Diskusní pořad, dnes na téma obědy do krabičky. Host RNDr. Pavel Suchánek, Fórum zdravé výživy. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2020. Premiéra 14. 1. 2020 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.)
Diskusní pořad, dnes na téma obědy do krabičky. Host RNDr. Pavel Suchánek, Fórum zdravé výživy. Moderuje Patricie Strouhalová.
Natočeno 2020. Premiéra 14. 1. 2020 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.)
Yuval Noah Harari. Kompletní audiokniha. Překlad Alexandr Tomský a Anna Pilátová. Režie Miloš Vrána.
Čte Luboš Ondráček.
Natočeno 2019. Vydala Audiotéka, Bookmedia, leden 2020 (MP3 ke stažení, celková délka 14 hodin 20 minut). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Homo Deus – Stručné dějiny zítřka analyzuje naši budoucnost z pohledu izraelského historika Yuvala Noaha Harariho, autora celosvětového bestselleru Sapiens.
Yuval Noah Harari ve své knize Homo deus zkoumá naši budoucnost svým typickým způsobem, v němž kombinuje především historii, filozofii a přírodní vědy, ale i poznatky dalších oborů a analyzuje, jaké důsledky mohou nastat, když se tradiční kolektivní mýty lidstva utkají s novými „božskými“ technologiemi, jako jsou např. umělá inteligence nebo genetické inženýrství.
Jak to dopadne s demokracií, když firmy jako Google a Facebook budou znát naše záliby a preference (včetně politických) lépe než my sami? Co se stane se sociálním státem, jestliže počítače budou úspěšné na trhu práce a vznikne tak počtem většinová třída „zbytečných lidí“? Jak naloží s genetickým inženýrstvím např. islám? Budou v Silicon Valley vyvíjet jenom nová technická zařízení, nebo i nová náboženství?
Když se z Homo sapiens stane Homo deus, jaké nové cíle si vytyčíme? Jaké projekty bychom se měli snažit uskutečnit a jak ochráníme tuto křehkou planetu a lidstvo samotné před našimi vlastními ničivými silami? Kniha Homo Deus nám poskytuje vhled do snů a nočních můr, které budou utvářet 21. století – od překonání smrti po vytvoření umělého života. Nabízí svoji odpověď na základní otázku po dalším vývojovém stupni lidstva: Kam odtud jdeme? Kam půjde Homo Deus? (more…)

Tim Weaver. Kompletní audiokniha. Thriller s postavou Davida Rakera, který se specializuje na hledání pohřešovaných osob. Překlad Alžběta Lexová. Režie Lubomír Koníř.
Čte Igor Bareš.
Natočeno 2019. Vydala Audiotéka, Mystery Press. leden 2020 (MP3, celková délka 17 hodin 1 minuta). Ukázka k poslechu zde.
Ivanka Devátá hostem Luboše Xavera Veselého.
Natočeno 2020. Premiéra 14. 1. 2020 (ČRo Region, 31 min.).
Lit.: Welnerová, Nicola – Veselý, Luboš Xaver: Ivanka Devátá: O svých knihách vždy tvrdím, že jsou nesmírně špatné. In web ČRo Region, 14. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Herečka a spisovatelka Ivanka Devátá napsala řadu úspěšných knih, které zrcadlí její vlastní zážitky jak ze soukromého, tak divadelního života. V pořadu Xaver a host vyznala svou lásku k městu Brnu, prozradila detaily ze života spisovatelky a vyprávěla anekdoty.
Dětství prožila Ivanka Devátá v Brně, kde se také poprvé postavila na divadelní prkna. Dosud na město vzpomíná s nostalgií. „Brno je můj rodný kout. Vždy, když vystoupím z autobusu v Černých Polích, kde jsme bydleli, tak se rozbrečím,“ vzpomíná herečka. Svá oblíbená místa navštěvuje, kdykoli se do moravské metropole vrátí.
Umělecká rodina
Otcem Ivanky Deváté byl hudební skladatel a dirigent Antonín Devátý. Doma přesto nikdy nemuzicírovali. „Tatínek byl ve své lásce k hudbě doma opuštěný. Já jsem marně chodila na klavír, bratrovi hru na housle zakázali a maminka nikdy nezpívala, protože se styděla,“ prozradila herečka v pořadu Xaver a host. (…)
Proč vyjadřujeme lásku vařením a pohoštěním? Pomáhá uzavřeným ke sdílení alkohol? O co můžeme přijít, když se před lidmi uzavíráme? Našli jste si dobrý vztah ke sdílení na sociálních sítích? Připravil Petr Bouška.
Natočeno 2020. Premiéra 14. 1. 2020 (ČRo Rádio Wave, 23 min.).
Lit.: Bouška, Petr: Co všechno o sobě sdílet se světem? Komunikace s druhými musí prospívat, ne škodit. In web ČRo Radio Wave, 14. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Člověk, který přistupuje k okolí s důvěrou, prožívá spokojenější život,“ říká v Balancu Jan Majer, šéfredaktor webu Psychologie.cz a specialista na komunikaci. Některé niterné věci si necháváme pro sebe, i když by jejich sdílení pomohlo. Druhý extrém je zaplavit okolí svými problémy. Jak přemýšlet o tom, co a komu o sobě říkáme?
„Komunikace je základní lidská potřeba a má nám prospívat.“ Mnohdy je tomu ale naopak. Každý má v dorozumívání s druhými trochu jiné potřeby a jiný temperament. Když se dobře pozorujeme a poznáme, tak víme, o čem a s kým je nám příjemné a prospěšné komunikovat. Někdo se cítí dobře, když je vůči ostatním velmi otevřený, a někomu vyhovuje sdílet málo a být uzavřený. Může se ale o hezkou část lidské zkušenosti připravit.
„Kdo zažil v životě těžkou duševní újmu, možná měl období, kdy na potkání sdílel věci, které pak zpětně považoval za příliš intimní.“ Trápení si někdy potřebujeme odložit, přání mluvit o problémech je po určitou dobu větší. Když je sdílení moc, tak výsledkem není úleva, ale pocit, že jsme „žvanili“. (…)
Alena Rokosová se svými hosty debatuje o současném umění, o jeho aktuální situaci, trendech a dlouhodobějších tendencích.
Natočeno 2020. Premiéra 14. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.). Repríza 14. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin; 44 min.).
Lit.: Rokosová, Alena: Když se za uměním jezdí do malého města aneb Fenomén humpolecké 8smičky. In web ČRo 3 Vltava, 14. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pozornost poutá nejen svou architekturou, výstavními projekty, publikační činností, ale celkově promyšleným a propracovaným konceptem, jaký jí může lecjaká regionální kulturní instituce závidět.
Zóna pro umění 8smička funguje v jedenáctitisícovém Humpolci v komplexu bývalého soukenického areálu od 18. dubna 2018 a od té doby o sobě dává čím dál výrazněji vědět. Naposledy třeba projektem Pracoval jsem mnoho, jehož cílem je postupně vydat kompletní soupis výtvarného díla Josefa Čapka nebo nově otevřenou sbírkovou expozicí nazvanou 7+1, která je pojatá jako sedmipokojový byt sběratele. Jak se zóně pro umění v jedenáctitisícovém městě po více než roce a půl od svého otevření daří? Jaké jsou kritické ohlasy na její výstavní projekty? A podařilo se jí zapadnout do místního kontextu a stát se nedílnou součástí života města? I o tom jsou dnešní Reflexe. (more…)
Reportáž připravila Agnieszka Czyżewska-Jacquemet.
Natočeno 2020. Premiéra 15. 1. 2020 (Polskie Radio Lublin, 21:05 h.).
Lit.: Czyżewska-Jacquemet, Agnieszka: 15.01.2020 Reportaż Agnieszki Czyżewskiej-Jacquemet „Jadłodzielnia”. In web Radio Lublin, 15. 1. 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Zostaw jedzenie, którego masz w nadmiarze. Weź, na co masz ochotę” – taki odręczny napis na kartce papieru pojawił się na jednym z targowych stoisk. Staraniem kilku wolontariuszy przy pomocy handlowców z targowiska nr 1 przy dworcu PKS powstała w Lublinie pierwsza Jadłodzielnia. W tym miejscu spotykają się ludzie z rożnych środowisk i o rożnym statusie majątkowym. Łączy ich jedna idea – by nie marnować jedzenia i dzielić się nim z potrzebującymi. Tuż po godzinie 21.00 zaprasza Agnieszka Czyżewska-Jacquemet.
Rozhovor s Petrem Ludwigem připravila Petra Ševců.
Natočeno 2020. Premiéra 14. 1. 2020 (ČRo Olomouc, 29 min.).
Lit.: Ševců, Petra: S odkládáním se paradoxně nejlíp bojuje dobrým odpočinkem, říká autor knihy Konec prokrastinace. In web ČRo Olomouc, 14. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Radí lidem, jak méně prokrastinovat, pomáhá společnostem zlepšovat firemní kulturu, snaží se popularizovat kritické myšlení. Přednáší u nás i ve světě.
První firmu založil Petr Ludwig už při studiu na vysoké škole. Dnes je mu třiatřicet a podniká nejen v Česku, ale také ve Spojených státech amerických. Jeho kniha Konec prokrastinace byla přeložena do 17 jazyků a po světě se jí prodaly stovky tisíc.
Hlavní příčiny toho, proč často odkládáme věci, jsou podle něj dvě: „Jednou z nich je nedostatek smyslu. Když člověk dělá nějakou činnost, ve které nevidí smysl, tak ji odkládá. Na druhou stranu, když člověk dělá něco z takzvané vnitřní motivace, typicky koníčky, tak většina lidí je odkládat nebude. Takže je to hodně o motivaci. Jak najít tu správnou motivaci, jak se do těch úkolů namotivovat. Druhým hlavním důvodem je nedostatek vůle. Máme studie o tom, že vůle se dá posilovat v čase. … Což je dobrá zpráva, protože díky tomu můžeme prokrastinaci výrazně omezit.“ (…)
Připravila Lenka Kabrhelová. Hudba Martin Hůla. Editace, rešerše, sound design Pavel Vondra, Ondřej Franta, Martin Hůla.
Hovoří redaktorka magazínu Forbes Irena Cápová.
Natočeno 2020. Premiéra 15. 1. 2020 (ČRo Plus, 14:33 h.; 29 min.).
Lit.: Kabrhelová, Lenka – Vondra, Pavel – Franta, Ondřej: Megxit není o nic menší drama než brexit. Harry a Meghan z královské ‚firmy‘ nemohou jen tak odejít. In web IRozhlas, 15. 1. 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vévoda a vévodkyně ze Sussexu by se chtěli stáhnout z pozice předních představitelů britské monarchie a stát se na královské rodině finančně nezávislými. To se ale snadno řekne a mnohem hůř provede. Jak je to u nich s čerpáním veřejných fondů? Mohou se postavit na vlastní nohy monetizací svého jména a příběhu? Před jaké výzvy staví „megxit“ britskou panovnici a celou monarchii? Tyto a další otázky probírá Lenka Kabrhelová s redaktorkou magazínu Forbes Irenou Cápovou.
Poetická biografie o životě a díle Mihai Eminescu. Rozhlasový scénář a režie Gavriil Pinte. Hudební režie Patricia Prundea. Režie studia Milica Creiniceanu. Zvuk ing. Mirela Georgescu. Redaktor a koordinátor projektu Magda Duțu.
Účinkují Emil Boroghina, Gavriil Pinte, Felicia Pinte, Marius Bodochi.
Natočeno 2020 (?). Premiéra 14. 1. 2020 k výročí 170 let po narození básníka. K poslechu zde.
Powered by WordPress