Jan Zábrana. Výběr z memoárové knihy básníka a překladatele. Připravil Rudolf Matys. Režie Hana Kofránková.
Čte Lukáš Hlavica.
Natočeno 2021. Premiéra 31. 5. – 4. 6. a 7. – 11. 6. 2021 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) k nedožitým 90. narozeninám J. Zábrany.
Lit.: Fleyberková, Klára: Pracovat naplno celý život. Výročí narození Jana Zábrany připomeneme premiérou Osudů z jeho deníků, povídkami i poezií. In web ČRo 3 Vltava, 31. 5. 2021 (článek). – Cit.: Píše se 4. červen roku 1931 a v malebné obci Herálec na Vysočině se právě narodila jedna z nejvýznamnějších osobností české literatury. Básníka, prozaika, esejistu a překladatele z ruštiny a angličtiny teď na Vltavě připomínáme ve všech těchto profesích… (…)
I jako brusič se ale věnoval psaní a přátelil se s řadou umělců. Postupně se dokázal postavit na jejich stranu a už v polovině padesátých let se živil jako překladatel. Později začal i vydávat poezii, a když se v roce 1960 díky amnestii dostali na svobodu jeho rodiče, svět snad začal opět vypadat lépe. Alespoň na okamžik…
Jak zákruty svých životních cest vnímal sám Zábrana, se nejlépe dozvíme z jeho deníků, které si psal už od útlého mládí. Četbu z výboru Celý život proto nabídneme v premiérových Osudech v podání Lukáše Hlavici. (…)
Lit.: Matys, Rudolf: Jan Zábrana: Celý život: Výbor z deníků 1948−1984. Střípky z memoárové knihy výrazného básníka a překladatele. In web ČRo 3 Vltava, 31. květen 2021 (článek). – Cit.: „Číst Zábranův Celý život je jako prožívat normalizaci sedmdesátých let znovu. A ten, kdo ji neprožil, by si deníky měl přečíst tím spíš,“ píše editor svazků Jan Šulc. Deníkové zápisy Jana Zábrany postihují téměř celé období komunistického režimu. Reflektují nejen tehdejší události, ale jsou zároveň i jakýmsi průzorem do nitra výrazného českého básníka a překladatele. (…)
Jan Zábrana (1931-1984) byl mezi překladateli velikánem, jako básník byl ovšem odsouzen ke psaní do šuplíku. Rodiče prošli kriminálem, on sám byl neoblomným zastáncem svobody myšlení a projevu, za všech okolností. Byl nezlomný, ale věděl, že ho to zabije.
Deníkové zápisky jsou někdy poznámkami ze zákulisí vydávání knih, střídají se se slovními hříčkami, s básněmi, s vtipnými poznámkami, s líčením všedního života. Do toho se prolínají vzpomínky na padesátá léta nebo dětství za války, autorovy názory a úvahy, postřehy k dílům, která překládal. Střípky z těchto deníků uvádíme k 90. výročí narození autora (4. 6. 1931). (…)
Lit.: Bojda, Tomáš: Celý život Jana Zábrany. In web Radio Dock, 21. 9. 2021 (recenze). – Cit.: Letos v červnu by se devadesátých narozenin dožil významný český básník a překladatel Jan Zábrana. Vltava Zábranův umělecký i lidský odkaz připomněla pětidílnou četbou z jeho deníků, které vyšly tiskem na začátku 90. let a nesou jméno Celý život. V rozhlasovém nastudování je více než tisícistránkové dílo koncentrováno do pěti částí, jež v režii Hany Kofránkové interpretoval Lukáš Hlavica. Jakkoli musel dramaturg Rudolf Matys ze Zábranových zápisků nutně selektovat jen dílčí pasáže, dokázal kompozicí scénáře zachytit vše podstatné: Zábranova duše i svět jeho doby před posluchači vyvstává v působivé plastičnosti, s básnickým gestem autorovi vlastním.
Jméno Jana Zábrany jistě nepatří mezi ta mediálně nejfrekventovanější, jeho přínos české, a díky kvalitou i kvantitou neobyčejně plodné překladatelské práci, i světové literatuře však zůstává hluboký a trvalý. Byl to právě Zábranův Celý život, který po roce 1989 odstartoval široký zájem o deníkovou a memoárovou literaturu (Ivan Diviš, Jan Vladislav, Pavel Kohout, Ivan Klíma ad.). Se Zábranovým dílem dnes veřejnost seznamuje především redaktor nakladatelství Torst Jan Šulc, který básníkovy spisy opakovaně edičně připravuje. Pro dnešního a především mladšího čtenáře může být Celý život vynikající studijní pomůckou, skutečným průhledem do československé totalitní minulosti. Zábranovy deníky se vyznačují analytickou přesností pohledu, působivými evokacemi důležitých společenských i osobních událostí, ale také mnoha brilantními esejistickými partiemi, v nichž autor zaznamenává své pocity z četby či překladatelské práce. Rozhlasové provedení nezůstává jazykovým ani myšlenkovým kvalitám předlohy nic dlužno. Citlivá režie Hany Kofránkové klade důraz na řečené slovo, jeho melodii i věcnost, přednes Lukáše Hlavici je soustředěně komorní, přitom nikterak odtažitý, ale naopak procítěně kultivovaný. Četbou z deníků Jana Zábrany splatil rozhlas dluh jednomu z překladatelů, jimž vinou poměrů nebylo umožněno oficiálně pracovat, kteří však ve skutečnosti nikdy pracovat nepřestali, ba naopak – pracovali více a lépe než většina těch, kteří tvořili v pohodlí oficiálního proudu.