Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Film Malé ženy, novou americkou adaptaci slavné knižní předlohy, recenzuje Martin Mišúr. Režisér Pietro Marcello v rozhovoru Ireny Kovářové představuje snímek Martin Eden podle Jacka Londona. Filmové Reflexe o výrazných literárních adaptacích moderují Pavel Sladký a Šárka Gmiterková.

Natočeno 2020. Premiéra 29. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.). Repríza 29. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 23.00 hodin).

Lit.: Mišúr, Martin: Malé ženy. Život očima a pocity těch druhých. In web ČRo 3 Vltava, 29. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Režisérka Greta Gerwig spojuje ve své právem oceňované adaptaci známé knihy uhlazenost a nespoutanost.

Režisérka Greta Gerwig natočila Malé ženy (2019): bezmála dvou a půl hodinové drama o citových i intelektuálních těžkostech, jimž čelí čtyři sestry na prahu dospělosti. Malé ženy jsou hned několikátou adaptací jednoho hýřivě dlouhého románu a celé se to odehrává kdesi v Americe ve druhé polovině devatenáctého století. Doufám, že jsem tímto nutným entrée nestačil odradit, Greta Gerwig totiž oprávněně sklízí jedno uznání za druhým.

Asi málokoho překvapí, že Malé ženy hledí na svět ženskýma očima. Obsahují důvtipný emancipační náboj a dají s plnou intenzitou pocítit, jak může nechutnat ženský vstup do převážně mužského světa, který šlape podle specifického řádu, pachu a hluku. Jiný pohled ukazuje, že zdánlivě přirozený rámus putyky či běžný cvrkot ve vydavatelském domě působí na leckoho cizorodě, že se naučil vnucovat určitá pravidla hry. Hrdinky přitom nemusí nenasytně chodit na pěnivý mok nebo zasněně zírat na tiskařskou čerň, aby velmi konkrétně vnímaly, jaká omezení na ně doléhají. Část filmu se odehrává během občanské války, konfliktu pouze tušeného a vlastně nespatřeného, ale v důsledcích stěžejního pro celou americkou společnost. Malé ženy vypráví o touze po činorodosti a samostatnosti, do níž různé systémové okolnosti v jednom kuse netaktně zasahují. (…)

Írán je dlouhodobě nejfrekventovanějším pojmem světového zpravodajství. Íránistka Zuzana Kříhová z FF UK naše poznání rozšíří o témata, na která ve zprávách obvykle není čas. Jaký je skutečně vztah Íránců k západní společnosti? Kolik tu zůstalo ze staré Persie? A proč bychom si neměli plést Peršany a Araby? Zeptá se Lucie Výborná.

Natočeno 2020. Premiéra 29. 1. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h). Repríza 23. 5. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h).

Lit.: Krahulec, Jakub – Výborná, Lucie: Současná situace v Íránu: Vlnu vlastenectví znovu nahradila nespokojenost s vládou, popisuje íránistka. In web ČRo 1 Radiožurnál, 29. leden 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Írán je země, která obvykle vzbuzuje obavy. „Mě na Íránu láká hodně i to, že je to země plná rozporů, paradoxů,“ říká Zuzana Kříhová, profesorka íránistiky. „Vše je tam obestřeno různými úhly pohledu, od náboženství, kulturních a společenských otázek, ke vztahům mezi muži a ženami.“ Jak se změnil od vlády prezidenta Ahmadínežáda? Jak se tam projevují ekonomické sankce? A co se dělo v íránské společnosti v období mezi zavražděním Sulejmáního a pádem letadla?

Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s)kulturou. Host: Jakub Řehák, básník a esejista. Podle Jakuba Řeháka dokáže poezie obsáhnout i vrstvu existence, která je v životě mnohdy potlačena – a tato vrstva tajemství dává klíčit novým světům. Řehák vydal básnické sbírky Světla mezi prkny, Past na Brigitu a Dny plné usínání, před deseti lety byl spolueditorem ročenky Nejlepší české básně. V jakém stavu je současná poezie? A má básník o poezii také psát eseje? Vizitku Jakuba Řeháka moderuje Petr Šrámek.

Natočeno 2020. Premiéra 29. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h.). Repríza 29. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.).

Host herec Jan Révai. Moderuje Adéla Gondíková. Jan Révai je herec, zpěvák, tanečník, motorkář a vandrák. Čím momentálně žije? Má dnes vůbec ještě čas a chuť věnovat se kdysi milovanému tanci? A dovolí v budoucnu svým dětem jezdit na motorce?

Natočeno 2020. Premiéra 29. 1. 2020 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Lit.: Svobodová, Michaela – Gondíková, Adéla: Starší syn o mém klopýtnutí ví, není to žádné tabu, svěřuje se Jan Révai. In web ČRo 2 Praha, 29. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V 19 letech byl herec Jan Révai za přepadení benzinové stanice odsouzen na dva a půl roku do vězení. Dnes se o tom se svým starším synem baví.

„Už nemám takové ambice hrát každý den. Je pro mě důležitější, že můžu kluky vozit do školy, na kroužky, trávit s nimi čas. Čteme si pohádky, chodíme do přírody,“ prohlásil Jan Révai v Blízkých setkáních na Dvojce.

O tom, že byl ve vězení, se doma prý mluví. „Mladší syn je na to zatím malý, ale starší už to ví. Není to žádné tabu. Neděláme, že to neexistuje. Stejně se to jednou dozví.“ Své děti se snaží dobře vychovat.

Na otázku moderátorky Adély Gondíkové, jestli se snaží svému klopýtnutí ve výchově předejít, odpověděl: „I já jsem měl řádnou výchovu. Máma byla učitelka, otec horník. U nás platily zásady. Hodně jsem sportoval. Jen jsem měl trochu dobrodružnější povahu. Myslím, že se tomu nedá předejít.“ (…)

Připravil a ptal se Jan Burda.

Lit.: Burda, Jan: Jak vypadá život ve zhruba deseti čínských městech v karanténě? In web ČRo Plus, 27. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Největším čínským městem v karanténě je hlavní město provincie Chu-pej, kde nákaza vypukla. Lidé kritizovali úřady, že zanedbaly zásobování, to se ve Wu-chanu zlepšuje. (…)

Obrací na hlavu zažité představy o kráse přírody a nevzhlednosti předměstských oblastí. Hostem Hovorů je autor knihy Krajina! Průchod okolím v příkladech, botanik Jiří Sádlo. Moderuje Petr Vizina.

Natočeno 2020. Premiéra 28. 1. 2020 (ČRo Plus, 22:05 h.).