Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Srozumitelně a přitom barvitě dokázal přiblížit výtvarné umění vysokoškolákům, čtenářům časopisů i posluchačům rozhlasu: výtvarný historik Václav Vilém Štech, který se věnoval zvláště studiu Prahy a českému baroku, řadu publikací ale napsal i o novodobém umění. V 60. letech natočil mnoho pořadů pro Československý rozhlas. Všechny si je poslechla a to nejzajímavější vybrala Milena Štráfeldová.

Natočeno 2020. Premiéra 25. 9. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.; 23 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Štráfeldová, Milena: Chodící encyklopedie Václav Vilém Štech: Byl jsem u všeho, říkával. In web ČRo Plus,  25. 9. 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Historik umění s fenomenální pamětí, který dopodrobna znal Národní divadlo i tu nejzapadlejší kapličku na Vysočině. Uznávaný kritik, obávaný pedagog či oblíbený popularizátor dějin Prahy. Ale také kontroverzní osobnost, která si nadělala řadu nepřátel – Václav Vilém Štech.

Když Československý rozhlas ve své hlavní zpravodajské relaci dne 24. června roku 1974 oznámil, že ve věku 89 let zemřel profesor V. V. Štech, uvědomili si posluchači, že odešla skutečná legenda. Jeho jméno znali i lidé, kteří se o umění jinak nezajímali. Člověk, o kterém lze právem říct, že „byl u všeho“, co se odehrálo od dob Aloise Jiráska až po srpnovou okupaci Československa. (more…)

Připravila Šárka Fenyková.

Hosty byli Daniel Prokop, sociolog a zakladatel platformy PAQ Research; David Beňák, ředitel Agentury pro sociální začleňování; Klára Kalíšková, ekonomka a členka výzkumného týmu IDEA při CERGE-EI; Saša Uhlová, redaktorka A2larm.

Natočeno 2020. Premiéra 24. 9. 2020 (ČRo Plus, 24 min.).

Lit.: Fenyková, Šárka – Marková, Zuzana: Střední třída v chudých regionech se vnímá hůř než chudí v bohatším prostředí, varuje Daniel Prokop. In web ČRo Plus, 24. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Data ukazují, že počet lidí, kterým hrozí příjmová chudoba, se za loňský rok zvýšil o víc než 60 tisíc. Sociolog a zakladatel platformy PAQ Research Daniel Prokop nicméně upozorňuje, že příjmová chudoba není nejlepší ukazatel stavu společnosti. „Český chudý je totiž výrazně chudší než německý chudý,“ vysvětluje.

Práce v korporátu vám zajistí penízky, klimatizaci a propisku zadarmo. Ale jinak? Připravily Zuzana Fuksová a Ivana Veselková.

Natočeno 2020. Premiéra 23. 9. 2020 (ČRo Rádio Wave, 27 min.).

Lit.: Fuksová, Zuzana – Veselková, Ivana: Korporát je masokombinát s lidskou tváří. Je jako život v dospělosti – není o co stát. In web ČRo Radio Wave, 23. září 2020 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Zuzana a Ivana tentokrát ve studiu, které pro ně znamená svět, uvítaly Martina, který pracuje v korporátu a zvažuje, zda to má spíš plusy nebo minusy.

Martin jako systematický mladý muž sestavil swot analýzu toho, zda je práce v korporátu spíš bolavá nebo příjemná. Obrázek si udělejte sami. Vyjádřil se v tom smyslu, že největší výhodou tohoto typu zaměstnání je dostatek merche – firemní propisky, kondomy a taky otvírač dopisů s logem firmy. Pak považuje za pozitivní i relativní stálost práce, ale potom už mnoho kladů nenašel.

Co se týče negativ, byl seznam o poznání delší – práce je to nepružná, atmosféra ve firmě formální a rigidní a musí se jezdit na teambuildingy. Martin ovšem posluchačům ukáže i pro-tipy, jak práci v korporátu přežít – on si například nechal napsat od doktora papír potvrzující, že nemůže nosit uzavřené boty, nebo utekl z teambuildingu v kostele s tím, že musí druhý den do školy (….)

Jak moc těžké to je to takzvaně ztišit? Rozhovor s kapelou Tábor. Připravili Judita Císařová a Honza Šamánek.

Natočeno 2020. Premiéra 25. 9. 2020 (ČRo Rádio Wave, 55 min.).

Lit.: Šamánek, Jan – Císařová, Judita: Takhle zní umírající harmonium. Pražská čtveřice Tábor o zkoušení v pokoji a debutové nahrávce. In web ČRo Radio Wave, 25. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kapela Tábor před nedávnem vydala své debutové album s názvem Liebe, přestože před nedávnem proběhly informace o tom, že pravděpodobně končí. Proto jsme se ve Špíně rozhodli s Magdalenou, Kateřinou, Adamem a Davidem sejít v parku poblíž pankrácké věznice a zjistit, jak je to s plánovaným turné a jestli se vůbec bavíme s aktivní nebo neaktivní kapelou.

Čtveřici Tábor tvoří ostřílení matadoři lokální scény, i když jednotlivé členy můžeme znát především z mnohem hlučnějších uskupení (Vole, Or, Oswaldovi a MaVa). Fungování kapely se odehrává jaksi nahodile, samotné naše setkání ve Špíně bylo po třech měsících pro jednotlivé členy příležitostí se společně setkat. Základy kapely se položily před několika lety, kdy si David přivezl z cest a čundrů črty kytarových riffů a základy textů, které postupně s Magdalenou uváděli v život v jejich bytě za pomocí harmonia a kytary. Právě díky zkoušení v pokoji vznikl i nápad, že budou všichni čtyři členové zpívat.

Texty hrají u kapely Tábor prim, i když to původně nebylo prvotním záměrem. Zároveň hudba vznikala tak, aby se zvuk 120 let starého harmonia neutápěl v hluku tvořeném ostatními nástroji. Tábor totiž tak nějak, jak se nám během povídání v parku podařilo rozkrýt, fungují především díky nahodilosti a intuitivní práci. „Potkáme se, dáme si zkoušku a pak koncert, pokud ho nezrušíme. Jde to takovým samospádem,” popisuje bubenice Kateřina. „Nefungujeme takovým tím tradičním způsobem jako třeba Vole nebo Or,“ dodává kytarista David. (…)

„Na portálu jenpromuze.cz jsem 2 roky vystupovala jako chlap. Měla jsem spoustu fanoušků i fanynek,“ říká bývalá novinářka a dnes spisovatelka Markéta Lukášková. Proč samu sebe Markéta Lukášková nevnímá jako spisovatelku mladé generace? O čem bude její další kniha? Proč vydržela na pozici redaktorky bulvárního portálu jen 3 měsíce? Co ji vedlo k napsání článku o užívání antidepresiv? Jak ji bavilo vedení kurzu tvůrčího psaní pro seniory? Rozhovor připravil Martin Minha.

Natočeno 2020. Premiéra 25. 9. 2020 (ČRo Rádio Wave, 40 min.) v cyklu Rozhovor VR a MM.

Lit.: Minha, Martin: Za psaní „ženské literatury“ jsem se dříve styděla. Dnes jsem na to hrdá, říká spisovatelka Markéta Lukášková. In web ČRo Radio Wave, 25. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) „Sousloví ‚ženská literatura‘ se přisuzují negativní konotace. Neznamená to, že píšu něco jednoduchého, něco míň. Jako autorka bych se měla snažit, aby to tak nebylo. Zvláštní je, že neexistuje pojem mužská literatura. Zajímalo by mě, co by tam teoreticky spadalo. Nejlepší výsledek by byl, kdyby ten výraz neexistoval, ale když už ho používáme, tak mu pojďme dát hezkou náplň,“ říká v Rozhovoru Martina Minhy spisovatelka a bývalá novinářka Markéta Lukášková. (…)

Od roku 2017 vyšly na českém trhu Markétě Lukáškové čtyři knihy. Ačkoliv jsou všechny tematicky naprosto odlišné, v každé je schovaná jiná část mladé autorky. „Podle mě nejde napsat knihu, kde by z autora nic nebylo. To, co se v nás vytváří, dáváme na papír. Postavy v mých knihách mají rysy mých známých. Ale jsou to jednotlivosti. Reálnou postavu se do knihy nesnažím dávat celou. Na druhou stranu jsem zjistila, že to má terapeutický efekt. Například v knize InTyMně o reálných lidech s reálnými jmény píšu. Všem jsem to ale dala dopředu vědět a ptala se jich, jestli jim to nevadí,“ říká v Rozhovoru pro Radio Wave. (…)

Blíží se 28. září, státní svátek, který připomíná mučednickou smrt knížete Václava. Světec, o jehož existenci vyprávějí hlavně legendy, zůstává uznávaným národním patronem i v moderním ateistickém Česku. Co vlastně víme o životě sv. Václava? A jak důležitý je pro život současníků? Veronika Sedláčková se zeptá historika z pražské Katolické teologické fakulty, který se svatováclavskému fenoménu věnuje dlouhodobě, Petra Kubína. Připravila a moderuje Veronika Sedláčková.

Natočeno 2020. Premiéra 25. 9. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Marková, Zuzana – Sedláčková, Veronika: Svatého Václava známe jako asketu, protože příběhy o něm psali mniši, vysvětluje historik Kubín. In web ČRo Plus, 25. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O svatém Václavovi toho stále moc nevíme. Ani jeho obraz asketického celibátníka nemusí být přesný, upozorňuje v Interview Plus historik Petr Kubín z Katolické teologické fakulty při Univerzitě Karlově. „Čerpáme z legend a ty sloužily jako návod, jak se dostat do nebe,“ vysvětluje.

Odborníci mají k dispozici při mapování života svatého Václava prakticky jen legendy, které ale nemusí čtenáři předkládat historická fakta. Za ty lze považovat pouhé dvě zmínky v kronice saského kronikáře Widukinda. Od něj se dozvídáme jednak to, že Václava porazil král a římský císař Jindřich Ptáčník, kterému český kníže později musel odvádět tribut.

„A později se objevuje ještě zpráva, že ho zabil jeho bratr Boleslav a že se o tomto knížeti Čechů – jehož neuvádí jménem – vypráví nějaké zázraky,“ shrnuje Kubín.

Dalšími zdroji jsou pak například archeologické nálezy nebo genealogie rodu Přemyslovců. „Nepochybně to byl on, kdo založil pražskou rotundu svatého Víta, pozdější katedrálu, a nepochybně byl také synem knížete Vratislava I. a kněžny Drahomíry i vnukem Ludmily,“ vypočítává další informace, na které lze spoléhat.

Sporné už je ale to, zda Drahomíra byla pohankou, dodává Kubín. A přímo kolem postavy Václava panují další nejasnosti – nevíme třeba jistě, jestli byl ženatý. Některé legendy dokonce mluví o nemanželském synovi Zbraslavovi. (…)