Henni Kitti. Povídka finské spisovatelky a výtvarnice. Překlad Laura Kauppinenová. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Účinkuje Jana Stryková. Režie Petr Mančal.
Natočeno 2021. Premiéra 4. 2. 2021 (ČRo 3 Vltava, 9:02 h.; 15 min.) v cyklu Dopolední četba.
Režie a střih Damian Machaj Dramaturgie Lucie Kryzová. Zvukový mix Ondřej Kalous.
Inscenaci představuje Nina Jacques.
Natočeno 2021. Webová premiéra leden 2021 (25 min.). K poslechu zde.
Pozn.: Řecká tragédie Král Oidipús patří mezi absolutní klasiky světového dramatu. V čem je toto nastudování režiséra Jana Friče výjimečné? Jak uvažovali tvůrci o inscenování antické hry a v čem k nám i po několika tisíciletích promlouvá? Chcete se dozvědět něco o největší kadidelnici na světě? Poslechněte si podcast K jádru věci, v němž společně s dramaturgyní Ninou Jacques rozkrýváme pozadí Oidipova mýtu a vezmeme vás do zákulisí největšího divadelního rituálu ve „Zlaté kapličce“.
Zuzana Pospíšilová. Pohádka. Kompletní audiokniha.
Čte Petra Kušnierová.
Natočeno 2021. Vydalo Čti mi!, leden 2021 (MP3, celková délka 43 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Oblíbená autorka Zuzana Pospíšilová tentokrát vypráví o lese, kde kromě stromů, rostlin a lesních zvířat žijí také skřítkové. Lumpíček je samá lumpárna a Rošťanda vyvádí jednu rošťárnu za druhou. A co teprve když se ti dva seznámí! Naštěstí se včas dostanou do rukou pana učitele. Lesní skřítkové ale nesedávají v lavici jako děti ve škole. Lumpíček a Rošťanda se učí přímo v lese. Seznámí se s lesními zvířaty, naučí se rozpoznávat houby, bylinky a lesní plody a mnoho dalších věcí, užitečných pro skřítky i pro děti. Nádherně ilustrovaná kniha lesní moudrosti pro první čtenáře.
Mgr. Zuzana Pospíšilová (*1975 Karviná) je oblíbená autorka věnující se téměř výhradně původní tvorbě pro děti. S jejími texty se dětští čtenáři mohou setkávat od roku 2004, kdy jí vyšly první pohádkové příběhy v časopise Sluníčko.
V roce 2005 začala publikovat knižně a dodnes je jednou z nejaktivnějších autorek píšících pro děti. Jen v nakladatelství Grada vydala téměř sedm desítek titulů, z nichž nejúspěšnější jsou zatím série Kouzelná třída a edice dětských detektivek DeTeKTiVoVé. V její tvorbě mají převahu pohádky, ale věnuje se také poezii a výukovým textům.
Tereza Janišová. Kompletní audiokniha.
Čte Hana Drnovská.
Natočeno 2021. Vydalo Čti mi!, leden 2021 (MP3, celková délka 11 hod. 19 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Život v čarodějném městě Erilian se zdá být až pohádkově idylický. Kiařina dcera Zia, mladá spisovatelka, rebelka a čarodějka v jedné osobě, tento názor nesdílí. Jedné letní noci se rozhodne vzít svůj osud do vlastních rukou a uteče z domu. Na palubě plachetnice Bílý delfín se vydá na jihovýchod, odhodlaná zažít senzační prázdniny a najít inspiraci pro svoji knihu. Netuší ale, že pluje vstříc velkým tajemstvím, která dlouhá léta spala za obzorem.
Druhý díl čarodějné fantasy trilogie.
20% z honoráře autorky za erilianské audioknihy půjde opuštěným kočkám do útulku Kocour Felix v Klecanech. Zakoupením erilianských audioknih tak budete mít kromě hezkého zážitku z poslechu taky dobrý pocit z dobrého skutku.
Tereza Janišová se narodila 30. května 1989 v Praze. Hradčany, Petřín a křivolaké uličky Malé Strany byla místa, kde prožila dětství, a dodnes jsou pro ni velkým zdrojem inspirace. Po výtvarném gymnáziu vystudovala Fakultu architektury ČVUT, poté strávila nějaký čas v Londýně, kde pracovala v místním architektonickém ateliéru. Největší radostí ale pro ni vždy bylo psaní. Je autorkou čarodějné trilogie Erilian a historického fantasy románu Lvářka. Kromě psaní knih se Tereza věnuje architektonické žurnalistice, miluje tanec, kočky a cestování.
Jiří Padevět. Kompletní audiokniha. 73 mikropovídek. Režie Miloš Vrána.
Čte Vanda Hybnerová.
Natočeno 2021. Vydal Host – Audiotéka, únor 2021 (1 CD MP3, celková délka: 3 hodiny 56 minut). Dostupné také v rámci Audioteka Klubu – od 3. 2. každý všední den nová povídka. Ukázka k poslechu zde.
Hosty byli Jan Wintr, Katedra teorie práva a právního učení Právnické fakulty Univerzity Karlovy; Helena Válková, ANO, členka sněmovního Ústavně-právního výboru; Stanislav Polčák, STAN, europoslanec; Tomáš Lebeda, Katedra politologie a evropských studií při Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci; Marek Benda, ODS, předseda sněmovního Ústavně-právního výboru; Stanislav Grospič, KSČM, místopředseda sněmovního Ústavně-právního výboru a
Jiří Přibáň, Právně-sociologické centrum Univerzity v Cardiffu. Připravil a moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2021. Premiéra 3. 2. 2021 (ČRo Plus, 50 min.).
Lit.: Marková, Zuzana – Pancíř, Tomáš: Sociolog Přibáň: Ústavní soud rozhodl včas. Parlament měl přece v plánu reformu volebního systému. In web ČRo Plus, 3. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ústavní soud rozhodl o stížnosti některých senátorů na pravidla volebního zákona. Podle soudců například koalice nově nemusí pro vstup do sněmovny získat alespoň deset procent hlasů, stačit bude pět. Soud také zrušil přepočet hlasů na mandáty podle d’Hondtovy metody. „Je zajímavé, že Ústavní soud nezrušil skutečnou příčinu problému, což jsou kraje. Ale říká, ať se najde nový systém, jak tuto nespravedlnost napravit,“ podivuje se politolog Tomáš Lebeda
Právě disproporce ve velikosti jednotlivých samosprávných celků totiž plodí nepoměr při následném sčítání d’Hondtovou metodou, vysvětluje Lebeda z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci: „Já bych volební kraje neměnil, jsou smysluplné, i když různě velké. A právě přepočet to řešil. Soud ale zrušil způsob přepočtu. Jediné vysvětlitelné zdůvodnění je to, že podle stávajících krajů už byly vypsány volby – a pokud by byly kraje zrušeny, znemožnilo by to jejich konání.“
Výsledné rozhodnutí ústavních soudců je dotčeno extrémně časným vyhlášením voleb, jejichž termín prezident Miloš Zeman oznámil už na přelomu roku, ačkoliv se konat budou až na podzim, myslí si Lebeda. (…)
Jak pandemie COVID-19 posunula digitalizaci, kdy si vyřídíme občanku online a kdy nebudeme platit složenky na poště, o tom v Hovorech mluví Josef Donát, advokát, expert práva na ICT a ředitel Národního centra pro digitální ekonomiku. Připravil a ptal se David Šťáhlavský.
Natočeno 2021. Premiéra 3. 2. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Host: režisér Petr Nikolaev. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Marie Retková.
Natočeno 2021. Premiéra 3. 2. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
Protipandemická opatření velmi silně zasahují i českou společnost a dokonce ji štěpí na dva nesmiřitelné tábory. Jak moc vážné je toto rozdělení a může být dlouhodobé? A máme proti němu bojovat? Mají se děti vrátit do škol? Do jaké míry má společnost brát ohledy na seniory? Proč se covid-19 v české společnosti tolik šíří? Témata pro hosty pořadu Souvislosti Plus.
Hovoří novinářka Saša Uhlová, spisovatelka Petra Hůlová, lékařka Anna Kšírová a zpravodajka Českého rozhlasu Pavlína Nečásková. Moderuje Petr Dudek.
Natočeno 2021. Premiéra 3. 2. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.).
Lit.: Skácel, Ondřej – Dudek, Petr: Mluvíme o seniorech, ale život je bohatší. Děti mají chodit do školy, tvrdí spisovatelka Hůlová. In web ČRo Plus, 3. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Za nejohroženější skupinu obyvatel se v souvislosti s pandemií nemoci covid-19 považují senioři, stále častěji se ale mluví také o dětech a dospívajících, kterým v době distančního vzdělávání chybí kontakt s vrstevníky. „Šokuje mě, že máme děti doma. Před závorku celé téhle situace bych vytkla to, že děti jdou od zítřka do školy. A pak se budeme bavit o ostatních věcech,“ navrhuje v pořadu Souvislosti spisovatelka Petra Hůlová (Zelení). Lékařka Anna Kšírová je ale proti.
„To by znamenalo, že bychom museli otevřít mnohem více covidových oddělení. Kdybychom zítra poslali děti do školy, tak to bude mít za následek úmrtí opravdu velkého množství lidí. Úmrtí, která budou velmi nepříjemná. Vídám ty lidi, jak se dusí, a je to dost hrozné – i v tom smyslu, že umírají relativně náhle,“ neskrývá svoje obavy ze znovuotevření škol lékařka liberecké krajské nemocnice Kšírová.
Podle Hůlové ale existuje více zodpovědností než jen ta k starším lidem, kterým hrozí závažnější průběh nemoci covid-19.
„Mluvíme pořád o zodpovědnosti k seniorům. A je to v pořádku, ale myslím si, že ten život je mnohem bohatší. Jde o to, jakým způsobem nás situace ovládá a co všechno jsme ochotní podřídit snižování rizika. Hodně to souvisí s naším vztahem ke smrti – k tomu, že smrt je vlastně vždycky chápána jako katastrofa, i když přichází ve velice pozdním věku. Smrt není většinou společnosti chápána jako součást života,“ podotýká spisovatelka Hůlová. (….)
Hostem je Ondřej Vencálek, předseda České statistické společnosti. Podle odborníků z České statistické společnosti není vláda schopná obstarat si spolehlivá data týkající se šíření nemoci covid-19. Pokud vláda opravdu operuje s nesprávnými daty, jak to může ovlivnit její rozhodování? Neplní snad státní Ústav zdravotnických informací a statistiky svoji úlohu? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2021. Premiéra 3. 2. 2021 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).
Powered by WordPress