Arachnolog Milan Řezáč v Klubu Rádia Junior. Můžeme dnes objevit nový druh pavouka? Který pavouk tká nejhustší pavučinu? Kam arachnologové jezdí na expedice. Moderuje Jana Rychterová.
Natočeno 2020. Premiéra 4. 2. 2020 (ČRo Rádio Junior, 19:00 h.; 53 min). K poslechu zde.
Podcast o vztazích, lásce a sexu. Zážitky a zkušenosti ze soukromí lidí z různých prostředí, oblastí i etap života. Připravila Barbora Šichanová.
Natočeno 2020. Premiéra 1. dílu 15. 2. 2020.
Obsah: 0. Teaser Šeptem. Premiéra 4. 2. 2020 – 1.
Lit.: Šichanová, Bára: Začíná podcast, který se nestydí. Šeptem vás vezme na rande za intimními příběhy. In web ČRo Radio Wave, 4. únor 2020 (článek). – Cit.: Pusťte si teaser k novému podcastu o sexu a intimitě Šeptem. Uslyšíte i to, jaké byly první sexuální zážitky členů redakce Radia Wave. (…)
Kdy a jak můžou fungovat otevřené vztahy? Co očekáváme od manželství? Je potřeba mít v posteli srandu? A proč mnohdy nejsme v pohodě s vlastním tělem? I to jsou témata, do kterých se Šeptem pustí. V úvodní epizodě podcastu uslyšíte o zkušenostech s prvním sexem. Pro třicátníky může mít tahle mentální kategorie podobu mlhavé vzpomínky a klišé spojeného s lehkou pachutí (Bára mluví za sebe i za část redakce Radia Wave). Jak jsou na tom ale ti, kterým je dnes kolem dvaceti? A jak o sexu, intimitě a vztazích přemýšlejí? Počkejte si na první díl a zatím si poslechněte teaser!
Podcast Šeptem najdete od 15. února každý týden na webu wave.cz/septem. K odběru podcastu se můžete záhy přihlásit na wave.cz/podcasty.
Připravila Šárka Škapiková.
Natočeno 2020. Premiéra 3. – 9. 2. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 8:50 h).
Alternativní verze názvu: Jizerská padesátka
Obsah: 1. Jak to tehdy s Jizerskou padesátkou začalo? (4 min.) – 2. Proč je Jizerská 50 memoriál? (4 min.) – 3. Jak se jezdí v dobovém vybavení? (3:59) – 4. Konečně se vrátila zima. Máme v provozu všechno, co má kola nebo pásy, raduje se rolbař Jizerské 50 (4:04) – 5. Jizerská 50 očima horských záchranářů (3:47) – 6. Jak se správně mažou lyže? (3:57) – 7. Pro koho se jezdí Jizerská 50 (3:54).
Lit.: Škoulová, Tereza – Škapiková, Šárka: SERIÁL. Jizerská 50! In web ČRo 1 Radiožurnál, 4. únor 2020 (článek). – Cit.: Přes osm tisíc lyžařů vyhlíží víkend a start Jizerské padesátky. Stále neví, na jakých tratích se kvůli ubývajícímu sněhu pojede. Fenomén Jizerské padesátky začal v roce 1968 jako tréninkový běh padesátky horolezců.
Zdeněk Ciler, lyžař a trenér českých reprezentantů a olympioniků, závod několikrát odstartoval. To se ještě jezdívalo z Hrabětické louky.
Na úplné začátky vzpomíná pamětník a historik Jan Kotland: „Jizerská padesátka vznikla jako nevinný závod, horolezci se tenkrát účastnili celostátního štafetového závodu a jejich duchovní vůdce Karel Trousílek přišel s myšlenkou kvalifikačního závodu.“ (more…)
Ivo Šmoldas hostem Luboše Xavera Veselého.
Natočeno 2020. Premiéra 4. 2. 2020 (ČRo Region, 28 min.).
Lit.: Formánková, Šárka – Veselý, Luboš Xaver: Jezdím se na venkov nabíjet, říká Ivo Šmoldas s nadsázkou o své chalupě u jihočeského Temelína. In web ČRo Region, 4. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ivo Šmoldas je mužem mnoha různých profesí. Je publicistou, scénáristou, moderátorem a bavičem. Svého času byl také překladatelem a redaktorem v nakladatelství. A i když řadu věcí ze zmíněného seznamu s humorem sobě vlastním popírá, jedním je zcela nepochybně: břitkým glosátorem, který dokáže i zdánlivě obyčejnou informaci podat vtipně a s nadhledem. Během rozhovoru se o tom přesvědčil i Luboš Xaver Veselý.
Ještě před sametovou revolucí pracoval Ivo Šmoldas jako redaktor v nakladatelství Československý spisovatel, kde působil v redakci poezie. „Tam jsem četl rukopisy, které přicházely z ulice. A to si asi dovedete představit, co to bylo za díla. Většinou byly velice nezáživné a mým úkolem bylo zdvořile je odmítnout a ještě to zdůvodnit, což byla opravdu těžká práce,“ vzpomíná Ivo Šmoldas. (more…)
Připravila Kristýna Čtvrtlíková (2).
Hovoří ředitel FILMharmonie Matěj Lehár (1), filmová produkční Wanda Nováková (2).
Natočeno 2020. Webová premiéra 1. dílu 27. 1. 2020; 2. dílu 3. 2. 2020; 5. dílu 24. 2. 2020 (31 min).
Obsah:
1. Filmová hudba. Asi jen těžko byste hledali filmového fanouška, kterému se nelíbí velkolepé soundtracky znějící z reprosystémů kin. V #Proudcast si budeme připomínat kulturní fenomény a povídat si o nich se zajímavými hosty. Ten premiérový je v notách filmových partitur jako doma. Je jím ředitel FILMharmonie Matěj Lehár, který se svým orchestrem chystá na 14.února Koncert filmové hudby Valentýn. K poslechu zde.
2. My, komparzisté. Těžko si lze představit válečné scény, záběry z pulzujících velkoměst nebo třeba palubu Titanicu bez množství osob na pozadí, které svou přítomností divákům navozují dojem autentičnosti. Anonymních a němých tváří ve filmu často vidíme stovky, někdy dokonce tisíce. Tématem druhého #Proudcast Informuji.cz je filmový komparz. O tomto kulturním fenoménu si s Kristýna Čtvrtlíková povídala filmová produkční Wanda Nováková. K poslechu zde.
5. Jenom matky vědí (host divadelní režisérka Barbara Herz). Pro svůj poslední divadelní kus využila kousek sebe, vlastních zkušeností, ale také svědectví a myšlenek sedmi žen, které poznala během prvního těhotenství. Stejně jako člověk netuší, co se zrodí z experimentu, možná si špatně vykládá i úlohu žen-matek ve společnosti. Nejen experimentální divadlo rozebírala v dalším díle Proudcastu Informuji.cz divadelní režisérka a autorka Barbara Herz, která v A studiu Rubín finišuje s přípravou hry Jenom matky vědí, o čem ten život je. K poslechu zde.
29. Její postavy jsou jako z jiného světa. Za roli Dívky v muzikálu Lazarus sbírá ceny, zahrála si vílu v hitu videotéky Amazon Carnival Row, bavila diváky show Tvoje tvář má známý hlas a ukázala se jako Dáša ve fenoménu, kterým byl seriál Most!. Sama se považuje za mimozemšťana v nejlepším slova smyslu, a kdyby mohla, určitě by s Davidem Bowiem zkoumala život na Marsu. Hostem nového dílu Proudcastu byla Erika Stárková. Webová premiéra 7. 12. 2020.
Připravil Filip Titlbach.
Hovoří editor vědecké rubriky Petr Koubský a investigativní reportérka Eliška Hradilková Bártová.
Natočeno 2020. Webová premiéra
Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: Koronavirus jako cílená biologická zbraň? Nesmysl. Poslechněte si, co už víme o čínském viru. In web Deník N, 4. 2. 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Studio N je zpravodajský podcast Deníku N. Aktuální témata, původní zprávy, komentáře.
Koronavirus je už dva týdny předmětem pozornosti celého světa. Podle oficiálních statistik Johns Hopkins University se jím nakazilo zhruba 20 700 lidí, z toho 430 lidí zemřelo. Máme ale skutečná čísla? A měli bychom mít obavy? Odpovídá editor vědecké rubriky Petr Koubský.
A ještě jedno téma. Ambiciózní projekt na propojení sjezdovek ve Špindlerově Mlýně se dal do pohybu po získání klíčového povolení EIA, které vyhodnocuje dopad na životní prostředí. Část peněz potřebných k výstavbě už investoři složili na účet. Investigativní reportérka Eliška Hradilková Bártová rozklíčovala, kdo za projektem stojí.
Serpal Martin Tivorský. Rozhlasová hra. Technická a zvuková spolupráce Hajno Lžičar. Režie Pavol Hrob.
Osoby a obsazení: Pilát, poslanec parlamentu (Jozef Porubský), Herodes, inženýr, ředitel státní banky (Tibor Dolina), Velerada, krajský soudce, člen ÚV KSČ (Stanislav Hradišťan), Petr, bankovní úředník (Štefan Korec), Jidáš, studentka, vysokoškolačka (Jiřina Hronová), moderátor (Peter Devín).
Nastudovalo Rádio Svobodná Evropa (RFE) v roce 1972. Premiéra 31. 3. 1972 (RFE, 24 min.).
Rozhlasové zpracování soudních protokolů procesu se šesti členy VONS dne 23. 10. 1979. Tvůrci nezjištěni.
Účinkují Karel Kryl, Milan Schulz a další.
Nastudovalo Rádio Svobodná Evropa (RFE) v roce 1980.
Alternativní verze názvu: Soud nad šesti
Lit.: Cysařová, Jarmila: VONS aneb Soud nad pravdou. In web Listy 3/2010 (článek). – Cit.: (…) Zájmem tehdejší moci bylo proces co nejvíce utajit, proto se jednání konala za striktně omezené účasti. Stal se však pravý opak. Davy přátel souzených byly před soudní budovou při obou procesech surově rozehnány, a to včetně představitelů zahraničních delegací, mnozí z našich občanů zadrženi a předváděni k výslechům, někteří rozvezeni po středních Čechách, odkud museli dojít kilometry k nejbližšímu spoji domů. Proces vyvolal obrovskou vlnu solidarity u nás (stovky lidí podepisovaly dopisy Gustavu Husákovi, Nejvyššímu soudu ČSR, Generální prokuratuře ČSSR za osvobození neprávem souzených) i v zahraničí. Dle tajně pořízených poznámek příbuzných, kteří se mohli jednání účastnit, vyšel záznam z procesu a mnoho dalších statí v římských Listech Jiřího Pelikána, v pařížském nakladatelství Francoise Maspero; mezinárodní organizace na obranu ve světě pronásledovaných umělců AIDA iniciovala francouzskou verzi inscenace, uvedenou v Théatre du Soleil, v níž Otku Bednářovou ztvárnila Simone Signoretová, která rovněž hrála v německé verzi inscenace, uvedené v Mnichově; britský dramatik Tom Stoppard představoval obhájce a Pavel Kohout Václava Havla. Rekonstrukci procesu vysílala francouzská švýcarská televize a pod názvem Soud nad šesti československá redakce Svobodné Evropy; podrobně o procesu informoval západní tisk, vlády vyjadřovaly podporu odsouzeným, polští disidenti drželi hladovku… VONS byl přijat do nezávislé Mezinárodní organizace pro lidská práva při OSN. (…)
Rozhovor s Jazem, autorem populárního komiksu Opráski sčeskí historje, o tom, proč chce zůstat v anonymitě, osobnosti Zikmunda Lucemburského, ale také o tom, jak přistupuje k historii. Moderuje Veronika Sedláčková.
Hovoří tvůrce Oprásků sčeskí historje Jaz.
Natočeno 2013. Premiéra 31. 12. 2013 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:05 h.). K poslechu zde.
Lit.: Sedláčková, Veronika: Opráski sčeskí historje ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 31. prosinec 2013 (rozhovor). – Cit.: Posledních Dvacet minut Radiožurnálu jsme v tomhle roce pojali trochu netradičně. Dnešního hosta vám totiž nemůžu představit, nepřeje si to. Jeho Opráski sčeskí historje, svérázný komiks, se ale stal v posledních měsících hitem nejen internetu. Knížka s krátkými kreslenými příběhy popsanými zvláštním jazykem se rázem vyhoupla mezi nejprodávanější tituly a chystá se i výstava v Národním muzeu. Vzbuzují vtipně pojaté české dějiny zájem o historii, nebo odrazují často drsným humorem a těžko srozumitelnými popisky? (more…)
Připravil Martin Knitl.
Připravil ČRo Ostrava v roce 2020. Premiéra 3. – 7. 1. 2020 (ČRo Ostrava, 7:05 h.).
Obsah: 1. Hlučínská těžká historie očima pamětníků (3:02) – 2. Hlučínsko má vlastní muzeum (2:55) – 3. Hlučínsko očima spisovatelky Anny Malchárkové
Lit.: Knitl, Martin: Sto let Hlučínska nejen očima pamětníků. In web ČRo Ostrava, 4. únor 2020 (článek + nahrávky k poslechu) – Cit.: Hlučínsko je součástí Opavska a dějiny se tam psaly úplně jinak. Region vytvořila nově upravená státní hranice před 100 lety 4. února roku 1920.
Tehdy asi ještě nikdo netušil, že Hlučínsko bude za pár let terčem kritiky a často i nenávisti. Zradili tam lidé, když nechtěli být Čechy? Jaké to bylo válčit na německé straně? Jak to vlastně vnímali ti, kteří uprostřed toho všeho žili?
V seriálu nabízíme každý den po 7. hodině ráno pohledy pamětníků a historiků na tento region, který je fenoménem celé střední Evropy. Uslyšíte tak třeba o tom, jaké to je mít nálepku divného regionu, o pocitech lidí, kteří byli doslova v soukolí politiky. (…)
Powered by WordPress