Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Beverly Hills pod polárním kruhem. K rozmotání příběhů mladých lidí z Grónska si vezměte papír a tužku. Pořad připravil Jonáš Zbořil.

Natočeno 2020. Premiéra 5. 3. 2020 (ČRo Rádio Wave, 37 min.).

Lit.: Demelová, Karolína – Zbořil, Jonáš: Člověk je Gróňan, když je zlej. Z ledového ostrova přichází ADHD zpověď mladých a neklidných. In web ČRo Radio Wave, 5. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  (…) Peter miluje Fiu, Fia miluje Saru, Sara miluje Ivinnguaq, Ivinnguaq spí s Arnaq, Arnaq všem ubližuje. A tak dál. Kdo čekal, že román z dalekého Grónska bude plný majestátní krajiny a ledových vztahů, bude se při četbě Homo Sapienne dost divit. Sedmadvacetiletá debutantka Niviaq Korneliussenová napsala knížku, v níž se složitě rozmotává spletenec mezilidských vztahů i uzlů hluboko uvnitř duše. Všechno podstatné se přitom řeší na parties nebo na displejích telefonů.

Grónsko je sice největší ostrov světa, ale většinu jeho povrchu pokrývá led. Moc knihkupectví byste tu nenašli, ostatně knížky si tu chodí kupovat jen padesát šest tisíc Gróňanů. Logicky tu ani nevzniká moc grónsky psaných románů. Když už ale nějaký vyjde, je z toho senzace. Jako v případě debutu sedmadvacetileté Niviaq Korneliussenové Homo Sapienne. Ta se ve své knize rozhodla popsat strasti svých vrstevníků, které se v drtivé většině týkají jejich sexuální identity. V recenzích se o Sapienne mluví jako o grónském Trainspottingu. „Myslím, že to přirovnání je dost přesné,“ říká o knize její překladatel Zdeněk Lyčka a dodává, že sám na knize oceňuje hlavně to, že se tu o problémech LGBT komunity píše zevnitř. „Myslím, že je to velice autentické.“ (more…)

Host: kouzelník Richard Nedvěd. Moderuje Tereza Kostková. V RadioCafé Vinohradská 12 se bude kouzlit. Proč sám sebe označuje slovem trapnomág? Kdy ho napadlo být také břichomluvcem a v čem to spočívá? A existuje pro něj kouzlo, které pro něj navždy zůstane nerozluštitelným?

Natočeno 2020. Premiéra 5. 3. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Lit.: Kuchyňová, Zdenka – Kostková, Tereza: Všechna kouzla už jsou vymyšlená. Ale je potřeba to udělat po svém, říká trapnomág Richard Nedvěd. In web ČRo 2 Praha, 5. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Během rozhovoru s Terezou Kostkovou předvedl kouzelník v Radiocafé i originální kouzlo čistě pro rozhlasový éter. Tohle kouzlo jinde „neuvidíte“. Poslechněte si ho.

Kouzlení měl od šestnácti jako koníčka. Jeho trapnomagie mísí kouzla a stand-up. „Jednou jsem udělal při kouzlu s prstýnkem fórek a zjistil jsem, že to funguje.“ Dají se dnes ještě vymyslet nová kouzla? „Základ už je vymyšlený. Chce to vzít kouzlo a udělat ho po svém.“ (more…)

Rozhovor o reintegračních modelech podporovaného bydlení pro lidi bez domova. Připravil Jarda Petřík.

Hovoří Eliška Černá.

Natočeno 2020. Premiéra 5. 3. 2020 (ČRo Rádio Wave, 21 min.).

Lit.: Petřík, Jarda: Ukončování bezdomovectví především pro rodiny je v Evropě vzácné, vyzdvihuje strategii Brna sociální výzkumnice. In web ČRo Radio Wave, 5. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  (…) Jak vypadá sociální práce, která dokáže prolomit bludný kruh bezdomovectví? Výzkumnice na Katedře sociální práce Fakulty sociálních studií Ostravské univerzity Eliška Černá vydala knihu Z ulice do bytu, v níž se věnuje současným způsobům řešení bezdomovectví v České republice. „Pilotní brněnský projekt Bydlení především pro rodiny byl v evropském kontextu ojedinělý,“ zdůrazňuje Černá. Zároveň také následně odstartoval boom principu Housing First v dalších českých městech.

Jihomoravská metropole byla ve zmíněném ohledu průkopníkem, protože v jiných evropských zemích se v rámci modelu Bydlení především zaměřují na jednotlivce či páry. „I proto Brno v roce 2018 získalo prestižní ocenění SozialMarie za sociální inovace od rakouské nadace Unruhe. Konkrétně zvítězilo nad desítkami dalších projektů nejen z Česka, ale i Slovenska, Rakouska, Maďarska, Chorvatska a Slovinska.“

Projekt Bydlení především mimo jiné také napomáhá lidem bez domova prolomit takzvaný kruh bezdomovectví (nebo syndrom otáčivých dveří), kdy se nedokážou vymanit ze systému sociálních služeb. „Míra udržení bydlení je vysoká, celkově se mluví o 80 až 90 procentech. Potvrzují to i čísla z Brna, kdy po jednom roce od zabydlení v bytech stále bydlelo 48 z 50 rodin a po dvou letech 80 %,“ připomíná Černá a dodává, že úspěšnost u jednotlivců bývá ještě vyšší, což je – oproti rodinám s dětmi – dáno méně komplexními potřebami.

Host: legendární recitátor Mirek Kovářík. Moderuje Jan Cimický.

Natočeno 2014 (84 min.).

Lit.: Cimický, Jan – Taud, Rostislav – Kuchyňová, Zdenka: „Asi jim umřu pod nožem.“ Poslední rozhovor s legendárním recitátorem Mirkem Kováříkem. In web ČRo 2 Praha, 4. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Na následky vážného úrazu ve věku 85 let zemřel básník, divadelník, recitátor a propagátor moderní poezie Miroslav Kovářík. Pro širší veřejnost objevil Václava Hraběte.

Připravil Ondřej Šebestík.

Natočeno 2020. Premiéra 4. 3. 2020 (ČRo Rádio Wave, 26 min.).

Lit.: Šebestík, Ondřej: „Všichni jsme nerealističtí optimisté.“ Se sociálním psychologem Janem Krajhanzlem o reakcích na virové epidemie. In web ČRo Radio Wave, 4. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Číně a Itálii jsou uzavřená celá města. Nové virové onemocnění COVID-19 bylo zaznamenáno v osmdesáti dvou zemích světa a přímé lety do nejvíc postižených míst se ruší. Virová epidemie neohrožuje jen lidské zdraví, ale i psychické rozpoložení každého z nás a ovlivňuje kolektivní chování. Jak na stávající situaci ohrožení reagujeme a proč jsme falešně optimističtí, nebo naopak neadekvátně panikaříme, vysvětluje sociální psycholog Jan Krajhanzl.

„Máme tendenci ten problém zároveň podceňovat a zároveň přeceňovat,“ říká Krajhanzl, který v minulosti zkoumal dynamiku kolektivního chování středověkých morových měst. Reakce na epidemii je přecitlivělá, protože jde o nový typ viru, na který ještě nemáme lék, a navíc je neviditelný – nemáme kontrolu nad jeho šířením a ani bez testování nemusíme vědět, jestli jsme nakažení nebo ne.

Téma je navíc mediálně velmi přetížené. Reakce společnosti je proto i přes momentálních pět potvrzených případů v Česku masivní. Na druhou stranu situaci i podceňujeme.

„Všichni jsme tak trochu nerealističtí optimisté. Máme pocit, že ty špatné věci se stanou těm druhým. Statistiky jsou v tomhle ale nesmlouvavé. Někdo tu nemoc musí dostat a my máme pocit, že my to nebudeme,“ vysvětluje druhý rys našeho psychologického mechanismu vyrovnávání se s hrozbami a riziky Krajhanzl. (more…)