
Lit.: anonym: Kverulanti: Letnice (Miroslav Hlaučo). In web Podcasters Spotify, 16. 5. 2024 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Román Letnice Miroslava Hlauča jsou výjimečný debut, shodují se kritici Blanka Činátlová, Petr A. Bílek a Kryštof Eder. Literární lahůdka, která se vymyká současnému trendu autofikčních a sociálně zaujatých próz, a vrací se k tradici vášnivého, literárního vyprávění. A padla i jedna sázka.
Připravila Veronika Fráňová, Štěpánka Minárová.
Natočeno 2022. Premiéra 19. 4. 2022 (Rádio Proglas Junior, 16:00 h.).
Lit.: Fráňová, Veronika: Mendel na hrášku: Na návštěvě u otce genetiky. Pořad v souvislostech. In web Rádio Proglas Junior, Letos oslaví 200. narozeniny a jeho jméno bude už navždy spjato s hrášky. A i když ho ve škole vyhodili od zkoušky, nakonec se stal zakladatelem genetiky. Kdo to byl Gregor Johann Mendel? Proč ho osud zavál právě do Brna? Kde se vzala jeho láska ke včelaření? A jak mu neúspěch pomohl ke slávě? Nalaďte si Barvínek v úterý 19. dubna od 16 hodin!
Za Gregorem Johannem Mendelem jsme vyrazili do Mendelova muzea Masarykovy univerzity, které se nachází na brněnském Mendlově náměstí. Žádnou samostatnou budovu byste tu ale nenašli, jelikož muzeum sídlí v areálu Augustiniánského opatství. K němu patří také rozlehlá zahrada, a v její horní části včelín, ve kterém Mendel před více jak sto lety sedával a kde si i přes povinnosti nakonec našel čas na svůj velký koníček – včelaření.
V roce 1868 se stal Mendel opatem a musel se starat o celý klášter. „Musel sedět v kanceláři a hodně papírovat. V té době neměl čas na své pokusy s rostlinkami, s hráškem a s jestřábníkem. A tak začal víc provozovat svoje koníčky, a jedním z těch koníčků bylo také včelaření. Později si nechal postavit tento včelín, kam se vlezlo i 15 úlů, a měl tam také kancelář,“ vysvětluje nám náš průvodce Matěj Přikryl. Časem byl Mendel velmi aktivním včelařem, stal se předsedou včelařského spolku a přispíval svými články do různých časopisů. (…)
Michaił Zygar. Kompletní audiokniha.
Čte Tomasz Ignaczak.
Natočeno 2022. Vydala Agora, duben 2022 (MP3, celková délka 17 hod. 2 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Nie ma dziennikarza na świecie, który tak głęboko jak Michaił Zygar przeniknąłby sekrety Władimira Putina i jego dworu. Jego rozmowy z najbliższymi współpracownikami rosyjskiego prezydenta doprowadziły go do szokującego wniosku: Putin nie istnieje. Kto więc rządzi na Kremlu? Kto trzyma w szachu pół świata? Kim jest człowiek, który uchodzi za rosyjskiego prezydenta?
Nie, Zygar wcale nie twierdzi, że Putin jest marionetką. Odpowiedź jest znacznie bardziej fascynująca. Układa się ona w opowieść przypominającą serial ‚House of Cards‘. Tylko że każde słowo, każda anegdota w tej historii jest prawdziwa.
‚Wszyscy ludzie Kremla‘ to również kapitalnie udokumentowana panorama elit rządzących Rosją w XXI wieku i szokująca rzecz o mechanizmach autorytarnej władzy, o których dziś powinniśmy wiedzieć jak najwięcej…
S profesorem Michalem Vrablíkem si budeme povídat o novince v postupu prevence kardiovaskulárních onemocnění, která vychází z nových důkazů klinického výzkumu. Svůj příběh bude vyprávět i pacientka Jana Salabová, která infarkt myokardu prodělala.
Natočeno 2022. Premiéra 19. 4. 2022 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.). Repríza 16. 7. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).
Hostem je docentka Veronika Bílková z Právnické fakulty UK. Podle pozorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě porušují ruští vojáci na Ukrajině lidská práva. Nedopouštějí se také válečných zločinů? Je možné jim to nad všechnu pochybnost prokázat? Vladimír Kroc se zeptá expertky na mezinárodní právo, která se mise účastnila.
Natočeno 2022. Premiéra 19. 4. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 17:06 h.).
Ivan Rössler, Marie Říhová a Ivan Holeček. Kompozice ke dvacetiletí našeho největšího písničkového festivalu Porta. Dramaturg Jan Czech. Režie Ivan Holeček.
Hovoří Mirek Kovářík, Kapitán Kid a další.
Natočeno 1989. Repríza listopad 1989.
Lit.: 
Boková, Marie: Mladý rozhlas. In Scéna, 27. 11. 1989 (recenze).
Jak souvisí dědictví zástupných válek a migrační rasismus, válka na Ukrajině a rozpad Jugoslávie? Rozhovor se slovinskou filozofkou Marinou Gržinić připravil Ondřej Trhoň.
Natočeno 2022. Premiéra 18. 4. 2022 (ČRo Rádio Wave, 19 min.) v cyklu Otevřené hlavy.
Lit.: Trhoň, Ondřej: Ve východní Evropě opakujeme krutost Západu, jen turbo rychlostí, říká filozofka Marina Gržinić. In web ČRo Radio Wave, 18. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Marina Gržinić je slovinská filozofka, členka Slovinské akademie věd a umění, umělkyně a kritická teoretička. V rozhovoru rozebíráme, jaké je postavení střední Evropy v postkoloniálním světě, jak se selháními postsovětské transformace souvisí nacionalismus nebo co s tím má do činění válka na Ukrajině.
Je na nacionalismu bývalého sovětského bloku, východní Evropy, něco specifického? Problémy s nacionalismem jsou i v USA nebo Británii.
Je to užitečná ideologie. Slouží jako štít, který skrývá kriminální činy. Být součástí kapitalismu znamená, a během posledních 30 let znamenalo, podporovat mafiánské státní struktury. Bývalým členům komunistické nomenklatury nebo jejich dětem totiž pak začalo jít jen o peníze. A velmi doslova vyrabovali všechno, včetně toho zbytku silné ekonomiky, kterou jsme ve Slovinsku měli. Nedokázali řídit, ale jen prodávat a vydělávat na tom.
Jak dopady takové věci zakryjete? Národovectvím. Prodáte lidem myšlenku přirozeného národního státu. Ta jde ruku v ruce s patriarchálními tendencemi. A zatímco lidé proklamují základní nacionalistické fráze -â jsme výjimeční, jsme silní, nenávidíme ostatní -â ztratíte všechno. Svobodu, práva, ono minimum, které sekulární socialismus vybudoval, jako jsou například potraty. Za socialismu byly potraty povolené! Podívejte se, co se děje v Polsku. (…)
Připravil Matěj Skalický. Editace Janetta Němcová. Rešerše Zuzana Marková. Hudba Martin Hůla.
Hovoří popularizátor kosmonautiky Dušan Majer.
Natočeno 2022. Premiéra 19. 4. 2022 (ČRo Plus, 23 min.).
Lit.: Skalický, Matěj: Místo moře oběžná dráha? První soukromá výprava na ISS je významný krok, říká publicista. In web ČRo Plus, 19. duben 2022 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Nová kapitola komerčních vesmírných letů. Na Mezinárodní vesmírnou stanici se dostala první soukromá výprava, tento týden by se podle plánu měla vrátit na Zemi. Jaký výcvik dostávají vesmírní turisté? A kam všude se lidstvo podívá? Odpovědi hledá popularizátor kosmonautiky Dušan Majer.
Proč nás bolí, když se kácí? Dokument o vztahu lidí ke stromům připravil Daniel Kupšovský. Dramaturgie Marek Mojžíšek (za tvůrčí skupinu Dokument), Terezie Jirásková (za Radio Wave). Zvukový design Tomáš Pernický.
Hovoří Kryštof Zvolánek, Libor Mládek, Marie Brožová, Jaroslav Němec, Petr Iran, Barbara Trojanová, Jan Klapuš, Jiří Kupšovský.
Natočeno 2021. Premiéra 15. 1. 2022 (ČRo Rádio Wave, 33 min.) v cyklu DokuVlna. Repríza 18. 12. 2022 (ČRo Plus, 14:34 h.); 19. 10. 2023 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Radiodokument; 1. 2. 2026 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.
4. místo v soutěži Report 2022. Shortlist Prix Italia 2023. Shortlist Prix Bohemia 2023, sekce Dokument.
2. místo v sekci Dokument na Prix Bohemia Radio 2023.
Lit.: Kupšovský, Daniel: Strom storm. Poslechněte si příběh o pocitech, které v nás vyvolává kácení. In web ČRo Radio Wave, 15. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Proč porážíte strom, kterej je úplně zdravej a maj na něm sojky hnízdo?“ ptá se v dokumentu Strom storm jeho autor Daniel Kupšovský muže s motorovou pilou, který právě kácí kaštan před okny jeho bytu. Tenhle zážitek v něm vzbudil nejdřív vztek, ale pak i hlubší zájem o stromy a jejich osud ve městě.
„Opravdu se musí kácet stromy všude, kam se přestěhuji?“ ptá se dál autor. Své vyprávění podpořil mnoha zvukovými kulisami a názory lidí, které natáčel po dobu čtyř let – dokud se nevyřešila kauza hrozícího kácení stromořadí v ulici, kam se po zážitku s pokáceným kaštanem přestěhoval. A díky němuž se pak dozvěděl i o dalších případech týkajících se kácení dřevin, kvůli kterým se lidé dokonce přivazují ke stromům.
Dokument odhaluje různé názory na péči o stromy na pozadí tří kauz – hřiště Na Smetance, javoru na Smetanově nábřeží v Praze a březové aleje ve Slavonicích. Zároveň zachycuje emoce, které v posledních letech vyvolávala medializace tématu klimatické změny spojená s extrémně horkými léty, úbytkem spodních vod, požáry, povodněmi, vichřicemi nebo tornády a taky ztrátou lesních ploch po napadení kůrovcem.
„Víme, že se bude postupně oteplovat, a nemáme zjištěno, jaký stromy bychom měli používat,“ říká architekt Libor Mládek, který při navrhování staveb počítá i se zelení. „Tím, že se mění klima, už tady s největší pravděpodobností takhle velký stromy, jako třeba stoletý (nebo kolik stovek let je stromům na Karláku), nikdy nevyrostou. Teda pokud my s tím nebudeme pracovat a nebudeme hledat odpovědi na blízkou budoucnost,“ dodává. (…)
Powered by WordPress