Osud pozapomenutého básníka 90.let jako svědectví doby. Kromě textů Karla Jana Čapka zazní také texty a vzpomínky Jindřicha Jůzla a Patrika Valoucha. Připravil Vít Malota.
Spoluúčinkuje Petr Gojda. Na autora vzpomíná a z prózy Novelka čte Ondřej Vetchý.
Natočeno 2022. Premiéra 19. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.).
Lit.: Malota, Vít: VEČER NA TÉMA. In Facebook, 17. 1. 2022 (status). – Cit.: Krom jiných význačných jmen literární a vůbec kulturní obce, účastnil se natáčení i Ondřej Vetchý. Bylo zvláštní, požádat mého bývalého pedagoga, aby se navrátil ke kapitole života, již měl za definitivně uzavřenou.
A nebylo jednoduché přesvědčit jej, aby četl básně člověka, který mu byl tak blízký. A Novelku? Úryvek z toho textu, jenž psal Karel před smrtí? Kde bojuje o vlastní existenci? To jsem měl za nemožné. Bolestivý byl nejen Karlův odchod, vlastně celý přátelský vztah. Ale podařilo se překonat, zlomit, překročit – raněnost duše, fyzickou nemožnost vyslovit… Ondřej natáčet nechtěl, bojoval se slovy, nejraději by vše rozdělil do několika dní, neboť to vše v celku byla přílišná zátěž. Ale pak usedl… a jeho niterný ponor do duše přítele a výjimečného básníka – si můžete poslechnout tuto středu od osmi hodin večer na Vltavě.
Bez přehánění – má nejnáročnější práce pro rozhlas. A nejvíce obohacující. O to víc si budu vážit, věnujete-li dvě hodiny svého času. Věřím, že je to cenné. Důležité. A není dobré zapomenout.
Lit.: Malota, Vít: Karel Jan Čapek. Tragický osud básníka konce století. In web ČRo 3 Vltava, 19. leden 2022 (článek). – Cit.: Rozhlasový portrét básníka, který zazářil v polovině 90. let, ale po své sebevraždě upadl v zapomnění. Na studenta, spolužáka i přítele vzpomínají a jeho poezii komentují literární historikové a teoretici Jiří Brabec, Petr A. Bílek, Jiří Flaišman či Igor Fic, nakladatelský redaktor Jindřich Jůzl, básník Jaromír Typlt nebo herec Ondřej Vetchý. Premiéru poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání. Pořad není vhodný pro děti a mladistvé, obsahuje expresivní výrazy.
Zazní texty Patrika Valoucha a básně ze dvou sbírek poezie Karla Jana Čapka – Menuet s krejčovskou pannou (Host 1993) a Karel je nemocný a předčítá (Host 1997). Součástí pořadu je i první uvedení Čapkova posledního prozaického textu Novelka. To vše provázeno hudbou, kterou autor sám zmiňuje jako sobě blízkou. (…) Pořad není vhodný pro děti a mladistvé, obsahuje expresivní výrazy.
Před 60 lety, 22. ledna 1962, se v Ostravě Vítkovicích narodil básník Karel Jan Čapek. Během osmdesátých let vystřídal řadu vysokých škol i dělnických zaměstnání, ale po revoluci, již jako třicátník, nastoupil na FF UK, kde studoval český jazyk se zaměřením na literaturu. Setkal se tam s řadou začínajících básníků i již etablovaných teoretiků, se kterými měl konečně možnost plnohodnotně sdílet vlastní tvorbu.
V první polovině 90. let byl považován za jednoho z nejtalentovanějších a nejslibnějších literátů své generace. Spolu s Petrem Borkovcem či J. H. Krchovským to měl být právě on, kdo vytyčí směr, jímž se má česká poezie po roce 1989 ubírat. Po napsání pouhých dvou sbírek (Menuet s krejčovskou pannou, Karel je nemocný a předčítá) a přípravě nikdy nevydané prózy Novelka ale jeho dílo uzavřela smrt přivozená vlastní rukou. Mnoho zůstalo nevyřčeno. Mnoho nedopsáno, nedokončeno. Stačilo pár let a jméno Karel Jan Čapek upadlo téměř v zapomnění. (…)
Ve vltavském Večeru na téma se vydáme třicet let nazpět. Do doby, kdy česká poezie prošla nebývalým zlomem. Celospolečenská změna se odráží zákonitě i v umění a je třeba hledat nové cesty, způsoby vyjádření. Vydáme se do doby chaosu, svobody a nekonečných možností.
Je namístě se ptát, kde končí umění a začíná terapie? Není četba tvorby psychicky nemocného básníka jen čtenářským voyeurstvím? Nebo se v případě Karla Jana Čapka jedná o dílo nadčasové, výsostně básnické a schopné obstát samo o sobě? (..)