Anatol Svahilec. Kompletní audiokniha mistra slam poetry.
Čte autor.
Natočeno 2019 pro projekt Slyším, tedy jsem – audioknihy pro nevidomé (MP3).
13. 2. 2020
Jako bys jedla kámen (2020)
Wojciech Tochman. Kompletní audiokniha. Silný příběh z poválečné Bosny.
Účinkují Kristýna Podzimková, Filip Kaňkovský, Marie Štípková, Vojtěch Bartoš, Iva Vejražková, Matěj Vejdělek, Kristina Sitková, Petr Konáš, Diana Toniková, Barbora Šupová, Natálie Řehořová a Marek Mikulášek.
Natočeno 2020 pro projekt Slyším, tedy jsem – audioknihy pro nevidomé (MP3).
Osobnost Plus – Neela Winkelmannová (2020)
Rozhovory s významnými lidmi české společnosti. To ona stojí za zahájením trestního stíhání Miloše Jakeše a Lubomíra Štrougala. Žalobu kvůli vraždám socialistického Československa připravovala se svým týmem čtyři roky. Rozhovor s Neelou Winkelmannovou připravila Barbora Tachecí.
Hovoří Neela Winkelmannová.
Natočeno 2020. Premiéra 12. 2. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.). Repríza 22. 4. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Brezovská, Katka – Tachecí, Barbora: Štrougal a Jakeš budou u soudu určitě zkoušet obstrukce a průtahy, míní iniciátorka žaloby Winkelmannová. In web ČRo Plus, 12. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stála u zrodu trestního stíhání trojice bývalých komunistických funkcionářů. Za zneužití pravomoci v souvislosti se střelbou proti lidem, kteří chtěli opustit Československo. Snad to do společnosti vrátí pocit spravedlnosti, myslí si bývalá ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí Neela Winkelmannová.
„Pevně věřím, že k soudu dojde. Ovšem, jestli ti pánové (Lubomír Štrougal, Milouš Jakeš a Vratislav Vajnar) před ním opravdu stanou, je otevřená otázka. Oni se brání a budou zkoušet různé obstrukce a protahovat řízení,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus.
Jestli půjdou do vězení, nebo jaký trest dostanou, nedokáže odhadnout. Upozorňuje ale, že v Německu byl za stejné činy, tedy za násilnou smrt lidí na hranicích, odsouzen kromě jiných i poslední generální tajemník komunistické strany Egon Krenz. „Když jsme v roce 2016 nad českou justicí zlomili hůl, rozhodli jsme se podat trestní oznámení do Německa,“ říká.
„Vybrali jsme pět případů zabíjení německých uprchlíků na československé hranici a v roce 2016 jsme podali trestní oznámení na Jakeše, Štrougala a další. Když jsem o tom pak informovala tehdejšího ministra spravedlnosti (Roberta) Pelikána (dřív ANO), doporučil nám, ať to ještě zkusíme v Česku. Tak jsme podali trestní oznámení znova,“ vysvětluje Winkelmannová.
„Chceme se přesvědčit, jestli to je u nás ještě vůbec možné zlepšit. Je to i náš cíl. Rádi bychom posunuli stav české justice k větší akceschopnosti, odvaze a průbojnosti,“ zdůrazňuje.
Podle Winkelmannové zatím není v Česku politická vůle k tomu, aby se začaly otevírat zločiny minulosti. „Bylo to tak nasazeno hned po listopadovém převratu, kdy se ukázala veliká vstřícnost a laxnost proti komunistickým pachatelům,“ míní. (…)
Příběhy z Vysočiny – Vladimír Melzer (2020)
Řezbář Vladimír Melzer se všechny techniky umělecké práce naučil sám.
Natočeno 2020. Premiéra 10. 2. 2020 (ČRo Vysočina).
Lit.: anonym: Řezbář Vladimír Melzer se všechny techniky umělecké práce naučil sám. In web ČRo Vysočina, 10. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vladimír Melzer celý život pracoval v zemědělství, ale už při něm si našel jako koníčka práci se dřevem.
Vyřezával za dlouhých zimních večerů a teď v důchodu v tom dále pokračuje. Většinu technik se učil sám, například intarzie – vykládání dýhou, jiné – štípané holubičky – od mistrů se kterými se setkal. Naučil se pracovat se dřevem vylévaným cínem, zkusil rámy na benátská zrcadla, točené svícny nebo figury – od nejmenších do betlémů, až po veliké, zdobící venkovní zahrady.
Nějaký čas to zabere
U dutých figurek dlabaných postupně dlátky ve tvaru lžiček se Vladimír Melzer směje. „No ano, pěkných pár odpolední to zabere. Ale předchází tam i úžasné množství času, kdy musím sehnat materiál, uskladnit, nechat vyschnout, tak osm až deset let.“
Nejjemnější práci představuje sada šachových figurek ze světlého a tmavého dřeva. „Věž je skutečně ve tvaru věže, jezdec je skutečně chlap na koni, střelec je figura se štítem a kopím a tmavé figury jsou saracéni, takže místo věže mají minaret, střelec je muž se šavlí a podobně,“ popisuje řezbář s úsměvem své šachy. (…)
Šikmý kostel (2020)
Karin Lednická. Kompletní audiokniha. Románová kronika ztraceného města, léta 1894 – 1921. Režie Jitka Škápíková.
Čte Vilma Cibulková.
Natočeno únor 2020. Vydal OneHotBook v roce 2020 (1 CD MP3, celková délka 16 hod. 33 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Podtitul knihy lapidárně shrnuje příběh o někdejší pastevecké vesnici, která vystavěla svůj rozkvět na těžbě uhlí, aby o století později zašla na úbytě – také kvůli těžbě uhlí. Dnes už z výstavních budov a vznosné katedrály nezbylo nic. Jen šikmý kostel, který strmě a varovně ční do pusté krajiny.
Kniha začíná obrovským důlním neštěstím roku 1894, které drsně zasáhlo do života obyvatel celého kraje. Patří mezi ně i hrdinové této knihy, jejichž pohnuté osudy můžeme po následující čtvrtstoletí sledovat.
Barbora, Julka a Ludwik jsou představiteli tří naprosto odlišných dějových linií, které se však na mnoha místech proplétají a vytvářejí plastický obraz polozapomenutých časů, jejichž drsnost je pro dnešního čtenáře v mnoha ohledech téměř nepředstavitelná. Každý z hrdinů čelí životním výzvám po svém: někdo se jim trpně poddává, jiný se snaží uchopit šance, které mu kvasící doba nabízí. Do všech osudů však opakovaně a nemilosrdně zasahují velké dějiny, které úsilí obyčejného člověka mohou snadno proměnit na prach. Anebo ne.
Příběh je vystavěn na skutečných událostech, z nichž mnohé doposud nebyly v české románově tvorbě zpracovány. Vyprávění ubíhá v dramatickém tempu a natolik autenticky, že se děj před očima čtenáře mnohdy mění na film zaznamenávající i to, co donedávna zůstávalo skryto ve třinácté komnatě české historie.
Kniha je prvním dílem plánované trilogie. V současnosti autorka pracuje na svazku druhém, který zahrne období let 1921-1945. Závěrečný díl zobrazí léta 1945-1970.
„Šikmý kostel vypráví o světě, který zmizel, a my jsme na něj zapomněli. Ráda jsem se nechala unést vyprávěním o městě, v němž bylo snadnější umřít než žít, o městě plném dolů, uhelného prachu, každodenní dřiny a zoufalství, ale také přátelství, lásky a naděje.“ – Alena Mornštajnová
Mozaika – Parazit (2020)
Komentář k předávání Oscarů připravil Pavel Sladký.
Natočeno 2020. Premiéra 10. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10 min.).
Lit.: Sladký, Pavel: Parazit bere Oscara a 92. ročník nejslavnějších filmových cen je díky tomu průlomový. In web ČRo 3 Vltava, 10. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jihokorejský Parazit, thriller o sociálních nerovnostech smísený s černou komedií, je nejlepším filmem uplynulého roku podle americké Akademie filmových umění a věd. České nominace se bohužel v ceny neproměnily.
92. ročník Oscarů nebyl rokem, ve kterém by průlom zaznamenaly ženy nebo menšiny, jakkoli na to z pódia apelovali předávající i ocenění. Byl to rok, který je důležitý z hlediska vnímání neanglicky mluvených filmů. Vítězství Parazita, který si kromě ceny pro nejlepší film odnesl cenu za režii, původní scénář a cenu pro nejlepší mezinárodní (dříve: neanglicky mluvený) film, je svého druhu milníkem. Ve všech kategoriích je navíc u ceny přímo jméno režiséra a scenáristy Bonga Joon-ho.
Zatímco například v kategorii celovečerního dokumentu i krátkého hraného filmu (kde se o Oscara ucházela česká Dcera) se americká akademie konzervativněji, resp. americkocentricky, přiklonila k domácím tématům a ocenila filmy Americká fabrika a Hair Love, v nejdůležitější a nejsledovanější kategorii přivítala na pódiu početnou a nadšenou korejskou delegaci Parazita. Druhá česká nominace pro Noru Sopkovou za set designérskou práci na Králíčkovi Jojo, který se natáčel v České republice, bohužel také zůstala bez ocenění. (…)
Hovory Plus – Jan Machart (2020)
Klavírní technik a jeden z nejlepších českých ladičů pian Jan Machart je dnes hostem Hovorů. Bez jeho služeb se neobejde Obecní dům ani Rudolfinum, hudební festival Pražské jaro, ani Dvořákova Praha. Jeho služeb si považují Ivan Moravec, Ivan Klánský nebo Garrick Ohlsson. I na to se zeptá Vlastimil Ježek.
Natočeno 2020. Premiéra 14. 2. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Noční Mikrofórum – Roman Ráž (2020)
Host: Roman Ráž, spisovatel a scénárista. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Jan Cimický.
Natočeno 2020. Premiéra 14. 2. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.). K poslechu zde.
Když se utká prezident s amatéry, výsledkem je Stanislav Křeček (2020)
David Klimeš. Komentář.
Natočeno 2020. Premiéra 13. 2. 2020 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Klimeš, David: David Klimeš: Když se utká prezident s amatéry, výsledkem je Stanislav Křeček. In web ČRo Plus, 13. únor 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od sněmovních voleb 2017 to stále zní českou krajinou. Že se nedá nic moc dělat, že vše je rozdané a opuštěná společnost je odsouzena k vládní koalici prezidenta Miloše Zemana, premiéra Andreje Babiše (ANO) a extremistů z SPD a KSČM. Je to většinou lež a nedá se to na ničem lépe ilustrovat než na aktuální volbě nového veřejného ochránce práv. Tím se ve volbě poslanců stal prezidentem nominovaný Stanislav Křeček. (…)
Budoucnost R – Co s roboty? (2020)
Podcast s Esbenem Østergaardem připravil Vojtěch Koval.
Natočeno 2020. Premiéra 13. 2. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 19 min.).
Lit.: Koval, Vojtěch: Co s roboty? Můžou dělat hamburgery, ale 100% automatizovaná nemocnice by nás děsila, myslí si odborník na robotiku. In web ČRo 1 Radiožurnál, 13. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Cílem průmyslu 4.0 je optimalizovat výrobu. Zákazníci ale budou vždycky chtít něco speciálního a osobního – a to zatím roboti nenabídnou, myslí si Esben Østergaard, zakladatel největšího výrobce kolaborativních robotů na světě, firmy Universal Robots. Roboti podle něj můžou třeba obracet hamburgery ve fastfoodu, raději si ale objednáme od lidské obsluhy. Stejně tak bychom se podle Østergaarda ještě báli plně robotické nemocnice. Nikdy prý nesmí chybět lidský dotek. (…)