Host: sportovní komentátor Robert Záruba. Moderuje Tereza Kostková. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.
Natočeno 2021. Premiéra 12. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Ondřej Vaculík. Úvaha nad proměnou tváře města v autorské interpretaci. Režijní spolupráce Alena Zemančíková.
Účinkuje Ondřej Vaculík.
Natočeno v roce 2015. Repríza 12. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.; 14 min.) v cyklu Dopolední četba.
Lit.: Zemančíková, Alena: Ondřej Vaculík: Když Prahou brázdil trolejbus… In web ČRo 3 Vltava, 12. červenec 2021 (anotace). – Cit.: (…) Některá místa ve městě zůstávají po generace stejná, odolávají i převratům i stavebnímu ruchu. A jiná by člověk po letech nepoznal. Ondřej Vaculík rozvíjí v další ze svých úvah myšlenku o duši města, která se někdy krčí strachy v těsném koutě na předměstí, zatímco po hlavní ulici se řítí moderní provoz.
Připravil Ivan Motýl.
Připravila Ostrava v roce 2021. Premiéra 12. – 16. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 8:40 h.). Repríza 12. – 16. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 16.30 h.); 18. – 22. 8. 2025 (ČRo 3 Vltava, 9:05 h.).
Obsah: 1. Samizdaty Vladimíra Liberdy ve stínu Nové huti Klementa Gottwalda – 2. Petřkovice Milana Kundery a underground v Kunčičkách – 3. Z Kunčiček do Hrabové za Petrem Bezručem, Jaromírem Šavrdou a Vilémem Závadou. – 4. Německá a židovská literatura v centru Ostravy. – 5. V srdci města s Janem Balabánem a Petrem Hruškou.
Lit.: Motýl, Ivan: Literární mapa Ostravy aneb od Slezských písní po underground. In web ČRo 3 Vltava, 12. červenec 2021 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Víte, kterou ostravskou čtvrť proslavil Milan Kundera ve slavném Žertu nebo kde všude v Ostravě vznikaly samizdaty? Odpovědi přináší právě vznikající Literární mapa Ostravy, s jejímiž autory jsme se vydali na Výlety s Vltavou. (…)
Tramvaj číslo 4 míří z centra Ostravy k hlavní bráně kunčické Nové huti, která dnes patří britské ocelářské skupině. Ve stínu železáren nás čekají dva z tvůrců Literární mapy Ostravy – Pavel Hruška a Ilona Rozehnalová. „Málo se ví, že hutnické kolonie tady v blízkosti jedné z prvních velkých staveb socialismu, se staly za normalizace centrem ostravského samizdatu,“ vypráví Rozehnalová.
Míříme k bytovce v Bořivojově ulici. „V čísle 49 žil disident a jeden z prvních ostravských signatářů Charty 77 Vladimír Liberda. Za opisování a šíření samizdatů skončil ve vězení,“ ukazuje literární historik Pavel Hruška dům z padesátých let. (…)
Připravila Veronika Šikulová.
Natočeno 2021. Premiéra 12. 7. 2021 (SRo Rádio Devín, 9:35 h.).
Jan Vávra. Komentář.
Natočeno 2021. Premiéra 11. 7. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Vávra, Jan: Jan Vávra: Proč nás minulost pořád dohání? In web ČRo Plus, 11. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Takzvané vyrovnání s minulostí je tématem, které se do naší veřejné debaty pravidelně vrací. Každou chvíli se vynoří něco nepříjemného, co nám připomíná, že naše nedávná minulost nebyla taková, jakou bychom rádi viděli a jakou se 30 let snažíme vytvářet.
S minulostí se samozřejmě nejde beze zbytku vyrovnat, protože každá společnost – podobně jako každý jedinec – potřebuje samu sebe vidět lepší, tedy statečnější, spravedlivější, úspěšnější, než jaká ve skutečnosti byla. Problém nastává, když je rozdíl mezi tradovaným obrazem a realitou příliš velký.
Zatímco protektorátní minulost je aspoň nějakým způsobem reflektována, komunistická minulost – a zejména ta normalizační – je zatím interpretována dosti protichůdně a zjednodušeně.
A proto nás čas od času dožene. Nedávno například novináři zjistili, že ministryní spravedlnosti vybraný kandidát na šéfa žalobců Igor Stříž pomáhal za normalizace jako vojenský prokurátor do vězení lidem, kteří z náboženských důvodů nechtěli nastoupit vojenskou službu. Druhým příkladem je čerstvý návrh předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky na snížení důchodů vybraným komunistickým kádrům a zaměstnancům tehdejšího aparátu. (…)
Dětská traumata nás mohou doprovázet i v dospělosti. Lze na ně někdy zapomenout, nebo bude nutné se k nim vrátit? A je vždy nutné v terapii vyprávět všechny detaily událostí, které se staly? Připravila Adéla Paulík Lichková.
Hovoří psycholožka Natalie Schwab Figusch.
Natočeno 2021. Premiéra 9. 7. 2021 (ČRo Rádio Wave, 23 min.).
Lit.: Paulík Lichková, Adéla: Lidé většinou vědí, co se jim stalo, ale chtějí to vytěsnit, říká psycholožka o dětských traumatech. In web ČRo Radio Wave, 9. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dětské trauma způsobují nejčastěji fyzické nebo psychické násilí, závislost rodičů na návykových látkách, nefunkční citová vazba nebo i kombinace čehokoliv z uvedeného. Pokud není adekvátně ošetřeno v dětství, mohou se jeho následky projevovat mnoho let i v dospělosti.
„Lidé přichází, když mají pocit, že se jim něco v duši otevřelo, ale nevědí, co to je,“ popisuje zkušenosti ze své praxe psycholožka a psychoterapeutka Natalia Schwab Figusch, která se terapii traumatu dlouhodobě věnuje. Ženy sexuálně zneužívané v předškolním věku nejsou mezi její klientelou bohužel žádnou výjimkou.
Trauma se ale zapomenout ani vytěsnit nedá a život člověka ovlivňuje i tehdy, když si už není úplně vědom, že by se mu něco špatného stalo. „Lidé většinou vědí, co se jim stalo, co se odehrálo, ale nechtějí to vědět, protože to je velmi ohrožující,“ říká psycholožka. Traumatická témata u ní klienti otevírají někdy na prvních sezeních, někdy se k nim dostávají i po roce terapie. Návrat k traumatickým událostem je ale v terapii nutný. (…)
Připravila Lenka Kabrhelová. Hudba Martin Hůla. Editace, rešerše, sound design Pavel Vondra, Tomáš Dufka, David Kaiser.
Hovoří datový redaktor serveru iRozhlas.cz Jan Cibulka.
Natočeno 2021. Premiéra 12. 7. 2021 (ČRo Plus, 8:34 h.; 25 min.).
Lit.: Kabrhelová, Lenka – Vondra, Pavel – Dufka, Tomáš: Novinář Cibulka po vítězství u Ústavního soudu: Úřady se s právem občanů na informace zatím nesžily. In web ČRo Plus, 12. červenec 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pět let poté, co novinář iRozhlasu požádal o informace českou policii a ta si za ně řekla o 26 milionů korun, vyslal Ústavní soud státní správě důležitý vzkaz. Policie si podle něj nemůže říct o milionový poplatek, který přístup k informacím prakticky znemožňuje. Naopak by úřady mající povinnost informace poskytovat měly být veřejnosti mnohem nápomocnější. Jak zásadní význam může rozhodnutí mít? (…)
Připravil Jakub Schmidt.
Hovoří plavkyně Jana Procházková a překonání kanálu La Manche.
Připravil ČRo Hradec Králové v roce 2021. Premiéra 9. 7. 2021 (ČRo Hradec Králové, 11 min.).
Lit.: Schmidt, Jakub – baj: Po 14 hodinách v horizontální poloze mi nešlo stoupnout na nohy, směje se pokořitelka La Manche. In web ČRo Hradec Králové, 9. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Skočíme do vody a zaplaveme si se studentkou Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové Janou Procházkovou, která se ve volném čase hodně věnuje sportu, plavání a běhání, mezi její další zájmy patří hudba a cestování. Baví ji také fotografování, práce s lidmi a dětmi. A přesně před rokem se jí povedlo přeplavat kanál La Manche. (more…)
Rozhovor Jožky Kubáníka se Zuzanou Bydžovskou.
Připravil ČRo Zlín v roce 2021. Premiéra 9. 7. 2021 (ČRo Zlín, 22 min.).
Lit.: rvorlová – Kubáník, Jožka: Když mi doma rodily rybičky, chodila jsem za školu, vzpomíná Zuzana Bydžovská. In web ČRo Zlín, 9. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na rozhlasovou pohovku Jožky Kubáníka usedla k povídání o škole herečka Zuzana Bydžovská. Ta jako my všichni byla kdysi studentkou a teď je navíc i učitelkou herectví. Prozradila ale mnohem více, než jen svůj vztah ke škole.
„Nepamatuju si jména a čísla,“ naznačuje své školní výsledky Zuzana Bydžovská. „Bavil mě přírodopis, nechápala jsem ale zeměpis, protože učitelé tenkrát chtěli právě jen ty jména a čísla,“ dodává. Chodila údajně i za školu, to když otevřeli kino nebo když jí doma rodily rybičky.
A kdy ji napadlo být herečkou? „To jsem nechtěla. Být herečkou se mi přihodilo, když jsme se přestěhovali do Prahy. Chtěla jsem se spíš zabývat rybama,“ prozrazuje Zuzana.
V rozhovoru také vyšlo zcela náhodou najevo, že ji čeká nová role učitelky ve filmu Úča musí pryč. A co víc! V tomto filmu bude společně s ní hrát i Jožka Kubáník. (…)
Hostem Hovorů je Linda Zítová, hlavní sestra Nemocnice Mělník. Říká, že vedle odbornosti je nejzákladnější nutnou vlastností sester a sanitářů empatie. Musejí svou práci dělat rádi, musejí mít rádi lidi a vidět v tom naplnění. Na její osobní cestu zdravotnictvím až na manažerský post, na vztah k této profesi a na význam rodinného zázemí se ptá Eva Hůlková.
Natočeno 2021. Premiéra 11. 7. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.; 24 min.).
Lit.: lup – Hůlková, Eva: Obávám se podzimu, bojím se zátěže, která na nás zas asi čeká, přiznává hlavní sestra Zítová. In web ČRo Plus, 12. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hlavní sestra Nemocnice Mělník Linda Zítová zažila dobu covidovou na „svém oddělení“. Když mluví o strachu z nemoci, říká: „Zdravotníci jsou trochu jiná skupina – oni neměli strach o sebe, ale hlavně o to, aby, když se nakazí, nenakazili svou rodinu. Osobní strach se dostal úplně do pozadí,“ prozrazuje v pořadu Hovory.
Sice prý o svých obavách sestřičky, sanitáři a další zdravotníci mluvili. „Ale vydrželi, pracovali a starali se o pacienty s rizikem, že se nakazí. A na začátku to riziko bylo opravdu velké, protože nebylo žádné očkování.“
Celospolečenskou diskusi, ve které jsme se rozdělili na ty, co jsou nebo plánují očkování, a na ty, co se nedají očkovat za žádnou cenu, hlavní sestra Zítová vnímá:
„Je to velmi kontroverzní téma. Já, jako zdravotník, jsem nikdy nepochybovala, že bych se nenechala očkovat. Takže jsem, má rodina taky. Myslím, že je to jediná správná cesta k tomu, abychom měli naději, že bude lépe.“ (…)
Powered by WordPress