Ministryně spravedlnosti Marie Benešová za hnutí ANO se vymezila proti čerstvé snaze poslanců zpřísnit tresty za znásilnění a změnit jeho definici. Vedlo by to ke spravedlivějšímu trestání sexuálních deliktů? Trestáme znásilnění mírněji než jiné trestné činy? A dokáží soudy dostatečně zohlednit následky znásilnění pro další život oběti? Hosty v Pro a proti budou advokátka spolupracující s obecně prospěšnou společností proFem Martina Houžvová a soudce Vrchního soudu v Praze Jan Kadlec.
Natočeno 2021. Premiéra 11. 6. 2021 (ČRo Plus, 10:34 h.; 27 min.).
Lit.: Marková, Zuzana – Koubová, Karolína: Souhlas při sexu je kontinuální proces, chtít ho písemně je absurdní, říká advokátka z proFem. In web ČRo Plus, 11. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslanci řeší možnou změnu definice znásilnění a zpřísnění trestů. Advokátka Martina Houžvová, která spolupracuje s organizací proFem, míní, že redefinice pojmu je skutečně zapotřebí: „Nyní je ten paragraf zakoncentrovaný na prokazování násilí a nesouhlasu. Celá důkazní situace se točí kolem toho, aby oběť prokázala, že se opravdu bránila – křičela, kopala, plakala, kousala. Teprve poté se můžeme začít bavit o znásilnění.“ Soudce Jan Kadlec míní, že současná pravidla stačí.
Nejvyšší soud sice v roce 2011 konstatoval, že kladení fyzického odporu není pro naplnění skutkové podstaty znásilnění nutné. „U nás ale není systém precedentního práva, kdy soud nějakým způsobem rozhodne a pak už to tímto způsobem musí fungovat vždy a za všech okolností,“ upozorňuje Houžvová.
Advokátka má za to, že aby došlo k posunu na úrovni soudnictví a orgánů činných v trestním řízení, je nutné požadavek souhlasu zanést přímo do skutkové podstaty činu.
Soudce Vrchního soudu v Praze Kadlec je ale jiného názoru. Skutkovou podstatu podle něj potřeba měnit není. Nic by to totiž nezměnilo, tvrdí a poukazuje na obtížnou prokazatelnost činu v případech, kdy nedošlo k jasnému fyzickému napadení oběti. (…)