Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

13. 7. 2021

Blízká setkání – Jan Remeš (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:27

Host: psycholog Záchranného hasičského sboru Jan Remeš. Moderuje Tereza Kostková. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2021. Premiéra 13. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.; 27 min.).

Lit.: mka – Kostková, Tereza: Tornádo pro nás byla premiéra, přiznává psycholog pražských hasičů Jan Remeš. In web ČRo 2 Praha, 13. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „V minulosti sice tornáda byla, ale neudělala takovou škodu. Tohle pro nás byla premiéra,“ tvrdí psycholog Záchranného hasičského sboru Jan Remeš v Blízkých setkáních.

„S povodněmi a požáry zkušenosti máme. V minulosti sice tornáda byla, ale neudělala takovou škodu. Tohle pro nás byla premiéra,“ uznává psycholog Záchranného hasičského sboru Jan Remeš v Blízkých setkáních. (…)

 

Vizitka – Ondřej Fibich (2021)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:24

Ondřej Fibich, spisovatel, nakladatel, muž Šumavy. Moderuje: Jan Anderle. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2021. Premiéra 13. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.; 59 min.). Repríza 21. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Lit.: Slívová, Hana – Anderle, Jan: Šumava není jen národní park, je to obrovská bytost se spoustou povah, říká spisovatel Ondřej Fibich. In web ČRo 3 Vltava, 21. srpen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do jeho příbuzenstva patřil básník Vítězslav Nezval, rodiče se znali také s Jakubem Demlem. Mužským vzorem spisovatele, básníka, šumavského regionalisty a disidenta Ondřeje Fibicha je ale spisovatel Karel Klostermann, jehož dílo dlouhodobě vydává. S Janem Anderlem ve Vizitce mluvil i o nové autorské knize Cesty k Šumavě anebo o snaze vystopovat, kde se rodí i zdánlivě nepochopitelná rozhodnutí.

Jen ten, kdo se Šumavou prochází pomalu, zjistí, že to není pouze národní park, ale že je to taky obrovská bytost s řadou zajímavých povah a nectností, myslí si básník, spisovatel, nakladatel a milovník Šumavy Ondřej Fibich, jemuž letos vyšla kniha osobních postřehů, esejů a tipů s názvem Cesty k Šumavě. S tímto kusem republiky je podle něj spjatá jak křesťanská, tak pohanská minulost. A její nevyužitý potenciál? Nechat ji působit terapeuticky na duši. „My Šumavu vnímáme jako tělocvičnu, ale osvěžení ducha člověk nemůže provádět v rychlosti, nemůže za den ujít dvacet pět kilometrů. Já chodím pravidelně tak čtyři až pět kilometrů. Když jdete pomalu a tiše, otevírá se vám svět zvěře,“ konstatuje pan Fibich.

Jeho dětství a dospívání bylo do velké míry určené otcovým osudem, který žil jako poloviční sirotek v bídě. Za války byl nasazený, naučil se ale také rusky a překládal texty Borise Pasternaka či Anny Achmatovové. „Nebylo divu, že po válce uvěřil komunismu, který sliboval všechno to, co on nikdy neměl.“ Otcovo vnímání situace se ale brzy změnilo a v roce 1969 rodina Fibichova – včetně patnáctiletého Ondřeje – odešla do Vídně, kde se tatínkovi nabízela dobrá akademická dráha. Po půl roce se ale vrátili. Následovala práce ve slévárně, v kravíně, působení v disentu. „Byly to práce těžké, ale to patří k duchovnímu rozvoji.“ (..)

Ranní úvaha Petra Borkovce – Praskání mokré svíce (2021)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 9:49

Petr Borkovec. Ranní úvaha.

Natočeno 2021. Premiéra 13. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 6 min.).

Lit.: Borkovec, Petr: Petr Borkovec: Praskání mokré svíce. In web ČRo 3 Vltava, 13. červenec 2021 (článek  + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nevím dobře, jak bych vám to vysvětlil, ale v noci na dnešek jsem nespal doma. Nejspíš vám to nevysvětlím. Nebo jo, ale jindy. Vlastně bych rád! Vždyť „ranní úvaha“ je pro přiznání ten nejvhodnější slohový útvar.

Tak alespoň tohle: když jsem se dnes nad ránem vracel domů, zakokrhal kohout. A druhý mu odpověděl.

Jak dlouho jsem neslyšel kohoutí kokrhání? Zvuk, který téměř zmizel z mého života, ačkoli býval obyčejný. Jako by se přede mnou v tu chvíli rozevřel jiný prostor, složený z majestátních hlasů, které se ztrácejí v dáli a vzápětí se z ní dlouze vracejí. Z hrozné červené hmoty kohoutího hřebínku a laloků. Ze scén, v nichž jsme na dvorku za svítání s babičkou podřezávali kohouta a polévali jeho peří vařící vodou! Rozednívalo se, kohouti chrlili krev a kolem mě hořely červené proudy vzpomínek. (…)

Dobrovský & Šídlo: Česká média a konec starých časů (2021)

Filed under: Podcast — Premek @ 9:16

Podcast Paměti národa připravují Jan Dobrovský a Jindřich Šídlo.

Natočeno 2021. Webová premiéra 12. 7. 2021 (Seznam Zprávy, 14:00 h.; 40 min.).

Lit.: Dobrovský, Jan – Šídlo, Jindřich: Dobrovský & Šídlo: Česká média a konec starých časů. In web Seznam Zprávy, 12. 7. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ráno do trafiky a koupit si svůj oblíbený deník, pak ho v tramvaji pročíst. V kostce se seznámit s tím, co se včera stalo a pak mít pokoj až do večerních televizních zpráv, kde nás čekalo shrnutí celého dne. Tak vypadal poklidný život Čechů jako mediálních konzumentů před třiceti lety a v podstatě se po celá devadesátá léta nezměnil.

To všechno bez internetu, ale už poměrně rychle a pohotově. Česká žurnalistika počátkem 90. let začínala v podstatě od nuly, i když s několika dobrými předpoklady pro to, aby uspěla. Především tu bylo několik „mediálních domů“ komunistického režimu, které byly financovány z rozpočtu Socialistického svazu mládeže nebo přímo Komunistickou stranou Československa čili státem jako takovým. To se mělo brzy změnit – z vydávání novin se mělo stát podnikání, v němž ne všichni uspěli, ale třeba síť dosavadních předplatitelů byla pro zprivatizované subjekty velkou výhodou.

Vedle odlišným způsobem zprivatizovaných novin Mladá Fronta a Rudé právo tu byla periodika zcela nová – z revolučního Informačního servisu vznikl Respekt, na jaře 1990 se přihlásil také nový společenský časopis Reflex, neměli bychom zapomenout na první výhonky porevolučního bulváru (Expres a především obskurní Špígl). A vyskytly se i ambiciózní pokusy o vydávání nových deníků, jako byl třeba deník Prostor – designově elegantní noviny v takzvaném světovém formátu, které ale po svém startu v roce 1992 vydržely jen několik měsíců.

Nějakou dobu ještě přežily i noviny spojené s loutkovými stranami Národní fronty, tedy Lidová demokracie, Svobodné slovo nebo odborářský deník Práce. A po své samizdatové éře byl u nás obnoven i slavný meziválečný deník Lidové noviny, čehož se účastnil i jeden z protagonistů našeho podcastu Jan Dobrovský. (…)

Súmrak dobrodenia (Soumrak dobrodiní, 1998)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 9:12

Štefan Kasarda. Rozhlasová hra. Odpovědný redaktor Marta Szattlerová. Zvuk Peter Janík, Peter Čeljuska. Technik Peter Janík. Režie Vladimír Rusko.

Osoby a obsazení: Metod (Emil Horváth ml.), rádce (Dušan Jamrich), hlas (Karol Machata), biskup (František Kovár), žena (Zdena Grúberová), otec (Elo Romančík), papež (Ladislav Chudík), sedláček (Július Vašek), dozorce (Dušan Kaprálik).

Nastudoval Slovenský rozhlas Košice v roce 1998. Premiéra 9. 7. 1998 (73 min).

Pozn.: Pôvodná rozhlasová hra k 110. výročiu narodenia biskupa Pavla Gojdiča.

Vlevo dole – Šlachta sází na „3P“. ČSSD na tělocvik (2021)

Filed under: Podcast — Premek @ 9:11

Co letos nabízí voličům menší strany? Jejich volebními programy se prokousal podcast Vlevo dole. Připravili Lucie Stuchlíková, Václav Dolejší.

Natočeno 2021. Webová premiéra 7. 7. 2021 (Seznam Zprávy, 12:00 h.; 37 min.).

Lit.: Stuchlíková, Lucie – Dolejší, Václav: Vlevo dole: Šlachta sází na „3P“. ČSSD na tělocvik. In web Seznam Zprávy, 7. 7. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Minule se v podcastu Vlevo dole řešilo, že se mají předvolební průzkumy číst odzadu – protože klíčové bude, kolik malých stran se dostane do Sněmovny. V aktuálním díle reportéři Lucie Stuchlíková a Václav Dolejší probírají, čím menší strany chtějí ulovit váš hlas.

Volební program v posledních dnech představila Přísaha Roberta Šlachty, ČSSD, Zelení i Trikolóra.

„Program Přísahy mi trochu připomněl hnutí ANO. Když vstupovalo do politiky, tak mělo nejtlustší kapitolu o zemědělství a ty ostatní kapitoly tak dobře propracované nebyly. A Přísaha má takhle nejtlustší program o bezpečnosti a policii,“ popisuje Václav Dolejší.

Jiné kapitoly – třeba o důchodech nebo daních – jsou ale poměrně vágní. A autoři Vlevo dole se neshodnou na tom, jestli to vadí, nebo je to naopak geniální tahák na voliče.

„Jinak je ten program ukázková přehlídka populismu. Tam je opravdu úplně všechno – korupce, byrokracie, zneužívání sociálních dávek, migranti, no-go zóny, audity všeho i kontrola neziskovek,“ vypočítává Lucie Stuchlíková. (..)

Ptám se já – Hynek Pikhart (2021)

Filed under: Podcast — Premek @ 9:09

Jaká je teď epidemická situace v Británii? Hostem Ptám se já byl český vědec žijící ve Velké Británii Hynek Pikhart. Připravila Kristina Ciroková. Editorka Eliška Dokulilová.

Natočeno 2021. Webová premiéra 12. 7. 2021 (Seznam Zprávy, 16:48 h.).

Lit.: Ciroková, Kristina: Český vědec v Británii: Neberte si z nás příklad, můžete dopadnout ještě hůř. In web Seznam Zprávy, 12. 7. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí bude varianta koronaviru delta do konce srpna tvořit v Evropě 90 procent nových případů nákazy. Nejvíce se s ní potýká Velká Británie. Jak může ohrozit Česko?

Hostem Ptám se já byl profesor epidemiologie a lékařské statistiky na britské University College London Hynek Pikhart.

Minulé pondělí byl podle agentury Reuters v Británii nejvyšší denní přírůstek nově nakažených od začátku roku. Kvůli nakažlivější mutaci delta se ale zvyšují počty nakažených také v Česku. Zatímco v tuzemsku je ale plně očkována asi třetina obyvatel, v Británii je to asi 62 procent dospělých. „Počty nákaz rostou poměrně prudce. Každotýdenní navýšení je někde mezi 30-70 %. Narůstá pozitivita, ale zátěž na zdravotnický systém zatím není tak výrazná,“ komentoval vědec situaci ve Spojeném království s tím, že místní nemocnice chrání před návaly nemocných právě vysoká míra proočkovanosti britských občanů. (…)

Piate dejstvo (Páté dějství, 1998)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 8:26

Miklós Vámos. Rozhlasová hra. Dramaturgia Ladislav Staroň. Překlad Viktor Lukáč. Zvuk Ivan Mihál, Imrich Adamko. Režie Martin Bendik.

Osoby a obsazení: Imro (Ivan Letko), Dežo (Marián Geišberg), Klára (Gabriela Dzúriková), Lajči / postava z hry Mercucio (Miroslav Trnavský), postava ze hry Kapuletová (Soňa Ulická), chůva, postava ze hry (Darina Vašíčková), Julie, postava ze hry (Helena Geregová), Romeo, postava ze hry (Ivan Laca), Benvolio, kníže, postava ze hry (Jozef Šimonovič), Lorenzo, postava ze hry (Vladimír Minarovič).

Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava v roce 1998. Premiéra 7. 5. 1998 (Slovensko 1, 20:05 h.; 37 min).

Lit.: anonym: Piate dejstvo. In Rozhlas a televízia, ročník 72, 18/1998 (článek). – Cit.: Hra maďarského autora Miklósa Vámosa je paradoxne – nostalgickou komédiou o nenaplnených ambíciách a premárnenom živote. Celý príbeh sa odohráva počas piateho dejstva Shakespearovej tragédie Romeo a Júlia, ktoré je zároveň i posledným dejstvom hereckého života dvoch protagonistov Vámosovej hry. Päťdesiatnici Imro a Dežo prežili prevažnú časť svojho života a najkrajšie roky z neho v nehostinnosti hereckej šatne, kde dlhé večery čakali na svoj „štek“. Roky trpeli v divadle a divadlo trpelo ich. Až prišiel čas, keď musia z divadla odísť. Ich posledným predstavením je Shakespearova hra a poslednými hereckými kreáciami prvá a druhá stráž, ktoré prichádzajú na scénu až v závere posledného dejstva. Čakajúc na túto chvíľu, krátia si čas vzájomným vtipkovaním, zosmiešňovaním jeden druhého a improvizačnými „teatrálnymi“ výstupmi, ktorými zabávajú inšpicientku a rekvizitára. I keď sa im vtipkovanie darí, z podtextu zaznieva smútok z nútenej rozlúčky i starosť o budúce dni. Netalentovanosť už dokázali a iné zas robiť nevedia. Ich veľká životný otáznik je výkričníkom na zamyslenie sa pre mnohách i našich súčasníkov a samozrejme – v oveľa širšom priestore, než akým je len divadlo.

Kristína (1992)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 8:22

Adriana Kudláčová (Krúpová). Rozhlasová hra. Odpovědný redaktor Vladimír Holan. Zvuk Alojz Janeček, Jozef Bajtek. Režie Peter Jezný.

Osoby a obsazení: Kristína (Slavomíra Manáková), Jana (Helena Geregová), profesorka (Eva Rysová), Evžen (Michal Gučík), Eva (Hana Gajdošová), sestřička (Elena Petrovická), matka (Anna Javorková), Rišo ( Jozef Vajda).

Nastudoval Československý rozhlas Bratislava 23. 10. 1992. Premiéra 19. 11. 1992 (50 min).

Syndróm stratených ponožiek (Syndrom ztracených ponožek, 1998)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 8:21

Alena Bodingerová. Rozhlasová hra. Dramaturg Ladislav Staroň. Zvuk Stanislav Kaclík. Technik Ján Backstuber. Režie Róbert Horňák.

Osoby a obsazení: Helena (Szidi Tobias), Milan (Matej Landl), matka (Nora Kuželová), Saša (Alena Horňáková), voják (Robert Roth).

Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava v roce 1998. Premiéra 12. 3. 1998 (Slovensko 1, 20:05 h.; 51 min). Repríza 25. 7. 2025 (SRo 3 Rádio Devín).

Pozn.: V pôvodnej rozhlasovej hre Syndróm stratených ponožiek skúma autorka naozaj citlivým seizmografom narastanie drobných otrasov mladého manželstva, ktoré nakoniec prerastú do jeho definitívneho zrútenia sa. Výsledkom jej pozorného pohľadu je citlivá psychologická štúdia postupného vzdiaľovania sa dvoch mladých ľudí, ktorí v podstate majú k sebe veľmi blízko. Za predstieranou ľahostajnosťou hlavnej hrdinky sa skrýva hlboká tragika ženy, ktorá nemôže naplniť prirodzené poslanie ženy – stať sa matkou. Citovú bolesť, ktorá pramení v túžbe po dieťati, maskuje nevšímavosťou až ignoranstvom k sebe samej i najbližšiemu okoliu. Predstieraným citovým chladom chce uľahčiť manželovi odchod zo spoločného zväzku. Ale bolesť, že odchádza k jej najlepšej priateľke, už nevládze potlačiť. Hra je pozoruhodnou anatómiou mnohých dnešných mladých manželstiev. Ako väčšina anatomických operácií, ani táto nie je na pohľad príjemná, ale jej výsledok je poučný a alarmujúci. A rozhodne je táto hra obohatením rozhlasového dramatického vysielania. Nielen preto, že v autorskej súťaži v roku 1996 získala 3. cenu, ale hlavne pre svoje myšlienkové i umelecké kvality. (anotace)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress