Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Výpravy za poznáním a zábavou. Moderuje Josef Kluge.

Natočeno 2021. Premiéra 11. 9. 2021 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát, tentokrát na Arcibiskupském zámku v Kroměříži s ředitelem tohoto památkového objektu Jiřím Uhlířem. Jeho cílem bude i přiléhající Podzámecká zahrada a vinné sklepy pod zámkem.

Natočeno 2021. Premiéra 11. 9. 2021 (ČRo 2 Praha, 14:04 h.).

Klimatická změna dělá z lidí pašeráky. Například v rohu Afriky připravila mnohé lidi o obživu a to způsobilo, že začali pomáhat pašerákům zvířat. Časopis National Geographic spustil mezinárodní projekt na ochranu zvířat před pašováním, konkrétně gepardů. Připravila Martina Mašková.

Hovoří Pavla Říhová, členka expertní skupiny Interpolu pro oblast tzv. wildlife crime; Jana Hajduchová, spolupracovnice EAGLE Network nevládní organizace působící v Africe; Jan Dungel, malíř, výtvarník a znalec zvláště latinskoamerické přírody.

Natočeno 2021. Premiéra 11. 9. 2021 (ČRo Plus, 11:07 h.; 53 min.).

Lit.: Mašková, Martina: Na „tygří bujón“ upozornila inspektory úmrtnost zvířat. „Myslela jsem, že se to v Česku neděje,“ vzpomíná expertka. In web ČRo Plus, 11. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Obchod se zvířaty bují všude na světě. V chudých zemích ke spolupráci s pašeráky místní obyvatele mnohdy přivedou dopady klimatických změn. Trasy nelegálních překupníků směřují i do Evropy. „Vždycky jsem si myslela, že se toto Česku vyhýbá a tady se to stát nemůže. A potom najednou jsme zjistili, že tu máme obchod s nosorožčími rohy nebo s tygřími bujóny. Je to trošku neuvěřitelné,“ říká spolupracovnice Interpolu Pavla Říhová.

Pašování zvířat do světa, včetně Česka, je mnohdy záležitostí mezinárodních gangů, které spolupracují s obyvatele třetích zemí. Buď chudých lidí, nebo těch, kteří mají z tohoto byznysu prospěch.

V případě medializovaného obchodu s tygřími produkty inspektory tenkrát na stopu pašeráků tygřích produktů přivedla vysoká mortalita mladých tygrů ve zdejších chovech. (….)

Zámek Maleč za časů F. L. Riegra a dnes. Připravila Jarmila Konrádová. Pořad doplní ukázky ze zápisků Marie Červinkové-Riegrové a ze vzpomínek Anny Lauermannové.

Hovoří Riegrův prapravnuk Václav Macháček a historik Milan Vojáček.

Natočeno 2021. Premiéra 11. 9. 2021 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Překladatelka a literární historička Miloslava Slavíčková vypráví o švédském filmu, který byl inspirován románem Milostné léto, a také o autorových knihách, které v Česku nevyšly. Připravila Eva Ocisková.

Natočeno 2021. Premiéra 11. 9. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:40 – 10:00 h.) v cyklu Víkendová příloha u příležitosti 90. narozenin Ivana Klímy.

Definice metodologických předpokladů, účast umění i „pokrok“ techniky a technologií. O možnostech komunikace a vzájemném vlivu mezi literaturou a medialitou, literární a mediální vědou, hovoří Milena M. Marešová a badatelé z ÚČL AV ČR Richard Müller, Stanislava Fedrová a Tomáš Chudý.

Natočeno 2021. Premiéra 11. 9. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 9:40 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Heretické proudy jsou lakmusovým papírkem mocenských vztahů společnosti, říká o svém aktuálním výzkumu David Zbíral. Připravila Martina Pouchlá.

Natočeno 2021. Premiéra 10. 9. 2021 (ČRo Plus, 24 min.).

Lit.: oci – Pouchlá, Martina: Středověk nebyl zlatý věk víry. I tehdy měli lidé rádi diverzitu, ilegální obsah se šířil v rodinách, říká religionista. In web ČRo Plus, 10. září 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Středověké inkviziční záznamy jsou takové policejní záznamy středověku,“ říká religionista David Zbíral z Masarykovy univerzity v Brně, šéf projektu DISSINET, který skládá dohromady údaje o inkvizičních záznamech. „Často bychom čekali záznamy o čarodějnických sabatech, ale ve většině jde o suché policejní záznamy o tom, jak se lidé spolu stýkali, prováděli nějaké rituály nebo si vyměňovali knihy, které byly v té době vnímány jako ilegální.“

Cílem projektu, který Zbíral vede a na který získal prestižní grant Evropské výzkumné rady, je využít a shromáždit velký objem dat zhruba o 20 tisících osobách, 5 tisících lokalitách a až o 2 milionech vazeb mezi těmito lidmi a lokalitami. (…)