Zbaví se konečně svět odpadu ekologickým způsobem? Česká firma vyvinula technologii likvidace odpadu, při které podle ní nevzniká žádný odpad, ani neunikají škodliviny do ovzduší. Naopak vznikají suroviny pro další zpracování v průmyslu. Jde o geniální nápad nebo se jen neotestovaly všechny látky, které by tato technologie mohla produkovat? Pořad připravil Jan Beneš.
Natočeno 2020. Premiéra 10. 7. 2020 (ČRo Plus, 14:33 h.).
Diskusní pořad, dnes na téma zemědělské hospodaření v souladu s přírodou. Moderuje Václav Žmolík.
Natočeno 2020. Premiéra 10. 7. 2020 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou. Hudební skladatel Tomáš Hanzlík je rodák z Chocně, který se usadil na hanáckémstatku v Moravičanech u Litovle. Působí jako vysokoškolský pedagog a také jakoumělecký vedoucí Ensemble Damian, což je soubor věnující se téměř výhradně autentické interpretaci barokní a soudobé hudby. Od roku 2013 pořádá Olomouckébarokní slavnosti a festival Opera Schrattenbach, zaměřený na soudobé hudební divadlo. Proč propojovat starou a novou hudbu? Není autentická interpretace jen módním pojmem? V čem se odlišuje přemýšlení moderního člověka od člověka doby barokní? I na to se bude Tomáše Hanzlíka ptát ve Vizitce Michal Bureš.
Natočeno 2020. Premiéra 10. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:02 h.). Repríza 10. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.).
Host: herečka Ivana Andrlová. Moderuje Aleš Cibulka. Rozhovory s osobnostmi, které znáte, anebo které stojí za to poznat. Dialogy, které pohladí po duši hosty i posluchače. S Dvojkou můžete prožít blízké setkání s novým zajímavým člověkem každý všední den.
Natočeno 2020. Premiéra 10. 7. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Jak by Angelo Masieri ovlivnil italskou architekturu, kdyby se dožil vysokého věku? Poslechněte si rozhovor s Adamem Štěchem.
Natočeno 2020. Premiéra 8. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 7 min.).
Lit.: Štěch, Adam: Bydlení, které souzní s přírodou. Casa Romanelli jako memento mori jednoho z nejvýznamnějších architektů italské mladé generace. In web ČRo 3 Vltava, 8. červenec 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kariéru Angela Masieriho, velkého talentu italské architektury 20. století, přerušila tragická nehoda. Podle Adama Štěcha ovlivnila nejen jeho blízké, ale i moderní italskou architekturu. Casa Romanelli v Udine je toho symbolickým příkladem. (…)
Roman Cílek. Pro rozhlas připravila Bernardeta Babáková. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Účinkují Vladimír Krátký, Petr Kubes, Michal Bumbálek a Jana Štvrtecká.
Nastudovalo Brno v roce 2020. Premiéra 1. dílu 9. 7. 2020, 15. dílu 23. 7. 2020 (ČRo Plus 23:33 h.) v cyklu Radiokniha. Repríza 1. dílu 25. 4. 2025 (ČRo Plus 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. Poslední vzepětí napůl zdechlé kobyly, 2. Vánoce nebyly zakázány, 3. Na sklonku roku, 4. Iluze a jistoty, 5. Zpět do středověku, 6. Hazardní sázka na mládí, 7. Přes Moskvu do Košic, 8. Málo stébel pro mnoho tonoucích, 9. Povolávací rozkaz do lázeňské kavárny, 10. Teroristé a sabotéři, 11. Soumrak bohů, 12. Varování všem zrádcům, 13. Věno pro nevěstu, 14. Festung Böhmen, 15. Protektorát, poslední dějství.
Pozn.: Drama nevšedních i všedních dní od Vánoc 1944 do Vánoc 1945. Čím vlastně končí válka? Zakreslením finální šipky do štábních map vítězů? Kapitulačním aktem? Závěrečným výstřelem do vzduchu? Nebo spíš posledním padlým, který je oplakán spolubojovníky a pohřben do své či cizí půdy? Okamžikem, kdy dosavadní seznamy pohřešovaných se i v očích těch, co přece jen doufali, staly pouze výčtem dalších obětí? A čím začíná mír? Narozením prvního dítěte, jež vydechlo do dne, kdy obloha už nebyla nebezpečím, k němuž by se vzhlíželo se strachem? Či snad polibkem milenců, které nuceně rozdělila válka a její konec je zase šťastně spojil? O odpovědi na tyto obtížné otázky se snaží zkušený autor literatury faktu v pestré mozaice událostí z konce poslední světové války. (anotace)
Lit.: Blažejovská, Alena – Cílek, Roman: Zběhové, kolaboranti, vězni, partyzáni a vojáci na konci války. Cílek: Čas vítězů, čas poražených. In web ČRo Plus, 27. duben 2025 (článek). – Cit.: Jak to vypadalo na jednání velitelských špiček německé armády v bunkru Adolfa Hitlera? Jak slavila Nový rok česká exilová válka vracející se do Československa přes Moskvu společně s generálskou suitou Josifa Stalina? Jak prožívali lidé v Plzni poslední dny před osvobozením Prahy spolu s americkou posádkou? Radiokniha Romana Cílka Čas vítězů, čas poražených barvitě zachycuje každodennost od Vánoc 1944 do posledních dnů války.
Na pozadí vojenských strategií, politických rozhodnutí či diplomatických jednání je zachycen život obyčejných lidí, ze kterých válka udělala vojáky, zběhy, odbojáře, partyzány, vězně, mučené, popravené, ale i kolaboranty, agitátory, domobrance, záškodníky a konspirátory. (…)
Vzpomínky pamětníků mapují bitvu o Ardeny, slavení Vánoc na frontě, založení a působení německé tajné organizace Werwolf, práci agentů tajné služby.
Roman Cílek pracuje v knize Čas vítězů, čas poražených s historickými prameny, jako jsou dopisy, diplomatické depeše, dokumenty úřední povahy, policejní spisy, dobový tisk, rozhlasové vysílání, vojenské příručky či tajné plány. Umně je kombinuje s orální historií – vyprávěním přímých svědků, odposlouchanými příběhy a šeptandou předávanými vtipy.
Autor se dokonce sám aktivně pustil do pátrání při objasňování nepřehledných událostí konce druhé světové války. Na základě těchto zdrojů poutavě líčí překotný vývoj dějin, klade si otázky a vyslovuje obavy, které musely naplňovat mysl všech lidí žijících v tehdejším Německu, Česku a Slovensku
Mozaika složená z příběhů představitelů států i zkušeností aktérů, jejichž jména a činy už jsou zapomenuty, umožňuje posluchačům zprostředkovat a pochopit ne vždy jednoznačný vývoj konce války, který zároveň otevírá prostor pro nové konflikty a přináší nejen naději, ale i nové obavy. (…)
„Smyslem podnikání je rozdávat štěstí“, tvrdí král pražského cateringu Sanjiv Suri, restauratér, podnikatel a štědrý mecenáš. Do Hovorů ho pozval Vlastimil Ježek.
Natočeno 2020. Premiéra 9. 7. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Začínala jako novinářka, sekretářka a stenografka. Několik příběhů, vymyšlených původně pro nemocnou dceru a později vydaných knižně, z ní udělalo mezinárodně uznávanou spisovatelku: Astrid Lindgrenová. Už za chvíli ji v pořadu Portréty připomene David Hertl a publicista Pavel Hlavatý.
Natočeno 2020. Premiéra 9. 7. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.). Repríza 30. 11. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.); 24. 12. 2023 (ČRo Plus, 15:07 h.); 6. 4. 2026 (ČRo Plus, 9:10 h.).
Lit.: Hlavatý, Pavel: Když vyšla Pipi Dlouhá punčocha, děti šílely nadšením, dospělí ale pohoršením. Astrid Lindgrenová byla víc než spisovatelka. In web ČRo Plus, 30. listopad 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Každé prase má právo na šťastný prasečí život,“ pronesla asi nejznámější spisovatelka na světě Astrid Lindgrenová (14. listopadu 1907- 28. ledna 2002). Slova o prasatech napsala v 80. letech, když protestovala proti hromadným chovům zvířat.
Nebyla to jediná z jejích mimoliterárních aktivit. Angažovala se například proti vstupu Švédska do Evropské unie, později pro změnu požadovala od švédské vlády slušné zacházení s uprchlíky.
Asi nejznámější je její spor ve věci nadprůměrného daňového zatížení Švédů. Politicky byla Lindgrenová až do 70. let sociální demokratkou. Od této strany se však odklonila poté, co jí stát v roce 1976 vyměřil daně ve výši kolem 102 procent jejích příjmů.
Lindgrenová se rozhořčila a do jednoho ze stockholmských večerníků napsala satirickou pohádkou o princezně ze země Penězománie, ve které parodovala švédský daňový systém. Práce měla ohlas, v dalších volbách se daňová a finanční politika stala hlavním tématem a sociální demokraté museli po 44 letech vyklidit pole konzervativcům.
Tím podstatným jsou ale v souvislosti s Astrid Lindgrenovou její knížky pro děti. Zůstalo po ní 115 rukopisů, vedle dětských příběhů i řada filmových a televizních scénářů, několik divadelních her a románů. (…)
Karel Hvížďala. Komentář.
Natočeno 2020. Premiéra 8. 7. 2020 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Hvížďala, Karel: Karel Hvížďala: Elity, establishment a celebrity. In web ČRo Plus, 8. červenec 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mimo jiné o tom se píše v knize Síla demokracie, Die Kraft der Demokratie, s podtitulem Odpověď na autoritářské reakcionáře.
Tu sepsal bývalý šéfredaktor týdeníku Die Zeit a později generální ředitel švýcarského veřejnoprávního rozhlasu a televize SRF Roger de Weck. Je to jeho druhá bestsellerová kniha po titulu Po krizi: Existuje jiný kapitalismus? (…)
Veronika Dianišková.
Účinkují Tomáš Bartoněk, Veronika Dianišková.
Natočeno 2020. Premiéra 8. 7. 2020 (SRo Rádio Litera, 16:30 h.). Repríza 9. 7. 2020 (SRo Rádio Litera, 12:30 h.; 22:30 h.).
Pozn.: Veronika Dianišková si pre vás pripravila aktuálne pásmo o živote a tvorbe kráľovnej detektívok. Vyberieme sa do rodiska Agathy Christie, nazrieme do jej života v mladosti i do jej autorskej kuchyne, stretneme sa s Herculom Poirotom a slečnou Marplovou a budeme ju sprevádzať dokonca aj na Blízky Východ. Život A. Christie bol totiž nemenej napínavý a zaujímavý, ako jej dielo. Uvádzame v premiére v rámci pravidelného cyklu S Literou. Počúvajte o 16:30 alebo zajtra o 12:30 alebo 22:30. (anotace)
Powered by WordPress