Host: Miroslav Kemel, karikaturista a písničkář. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Tomáš Voženílek.
Natočeno 2021. Premiéra 21. 6. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
21. 6. 2021
Ta hodina ponížení a žalosti (2021)
Barokní úzkost z nepřátelského světa i vyhlížení věčné spásy duše v pobělohorských dílech Jana Amose Komenského a Jiřího Třanovského. Pořad ke čtyřstému výročí staroměstské exekuce připravili Petr Gojda a Rudolf Matys. Použité texty Jan Amos Komenský a Jiří Třanovský.
Účinkují Ivan Řezáč, Rudolf Matys.
Natočeno 2021. Premiéra 21. 6. 2021 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 55 min.) v cyklu Souzvuk.
Lit.: Gojda, Petr – Matys, Rudolf: Ta hodina ponížení a žalosti. Barokní pocity marnosti a zmaru v dílech Komenského a Třanovského. In web ČRo 3 Vltava, 21. červen 2021 (článek) – Cit.: Barokní úzkost z nepřátelského světa i vyhlížení věčné spásy duše v pobělohorských dílech Jana Amose Komenského a Jiřího Třanovského. (…)
Před čtyřmi sty lety, 21. června 1621, vyústilo dění po Bitvě na Bílé hoře exemplární veřejnou popravou sedmadvaceti českých pánů na pražském Staroměstském náměstí. Konec nadějím stavovského povstání i protestantismu v českých zemích znamenal také úvodní dějství krvavého třicetiletí náboženské války, při které Evropou z jedné strany na druhou táhla soldadeska po desetitisících, sváděla bitvy, plenila města i venkov.
Barokní pocity marnosti a zmaru všeho časného rostou právě z tohoto světa. O to víc pak u protestantských věřících, které z jejich domovského prostředí vytrhl útěk před novými pořádky Obnoveného zřízení zemského. Mezi nimi byly i nejvýznamnější postavy naší inteligence a literatury. (…)
Putování aneb Cesta z království českého do města Benátek, odtud po moři do země Svaté 1/14 (2021)
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Četba na pokračování z cestopisné knihy českého šlechtice, který se na jaře roku 1598 vydal na pouť do Svaté země a v letech 1604-1607 pak o své cestě sepsal poutavé svědectví. Z prvního úplného českého vydání díla připravila Alena Heroutová.
Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 21. 6. 2021 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).
Diagnóza F – Patologické vztahy (2021)
O hranicích mezi opravdovou láskou a závislostí mluvil v Diagnóze F Honza Vojtko. Připravila Adéla Paulík Lichková.
Natočeno 2021. Premiéra 18. 6. 2021 (ČRo Rádio Wave, 23 min.).
Lit.: Paulík Lichková, Adéla: Terapeut Honza Vojtko o patologických vztazích: Když mi ve vztahu není dobře, ale nedokážu z něj odejít. In web ČRo Radio Wave, 18. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Od vztahu očekáváme většinou lásku, zázemí a oporu. I když těmito hodnotami náš vztah neoplývá, někdy v něm přesto zůstáváme. A někdy se dokonce opakovaně s partnerem rozcházíme a zase dáváme dohromady. Hranice mezi opravdovou láskou a závislostí v tu chvíli jako by zcela zanikla.
Do vztahu patří vedle lásky a štěstí i neštěstí a smutek, někdy i odpor. Vztahy prochází různými fázemi, pro které bývají typické různé způsoby prožívání. To jsou věci, které řada lidí ví, přesto v praxi naráží na své nevědomé vzorce a scénáře, které si odnesli z původní rodiny nebo vznikly v předchozích vztazích a které je někdy nutí setrvávat ve vztazích, v nichž jim není dobře.
„Někdy nás rodiče naučili, že vztah má být s utrpením, a někdy žijeme s přesvědčením, že si lásku nezasloužíme, a když už, tak má být vyvážena právě tím utrpením,“ říká v Diagnóze F párový terapeut Honza Vojtko. „Na vědomé úrovni člověk ví, že mu v tom není dobře, ale někde uvnitř něj to oslovuje jeho nevědomý vzorec, který může být silnější, a on je pak překvapený, že ho nemůže opustit,“ vysvětluje. (…)
Dvacet minut Radiožurnálu – Jan Bureš (2021)
Hostem je Jan Bureš, hlavní ekonom společnosti Patria Finance. Hrozí České republice inflace? Nepřispívají k tomu mimo jiné vládní investiční pobídky? Neměla by centrální banka reagovat rychlým zvýšením úrokové sazby? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2021. Premiéra 21. 6. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).
Káva o čtvrté – Léky a dovolená (2021)
Diskusní pořad, dnes na téma: Léky a dovolená. Host: Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2021. Premiéra 21. 6. 2021 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
ArtCafé – Vůně a parfémy (2021)
Alžběta Kvasničková mluví o vůních s tvůrkyní parfémů a antropoložkou, která zkoumá lidský čich. Hudbu vybral Jiří Špičák.
Hovoří Kateřina Šantrochová a Lenka Martinec Nováková.
Natočeno 2021. Premiéra 21. 6. 2021 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Žluté šaty z plakátu (2019)
Jan Štifter. Připravila Martina Toušková. Účinkuje Pavel Oubram. Režie Martina Schlegelová.
Nastudovaly České Budějovice v roce 2019. Repríza 21. 6. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; (27 min).
Interview Plus – Jan Kulveit (2021)
Jan Kulveit, expert na modelování pandemií. Británie hlásí prudký nárůst výskytu koronavirové varianty delta, kvůli němuž země odložila ukončení posledních protiepidemických omezení. Co z aktuálního epidemického vývoje ve Spojeném království vyplývá? Dá se podobný scénář očekávat i na kontinentě, jak předvídá například ministr zdravotnictví Adam Vojtěch? Jan Bumba se zeptá Jana Kulveita, který působí mimo jiné na univerzitě v Oxfordu.
Natočeno 2021. Premiéra 21. 6. 2021 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Osudy – Miloslava Slavíčková 1/10 (2021)
Rozhlasové vzpomínky literární historičky působící na univerzitě v Lundu, překladatelky a spolupracovnice Nadace Charty 77. Připravila Eva Ocisková. Technická spolupráce Jan Brauner.
Natočeno 2021. Premiéra 21. – 25. 6. 2021 a 28. 6. – 1. 7. 2021 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.).
Lit.: Ocisková, Eva: Z totalitního Československa přes frankistické Španělsko až do rovnostářského Švédska. Za svou životní cestou se ohlíží bohemistka Miloslava Slavíčková. In web ČRo 3 Vltava, 25. červen 2021 (článek). – Cit.: Poslechněte si rozhlasové vzpomínky Miloslavy Slavíčkové, literární historičky působící na univerzitě ve švédském Lundu, překladatelky a spolupracovnice Nadace Charty 77.
Miloslava Slavíčková podává cenné informace o tom, jak se Švédové starali o exulanty, jaké jim poskytovali sociální zázemí, ale také o tom, jak se s manželem sami snažili integrovat do života ve Švédsku. Líčí své první pracovní zkušenosti (začínala jako knihovnice ve švédské knihovně), vztahy mezi kolegy, vypráví o švédské diskrétnosti, o rozvinutém a podporovaném spolkovém a společenském životě, o přístupu Švédů k nejstarší generaci. V knihovně ji zaujala tvorba švédské spisovatelky Amálie Posse-Brázdové, o níž připravila výstavu. (…)
Odtud už vedla přímá cesta Miloslavy Slavíčkové na další, již celoživotní působiště – Slovanský ústav Univerzity v Lundu. Vyučovala zde češtině, která se postupně rozvrstvila na několik různých kurzů, zaměřených na jazyk, překládání, četbu, kulturní historii, českou literaturu, českou historii včetně té soudobé.