Host: MUDr. Petr Jabandžiev, Ph.D., přednosta Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jana Rychterová.
Natočeno 2021. Premiéra 17. 4. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
16. 4. 2021
Životní dílo akademika Plíška 1/3 (2021)
Michal Sýkora. Na olomoucké univerzitě je zavražděn akademik, se kterým se přátelila komisařka Marie Výrová. Během pátrání po vrahovi Velká Sova zjišťuje, že svého přítele možná neznala tak dobře, jak se domnívala… Z knihy povídek Nejhorší obavy pro rozhlas připravila Marina Feltlová. Hudba Stanislav Abrahám. Režie Vlado Rusko.
Účinkuje Jan Vlasák.
Natočeno 2021. Premiéra 16. – 18. 4. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.). Repríza 1. dílu 8. 1. 2023 (ČRo Olomouc, 18:04 h.) v cyklu Počteníčko.
Lit.: Feltlová, Marina: Životní dílo akademika Plíška. Komisařka Výrová vyšetřuje vraždu na olomoucké univerzitě. In web ČRo 2 Praha, 17. duben 2021 (článek). – Cit.: (…) Detektivní příběh s legendární komisařkou Výrovou napsal Michal Sýkora a pochází z knihy povídek Nejhorší obavy. Je to již druhá povídka ze stejné publikace, kterou na Dvojce můžete slyšet.
Ve třetí části Nejhorší obavy, jež dala název celé knize, se původně plánovaná dovolená Marie Výrové na Jesenicku změní v pátrání po vrahovi podnikatele a po dvou unesených dětech.
Když Michal Sýkora, pedagog Filozofické fakulty Univerzity Palackého, napsal v roce 2012 svůj první detektivní román Případ pro exorcistu, netušil, že se svérázná vyšetřovatelka Marie Výrová zvaná Velká Sova stane oblíbenou postavou jak českých čtenářů, tak rozhlasových posluchačů a televizních diváků. Své detektivní příběhy autor zasazuje do olomouckých reálií, které dobře zná.
Téma Plus – Vrazi s amnestií (2021)
Na jaře 1965, dvacet let po konci druhé světové války, hrozilo v Německu promlčení válečných zločinů. Bouřlivou celospolečenskou diskusi, ve které se argumentovalo i československými zákony, připomene dokumentární pásmo, které připravila Lucie Korcová.
V pořadu zazní nahrávky z rozhlasového archivu i vzpomínky pamětníků, jak je zachytila Paměť národa. Hovoří historik Vojtěch Kyncl.
Natočeno 2021. Premiéra 17. 4. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.). Repríza 12. 8. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.); 5. 4. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Lit.: Korcová, Lucie: Promlčet, nebo potrestat válečné vraždy? V Bundestagu před 56 lety ukazovali prstem na Československo. In web ČRo Plus, 17. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Jestli je někde na světě revanšismus, pak hovoří z tohoto českého zákona,“ zaznělo v Bundestagu před 56 lety.
V březnu 1965 se v německém Spolkovém sněmu rozpoutala bouřlivá diskuze. Za dva měsíce měl svět oslavit 20. výročí konce druhé světové války a podle tehdejšího německého trestního práva by tak mohly být promlčené vraždy spáchané do roku 1945. Političtí představitelé země řešili zásadní otázku. Dají se nacistické zločiny promlčet, anebo Německo přizná odpovědnost za tyto události a bude je chtít potrestat nehledě na čas, který od nich uplynul?
Podle mezinárodního práva k promlčení nesmělo dojít. Jenže mezinárodní právo platilo pro všechny státy kromě Německa, které tyto úmluvy po roce 1945 nepodepsalo a z pochopitelných důvodů se nepřihlásilo ani k mezinárodnímu norimberskému tribunálu.
Jeden z klíčových argumentů, který v Bundestagu zazněl, se týkal otázky stíhání zločinů spáchaných na Němcích po skončení války. (…)
Liberatura – Vrány (2021)
„Psaní Vran bylo emočně vyčerpávající, je to moje životní kniha,“ říká v Liberatuře Petra Dvořáková. Připravil Jonáš Zbořil.
Natočeno 2021. Premiéra 21. 2. 2021 (ČRo Rádio Wave, 31 min.).
Lit.: Demelová, Karolína – Zbořil, Jonáš: „Utrpení pod rouškou spořádanosti,“ říká o novele Vrány spisovatelka Petra Dvořáková. In web ČRo Radio Wave, 21. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Báře je dvanáct, dobře se učí a skvěle kreslí a maluje. Svou mámu ale vytáčí tím, že není schopná si po sobě uklízet, občas odmlouvá, zkrátka není stejná jako její poslušná sestra. Kam až může tohle celkem běžné rodinné dusno vést, sleduje v novele Vrány Petra Dvořáková.
„Bára má občas nějakou modřinu, ale nikdo si toho moc nevšímá. Není to týrání dítěte, které vidíte na první pohled. Bára se dobře učí, rodina funguje, matka je skvělá knihovnice a všechno zvládá… Uvědomila jsem si, že právě ta spořádanost je krunýř, který potom zabrání, aby bylo Báře pomoženo,“ říká Petra Dvořáková s tím, že Vrány vnímá jako svou životní knihu. „Myslím si, že je to častý problém, prožívá to spousta dětí, chtěla jsem tohle téma otevřít ve společnosti.“ (…)
Osudové ženy – Milena Šeborová (2021)
152. díl cyklu Osudové ženy. Portrét odbojářky, politické vězeňkyně a emigrantky (1916 – 2000). Připravila Ivana Chmel Denčevová. Dokudrama připravil Hynek Pekárek. Použitá hudba John Rowcroft (Mind Works, hraje Christopher Mark Salt). Dramaturg Michal Bureš. Redaktor Ivan Studený. Zvukový mistr Jan Brauner (2 hodiny) a Jiří Benák (4 hodiny). Hudební spolupráce Antonín Schindler. Zvuková spolupráce Jiří Pochvalovský. Produkce Klára Illiašová. Režie Michal Bureš.
Účinkují Vendula Fialová, Gustav Hašek, Kajetán Písařovic, Otakar Brousek II., Lukáš Hlavica a Svatopluk Schuller. Hovoří Ivana Chmel Denčevová a Pavla Plachá.
Natočeno 23. 3. 2021 (studio 2, 16,00-20,00 h.). Premiéra 17. 4. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 26 min.).
Lit.: Chmel Denčevová, Ivana – opa: Snoubence jí popravili nacisti. Budoucího manžela na ni nasadila StB. Osudové ženy: Milena Šeborová. In web ČRo 2 Praha, 17. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Všechny dramatické okamžiky 20. století zasáhly dramaticky i do jejího života. Za odbojovou činnost ji věznili nacisti i komunisti. StB ji ale pronásledovala i po propuštění z vězení. O tom, že její emigraci i následný život řídí StB, neměla ani tušení. (…)
Mileně Šeborové štěstí v životě příliš nepřálo. Přestože se s nepřízní prala statečně již od dětství a v dospělosti toho pro český odboj proti oběma totalitám vykonala hodně, není v českých zemích příliš známá.
„Větší ohlas nevzbudily ani její paměti, které vyšly pod názvem Česká trilogie. Důvodem je možná to, že byly publikovány až 30 let po anglickém vydání a 20 let po její smrti nebo že v nich chybí některé podstatné skutečnosti,“ konstatuje historička Pavla Plachá. (..)
Historie Plus – Proces s Adolfem Eichmannem (2021)
Historie Plus připomene 60. výročí zahájení procesu s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem, který proběhl před izraelským tribunálem. Připravil Jiří Zeman.
Hovoří historik Vojtěch Kyncl z Historického ústavu AV ČR, právník David Kohout z PF UK.
Natočeno 2021. Premiéra 17. 4. 2021 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.).
Lit.: Zeman, Jiří: Před 60 lety začal soud s magnátem smrti. In web ČRo Plus, 17. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podobný titulek, jen bez časového určení, si mohli v dubnu roku 1961 přečíst čtenáři Rudého práva. V Jeruzalémě stanul před soudem SS-Obersturmbannführer Adolf Eichmann – jeden z předních organizátorů holokaustu, muž, který byl odpovědný za smrt milionů lidí.
Dětství a mládí Adolfa Eichmanna se nevymykalo z běžných standardů své doby, vyrůstal v Porýní a v Rakouském Linci. Jeho rodina se o politiku příliš nezajímala, i když přes své přátele tíhla k nacionalismu.
A byli to právě rodinní přátelé, kteří Eichmanna přivedli do nacistické strany a později do SS. Šlo mu hlavně o kariéru, pro kterou byl ochoten udělat cokoliv.
Po připojení Rakouska k Říši a okupaci Československa se naplno projevil jeho organizační talent ve službách zrůdných nacistických plánů. (…)
Vizitka – Susan Lucak (2021)
Host: Susan Lucak, prezidentka The Dvorak American Herritage Association. Moderuje: Renáta Spisarová. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2021. Premiéra 17. 4. 2021 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.).
Expedice – Tvář našich měst a vesnic aneb urbanismus a architektura v minulosti a dnes (2021)
Výpravy za poznáním a zábavou. Moderuje Josef Kluge.
Natočeno 2021. Premiéra 17. 4. 2021 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).
Jakou cenu má Adéla? (2021)
Petra Dvořáková. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská. Zvukový mistr Michal De Diana Boro. Režie Radim Nejedlý.
Čte Petra Dvořáková.
Nastudovalo Brno v roce 2021. Premiéra 17. 4. 2021 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 8 min.).
Lit.: Dvořáková, Petra: Petra Dvořáková: Jakou cenu má Adéla? In web ČRo Brno, 16. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) fejeton, který napsala spisovatelka a původním povoláním zdravotní sestra Petra Dvořáková. Sama v poslední době ve zdravotnictví opět vypomáhá.
Nebude to dneska veselé. Ani nemůže být. Naše životy rotují uprostřed světové pandemie, globálně to vzbuzuje dojem překonávání velkých neštěstí, osobních hrdinství a statečnosti. Čím více ale svůj pohled doostřujeme na každodenní jednotlivosti, všechna ta neštěstí, projevy hrdinství a statečnosti mizí. Často vidíme svět místy až poklidný, bezstarostný, ono se nic zas tak zlého neděje. A nebýt toho, že naše dny rdousí omezení, se všemi svými důsledky, mnozí z nás by si žili jako vždycky. (…)
Nedávno byly Velikonoce, viděno optikou křesťana, doba velikonoční stále trvá. Z tohoto času jako by mnohem plastičtěji právě teď vystupovala věta „Ejhle, člověk!“ Slabý, ubohý, selhávající, smrtelný. V těžkých životních situacích totiž vždy vystupuje do popředí to, kdo je člověk, se vším, čím je, v dobrém, i zlém. Někdy je proto pro řešení problému nutné zadívat se více na člověka než na lidi a společnost jako celek. (…)
15 minus (2021)
Tomáš Zářecký. Kompletní audiokniha.
Čte Martin Čevora.
Natočeno 2021. Vydalo Čti mi!, březen 2021 (MP3, celková délka 18 hod. 15 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: 15 minus je zdánlivě nevinná televizní show. Skupina odvážlivců se snaží dostat skrz neznámé území na smluvené místo, kde na ně čeká odměna 60 milionů eur. Situaci ale komplikují dvě pravidla. Podle prvního se peníze rozdělí rovným dílem mezi všechny v cíli. Podle druhého soutěžící během hry nepodléhají žádným zákonům. Mají absolutní svobodu konání… Když se tyhle věci spojí dohromady, vznikne smrtící koktejl. Don přichází do soutěže s mladistvou naivitou. Záhy však pozná, že se musí mít ve střehu nejen před nebezpečnou krajinou, ale hlavně před ostatními soutěžícími. V atmosféře všudypřítomného strachu, kdy smrt hrozí odkudkoliv a kdykoliv, nemůže věřit nikomu. Brzy pochopí, že se v Patnáct mínus nehraje o peníze, ale o to, kdo koho dřív zabije. Jestli se chce vrátit domů živý, musí v sobě objevit zvíře…
Tomáš Zářecký se narodil se roku 1988 v Chrudimi, ale záhy se přesídlil do Pardubic. Jeho první literární pokusy spadají do období docházky na základní školu. Během studia gymnázia vedl dva časopisy. V Literární soutěži O cenu Filipa Venclíka 2007 a v klání Pisálek 2007 obsadil shodně druhé místo. Již o rok dřív publikoval historický článek v časopise Epocha a jeden ze sedmi příspěvků ve sborníku sci-fi povídek Zlatá Zebra 2007. V létě 2008 začal psát pro Pozitivní noviny, v kterých mu vyšly takřka tři desítky článků. Studoval Pedagogickou fakultu Univerzity Hradec Králové, kde se věnoval historii a společenským vědám.