Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravil Milan Navrátil. Režijní dohled Milan Navrátil.

Hovoří pracovníci Maďarské kultury v čele s ředitelem Imre Tóthem. Zpívají a recitují členové souboru 38. osmileté střední školy v Praze a členové Klubu zajímavých setkání Pionýrského domu Julia Fučíka.

Natočeno 1960. Premiéra 1. 4. 1960 (Praha I, 17:00 – 17:30 h.).

Připravila Ivana Piotraszková. Dramaturgie Ivana Piotraszková. Režie Jiří Hesoun.

Účinkují Jiří Holý, Anna Ferencová, Ivana Bílková, Eliška Kuchařová, Karel Hrdý, Milan Holubář, Libuše Švormová, Alexej Gsöllhofer, František Baťka, Milan Neděla a Zdeněk Novák, všichni členové Východočeského divadla v Pardubicích.

Natočeno 1960. Premiéra 1. 4. 1960 (Praha I – Praha III, 13:30 – 14:00 h.; 24 min.).

Americký prezident Joe Biden nasměroval svoji první zahraniční cestu do Evropy. Začíná ve Spojeném království. Dává tím všem najevo, koho považuje za nejbližšího spojence? Najde s Evropany společnou řeč ohledně přístupu k Rusku? A co se dá čekat od summitu nejvyspělejších ekonomik G7? Moderuje Jan Bumba.

Hosty byli Jakub Lucký, redaktor, Český rozhlas; Petr Boháček, analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na transatlantické vztahy a politiku Spojených států; Jiří Schneider, bezpečnostní analytik, bývalý velvyslanec v Izraeli, bývalý státní tajemník pro Evropskou unii; Petr Zahradník, ekonom České spořitelny.

Natočeno 2021. Premiéra 11. 6. 2021 (ČRo Plus, 8:10 h.; 22 min.).

Lit.: marz – Bumba, Jan: Biden je sice přesvědčený euroatlantista, ale největší práci musí odvést Evropa sama, glosuje analytik Boháček. In web ČRo Plus, 11. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezident USA Joe Biden dorazil do Evropy. Setkal se s britským premiérem Borisem Johnsonem, zúčastní se summitu G7, NATO a sejde se také s představiteli Evropské unie nebo ruským prezidentem. „To, co může Biden udělat pro posílení transatlantických vztahů, má jednu vadu – to, že největší práci musí odvést Evropa sama,“ glosuje analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky se zaměřením na transatlantické vztahy a politiku Spojených států Petr Boháček.

„Tolik nakloněného prezidenta už možná Spojené státy v budoucnu mít nebudou,“ varuje. Je totiž třeba mít na paměti, že centrum světové ekonomiky a geopolitiky se pravděpodobně přesune do oblasti Asie. (…)

Hostem je Petr Dolínek, poslanec ČSSD. Jakému postihu by měli být vystaveni řidiči motorových vozidel, pokud při předjíždění cyklisty nedodrží povinnou vzdálenost 1,5 metru? Bude porušení vzdálenosti možné jednoduše dokázat? Nestavíme zbytečně proti sobě motoristy a cyklisty, jak tvrdí odpůrci nařízení čerstvě schváleného Senátem? Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2021. Premiéra 11. 6. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).

Kryštof Kozák, amerikanista a politolog. Americký prezident Joe Biden zahájil svou první cestu do Evropy od nástupu do úřadu. Co bude chtít s evropskými lídry především rozebírat?  Zmírní ochlazení vzájemných vztahů způsobené jeho předchůdcem Donaldem Trumpem? Zeptá se Jan Bumba.

Natočeno 2021. Premiéra 11. 6. 2021 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová za hnutí ANO se vymezila proti čerstvé snaze poslanců zpřísnit tresty za znásilnění a změnit jeho definici. Vedlo by to ke spravedlivějšímu trestání sexuálních deliktů?  Trestáme znásilnění mírněji než jiné trestné činy? A dokáží soudy dostatečně zohlednit následky znásilnění pro další život oběti? Hosty v Pro a proti budou advokátka spolupracující s obecně prospěšnou společností proFem Martina Houžvová a soudce Vrchního soudu v Praze Jan Kadlec.

Natočeno 2021. Premiéra 11. 6. 2021 (ČRo Plus, 10:34 h.; 27 min.).

Lit.: Marková, Zuzana – Koubová, Karolína: Souhlas při sexu je kontinuální proces, chtít ho písemně je absurdní, říká advokátka z proFem. In web ČRo Plus, 11. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslanci řeší možnou změnu definice znásilnění a zpřísnění trestů. Advokátka Martina Houžvová, která spolupracuje s organizací proFem, míní, že redefinice pojmu je skutečně zapotřebí: „Nyní je ten paragraf zakoncentrovaný na prokazování násilí a nesouhlasu. Celá důkazní situace se točí kolem toho, aby oběť prokázala, že se opravdu bránila – křičela, kopala, plakala, kousala. Teprve poté se můžeme začít bavit o znásilnění.“ Soudce Jan Kadlec míní, že současná pravidla stačí.

Nejvyšší soud sice v roce 2011 konstatoval, že kladení fyzického odporu není pro naplnění skutkové podstaty znásilnění nutné. „U nás ale není systém precedentního práva, kdy soud nějakým způsobem rozhodne a pak už to tímto způsobem musí fungovat vždy a za všech okolností,“ upozorňuje Houžvová.

Advokátka má za to, že aby došlo k posunu na úrovni soudnictví a orgánů činných v trestním řízení, je nutné požadavek souhlasu zanést přímo do skutkové podstaty činu.

Soudce Vrchního soudu v Praze Kadlec je ale jiného názoru. Skutkovou podstatu podle něj potřeba měnit není. Nic by to totiž nezměnilo, tvrdí a poukazuje na obtížnou prokazatelnost činu v případech, kdy nedošlo k jasnému fyzickému napadení oběti. (…)