Hostem je Štěpán Macháček, blízkovýchodní zpravodaj ČRo. Sociální média si libují ve stále nových a nových záběrech tlakové vlny v Bejrútu, ale lidé na místě viděli horší věci. Štěpán Macháček tam byl. Co viděl on? Jak se v běžném životě Libanonců projevuje neschopnost vlády jakkoli efektivně pomoci? A co se mezi lidmi nejen v Bejrútu říká o obří explozi a jejích důvodech? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2020. Premiéra 13. 8. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Pořad, ve kterém se Dalibor Zíta vypravil mezi rodiče adoptovaných romských dětí.
Natočeno 2020. Premiéra 13. 8. 2020 (ČRo Rádio Wave, 22 min.).
Lit.: Zita, Dalibor: Adopce romských dětí většinou dopadnou dobře, i když okolo nich panují předsudky a mýty. In web ČRo Radio Wave, 13. srpen 2020 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: (…) První gay pár, který u nás adoptoval dítě, po roce emigroval do zahraničí. Důvodem byly neustálé narážky a předsudky týkající se etnicity jejich syna. V Česku tento problém důvěrně znají všichni rodiče či pěstouni s romským dítětem.
„Bavili jsme se třeba s kamarádem, jak nám to jde v práci. Přišla tam moje pěstounská dcera Róza a on jí říká: „Hele, my se tady bavíme o práci, to ty stejně nikdy nezažiješ.“ A to jí byly třeba tři nebo čtyři roky. To občas zůstává rozum stát,“ říká pěstoun Jiří. Ten se spolu s dalšími rodiči adoptivních či pěstounských romských dětí sešel na táboře pro tyto rodiny, který každý rok pořádá organizace Naše romské dítě.
Pokud u nás člověk přizná, že uvažuje o pěstounství či adopci a nevadilo by mu přijmout romské dítě, téměř zaručeně se někdo vytasí s historkou o romských dětech, které v pubertě zvlčily, protože se projevila „cikánská krev“. S tím má zkušenost i psycholožka, romistka a pěstounka Martina Vančáková, zakladatelka projektu Naše romské dítě, který pořádá tábor pro rodiny s romskými dětmi Amaro Drom. „V rodinách, kde působíme, rozhodně dominují pozitivní příběhy,“ říká. Podle ní je však také potřeba si uvědomit, když někdo říká, že příběh adoptovaného romského dítěte „neskončil dobře“, kdy ten příběh vlastně končí?
Host: břichomluvec Zdeněk Polách. Moderuje Aleš Cibulka. V RadioCafé Vinohradská 12 můžete i vy položit svou otázku.
Natočeno 2020. Premiéra 13. 8. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Lit.: Cibulka, Aleš – zk: Břichomluvci bývali dřív faráři. Kvůli iluzi, že k nim mluví bůh, říká břichomluvec Zdeněk Polách. In web ČRo 2 Praha, 13. srpen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Máme dát mikrofon i před břicho?“ ptali se rozhlasoví technici, když do Radiocafé přišel Zdeněk Polách. „Kdepak. Břichomluvectví je iluze,“ vysvětluje.
„Je to iluze, kterou se pouze břichomluvci snaží vzbudit ve vašich hlavách. Existuje břichomluvecká abeceda, aby se vám ústa vůbec nehnula,“ prozrazuje v rozhovoru s Alešem Cibulkou populární břichomluvec Zdeněk Polách.
„Tohle umění používali před stovkami let i faráři, aby vytvářeli iluzi, že k nim mluví Bůh. První dochovaná smlouva z doby, kdy břichomluvectví bavilo lidi, je z Londýna z roku 1850.“ (…)
Podcast o knižním světě připravil Tomáš Weiss.
Hovoří Josef Rauvolf.
Natočeno 2020. Webová premiéra 13. 8. 2020 (25 min.).
Lit.: Weiss, Tomáš: Megafon – podcast Kosmasu: s Josefem Rauvolfem o Charlesi Bukowském. In web Kosmas, (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 100 lety se narodila legenda moderní světové literatury, autor jen zdánlivě pouze pijácký a explicitně sexuální. Charles Bukowski napsal texty, které vypadají tak přirozeně, že se zdá, že by je mohl napsat každý. Ale když se ohlédnete po posledních padesáti letech literatury, zjistíte, že Bukowski je pořád jen jeden, přestože se mnoho epigonů snažilo a jistě i dál bude snažit mít Bukowského jiskru.
Wolfgang Borchert. Rozhlasové zpracování divadelní hry. Rozhlasová úprava Arnold Weiß-Rüthel. Hudba Mark Lothar. Technická spolupráce Liebrich. Režie Walter Ohm.
Osoby a obsazení: Beckmann (Hanns Stein), dívka (Marianne Kehlau), muž (Ernst Schlott), plukovník (Klaus W. Krause), ředitel kabaretu (Fred Kallmann), paní Kramerová (Else Quecke), ředitel pohřebního ústavu (Rudolf Helten), Labe (Else Wolz), dobrotivý Bůh (Karl Burg), vypravěč (August Riehl). Dále účinkují Gertrud Spalke a Anneliese Schmidt.
Natočeno 1948. Premiéra 14. 4. 1948 (Radio München, 103 min.).
Pozn.: Die Stationen der versuchten Heimkehr des Unteroffiziers Beckmann aus dem zweiten Weltkrieg demonstrieren Leiden und Sinnlosigkeit dieses Krieges – von Kriegen überhaupt – an Beispielen, an den chaotischen Bedingungen der Folgezeiten. Beckmann sucht einen neuen Anfang, geleitet, immer wieder angetrieben und ermutigt von der Figur des „Anderen“, der als sein aktiveres, lebensbejahendes alter ego gelten kann. Doch überall bleibt Beckmann „draußen vor der Tür“. Als ihn ein Mädchen mitleidig zu sich nach Hause nehmen will, erscheint unerwartet deren zum Krüppel gewordener Mann aus dem Krieg. Die Elbe nimmt Beckmanns Selbstmord nicht an, eine zivilbürgerliche Existenz scheint ausgeschlossen, der Oberst nimmt die Verantwortung für Kriegsverbrechen nicht zurück und „der alte Mann, der sich Gott nennt“ schweigt. „Gibt denn keiner, keiner Antwort?“ – der Verzweiflungsschrei des schwer lädierten Beckmann, die Schlußworte des Hörspiels, treffen Mentalität und Bedingungen der unmittelbaren Nachkriegszeit.
S autorem připravil Dominik Mačas.
Natočeno v roce 2020. Premiéra 10. – 14. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava).
Obsah: 1. Ivan Blatný: Kouzla (0:57) – 2. Arthur Rimbaud: Popravené srdce (2:01) – 3. Roger Gilbert-Lecomte: Pochmurný příběh (1:34) – 4. Robert Janda: Ultimátní raport – 5. Robert Janda: Ubi bacula, ubi cadaver.
Lit.: Mačas, Dominik: BáSnění Roberta Jandy. In web ČRo 3 Vltava, 12. srpen 2020 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: (…) Poslechněte si oblíbené poetické texty básníka Roberta Jandy.
Básnická tvorba Roberta Jandy (*1966) vychází z poetiky experimentální poezie. Namísto matematické hry se slovy ale směřuje k hlubšímu vnímání lidské existence.
Verše svých iniciačních autorů (Rimbaud, Blake, Rilke, Celan, Nerval, Artaud, Michaux, Gilbert-Lecomte nebo Mácha a Holan) shromáždil v antologii světové poezie Ultimátní básník u bran absolutna (2016). (more…)
U hypotéky nebo vyšších výdajů na splátky úvěrů je potřeba komunikovat s věřitelem. Z jejich strany je většinou ochota situaci řešit, radí Daniel Hůle. Připravil Petr Král
Natočeno 2020. Premiéra 12. 8. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 6 min.).
Lit.: prh – Král, Petr: Očekáváme propouštění, upozorňuje specialista poradny z Člověka v tísni. Na jaké dávky mají lidé, kteří se dostanou do potíží, v současnosti nárok? In web ČRo 1 Radiožurnál, 12. srpen 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Vládní ochranná opatření při pandemii koronaviru končí a do poraden už přicházejí lidé, kteří nezvládají své dluhy a bojují s exekucemi. Některým lidem brzy uplyne odklad splátek úvěrů, možnost odložit placení nájemného skončila k poslednímu červenci. „Až přestane platit ve všech fázích kurzarbeit, tak očekáváme výrazné propouštění,“ varuje Daniel Hůle z Člověka v tísni a radí, jak předejít vážným potížím. (…)
Studoval renomovanou hudební školu v Rusku, respektive ještě v SSSR . A docela logicky se stal pak prvním zahraničním šéfdirigentem slavného ruského divadla. To bylo ovšem před 30 lety. Je taková kariéra cizince dnes stále ještě možná? Ptá se David Šťáhlavský mezinárodně uznávaného slovenského dirigenta Petera Ferance.
Natočeno 2020. Premiéra 12. 8. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Příběhy pokladů dnes vedou za druhým největším chrámovým pokladem, ve kterém září Pražské slunce. Monstrance, kterou zdobí 6222 diamantů je k vidění v klenotnici Pražské Lorety. Ve své době nejdůležitějšího poutního místa v Praze. U jeho zrodu ovšem stály dvě zajímavé ženy – Ludmila Eva Františka hraběnka Kolowrat-Krakovská a Benigna Kateřina z Lobkovic. Připravila Patricie Polanská.
Natočeno 2020 (?). Premiéra (?) 12. 8. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Za zásadní věc považuje v současné situaci teorii racionální nepozornosti. Co to je a je podle něj s nepozorností počítáno ve všech plánech a programech? A vyšla jeho březnová předpověď, že vědci budou oceňovanější? Ekonom z institutu CERGE-EI a člen ekonomického poradního týmu při Ústředním krizovém štábu Filip Matějka bude hostem Osobnosti Plus. Připravila Barbora Tachecí.
Natočeno 2020. Premiéra 12. 8. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Powered by WordPress