Silvester Lavrík. Glosa.
Natočeno 2021. Premiéra 8. 5. 2021 (SRo Rádio Devín, 8:40 h.). Repríza 12. 5. 2021 (SRo Rádio Devín, 7:45 h.) v cyklu Ranné ladenie.
Lit.: Lavrík, Silvester: Glosa týždňa Silvestra Lavríka: Prečo píšem XIV – čiže o ostychu dokončovať vety. Reflexia a kritika. In web SRo Rádio Devín, 5. 5. 2021 (článek). – Cit.: Spisovateľ Silvester Lavrík pravidelne prichádza s úvahami na tému – prečo píšem. Dnešnej, už štrnástej časti, dal podtitul: o ostychu dokončovať vety.
Vždy ma fascinovali zmienky o prvých pokusoch človeka o lietanie. Daidalos a Ikaros, mních Cyprián, Leonardo da Vinci, Jurij Gagarin. Na toto svoje očarenie som si spomenul nedávno, sused oslavoval narodeniny. Je to plukovník vo výslužbe a ja som len vojak v zálohe, jeho slovám načúvam vždy v súlade so subordináciou.
Pri príležitosti pripomenutia si jeho abrahámovín mi veselo porozprával o tom, ako oslávil svoje desiate narodeniny; vracal som sa zo školy domov a hoci už bolo poludnie, ešte mi nikto negratuloval. Z tlampačov obecného rozhlasu vyhrávali pieseň Dobrý den majore Ga-ga-ri-ne, nuž som si povedal, že prvý človek vyletel do Vesmíru v deň mojich narodenín na moju počesť. A vieš, čo je na tom najlepšie?, dodal po chvíli naplnenej spoločným dojatím nad chlapčenskou naivitou – že on bol vo Vesmíre a dotiahol to len na majora. Zato ja som – plukovník! (…)
Blázen do přírody a vypravěč z BBC stále kraluje dokumentům. Připravil Pavel Sladký. Editorka Petra Kultová.
Natočeno 2021. Premiéra 7. 5. 2021 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.; 28 min.).
Lit.: Sladký, Pavel: David Attenborough oslaví 95 let. Blázen do přírody a vypravěč z BBC stále kraluje dokumentům. In web ČRo 3 Vltava, 7. květen 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: David Attenborough, legenda přírodovědné dokumentaristiky, je neodmyslitelně spjat se seriály jako Život na planetě Zemi, Zvířecí dynastie nebo Zázračná planeta. Kde bychom v jeho začátcích našli českou stopu a díky čemu filmy BBC zformovaly naši představu o špičkové přírodovědné dokumentaristice? Odpovídají Ladislav Miko, přírodovědec, bývalý ministr životního prostředí a prezident festivalu Ekofilm, a Marián Polák, režisér a přírodovědec a autor filmu Planeta Česko. (…)
Diskusní pořad, dnes na téma: Výsadby letniček a teplomilné zeleniny. Host: Ing. Pavel Matiska, Ph.D., Katedra zahradnictví Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2021. Premiéra 7. 5. 2021 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Připravil Miloš Čermák
Hovoří Sarah Haváčová.
Natočeno 2021. Webová premiéra 5. 5. 2021 (Seznam Zprávy, 18:00 h.; 54 min.).
Lit.: Čermák, Miloš: Po generaci zklamané svobodou tu naši spojuje hlavně užívání si, říká herečka Haváčová. In web Seznam Zprávy, 5. 5. 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: To, že začala pracovat v nemocnici, ovlivnilo celý její život.Herečka Sarah Haváčová toho za poslední rok stihla hodně: zahrát si v detektivním seriálu Jana Hřebejka, sázet stromy na Moravě a pracovat jako ošetřovatelka v pražské nemocnici.
Hostem 121. dílu podcastu Jedno procento je Sarah Haváčová. V poslední době si ale vyzkoušela i jiné profese – tři měsíce sázela v lese na Moravě stromy a od podzimu pomáhá jako dobrovolná ošetřovatelka na covidovém oddělení pražské nemocnice Pod Petřínem.
Jakou cestu urazila Sarah Haváčová od loňského března, kdy se podobně jako mnozí její kolegové rozčilovala nad tím, že vláda kvůli pandemii zrušila divadelní představení? Co se dozvěděla o sobě, o druhých lidech a o světě kolem nás? (….)
Připravila Alena Blažejovská.
Hovoří Petr Kostrhun, vedoucí Centra kulturní antropologie Moravského zemského muzea. Ukázky čte Viktor Skála.
Připravilo Brno v roce 2021. Premiéra 8. 5. 2021 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 20 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Máme rádi cimrmanovské příběhy z historie vědy, říká spoluautor knihy o Karlu Absolonovi. In web ČRo Brno, 7. květen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si rozhovor o knize, kterou v nakladatelství Academia vydali Petr Zajíček, Martin Oliva a Petr Kostrhun.
Publikace s názvem Karel Absolon. Objevitel, manažer, vědec představuje Absolona jako významnou osobnost spjatou se zpřístupněním dna propasti Macocha, s archeologickými výzkumy korunovanými nálezem Věstonické venuše či s vybudováním brněnského pavilonu Anthropos. Tři spoluautoři však Absolona na čtyřech stovkách stran přibližují do větší šíře i hloubky – z hlediska jeho životního příběhu, jako biospeleologa, speleologa, archeologa a manažera. Závěrečná kapitola je věnována době poválečné a posledním rokům Absolonova života. Publikace obsahuje množství archivních fotografií a Martin Oliva do ní přispěl i bibliografií Karla Absolona včetně novinových článků a recenzí. (more…)
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří socioložka médií Irena Reifová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
Natočeno 2021. Webová premiéra 7. 5. 2021 (PodBean Deník N, 40 min.).
Lit.: Titlbach, Filip: Výměna manželek nás uklidňuje na úkor druhých, prožíváme slast. In web PodBean Deník N, 7. 5. 2021 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Výměna manželek patří mezi nejúspěšnější pořady televize Nova, kde běží už šestnáct let. Reality show funguje na principu naší zvědavosti: zajímá nás, co je skryté a neviditelné. Zároveň ale parazituje na chudých lidech. Stigmatizuje je, dehonestuje a vytváří ostudu, která je spojovaná se socioekonomickými problémy. Hostem Studia N je socioložka médií Irena Reifová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, která Výměnu manželek zkoumala. (…)
Reportáž připravil Jan Beneš.
Hovoří herec Jiří Kraus, šéf divadla Jiří Rumpík a autor a dramaturg Městského divadla v Mostě Michal Pětík.
Připravil ČRo Sever v roce 2021. Premiéra 7. 5. 2021 (ČRo Sever, 12:31 h.; 2 min.).
Lit.: Beneš, Jan: Herci mosteckého divadla za 72 hodin vymysleli, nazkoušeli, odehráli krátké divadelní představení a natočili ho na video. In web ČRo Sever, 7. květen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Příprava divadelní inscenace trvá běžně od několika týdnů až po několik měsíců. Herci Městského divadla v Mostě a dalších dvanácti českých divadel na to ale měli jen 72 hodin. Během takto krátké doby museli hru napsat, nazkoušet, zahrát a natočit na videozáznam. Ten zájemci uvidí na internetu v neděli 9. května večer v rámci unikátního pásma nazvaného Vitamin D.
Pravidla projektu Vitamín D jsou jednoduchá. Každý zúčastněný divadelní soubor si vylosuje přísloví, na jehož základě vytvoří inscenaci dlouhou maximálně 15 minut, kterou následně natočí na videozáznam. Od vylosování přísloví po dokončení díla nesmí uběhnout více než 72 hodin.
„My to máme takový jako průřez dějinami lidstva, řekněme od nějakého mytologického věku a až do budoucnosti. Těžké bylo to potom propojit právě do těch 15 minut, takže my jsme věděli, že ty výstupy musí být krátké, navíc jsme pracovali s točnou,“ popsal téma inscenace její autor a dramaturg Městského divadla v Mostě Michal Pětík. (…)
Luďa Marešová. Rozhlasová hra faktu z cyklu Mezi čtvrtou a šestou.
Natočeno 1981 (?). Premiéra nezjištěna.
Zuzana Lizcová, vedoucí katedry německých a rakouských studií na FSV v Praze. Německo chystá od víkendu umožnit očkovaným osobám přístup k některým službám, aniž by se musely testovat. Vláda také oznámila, že kvůli verdiktu ústavního soudu dále zpřísní emisní limity pro skleníkové plyny. Dokáže se vládnoucí CDU ubránit nástupu německých Zelených? Zeptá se Veronika Sedláčková.
Natočeno 2020. Premiéra 7. 5. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Česká republika si o víkendu připomene výročí osvobození od nacismu Rudou armádou a americkými vojsky v atmosféře mimořádně zjitřených vztahů s Moskvou kvůli napojení ruských agentů na výbuch ve Vrběticích. Ukazují poslední týdny, že Rusko stále považuje Českou republiku za sféru svého vlivu? Přinesla nám Rudá armáda v květnu 1945 svobodu, nebo už tehdy je prapočátek vazalského postavení Československa? Měli by čeští občané upravit svůj pohled na Rusko nebo je náš vztah s Ruskou federací jasně daný členstvím v NATO a EU? A jak si vysvětlit inklinaci Čechů k Rusku, kterou se snažil popsat už v polovině 19.století Karel Havlíček Borovský během své cesty do carského Ruska? Připravila Karolína Koubová.
Diskutovat budou religionista Ivan Odillo Štampach a publicista Matěj Metelec.
Natočeno 2020. Premiéra 7. 5. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: Koubová, Karolína – Čihák, Ondřej: Pieta těch, kteří vyzývají k vděčnosti Sovětům za osvobození, je často nevěrohodná, tvrdí Ivan Štampach. In web ČRo Plus, 7. květen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Rudá armáda spolu s americkou a s dalšími vojsky spíše než osvobození přinesli záchranu před nacismem, který počítal s likvidací českého národa. Nenazval bych to osvobozením, protože následně nastolený systém s občasnými svobodami nepočítal,“ uvádí v Pro a proti religionista Ivan Štampach. Redaktor čtrnáctideníku A2 Matěj Metelec souhlasí, že Slované byli tehdy nacisty existenčně ohroženi. „V dobové perspektivě to osvobození znamenalo,“ říká.
„Navíc režim třetí republiky nebyl diktován Sověty, na rozdíl od Maďarska nebo Polska u nás armáda nezůstala, takže jsme si tady vládli sami,“ pokračuje Metelec.
Štampach uznává, že po válce přímý diktát Ruska v republice neprobíhal. „Ale byly tu povoleny jen některé politické strany, ačkoliv do jisté míry tu byl svobodný tisk. Šlo ovšem také o období, kdy stalinský režim odebral Československu území Podkarpatské Rusi.“
„Nejsem si jist, jestli je možné mít objektivní náhled na svoji aktuální dějinnou situaci,“ relativizuje hodnocení poválečných let Metelec. „Vše bylo vyhrocenější, protože byla zkušenost války a okupace. To, že lidé jednali pod vlivem těchto drastických zkušeností, je pak samozřejmé.“ (…)
Powered by WordPress