Rozhovory s významnými lidmi české společnosti. To ona stojí za zahájením trestního stíhání Miloše Jakeše a Lubomíra Štrougala. Žalobu kvůli vraždám socialistického Československa připravovala se svým týmem čtyři roky. Rozhovor s Neelou Winkelmannovou připravila Barbora Tachecí.
Hovoří Neela Winkelmannová.
Natočeno 2020. Premiéra 12. 2. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.). Repríza 22. 4. 2020 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Brezovská, Katka – Tachecí, Barbora: Štrougal a Jakeš budou u soudu určitě zkoušet obstrukce a průtahy, míní iniciátorka žaloby Winkelmannová. In web ČRo Plus, 12. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Stála u zrodu trestního stíhání trojice bývalých komunistických funkcionářů. Za zneužití pravomoci v souvislosti se střelbou proti lidem, kteří chtěli opustit Československo. Snad to do společnosti vrátí pocit spravedlnosti, myslí si bývalá ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí Neela Winkelmannová.
„Pevně věřím, že k soudu dojde. Ovšem, jestli ti pánové (Lubomír Štrougal, Milouš Jakeš a Vratislav Vajnar) před ním opravdu stanou, je otevřená otázka. Oni se brání a budou zkoušet různé obstrukce a protahovat řízení,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus.
Jestli půjdou do vězení, nebo jaký trest dostanou, nedokáže odhadnout. Upozorňuje ale, že v Německu byl za stejné činy, tedy za násilnou smrt lidí na hranicích, odsouzen kromě jiných i poslední generální tajemník komunistické strany Egon Krenz. „Když jsme v roce 2016 nad českou justicí zlomili hůl, rozhodli jsme se podat trestní oznámení do Německa,“ říká.
„Vybrali jsme pět případů zabíjení německých uprchlíků na československé hranici a v roce 2016 jsme podali trestní oznámení na Jakeše, Štrougala a další. Když jsem o tom pak informovala tehdejšího ministra spravedlnosti (Roberta) Pelikána (dřív ANO), doporučil nám, ať to ještě zkusíme v Česku. Tak jsme podali trestní oznámení znova,“ vysvětluje Winkelmannová.
„Chceme se přesvědčit, jestli to je u nás ještě vůbec možné zlepšit. Je to i náš cíl. Rádi bychom posunuli stav české justice k větší akceschopnosti, odvaze a průbojnosti,“ zdůrazňuje.
Podle Winkelmannové zatím není v Česku politická vůle k tomu, aby se začaly otevírat zločiny minulosti. „Bylo to tak nasazeno hned po listopadovém převratu, kdy se ukázala veliká vstřícnost a laxnost proti komunistickým pachatelům,“ míní. (…)