Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Kdy měl v historii Rozhlas největší problémy? Co způsobilo, že nyní naopak zažívá velkou přízeň posluchačů? Na co si posluchači stěžují? V Hovorech odpoví ombudsman Českého rozhlasu Milan Pokorný, který se na této pozici posluchačům věnuje už 5 let. K mikrofonu ho pozval David Šťáhlavský.

Natočeno 2021. Premiéra 2. 6. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.; 24 min.).

Lit.: Šťáhlavský, David – lup: Zastupuje ombudsman Českého rozhlasu i neplatící koncesionáře? Rád bych, ale nemohu, odpovídá Pokorný. In web ČRo Plus, 3. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Milan Pokorný je ochráncem práv koncesionářů Českého rozhlasu. „Zrovna dnes jsem měl velmi vzrušený telefonát s posluchačem, který sice poslouchá, ale poplatky neplatí. Zdůvodňuje to tím, že zapomněl, ale zákon zapomínání nezná. Rád bych tak zastupoval všechny, kdo poslouchají, ale musím jim doporučit, aby si zaplatili, jinak se vystavují sankcím,“ popisuje v pořadu Hovory.

Jenže 45korunový rozhlasový poplatek se podle Pokorného nezměnil nejméně 16 let. „Zatímco náklady rozhlasu se za tu dobu zvedly minimálně o třetinu. Takže jestli je někdo v této společnosti na tom ne zcela dobře, tak je to, co se týče financí, Český rozhlas,“ podotýká.

Posluchači se podle Pokorného často domáhají zrušení 5tisícové pokuty, která za neplacení koncesionářských poplatků ze zákona hrozí. (…)

Hostem je Václav Klaus, bývalý prezident ČR. Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2021. Premiéra 2. 6. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).

Pozn.: Nedokončený rozhovor byl inspirací k jednomu z dílů seriálu Erben Cup Terezy Verecké, v němž Jan Pokorný hovoří s vlkem z pohádky Červená Karkulka.

Lit.: Kroc, Vladimír – als: Václav Klaus o údajné půjčce SSSR: Výmysl aktivistických novinářů, hrozí se mého návratu do stranické politiky. In web ČRo 1 Radiožurnál, 2. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak to přesně bylo s půjčkou Sovětskému svazu v roce 1989? Kdo o ní rozhodoval a kdo z federální vlády musel o detailech transakce vědět? Chystá se ve svých bezmála osmdesáti letech ještě vrátit do aktivní politiky? A s jakými pocity sleduje osudy ODS a Trikolóry? Hostem Vladimíra Kroce je bývalý premiér a prezident, ekonom Václav Klaus.

19. června oslavíte osmdesátiny. Chystáte návrat do aktivní politiky? 

V jistém slova smyslu jsem ve veřejném životě a v politice permanentně. I tento můj rozhovor je navýsost politický. Zmínil jste tři témata, která chcete diskutovat, to je politikum par excellence.

Ptám se i proto, že když jste vyvracel informaci Aktuálně.cz, respektive Hospodářských novin o tom, že jste prý v roce 1989 jako federální ministr financí posvětil půjčku Sovětskému svazu, tvrdil jste, že jde o lži, které prý mají zabránit vašemu případnému návratu do politiky.  (more…)

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. Česká ekonomika začíná po více než ročních omezeních kvůli koronaviru oživovat. Za jakých předpokladů a kdy se vrátíme k ekonomickému růstu před pandemií? Dokážeme v budoucnu lépe reagovat na další krizi? Zeptá se Jan Bumba.

Natočeno 2021. Premiéra 2. 6. 2021 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).

Lit.: Erhart, Michael – Bumba, Jan: Lidé mají na účtech 200 miliard navíc, které nemohli utratit. Ekonomika se rychle oživí, věří ekonom. In web ČRo Plus, 2. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Česká ekonomika v prvních měsících letošního roku klesla o 2,1 procenta a deficit státního rozpočtu má i letos dosáhnout půl bilionu korun. Podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila ale ukazatele nejsou tak negativní, jak se může zdát na první pohled, a ekonomika ožívá rychleji než po finanční krizi před deseti lety.

Na druhé straně varuje před rozvratem veřejných financí, které bude třeba reformovat, jinak totiž hrozí, že už v roce 2025 narazíme na takzvanou dluhovou brzdu, která se aktivuje, když státní dluh dosáhne 55 procent HDP.

Navrátil současně upozorňuje na dopady covidové krize na vzdělávání: „Odhady CERGE-EI ukazují, že týden zavřené školy sníží budoucí příjmy Čechů o 33 miliard korun. A my jsme měli školy zavřené nejdéle v Evropě.“ (…)

Vláda umožnila jít na pivo nebo ke kadeřníkovi či cestovat do zahraničí bez negativního testu lidem po první dávce vakcíny proti covidu. Je to rizikové? Jak se v těle vyvíjí imunita získaná očkováním? Jak se na cestování po první dávce vakcíny dívají v zahraničí? A usnadní covidpasy cesty na letní dovolenou? Stačí jedna dávka očkování proti covidu-19 a 22 dní od jejího absolvování k tomu, aby byl člověk považován za bezinfekčního a získal takzvaný covid pas? Ptá se Karolína Koubová

Hosty budou praktický lékař a člen České vakcinologické společnosti Daniel Dražan a imunolog Karel Drbal.

Natočeno 2021. Premiéra 2. 6. 2021 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Čihák, Ondřej – Koubová, Karolína: Covid nás promoří jako jiné viry. Vakcíny brání těžkým průběhům a úmrtím, vysvětluje imunolog Drbal. In web ČRo Plus, 2. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Stačí jedna dávka vakcíny proti covidu-19 a odstup tří týdnů, aby byl člověk považován za bezinfekčního? „V okamžiku, kdy si řekneme, že virus tu bude trvale a nejde zastavit, tak jedna dávka nepochybně stačí,“ míní imunolog Karel Drbal. Člen vakcinologické společnosti Daniel Dražan souhlasí, že záleží na momentální situaci. „Ale pro odborné organizace plně očkovaný je člověk až čtrnáct dní po druhé dávce. To, že je někdo plně očkován, ale neznamená, že je imunní.“

„Rozhodnutí ministerstva nechci popírat, možnost volněji žít už po jedné dávce může být pro společnost motivační, takže se víc lidí naočkuje a kontrola nad epidemií bude lepší. To funguje v situaci epidemie na nízkém bodu vlny, takže v této chvíli tomu rozumím,“ konstatuje lékař a člen České vakcinologické společnosti Dražan.

Imunolog Drbal z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy upozorňuje, že imunní je každý, kdo se s virem setkal nebo dostal jakoukoliv dávku jakékoliv vakcíny. „Imunita ale nikdy nebude stoprocentní. A naším cílem je, aby neumírali lidé. Vakcíny jsou konstruovány tak, aby eliminovaly nebo ztížily těžké průběhy, protože nezabíjí covid, ale neadekvátní odpověď imunitního systému na něj.“ (…)

Od června se mění frekvence státem hrazeného testování. Počet těch antigenních se snižuje, nově pak mohou lidé preventivně chodit také na PCR testy. Zároveň ale klesá cena hrazená laboratořím z veřejného zdravotního pojištění. Od čeho se odvíjí ceny testů? Jsou změny vynuceny udržitelností veřejného zdravotního pojištění nebo epidemickou situací? A má ještě testování antigenními testy, pokud nebudou často opakované, nějaký smysl? Moderuje Šárka Fenyková.

Hosty byli Andrea Kubová, redaktorka, Český rozhlas; Omar Šerý, molekulární biolog, Masarykova univerzita, jednatel společnosti Elisabeth Pharmacon; Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven; Václav Šmatlák, člen předsednictva a bývalý předseda Sdružení praktických lékařů.

Natočeno 2021. Premiéra 2. 6. 2021 (ČRo Plus, 8:08 h.; 23 min.).

Lit.: Marková, Zuzana – Fenyková, Šárka: Kdo odmítá očkování, měl by převzít finanční odpovědnost za testy, navrhují zdravotní pojišťovny. In web ČRo Plus, 2. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od června mají tuzemští pojištěnci nárok na dva PCR testy a čtyři antigenní testy z peněz zdravotních pojišťoven. Vláda tak reaguje na zvýšení poptávky po přesnějším testování na covid-19. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich se ale domnívá, že s postupnou dostupností očkování by se mělo od proplácení antigenních i PCR testů upustit: „Myslím, že je to jen dočasné řešení.“

S poklesem rozsahu epidemie a zvyšující se dostupností vakcín pro všechny zájemce si budeme muset položit otázku, zda je plošný přístup občanů k testování udržitelný, myslí si Friedrich.

„Jestli nebudeme muset přejít na nějakou finanční spoluúčast. Kdy se občané mohou rozhodnout, zda absolvují očkování – které je jednoznačně méně finančně nákladné, ochrana je trvalejší a společenská bezpečnost také výrazně lepší. Ten, kdo očkování odmítá z nikoliv indikovaných důvodů, by měl převzít určitou finanční zodpovědnost za to, že očkování bude nahrazovat testy.“ (… )

Čeští horolezci Marek Holeček a Radoslav Groh se s posluchači Radiožurnálu exkluzivně podělí o dramatické zážitky z minulého týdne, kdy byli po čtyři dny kvůli nepříznivému počasí uvězněni pod vrcholem himalájské sedmitisícovky Baruntse. Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2021. Premiéra 2. 6. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.; 28 min.).

Lit.: Výborná, Lucie – als: „Nezbývalo než se modlit a čekat,“ vzpomínají horolezci, které vánice uvěznila pod vrcholem sedmitisícovky. In web ČRo 1 Radiožurnál, 2. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ráj se nekonal, zažili jsme Dantovo peklo. Čekání na změnu počasí bylo jako umírání zaživa, vzpomínají Marek Holeček a Radoslav Groh.

Čeští horolezci Marek Holeček a Radoslav Groh mají za sebou dramatické dny. Po sestupu z himálajské sedmitisícovky Baruntse dvojici zastihlo špatné počasí a čtyři noci pak museli ve sněhové vánici a mlze čekat na zlepšení. „Nezbývalo než se modlit a čekat, kdy to poleví,“ vzpomínají. Během expedice vylezli na Baruntse alpským stylem a vytvořili tak novou cestu severozápadní trasou. „Na vrcholu jsme zažili peklo. To, že nás lezecký svět pozoroval, ale bylo moc hezké.“  (…)

Host: Barbora Bálková, výtvarnice. Moderuje: Markéta Kaňková. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.

Natočeno 2021. Premiéra 2. 6. 2021 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Pamětníci – osudy, na které se nesmí zapomenout. Výrazná osobnost mezi českými historiky a člověk s mimořádně komplikovaným osudem – takový byl život Roberta Saka. Jeho až neuvěřitelný příběh zaznamenal Milan Hanuš.

Natočeno 2002. Repríza 1. 6. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.). K poslechu zde.

Magazín Ex libris představí dopisy umělců. Jde o literární fenomén, který pomalu mizí ze současné elektronické reality. Co psali August Rodin nebo Michelangelo či Monet? Výbor dopisů sestavil Michael Bird a přečetl je Lukáš Hurník.

Natočeno 2021. Premiéra 1. 6. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Veřejná debata ČRoPlus na téma (Ne)mocná demokracie ? obstál západ v boji s pandemií? Hosté: novinář Petr Fischer, sinoložka Olga Lomová, epidemiolog Václav Hořejší, youtuber Lukáš „Lukefry“ Fritscher, ústavní právník Jan Kysela. Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2021. Premiéra 1. 6. 2021 (ČRo Plus, 18:33 h.) v cyklu Debaty Plusu.

Lit.: Buriánková, Lenka – Žižková, Tereza: Online debata (Ne)mocná demokracie: Selhal Západ v boji proti koronaviru? In web ČRo Plus, 20. květen 2021 (článek). – Cit.: Česká vláda je z mnoha stran kritizována za to, jak přistoupila k pandemii koronaviru, a jak v této zkoušce neobstála. Podle některých názorů je ale problém širší a v boji s covidem selhal celý demokratický Západ. Čína své covidové výsledky prezentuje jako doklad nadřazenosti svého komunistického systému nad zeměmi s liberálním režimem.

Zpochybnila pandemie a boj proti ní efektivitu demokracie? Mají pravdu ti, kdo říkají, že autoritářské režimy mohou v podobných situacích zasáhnout s rychlejším účinkem? Kolik svobody jsme ochotni obětovat kvůli ochraně zdraví a pocitu bezpečí?

Nejen na tyto otázky jsme odpověděli v online debatě Plusu. (…)

Lit.: Bumba, Jan – Skácel, Ondřej: Celá pandemie vznikla v důsledku režimu, který to nejdřív tutlal, kritizuje sinoložka Lomová. In web ČRo Plus, 1. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Zvládají pandemii lépe autoritářské režimy jako například Čína, nebo demokracie západního střihu? „Čína nezvládla epidemii – vždyť ji způsobila,“ upozorňuje sinoložka Olga Lomová v Debatě Českého rozhlasu Plus.

Na jedné straně uzávěry celých regionů, na straně druhé otázka svobod jednotlivce. I to přinesla pandemie nemoci covid-19 po celém světě. V souvislosti se zprávami o tom, jak efektivně si v boji proti viru počíná čínská vláda, se i v demokratických zemích začaly objevovat pochybnosti o tom, zda si dokážou demokratické státy s epidemií poradit.

„Celá epidemie vznikla v důsledku politického systému, který to nejdříve tutlal,“ připomíná Lomová a dodává: „Nemělo by se zapomínat, že ta pandemie vznikla v důsledku systémových podmínek, které zabránily tomu, aby se s epidemií mohlo začít něco dělat v místním měřítku.“

Molekulární imunolog Václav Hořejší naopak poukazuje na to, že za rychlou reakci Čínu chválila i Světová zdravotnická organizace (WHO): „Během několika týdnů byl ten virus objeven, popsán a byl publikován jeho genom v zahraničních médiích.“ (…)