Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

16. 3. 2022

Přepište dějiny – V tom našem protektorátu… (2022)

Filed under: Podcast — Premek @ 12:47

Připravili Martin Groman a Michal Stehlík.

Natočeno 2022. Webová premiéra 16. 3. 2022 (Přepište dějiny, 23 min.). K poslechu zde.

Pozn.: 16. března 1939 byl první den Protektorátu Čechy a Morava, toho dne byl vyhlášen. Nejen v prvních týdnech, ale v mnoha ohledech po celou dobu navazoval na instituce a síly druhé i první republiky. Do jaké míry byl „náš“ a do jaké „jejich“? Podporovatelé na Gazetistu pak v bonusové části zjistí, jak první den protektorátu prožil filmový magnát Miloš Havel nebo jak okupace změnila život spisovatele Františka Kožíka. Ode dneška najdete Přepište dějiny textově také v Deníku N.

Použité zvuky: Budování protektorátu. Bereme protektorát jako německý, on byl přitom hodně český (ČRo, 24. 3. 2018), Vznik Protektorátu Čechy a Morava 15. březen 1939 (YouTube, 16. 3. 2016), Tak začal protektorát 15. 3. 1939 (Hledání ztraceného času ČT, YouTube 10. 4. 2020), 80 let od nacistické okupace Československa – 2. dí YouTube, 13. 3. 2019), Noc rozhodnutí (ČT 1993, režie: Pavel Háša).

Lit.: Groman, Martin – Stehlík, Michal: Protektorát nebyl jen „jejich“, ale také „náš“. In web Deník N, 16. 3. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na webu Deníku N i v jeho tištěné podobě budete od nynějška každý týden nacházet nový seriál, který navazuje na oblíbený podcast historika Michala Stehlíka a publicisty Martina Gromana Přepište dějiny. První díl se věnuje době skutečně přelomové, tedy výročí vzniku protektorátu Čechy a Morava, který se připomíná 15. března. Kdy ale protektorát přesně vznikl a jak na počátku fungoval?

Čeští (nejen nacionálně extremističtí) politici hned z několika stran v posledních letech opakovaně žádali, aby se 15. březen stal státním svátkem jako den připomínky okupace zbytku předválečného Československa. Protektorát jako takový ale oficiálně vznikl až o den později a především převzal alespoň v prvních týdnech a měsících struktury druhé republiky. Smršťovat jej na příběh nacistických agresorů a českých obětí tedy tak docela nelze.

Protektorát na jeho počátku logicky v mnoha ohledech formovali sami Češi – někteří v domnění, že se dá ještě něco zachránit, jiní s pocitem, že přišla jejich chvíle. Pletli se všichni. Ostatně státní instituce zůstaly v prvních okamžicích podobné těm předchozím. Prezidentem byl dál Emil Hácha, parlament reálně už od předchozího podzimu neexistoval, či aspoň nefungoval a jediným oficiálním politickým subjektem po 15. březnu 1939 byla politická strana Národní souručenství. Za cíl si kladla především jednotu národa, sociální spravedlnost a péči o mládež. (…)

Host Apetýtu – Rudolf Březina (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:10

Host Apetýtu: krasobruslařský trenér Rudolf Březina.

Připravilo Brno v roce 2022. Premiéra 15. 3. 2022 v rámci pořadu Apetýt (ČRo Brno, 23 min.).

Lit.: Hostačná, Lucie: Důležitá je rodinná pohoda a netahat si práci domů, říká otec krasobruslařů Březinových. In web ČRo Brno, 15. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Krasobruslení je dřina. Doprovází ho tvrdé pády i zranění, ale základem je umět se vždycky zvednout a pokračovat. Své o tom ví rodinný klan Březinů, který vládne českému krasobruslení. Jeho hlavou je otec Rudolf, který stojí za sportovními začátky svých dětí – Michala i mladší Elišky.

„Nevím, jak by mě hodnotili moje děti, kdyby měli ocenit moje pozitivní stránky coby trenéra,“ směje se Rudolf Březina a dodává, že se snaží o to, aby v jejich rodině přicházely na řadu i jiná témata než jen krasobruslení. „Práce by se neměla nosit domů, snažíme se to vytlačit a soustředit se i na jiné věci.“

Březina přiznává, že stále hledá cesty, jak závodníkům pomoct a také se vzdělávat. „Snažím se na tréninku moc nemluvit, naučil jsem se tenhle klidný přístup a vyhovuje to oběma stranám,“ svěřuje se trenér krasobruslení a otec dvou úspěšných dětí. (…)

Interview Plus – Jan Vevera (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:50

Jan Vevera, hlavní psychiatr Armády České republiky. Obránci Ukrajiny prožívají heroické období. Něco podobného se dá pozorovat také u obyvatel zemí, do kterých míří ukrajinští uprchlíci. Jak to udělat, abychom po prvotním vzepětí vydrželi pomáhat příchozím i po delší době? Dokáže se Česko vyrovnat s vlnou uprchlíků?

Natočeno 2022. Premiéra 16. 3. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Osobnost Plus – Igor Blaževič (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:50

Igor Blaževič, lidskoprávní aktivista, zakládající člen organizace Člověk v tísni, dokumentarista. Kultura neomezené moci musí skončit, řekl v rozhovoru před 22 lety. Nemá dnes pocit, že nejenže neskončila, ale naopak posiluje? Proč je Srbsko kromě Běloruska a Bosny jedinou zemí v Evropě, která zatím na Moskvu neuvalila žádné sankce? A sleduje v této vypjaté době osud svých filmových kolegů v Rusku? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 3. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Pro a proti – Izolace Ruska (2022)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:49

Premiér Petr Fiala chce Rusko dostat vedle ekonomické, také do diplomatické izolace. Je rozumné s Ruskem zcela zpřetrhat vztahy a ztratit tak nad děním ve 146 milionové zemi disponující jadernými zbraněmi jakýkoli vliv? A je ekonomicky a patrně i politicky zdecimované Rusko to, co po skončení války potřebujeme, abychom učinili svět bezpečnějším?

Debatují ekonomický antropolog (působící na Fakultě sociálních věd UK) Martin Tremčinský a místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář z TOP09.

Natočeno 2022. Premiéra 16. 3. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).

Lit.: oci – Koubová, Karolína: Když Rusko izolujeme, nebudeme vědět, co se z té černé zóny může vynořit, obává se antropolog. In web ČRo Plus, 16. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropská unie začíná uplatňovat čtvrtý balík sankcí proti Rusku, mluví se také o diplomatické izolaci Kremlu. Co to může přinést?  (…)

Evropská unie začíná uplatňovat čtvrtý balík sankcí proti Rusku, které zaútočilo na Ukrajinu. Evropští politici se shodli na potřebě také diplomatické izolace Ruska. „Západ by měl jít ještě dál. Nese to sebou sice negativní důsledky, ale to jako se Rusko chová, nám nedává jinou možnost,“ souhlasí s přerušením vztahů s Ruskem místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). Naopak ekonomický antropolog Martin Tremčinský nabádá k opatrnosti.

„Také se bavme o tom, co se bude dít později, v horizontu let. Protože absolutní odstřižení Ruska může vytvořit podmínky, které nebudeme schopni předvídat a řešit,“ vyzývá Tremčinský z Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. (more…)

Média, lži a příliš rychlý mozek (2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:37

PAudiokniha Média, lži a příliš rychlý mozek - Petr Nutil - Zbyšek Horáketr Nutil. Průvodce postpravdivým světem. Kompletní audiokniha.

Čte Zbyšek Horák.

Natočeno 2021. Vydala Grada v roce 2021 (MP3, celková délka 7 hod. 54 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.:  Jak jsme manipulováni a nevíme o tom? Co jsou to hoaxy? Ukazují média svět takový, jaký skutečně je? Proč nám politici lžou? Co je to mediální gramotnost? Proč je potřeba kritické myšlení? A jak si s námi zahrává mozek?

To jsou jen některé z aktuálních otázek, na které najdete odpovědi v této audioknize. Jejím autorem je spoluzakladatel webu manipulatori.cz, který se snaží podporovat nezávislé a kritické myšlení a odkrývat mediální lži.

V první části audioknihy odhalíte zákonitosti našeho chování a rozhodování. Zjistíte, proč naše přání tak často formují budoucnost, pochopíte, jak nás ovlivňuje naše vlastní iracionalita, proč podléháme skupinové hlouposti a jak snadno se dopouštíme myšlenkových chyb.

Druhá část audioknihy se věnuje žhavé současnosti. Zaměřuje se na běžně užívané argumentační fauly a na odhalení manipulativních a propagandistických postupů v politice i médiích. Poznáte zákulisí mediálního průmyslu a výroby zpráv i techniky, jak námi média mohou manipulovat.

A v neposlední řadě porozumíte tomu, jak odhalovat falešné zprávy, poznat pravdu od lži a nepodlehnout konspiračnímu myšlení.

Ďábel z Frejštejna (2022)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:34

Martina Novotná.

Čte Milan Šmíd.

Natočeno 2022. Vydalo Čti mi! v roce 2022 (MP3, celková délka 8 hod. 54 min.).

Série Moravské případy Jakuba a Viléma #1

Pozn.: Na hrad Frejštejn se sjíždí urození hosté, aby se zúčastnili hostiny pořádané Jindřichem z Frejštejna, který zde vládne koncem 13. století. Během tohoto veselí ale dochází nejen ke krádeži jedné cenné věci, ale dokonce k vraždě.

Na objasnění zločinů osobně záleží Vilémovi, synovi hradního pána. Ten ve snaze zapůsobit na bezcitného otce a získat ztracenou věc zpět nečekaně spojí své síly s potulným loutnistou Jakubem, který má na dopadení pachatele ještě větší zájem než on sám. Situace se zkomplikuje v okamžiku, kdy vyjde najevo, že zločiny, spáchané na hradě, jsou jen pomyslnou špičkou ledovce. Podaří se nezvyklé dvojici vyšetřovatelů odhalit toho, kdo stojí v pozadí zločinů, nebo na šibenici skončí nevinný člověk, protože Vilém nebude mít dost odvahy dovést do konce pátrání, kde stopy vedou až do jeho nejtěsnější blízkosti? (anotace)

Lit.: Horáková, Nikol: Recenze audioknihy: ĎÁBEL Z FREJŠTEJNA (Martina Novotná). In web Čteme české autory, 10. 3. 2022 (posluchačská recenze). – Cit.: Martina Novotná, vycházející hvězda žánru historické detektivky, ve své tvorbě využívá nejen zkušenosti z kriminalistiky, ale především dává průchod vášni k dějinám a nezdráhá se ani sáhnout po prvcích fantasy. Léta páně 2020 debutovala Vraždou nepočestné panny publikované v elektronické podobě u Kknihy.cz a její první tištěnou knihou se pak o rok později stal Ďábel z Frejštejna, vydaný nakladatelstvím Knihy s úsměvem, které si nakonec vzalo do parády celou sérii – pod názvem Moravské případy Jakuba a Viléma. (more…)

Z Ruska vyrazil další jezdec Apokalypsy (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:22

Jan Fingerland. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 15. 3. 2022 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Z Ruska vyrazil další jezdec Apokalypsy. In web ČRo Plus, 15. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Každá válka přináší řadu bezprostředních utrpení lidem v dosahu zbraní. Jenže málokterá válka se obejde bez dalších důsledků a pro tu, kterou zahájil Vladimir Putin invazí na Ukrajinu, to platí mnohonásobně. V jejím důsledku budou trpět miliony lidí daleko od bojiště.

Po apokalyptickém jezdci války, jak o něm mluví Zjevení svatého Jana, který symbolizuje válku, z Moskvy do světa vyrazil ještě další – na černém koni, který představuje hlad.

Rusko i Ukrajina jsou předními producenty a vývozci pšenice a dalších obilovin, případně jiných zemědělských plodin. Jenže Putinovo rozhodnutí vpadnout do sousedního státu tento export ohrozilo. (…)

Jak (ne)dopadla další jednání mezi Ukrajinou a Ruskem (2022)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 10:47

Libor Dvořák. Komentář.

Natočeno 2022. Premiéra 15. 3. 2022 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Dvořák, Libor: Libor Dvořák: Jak (ne)dopadla další jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. In web ČRo Plus, 15. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Začalo už čtvrté kolo rusko-ukrajinských jednání, která by měla směřovat k rozumnému konci celého konfliktu. Rozhovory mezi oběma znepřátelenými stranami tentokrát neprobíhají na běloruském území, ale přestěhovaly se do online režimu, což by mělo pokračovat i nadále. Navíc by systém videokonference mohl fungovat permanentně, což je zřejmě v plánu. Proč se tedy jednání čtvrtého kola hned v úvodu zadrhla?

Podle slov poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka se tak skutečně stalo v zájmu zpřesnění stanovisek obou stran.

Člen ruské Prezidentské rady pro mezinárodní otázky Bogdan Bezpalko je však přesvědčen, že po údajném útoku ukrajinských raketových vojsk na sídliště v Doněcku, při němž mělo zahynout nejméně dvacet lidí, ztrácejí podobné kontakty smysl. Pokud se zmíněný útok potvrdí, bude to pro vyjednávací proces vážná překážka – i když ruská strana proti ukrajinským civilistům podobné útoky podniká dnes a denně. (…)

Stačí málo 1/?? (2022-2023)

Filed under: Podcast — Premek @ 10:07

Stačí jeden poslech a můžete se mít lépe. Načerpejte dávku inspirace z rozhovorů s předními českými osobnostmi pro svůj rozvoj i svůj byznys.

Natočeno 2022-2023. Webová premiéra 1. dílu 9. 2., 2. dílu 24. 2. 2022, 5. dílu 29. 4. 2022 (Spotify). 8. dílu 30. 6. 2022 (Spotify, 54 min.), 9. dílu 28. 7. 2022, 10. dílu 22. 9. 2022, 11. dílu 27. 10. 2022, 12. dílu 1. 12. 2022, 13. dílu 21. 12. 2022. K poslechu zde.

Obsah: 1. Zdeněk Pohlreich – 2. Filip Maleňák – 3. Karolína Four – 4. Vladimír Polívka – 5. Adam Táborský. – 6. Lucie Kutrová – 7. Tomáš Jindříšek – 8. Markéta Lukášková – 9. Vojtěch Malina – 10. Maxim Habanec – 11. Barbora Bühnová – 11. Michal Hrubý – 12. Roman Juráš – 13.

Lit.: anonym: M. Lukášková: „Když mi přišla nabídka na napsání první knihy, myslela jsem, že jde o vtip.“ In web Spotify, 30. 6. 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Markéta Lukášková je jedna z nejtalentovanějších českých spisovatelek, autorka knih Losos v kaluži nebo Majonéza k snídani. A taky autorka 7. nejpopulárnějšího autorského podcastu v Česku „Příběh, který se opravdu stal“.

V rozhovoru nám prozradila, kdy se při psaní knížky i rozbrečela. Povyprávěla, jak jí nabídka na napsání první knížky přišla z čistého nebe. A řekla nám i to, čeho jako spisovatel v Česku musíte dosáhnout, abyste se psaním mohli živit.

Otevřeně s námi mluvila i o svých úzkostech a vysvětlila, proč by doporučila psychoterapii úplně každému. Zvlášť těm, kteří ji nevěří. A proč právě jí psychicky pomohl pohyb a běhání.

A určitě poslouchejte až do konce, protože se dozvíte, jak ji napadlo začít s vlastním podcastem, který je jeden z nejposlouchanějších v Česku. Zjistíte, o čem právě teď píše další knížku. Nebo jestli by někdy udělala rozhovor s některým ze svých hejtrů.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress