Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Karel Hvížďala. Komentář.

Natočeno  2021. Premiéra 2. 6. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Dobří prezidenti měli tři životy. In web ČRo Plus, 2. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nový prezident nastoupí do úřadu 8. března 2023.  Proto je logické, že se v médiích už dnes spekuluje o různých kandidátech: z žen padají nejčastěji jména Věra Jourová, Danuše Nerudová a Lenka Bradáčová. Z mužů Vladimír Dlouhý, Michael Kocáb, Petr Pavel, Josef Středula i trestně stíhaný Andrej Babiš.

Protože kampaň se rozjede brzy po říjnových volbách, pokusím se připomenout, proč dodnes s úctou vzpomínáme na Tomáše Garrigue Masaryka a Václava Havla.

Harold Gordon Skilling, kanadský historik, bohemista, který bedlivě studoval životy obou prezidentů, došel k závěru, že oba pojí „tři životy“: kariérní, odvážně riskantní v boji za svobodnější budoucnost a prezidentský. Masaryk opustil svou univerzitní kariéru i svou zemi a pustil se do politického boje s nejistým koncem, dokázal přesvědčivě riskovat, a proto nakonec prožil třetí život jako prezident.

I Havlův život lze nahlížet podobně: diskriminovaný syn bohaté pražské rodiny se, přes odpor režimu, stal uznávaným dramatikem, který se po okupaci Československa v roce 1968 tvrdě postavil proti nesvobodě, nebál se riskovat, jako autor byl zakázán a své pevné přesvědčení stvrdil třemi pobyty ve vězení.

Proto se stal v roce 1989 jediným vážným kandidátem na prezidenta. Obdobně Masaryk neměl v roce 1918 žádného vážného protikandidáta. (…)

Připravila Alena Blažejovská.

Hovoří Pavel Švanda. Fejeton čte Vladimír Krátký.

Připravilo Brno v roce 2021. Premiéra 5. 6. 2021 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 29 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Sociální sítě jsou zařízeny na to, aby předávaly pocity, ale na ty já moc nejsem, říká Pavel Švanda. In web ČRo Brno, 3. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spisovatel Pavel Švanda slaví 85. narozeniny. Poslechněte si rozhovor, ale i jeho texty – fejeton, básně a krátké prozaické záznamy. Čte Vladimír Krátký.

Pavel Švanda, jeden z nejvýznamnějších brněnských spisovatelů a myslitelů, oslaví v neděli 6. června 85. narozeniny. Patří ke generačnímu okruhu Šestatřicátníků – někdejší brněnsko-pražské skupině přátel, kteří v 50. letech vydávali jeden z prvních, ne-li vůbec první, samizdat u nás: studentský časopis Rozhovory 36. Výraznými členy této skupiny byli Václav Havel, Jiří Kuběna, Viola Fischerová, Alena Wagnerová a další.

Pavel Švanda se narodil ve Znojmě, ale od roku 1938 žije a pracuje v Brně. Po studiu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity spojil své další působení s časopisy Host do domu a Tvář. Za normalizace vystřídal řadu zaměstnání. Po roce 1969 nemohl oficiálně publikovat, proto v 70. a 80. letech publikoval v samizdatu pro přátele shromážděné kolem filozofa Josefa Šafaříka.

Po roce 1989 pracoval v redakcích Akordu a Lidové demokracie. Působil jako profesor na Divadelní fakultě JAMU a je dlouholetým spolupracovníkem časopisu Kontexty a Českého rozhlasu. Jeho knihy vydává brněnské nakladatelství Atlantis.

Rozhlasový magazín Zelný rynk vysílá při příležitosti Švandova jubilea výběr jeho nových, dosud nepublikovaných textů: fejeton Plné zuby podruhé (navazující na stejnojmenný text odvysílaný Českým rozhlasem v listopadu 2020), čtyři básně a pásmo krátkých prozaických záznamů s titulem Co nedávám na Facebook. V Zelném rynku je interpretuje herec Vladimír Krátký. (…)

Připravila Alena Blažejovská.

Hovoří Pavel Švanda. Fejeton čte Vladimír Krátký.

Připravilo Brno v roce 2021. Premiéra 5. 6. 2021 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 29 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Sociální sítě jsou zařízeny na to, aby předávaly pocity, ale na ty já moc nejsem, říká Pavel Švanda. In web ČRo Brno, 3. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spisovatel Pavel Švanda slaví 85. narozeniny. Poslechněte si rozhovor, ale i jeho texty – fejeton, básně a krátké prozaické záznamy. Čte Vladimír Krátký.

Pavel Švanda, jeden z nejvýznamnějších brněnských spisovatelů a myslitelů, oslaví v neděli 6. června 85. narozeniny. Patří ke generačnímu okruhu Šestatřicátníků – někdejší brněnsko-pražské skupině přátel, kteří v 50. letech vydávali jeden z prvních, ne-li vůbec první, samizdat u nás: studentský časopis Rozhovory 36. Výraznými členy této skupiny byli Václav Havel, Jiří Kuběna, Viola Fischerová, Alena Wagnerová a další.

Pavel Švanda se narodil ve Znojmě, ale od roku 1938 žije a pracuje v Brně. Po studiu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity spojil své další působení s časopisy Host do domu a Tvář. Za normalizace vystřídal řadu zaměstnání. Po roce 1969 nemohl oficiálně publikovat, proto v 70. a 80. letech publikoval v samizdatu pro přátele shromážděné kolem filozofa Josefa Šafaříka.

Po roce 1989 pracoval v redakcích Akordu a Lidové demokracie. Působil jako profesor na Divadelní fakultě JAMU a je dlouholetým spolupracovníkem časopisu Kontexty a Českého rozhlasu. Jeho knihy vydává brněnské nakladatelství Atlantis.

Rozhlasový magazín Zelný rynk vysílá při příležitosti Švandova jubilea výběr jeho nových, dosud nepublikovaných textů: fejeton Plné zuby podruhé (navazující na stejnojmenný text odvysílaný Českým rozhlasem v listopadu 2020), čtyři básně a pásmo krátkých prozaických záznamů s titulem Co nedávám na Facebook. V Zelném rynku je interpretuje herec Vladimír Krátký. (…)

Jefim Fištejn. Komentář.

Natočeno 2021. Premiéra 2. 6. 2021 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Fištejn, Jefim: Jefim Fištejn: Dobře placený boj za rovnoprávnost. In web ČRo Plus, 2. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jedním z nejvýraznějších fenoménů posledních let ve Spojených státech je vznik hnutí Black Lives Matter, ve zkratce BLM. Je to předvoj globálního boje proti rasismu a zároveň indikátor pokrokovosti té které společnosti. V Americe se podle vztahu k tomuto hnutí pozná, kdo vězí v minulosti a kdo je již oběma nohama v zářné budoucnosti.

Opravdový latentní rasista se dobře pozná už podle toho, jak se dětinsky domnívá, že všechny životy jsou důležité. Nejeden skrytý rasista doplatil na svou neschopnost rozlišovat mezi opravdu důležitým a falešným heslem tím, že přišel o zaměstnání a možnost kariérního růstu. (…)

Jan Procházka. Režie Matějová.

Hovoří Křivánek, Procházková.

Natočeno 1960. Premiéra 3. 9. 1960 (Praha I – Praha III, 6:55 – 7:00 h.; 5 min.).