Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Připravila Andrea Kratinová.

Hovoří Karel Hutěčka, nejstarší pamětník kudlovských ateliérů ve Zlíně.

Natočeno 2020. Premiéra 8. 3. 2020 (ČRo Zlín, 29 min.).

Lit.: Kratinová, Andrea: Nikdy jsem netušil, že se mi ateliéry ve Zlíně stanou osudné, řekl jejich nejstarší pamětník Karel Hutěčka. In web ČRo Zlín, 8. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Hostem Apetýtu byl nejstarší pamětník filmových ateliérů ve Zlíně – Karel Hutěčka. Narodil se před 92 lety na Kudlově nedaleko filmových studií a to místo se mu stalo osudným.

Připravil Vít Pohanka.

Natočeno 2020. Premiéra 26. 9. 2020 (ČRo Plus, 26 min.).

Lit.: Pohanka, Vít: Vymírání druhů je poprvé důsledkem činnosti živého organismu, který si myslí, že je inteligentní, glosuje vědec Kindlmann. In web ČRo Plus, 26. září 2020  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nevládní organizace i panely odborníků OSN bijí na poplach. Světový fond na ochranu přírody uvádí, že od roku 1970 klesl index biodiverzity na celém světě o dvě třetiny. V tropických oblastech Jižní Ameriky dokonce o 94 procent.

„Vymírání tady bylo vždy. Proti němu působí vytváření nových druhů, často se třeba jeden rozštěpí na dva. Většinou je to v rovnováze, případně takzvaná speciace lehce převládá nad vymíráním. Ale to dnešní vymírání je řádově vyšší, než to, které probíhá neustále. V tom je ten problém,“ vysvětluje v pořadu Zaostřeno Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Česko taky zastupuje v Panelu OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby.

A je tu ještě jedna věc, která současný pokles biodiverzity odlišuje od těch předchozích. „Poprvé v historii není vymírání důsledkem nějaké přírodní katastrofy, třeba pádu meteoritu nebo výbuchu sopky. Bude výsledkem činnosti živého organismu a dokonce takového, který si o sobě myslí, že je inteligentní.“ (…)

Hostem je psychiatr Radkin Honzák. Připravila Barbora Tachecí.

Natočeno 2020. Premiéra 29. 9. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Brezovská, Katka – Tachecí, Barbora: Psychiatr Honzák: Užívání je konec. Nezřízený blahobyt, který tady byl, vezme za své. In web ČRo Plus, 29. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ve středu by měla česká vláda rozhodovat o zavedení nouzového stavu. Podle výzkumu Národního ústavu duševního zdraví už jarní fáze zvedla počet lidí s depresemi a sebevražednými sklony až na trojnásobek. „Lidé rozhodně trpí víc a kupodivu trpí víc mladí,“ říká psychiatr Radkin Honzák.

„Generace kolem pětadvaceti let, která není až tak ukotvená. Byli zvyklí nemít příliš mnoho překážek a mít celou spoustu nejen svých potřeb, ale i svých přání splněných lusknutím prstů. Ti jsou nejvíce deprivovaní. Jsou na tom daleko hůř než naše generace. Tedy pokud to nejsou lidé, kteří zůstali izolováni v různých zařízeních, kam za nimi nikdo nesměl,“ míní v pořadu Osobnost Plus.

Podle Honzáka je v dnešní situaci potřeba vědět, že člověk nemůže mít všechno. „Vznešeně se to jmenuje frustrační tolerance. Ta by se měla pěstovat u dětí od malička. Že ne všecko, na co si ukáže, musí okamžitě mít, a když to nemá, tak se začne válet po zemi a kopat nožičkama,“ říká.

Psychiatr Cyril Höschl varuje, že při rozhodování o restrikcích je třeba vzít v úvahu právě i to, jak moc izolace a omezení zasahují psychiku lidí. O tom mluví i Honzák:

„V podstatě každý malér žene lidi do houfu a tady je to protismyslné. Houf se rozbíhá do izolací. Chápu, že pro spoustu lidí je to těžké, ale od toho jsou tady nejrůznější telefonické linky důvěry. Nakonec spousta lidí komunikovalo a komunikuje na sociálních sítích, kde jsou to tak napůl pohádky a napůl fantazie, co si tam o sobě povídají. To se zatím nezrušilo, takže si myslím, že této pseudokomunikace je stále dost.“ (…)

Lit.: Sedláčková, Veronika: Já tyhle řeči nemám ráda. In Facebook, 29. 9. 2020 (status). – Cit.:  Já tyhle řeči nemám ráda. Jak jsou mladí zpovykani, jak mají všechno a jak si neumějí představit, že nemají nic. Čeká nás doba, kdy se budou muset právě tihle lidé potýkat s klimatickymi jevy, globálními nakazami, ekonomickými krizemi, možná sociálními bouřemi a zcela jistě se světem, jak si ho my, dřívější generace, ani neumíme představit. Mnoho z těch problému jsme navic způsobili my, dřív narození. V blahobytu si taky, ráda bych dodala, ani v Česku nežijí zdaleka všichni. Ten nedostatek empatie a vůbec povědomí o místech, kde mají právě ti mladí jen mizivou šanci získat vyšší vzdělání a sociální postavení než jejich rodiče, mě nepřestává překvapovat. Přeju si, abychom se naopak snažili tuhle zemi udržet v demokracii, snaze zachovat přírodu a taky porozumět si navzájem. Na kazatele zmaru nemám náladu.

Profesor Jan Rychlík hostem Luboše Xavera Veselého.

Natočeno 2020. Premiéra 28. 9. 2020 (ČRo Region, 25 min.).

Lit.: nwe – Veselý, Luboš Xaver: Historik Jan Rychlík: Bez knížete Václava by se český stát nejspíše neudržel. In web ČRo Region, 28. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Profesor Jan Rychlík je odborníkem na moderní dějiny slovanských národů. Specializuje se především na českou a slovenskou historii, pozornost věnuje ale také vývoji balkánských národů. „Byť je Česká republika státem mladým, česká státnost má více než tisíc let,“ upozorňuje.

Dne 28. září si připomínáme úmrtí patrona českého národa sv. Václava. Svátek byl uctíván dokonce už v 19. století za Rakouska-Uherska. Naopak v době Československa ustoupil do pozadí kvůli chybějící svatováclavské tradici na Slovensku.

„Jako český historik ten den ctím. Každý národ a každý stát musí mít nějaký státní svátek, musí mít referenční bod, od kterého se, jak bych řekl, odrazí. Myslím si, že sv. Václav žil tak dávno v minulosti, že to není osobnost, která by mohla nějakým zásadním způsobem českou společnost štěpit,“ říká historik o významné osobnosti našich dějin. (…)

Hostem je Pavel Černoch, operní tenor. Řekli mu, že operním pěvcem by být neměl, tak vystudoval hudební management a dokázal, že umělecké autority se někdy mohou mýlit. Tenorista Pavel Černoch dnes hostuje na prestižních světových jevištích, kam se ale dostal tak trochu zadními vrátky. Jak to dokázal? A s čím se člověk musí vypořádat, když se rozhodne vzepřít zavedenému systému a udělat si věci po svém? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2020. Premiéra 29. 9. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. Host: Jan Prušinovský, režisér. Moderuje: Ondřej Cihlář.

Natočeno 2020. Premiéra 29. 9. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 13. 10. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.).

Lit.: Slívová, Hana – Cihlář, Ondřej: Točil jsem malé filmy z české kotliny, Grand Prix parametry tuzemského filmu přesahuje, říká Jan Prušinovský o chystané novince. In web ČRo 3 Vltava, 13. říjen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kdyby život na planetě Zemi neovlivnila pandemie koronaviru, začal by scenárista a režisér Jan Prušinovský v dubnu příštího roku točit film s titulem Grand Prix. Snímek vypráví o tom, co se stane, když tři kluci z malého města vyrazí do Španělska na Velkou cenu Formule 1. I o tom ve Vizitce mluvil s Ondřejem Cihlářem.

„Dlouho točím malé, nízkorozpočtové filmy z české kotliny. Šest let jsem pracoval na scénáři Grand Prix, o kterém si myslím, že parametry českého filmu přesahuje,“ říká Jan Prušinovský o snímku, jehož scénář silně ovlivnila láska Čechů k velkým hudebním festivalům a mezistátním sportovním kláním. Do hlavních rolí plánuje obsadit Kryštofa Hádka, jenž si spolu s bratrem Matějem zahrál jednu z hlavních rolí ve jeho filmu Kobry a užovky (2015), a dále tváře ostravského Divadla Mír Robina Ferra a Štěpána Kozuba.

Těsně před uzavřením kulturních zařízení Jan Prušinovský v Divadle Na zábradlí režíroval hru Zlatá pláž podle scénáře Jaroslava Žváčka. Příběh o tom, do jaké míry lidský život diktuje krása, se ovšem hrál jen čtyřikrát. V souvislosti se zkoušením tohoto kusu mluvil host Vizitky o rozdílech mezi divadelní a filmovou režií. „Nepovažuji se za divadelního režiséra, ale zajímalo mě, jaké to je. Doteď si například nedokážu zvyknout na to, že během představení hercům můžu dávat poznámky. Jsem fixovaný na slovo „akce“, ale divadlo je zkrátka kontaktnější.“ (…)

Host: ředitel Zpravodajství ČRo Jan Pokorný. Moderuje Tereza Kostková. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.

Natočeno 2020. Premiéra 29. 9. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Lit.: eh – Kostková, Tereza: Rozhlas se liší od televize tím, že má lepší obrázky, je přesvědčený Jan Pokorný. In web ČRo 2 Praha,  29. září 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Z celého dne má nejraději rána. Má je rád v rozhlasové práci a měl je rád i jako dítě, když s dědečkem společně poslouchali sportovní přenosy.

„Slyšel jsem Gabo Zelenaye a Stanislava Sigmunda a byl jsem z toho u vytržení. Zpětně se mi potvrdilo, co mi později říkal jeden můj kamarád, že rozhlas se liší od televize tím, že má lepší obrázky. Ti chlapi to tak reportovali, že jsem nepotřeboval koukat na televizi, která byla vedle v obýváku. Já je poslouchal a já tu hru viděl.“ (…)