Ilja Kučera. Mikrokomedie. Dramaturg Ilja Kučera. Režie Jiří Hesoun.
Účinkují Jiří Holý, Libuše Švormová, Alena Kreuzmannová a Svatopluk Skládal.
Natočeno 1969. Premiéra 22. 3. 1969 (Praha, 20:25 – 20:45 h.; 19 min.).
21. 8. 2020
Zacelená rána (1969)
Vladimír Príkazský. Původní rozhlasová hra. Hudba František Kovaříček, řídí autor. Zvuk Jitka Borkovcová. Záznam a střih Jitka Mračková. Zvukové efekty a asistent studia František Beránek. Dramaturg Jiří Kafka. Režie Věra Kováříčková.
Osoby a obsazení: Jeroným, starý flašinetář (Jaroslav Raušer), Ondřej (Jiří Bednář), máma (Libuše Havelková), muž VB (Radoslav Brzobohatý), doktor (Zdeněk Dítě), sestřička (Jana Andresíková), Jiřina (Jaroslava Tvrzníková), Kateřina (Alena Röhrlová), Honza (Jaroslav Satoranský), učitelka (Jiřina Švorcová).
Natočeno 1969. Premiéra 22. 3. 1969 (Praha – RPD, 13:45 – 14:48 h.; 60 min.).
Navigátor (1969?)
Jules Roy. Překlad Luděk Kárl. Dramatizace Vlasta Soudková. Umělecká spolupráce Radislav Radko Nikodém. Zvuk Vladimír Bako. Střih Olivie Kottová. Asistentka režie Vlasta Slavíková. Dramaturgie Alena Břízová. Režie Karel Weinlich.
Osoby a obsazení: Alfréd Ripault, navigátor (Luděk Munzar), Rosica (Věra Kubánková), velitel základny (Ota Sklenčka), admirál (Gustav Heverle), Lebon (Vlastimil Brodský). Dále účinkují Ladislav Trojan, Mirko Musil, Vladimír Čech, Richard Lederer, Václav Štekl, Zdeněk Ornest, Artur Šviha, František Beránek, Ivan Malík, Marie Vlčková a Činoherní sbor Čs. rozhlasu.
Repríza 22. 3. 1969 (Praha – RPD, 10:00 – 10:55 h.; 50 min.).
20. 8. 2020
Hovory Plus – Martin Pošta (2020)
Plán B – to je téma letošního ročníku festivalu Signal. Mohlo by se sice zdát, že jde o odpověď na koronavirovou pandemii, ale není to tak. Umělecké světelné instalace se zaměří na budoucnost lidstva na planetě Zemi. Hostem Hovorů bude šéf Signalu Martin Pošta. Dozvíte se, proč má radši žluté světlo než modré, nebo proč si domů pořídil právě světelný obraz.
Natočeno 2020. Premiéra 17. 8. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Dvacet minut Radiožurnálu – Jiří Beneš (2020)
Hostem je infekcionista Jiří Beneš, autor koronavirového manuálu. Pomůže v boji proti nákaze koronavirem americký nosní sprej nebo ruská vakcína? Bude možné zkrátit karanténu onemocnění covid-19 na deset dní? Je možné, že se klasická druhá vlna epidemie nedostaví? A jak se může jednotlivec aktivně bránit nákaze? Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2020. Premiéra 17. 8. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).
ArtCafé – Pojď blíž (2020)
22. července odstartoval první ročník nového bienále současného umění s názvem Ve věci umění a potrvá až do 15. 11. V rámci výstavy s podtitulem Pojď blíž se představí 45 umělců, umělkyní a kolektivů. Jakou roli sehrává bienále roli v uměleckém světě a jak rezonuje zvolené téma? Připravily Alžběta Kvasničková a Agáta Hrnčířová. Hudbu vybírá Pavel Zelinka.
Hovoří kurátorka bienále Tereza Stejskalová, umělkyně Alžběta Bačíková a romská aktivistka Edita Stejskalová, které v rámci akce společně vytvořily instalaci v Müllerově vile.
Natočeno 2020. Premiéra 17. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.).
Káva o čtvrté – Plicní onemocnění, které zpočátku nebolí (2020)
Diskusní pořad, dnes na téma plicní onemocnění, které zpočátku nebolí. Host: MUDr. Libor Havel, Pneumologická klinika Thomayerovy nemocnice. Moderuje Tereza Stýblová.
Natočeno 2020. Premiéra 17. 8. 2020 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Ještě není konec (2020)
Michal Sýkora. Kompletní audiokniha. Hudba Martin Kratochvíl, hraje Jazz Q. Mastering Radek Veselý. Režie Norbert Lichý.
Čte Norbert Lichý.
Natočeno květen 2020 (studio SKRAT!). Vydal Supraphon 18. 9. 2020 (1 CD MP3, SU 6614-2; celková délka 587 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Literární předloha televizní krimi série Vodník.
Jeden z nejúspěšnějších současných českých autorů detektivek Michal Sýkora je veřejnosti znám díky zdařilým televizním adaptacím jeho knih z cyklu Detektivové od Nejsvětější Trojice se svéráznou komisařkou Výrovou v hlavní roli. Policistka se zabývá čtvrt století starou vraždou malého dítěte. Brzy nabyde jistoty, že se tehdejší vyšetřovatelé dopustili řady chyb a že podezřelých, již ke zločinu měli motiv a příležitost, může být mnohem víc. Rodinné přízraky po pětadvaceti letech ožívají i proti vůli těch, kteří si ze všeho nejvíc přáli zapomenout. Na všech leží stín viny. Kdo je skutečným pachatelem zločinu, který zcela rozvrátil kdysi prominentní rodinu? (anotace)
Prorok 1/3 (1993)
Eduard Martin. Vědeckofantastická povídka. Připravila Helena Berková. Režie Petr Lokaj.
Čte Miroslav Rataj.
Nastudovala Ostrava v roce 1993 (23 min.). Obnovená premiéra 17. – 19. 8. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.; 23:00 h.) v cyklu Sci-fi léto na Vltavě.
Interview Plus – Jan Šír (2020)
Demonstrující Bělorusové, kteří žádají odchod prezidenta Lukašenka a vypsání spravedlivých voleb, v Minsku mnohonásobně převýšili skupinku prezidentových zastánců. Jak se k nepokojům v Bělorusku může postavit Rusko poté, co Vladimir Putin přislíbil Lukašenkovi pomoc? Má běloruská krize demokratické východisko? Může Západ nějak přispět k mírovému řešení? Ve studiu bude odborník na postsovětský prostor z Fakulty sociálních věd UK Jan Šír.
Natočeno 2020. Premiéra 17. 8. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Marková, Zuzana – Burda, Jan: Lukašenko má ruce od krve a to je pro Kreml nejlepší, úloha Cichanouské skončila, říká expert Šír. In web ČRo Plus, 17. srpen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po zmanipulovaných prezidentských volbách v Bělorusku vyšly do ulic davy nespokojených občanů. Může se dosavadní hlava státu Alexandr Lukašenko udržet u moci? V Interview Plus na to odpovídá expert Jan Šír.
Prezident Alexandr Lukašenko, který bývá označován za posledního diktátora v Evropě, se už telefonicky spojil s Vladimirem Putinem, který mu měl přislíbit pomoc.
Podle Jana Šíra, odborníka na postsovětský prostor z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, tím Rusko vysílá signál, že Bělorusko je jeho hájemstvím, do kterého nenechá nikoho „strkat nos“.
Možných forem ruské intervence v bývalé sovětské republice může být vícero. „Existuje zkušenost s Ukrajinou a je možné uvažovat i o posílení ruského kontingentu v zemi,“ říká a připomíná také formu bratrské pomoci, s níž mají ze strany Sovětského svazu svou historickou zkušenost i Češi a Slováci. (…)