Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

3. 9. 2020

Černobyl 1/10 (2020)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 15:04

Serhii Plokhy. Četba na pokračování. Překlad Petr Kovařík. Pro rozhlas připravil Marek Pivovar. Režie Tomáš Soldán.

Čte František Strnad.

Natočeno 2020. Premiéra 4. – 13. 9. 2020 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha. Repríza 1. dílu 22. 4. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 1. Stavba – 2. Páteční noc. – 3. Výbuch – 4. Exodus – 5. Krocení reaktoru – 6. Do zakázané zóny – 7. Počítání životů – 8. Zločin a trest – 9. Jaderná vzpoura – 10. Nezávislý atom.

Pozn.: Ukrajinský historik Serhii Plokhy v knize Černobyl popsal, co se stalo 26. dubna 1986. Po výbuchu jaderného reaktoru se dostaly do vzduchu stovky tun radioaktivních látek, zamořily okolí elektrárny, a radioaktivní mrak postupoval nad východní Evropou i Skandinávií. Co tragédii předcházelo?  (anotace)

Lit.: Lenartová, Eva: Serhii Plokhy: Černobyl. Historie jedné jaderné katastrofy. In web ČRo Plus, 6. září 2020 (článek). – Cit.: Hrdinství, hloupost, neschopnost, arogance, odvaha a zbabělost namíchaná do třaskavé směsi v zemi, kde nic nefungovalo. Černobyl. Výbuch, který vedl k rozpadu Sovětského svazu a změnil svět.

Navzdory tomu, co všechno jsme o tragédii četli, viděli nebo slyšeli, je Černobyl fascinujícím hororově zbarveným čtením. (…)

Znovu si uvědomíme, že vinou naprostého neumětelství a politického cynismu se Evropa ocitla krok od okraje propasti, do níž se nezřítila jen zásluhou neuvěřitelné statečnosti hrstky lidí.

Mráz po zádech jde čtenáři především při popisu stavby elektrárny a bezprostředních reakcí na mimořádnou událost, kterou Sovětský svaz přiznal až po naléhavých dotazech ze Švédska.

Tuto počáteční, příliš dlouho trvající neochotu přiznat vlastním lidem, v jak smrtelném nebezpečí se ocitli, a podniknout kroky na jejich záchranu dává Serhii Plokhy do souvislosti s navazujícím bojem Ukrajinců o samostatnost a rozpadem sovětského impéria. Srozumitelně a podrobně popisuje také následný vývoj vztahů Ukrajiny a Ruska.  (…)

Noční Mikrofórum – Jitka Zelenková (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:01

Host: Jitka Zelenková, zpěvačka. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Zuzana Maléřová.

Natočeno 2020. Premiéra 4. 9. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

{Stoletý Jiří Sovák} (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:01

Už sto let uplyne 6. září od narození českého herce Jiřího Sováka. V rozhlasovém archivu je celá řada zajímavých a málo známých nahrávek s jeho hlasem. Vyhledal je Pavel Hlavatý a okomentuje v pořadu Archiv Plus.

Natočeno 2020. Premiéra 4. 9. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Hlavatý, Pavel: Jiří Sovák považoval za největší nebezpečí v umění netalentované teoretiky. In web ČRo Plus, 4. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Alois Randa (Bohouš), František Diviš Bartoloměj Bouvard (Byli jednou dva písaři), Jiří Kroupa (Marečku, podejte mi pero!) – tyto a mnohé další dnes už klasické postavy, ztvárnil v době svého divadelního a filmového působení herec Jiří Sovák (1920-1980).

Z autobiografických rozhovorů jsme vybrali vzpomínání na protektorátní nasazení ve Waltrovce, poválečný nástup k Hanáckému divadlu a nezbytnou – ovšem méně známou – historku z vojny (těmi byl Jiří Sovák proslulý), kterou absolvoval v letech 1946-1947.

Z filmového vzpomínání jsme zařadili unikátní nahrávku ze závěrečných dnů natáčení filmu Kdo chce zabít Jessii? Na nahrávce hovoří spolu s Jiřím Sovákem ještě herečka Olga Schoberová a režisér Václav Vorlíček. Vzpomínají na spolupráci s bernardýnem Bohoušem ve stejnojmenné televizní komedii.

Sovákovo divadelní působení je pak zastoupeno dialogem ze hry nastupujícího socialistického realismu Parta brusiče Karhana (nahrávka pochází z roku 1949) v Burianově Déčku. (…)

ArtCafé – Architektura logistiky (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:59

Moderátorka Alžběta Kvasničková si bude povídat s editory knihy Ocelová města: Krajina logistiky ve střední a východní Evropě o tom, jak výstavba logistických parků zasahuje do krajiny, architektury, životního prostředí a pracovní etiky. Hudbu tematicky vybral Pavel Zelinka.

Natočeno 2020. Premiéra 4. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).

Plus Speciál – Sociální následky koronakrize (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:49

Připravil Jan Bumba.

Hosty byli: Jiří Mašek (ANO): poslanec, člen dočasné sněmovní komise pro hodnocení účinnosti vládní pomoci v rámci COVID, člen sněmovního Výboru pro zdravotnictví; Vlastimil Válek (TOP 09): poslanec, člen dočasné sněmovní komise pro hodnocení účinnosti vládní pomoci v rámci COVID, člen sněmovního Výboru pro zdravotnictví; Eva Svobodová: generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR; Daniel Hůle: odborník na dluhovou problematiku ze společnosti Člověk v tísni.

Natočeno 2020. Premiéra 3. 9. 2020 (ČRo Plus, 8:10 h.; 23 min.) v cyklu Ranní Plus.

Lit.: Marková, Zuzana – Bumba, Jan: Výhled není pěkný, na jaře začnou lidé přicházet o bydlení, předpovídá Daniel Hůle z Člověka v tísni. In web ČRo Plus, 3. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přichází čas na bilancování. Poslanecká komise bude hodnotit programy na podporu ekonomiky, které vláda spustila ve spojení s koronavirovou krizí.

Daniel Hůle, odborník na dluhovou problematiku ze společnosti Člověk v tísni zatím nárůst klientů nezaznamenal. Po velké vlně dotazů z března a dubna se na help linku během prázdnin obracel srovnatelný počet lidí jako v minulých letech. (…)

Hůle varuje před nárůstem potřebných, který by mohl nastat zjara příštího roku. „Začne růst počet lidí, kteří budou přicházet o byt, pokud nedokážou dorovnat všechny své resty vůči pronajímatelům. Ten výhled není pěkný.“

Hůle kladně hodnotí razantní opatření vlády, která upravila uplatnitelné sankční mechanismy proti živnostenským i běžným úvěrům: „Musím ocenit, že během krize se napříč politickým spektrem schválila celá řada pozitivních změn trvalého charakteru.“

Ochota dotahovat další změny ale podle něj pomalu slábne. „Snad se podaří dotáhnout alespoň něco. Je potřeba počítat s tím, že na jaře začne počet exekucí po letech poklesu zase stoupat. Vláda nám koupila čas a teď se bude čekat, co se stane, až opatření skončí,“ obává se odborník. (…)

Den ve Zlínském kraji – Josef Valčík. Životní příběh bojovníka proti nacismu (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:44

Připravila Saskia Mišová.

Hovoří historička Miroslava Poláková.

Natočeno 2020. Premiéra 3. 9. 2020 (ČRo Zlín, 9 min.).

Lit.: Mišová, Saskia: Hrdina a vlastenec. To byl Josef Valčík – největší osobnost odboje proti nacistům z našeho kraje. In web ČRo Zlín, 3. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Byl hrdinou vším, co udělal,“ říká o Josefu Valčíkovi historička Miroslava Poláková. Československý parašutista je rodákem ze Smoliny u Valašských Klobouk a pracoval jako koželuh v Baťových závodech.

Josef Valčík byl československý voják, příslušník protinacistického odboje během okupace a příslušník výsadkové skupiny Silver A. Spolupracoval se členy výsadku Anthropoid Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem na přípravě atentáru na Reinharda Heydricha. Zemřel v boji s německými oddíly v kostele sv. Cyrily a Metoděje ve věku 27 let.

14 členů jeho rodiny bylo následně zatčeno gestapem a popraveno. Pomník Josefu Valčíkovi a jeho nejbližším stojí v rodné Smolině, pomníček má i v areálu firmy Baťa v Otrokovicích.

Jde o největší osobnost odboje proti nacistům z našeho kraje. Jeho životní příběh si můžete poslechnout v záznamu rozhovoru pro Český rozhlas Zlín s historičkou Miroslavou Polákovou. (…)

Houpačky – Jak ulehčit přechod na školní režim? (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:41

Jak ulehčit přechod na školní režim? Co odpovědět na otázku „Proč tam musím?“ Poslechněte si Houpačky s psychologem a psychoterapeutem Jaroslavem Šturmou. Připravila Michaela Sladká.

Hovoří

Natočeno 2020 Premiéra 3. 9. 2020 (ČRo Rádio Wave, 19 min.).

Lit.: Sladká, Michaela: Trpělivosti je potřeba víc než kdykoli předtím, říká o novém školním roce nestor dětské psychologie Jaroslav Šturma. In web ČRo Radio Wave, 3. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Začátek letošního školního roku je naprosto bezprecedentní. Před prázdninami dostatečně nefungovaly školy ani školky, režim, do kterého se teď vracíme, bude pro děti velmi náročný,“ říká psycholog a psychoterapeut Jaroslav Šturma, který se jako pravá ruka legendárního profesora Zdeňka Matějčka věnuje dětské klinické psychologii od roku 1970.

Rodičovskou trpělivost a podporu budou podle Šturmy potřebovat děti víc než kdykoli jindy. Zřejmě nejvíc podle něj změna dopadne na prvňáky. „Ve školkách se obvykle poslední půlrok u těchto dětí věnuje přechodu na školní režim, trénuje se soustředění, to všechno bude teď chybět,“ vysvětluje psycholog.

Rodiče by taky měli být u starších i mladších dětí připraveni na odmítavou reakci. „Že se dítěti ve škole zkraje nelíbí, není žádná tragédie,“ říká Šturma. Doporučuje onu „nepříjemnou“ povinnost spojovat s něčím hezkým, například stavit se cestou ze školy na zmrzlinu. „Dětem se to propojí a na to, že mají povinnosti, které dřív neměly a na které se netěší, si líp zvyknou,“ doporučuje. (…)

Kód života (2020)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:34

Robert Plomin. Jak z nás DNA dělá to, kým jsme. Kompletní audiokniha.

Čte Borek Kapitančík.

Natočeno 2020. Vydal Jan Melvil Publishing v roce 2020 (1 CD MP3, celková délka 8 hod. 48 min.).

Pozn.: Je naše osobnost utvářena více prostředím, či za vše můžou vrozené dispozice? Otázka, kterou se lidstvo zabývá po staletí, se zdá být s rozvojem genetiky blíže svému rozluštění: pochopitelný vliv mají oba faktory, ale geny v tomto souboji dominují. Jsme, kým jsme ne díky rodičovské výchově, ale vlivem genů, které nám předali.

Může se vám tato představa nelíbit, ale je to fakt: čím starší jste, tím více se podobáte svým rodičům. Zděděné rozdíly v DNA představují totiž největší systémovou sílu při formování naší osobnosti, větší, než vlivy prostředí, výchovy, vzdělání, i náhodných událostí a s věkem se jejich exprese zvyšuje! Žijeme v převratné době nových objevů, které mění klinickou psychologii i výzkum, a jakmile naplno vstoupíme do věku personální genomiky, ovlivní nás všechny.

Prof. Robert Plomin se genetickému výzkumu věnuje téměř padesát let. Řídí dlouhodobé studie dvojčat, sourozenců a adoptovaných dětí a v knize vysvětluje nejen zákony a metody behaviorální genetiky, ale především dopad často provokativních výsledků výzkumu na mnohá odvětví. Apeluje na rodiče i školské systémy, vybízí k větší toleranci rozdílů mezi dětmi a dokazuje, že genetika představuje hlavní důvod, proč se lidé liší ve schopnostech učení a kognice. Na závěr se zabývá i etickými otázkami vyplývajícimi z možností analýzy genomu embryí i malých dětí a na příkladu rozboru svých polygenních skóre ukazuje, jak statečně čelit svým genetickým výsledkům.

Kód života vás nejspíš donutí přehodnotit názory na rodičovství, vzdělávání a události formující život. (more…)

Il était un père (Byl to otec, 2020)

Filed under: Cizojazyčné,Radiodokument — Premek @ 14:17

Leslie Menahem. Dokument. Když test DNA odhalí tajemství mé rodiny… Zvuk, mix a hudba Samuel Hirsch. Produkce Leslie Menahem. Ilustrace Julie Joseph.

Natočeno 2020. Premiéra 3. 9. 2020 (Radio ARTE, 29 min.). K poslechu zde.

Lit.: anonym: Il était un père. In web Radio Arte, 3. 9. 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Quand un test ADN révèle le secret de ma famille…

« On peut toujours être certain de qui est sa mère, mais jamais de qui est son père » Suite à un test ADN, Leslie découvre que son père n’est pas son père. Son père biologique est en fait son parrain, qui fut autrefois l’amant de sa mère. Leslie se confronte à son histoire et à ses deux familles.

Alors que le père raccompagne sa fille à la gare en voiture, ils croisent une caravane qui interpelle la fille. Cette caravane la renvoie à des vacances qu’elle a passé, petite, avec son frère, sa mère et …son parrain. Les souvenirs remontent. Ce parrain, que tout le monde appelait « Parrain » dans la famille, et qui est aujourd’hui décédé, qui était-il vraiment ? Pourquoi prenait-il tant de place dans leur vie ? Sur la route, le père et la fille plaisantent : c’est vrai qu’ils ne se ressemblent pas trop physiquement. Et s’ils faisaient un test ADN pour en avoir le cœur net ? Et ça resterait leur secret… Un documentaire à la première personne qui circule joyeusement entre passé et présent, amour libre et test ADN, trophées de chasse et chamanisme, quête d’identité et histoires d’amour.

 

Káva o čtvrté – Stále kvetoucí pokojové rostliny (2020)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:06

Diskusní pořad, dnes na téma stále kvetoucí pokojové rostliny. Host: ing. Jan Kopřiva, zahradní specialista.  Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2020. Premiéra 4. 9. 2020 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress