Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Profesor Vladimír Baar z Ostravské univerzity, odborník na postsovětský prostor. Masivní nepokoje v Kazachstánu zasáhly celou zemi a vyžádaly si desítky mrtvých a stovky raněných. Spějí násilnosti ke konci? Povedou protesty k posílení pozice současného prezidenta Tokajeva, který dlouhodobě usiluje o lividaci mocenských vlivů svého předchůdce Nursultana Nazarbajeva? Jakou roli při potlačování nepokojů hraje účast ruských výsadkářů? Připravil Jan Bumba.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 1. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Bumba, Jan: Tokajev nevěří vlastním silám. Pozvání Rusů pro něj bude špatné, může být nahrazen, říká expert Baar o dění v Kazachstánu. In web ČRo Plus, 10. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Kazachstánu podle vyjádření kanceláře prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva opět zavládl klid a úřady znovu získaly kontrolu nad vládními budovami, které předtím obsadili demonstranti. Během nepokojů zemřelo 164 lidí a další tisíce byly zraněny. „Jaká je skutečná pravda, to se možná nikdy nedovíme. Nemáme informace ani o žádných disidentech, protože je to tvrdě policejní stát,“ přibližuje politický geograf Vladimír Baar.

Kazachstán už před několika lety začal ve spolupráci s Čínou budovat komplexní systém kontroly obyvatelstva. Ovšem fakt, že režim nedlouho po začátku protestů požádal o pomoc z Ruska, podle Baara nasvědčuje tomu, že si není jist podporou ze strany vlastních bezpečnostních složek.

Rusko zároveň kazašskému režimu ochotně vyhovělo, protože to potvrzuje jeho velmocenskou roli a sféru vlivu ve Střední Asii, a to i v souvislosti s blížícím se jednáním se Severoatlantickou aliancí.

Dalším faktorem je, že v Kazachstánu se významnou geopolitickou silou stává také Čína, která od 90. let velmi posílila svůj vliv v regionu a dnes je významnějším obchodním partnerem středoasijských zemí než Rusko.  (…)

V Jihoafrické republice žije v současné době asi 7,5 milionu lidí s virem HIV. Zatímco na přelomu tisíciletí se pacienti i neziskové organizace o ně pečující potýkali s nevolí a šikanou úřadů, dnes se zapojují do největšího programu proti šíření HIV na světě. Pořad připravila Kateřina Havlíková.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 1. 2022 (ČRo Plus, 11:10 h.).

Jan Wintr, ústavní právník z Katedry teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Za zásadní považuje odblokování možnosti podat na hlavu státu žalobu pro hrubé porušení ústavy. Zároveň se domnívá, že korekci potřebuje i proces jmenování premiéra, v němž má nyní prezident až přílišnou volnost. Jak velkou by měl mít prezident moc? V čem by se měla česká ústava zpřesnit? A má podle něj šanci návrh k Ústavnímu soudu na zrušení části vyhlášky o povinném očkování proti nemoci covid-19, který podepsalo 14 senátorů? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 1. 2022 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: lup – Tachecí, Barbora: Je třeba zrušit přímou volbu prezidenta, nebo upravit Ústavu, domnívá se ústavní právník Wintr. In web ČRo Plus, 10. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Je pravdou, že Miloš Zeman vykonává prezidentskou funkci velmi aktivisticky a že řada konfliktů vychází z toho, že prezidentem je právě Zeman. Přesto právě jeho prezidentství ukázalo, že v zavedení přímé volby a nezměnění pravidel výkonu prezidentské funkce či vztahu k jiným ústavním orgánům je zabudován latentní konflikt, který může kdykoliv vyvřít,“ myslí si Jan Wintr, ústavní právník z Katedry teorie práva a právních učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Ústavní právní Wintr dospěl k závěru, Ústava nedostatečně vymezuje prezidentské pravomoci: „Ukázalo, že konstelace, jak je to v Ústavě napsané, je do budoucna riskantní. V momentě, když si prezident postaví hlavu a kdy půjde proti principu parlamentní republiky, ve které je vláda odpovědná Poslanecké sněmovně a za složení vlády odpovídá premiér, a prezident se rozhodne, že to nebude respektovat, tak jsme viděli, že je velmi obtížně možné s tím něco dělat, pokud prezident dobrovolně neustoupí.“  (…)

Předsedou Pirátské strany zůstává vicepremiér a ministr Ivan Bartoš. Kandidátka s komunistickými ideály Jana Michailidu ve stranických volbách neuspěla. Co nám o pirátské straně řekl její víkendový střet o to, jakou roli má hrát v politice? Může levicové křídlo Pirátů v budoucnu ohrozit spolupráci strany zejména s konzervativními partnery ve vládě? Debatovat budou politolog CEVRO Institutu Ladislav Mrklas a  politolog z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ondřej Slačálek.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 1. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.; 24 min.).

Lit.: Koubová, Karolína – oci: Ivan Bartoš začal s rolí předsedy srůstat. Hrozí mu osud otce zakladatele, tvrdí politolog Slačálek. In web ČRo Plus, 10. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Českou pirátskou stranu dál povede Ivan Bartoš. Je strana pod jeho vedením spolehlivým členem vládní koalice? „Pokud chtějí být Piráti zřetelným koaličním partnerem, tak v jejím čele musí stát Ivan Bartoš, který je vicepremiérem,“ říká k rozhodnutí strany politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu. Také politolog Ondřej Slačálek z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy znovuzvolení rozumí, má ale k jeho roli mezi Piráty výhrady.

„Bartoš už jako by začal s pozicí předsedy strany srůstat a zastiňovat jiné potenciálně výrazné lidi ze strany,“ upozorňuje Slačálek a dodává: „Jako by mu hrozil osud otce zakladatele, jako je Václav Klaus pro ODS nebo Miloš Zeman pro ČSSD. To je pozice, ve které asi ani on nechce být. Piráti řeší mimo jiné problém, že mají málo viditelných lidí. Strana potřebuje nové výrazné tváře.“

Před pirátskou stranou tak stojí zásadní spory a Slačálek prý nevidí ani jasně formulovanou identitu Pirátů. „Volbou Bartoše strana deklarovala, že bere vážně účast ve vládě. Ale bude si také muset projít sebereflexí,“ vysvětluje. (…)

Kaskadér Dimo Lipitkovský zažil potápění Titanicu, příběh krále Artuše i Van Helsinga. Jaké to je, když kvůli vám opakují scénu za půl milionu dolarů? Chce někdy režisér, aby kvůli věrohodnosti byli kaskadéři vážně v nebezpečí? A co zažijete na place vedle Morgana Freemana nebo Angeliny Jolie? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 1. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.). Repríza 11. 7. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Host: Vladimír Skrepl, malíř. Moderuje: Markéta Kaňková. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Host: zpěvák, kytarista Petr Fiala. Moderuje Tereza Kostková. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2022. Premiéra 10. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).