Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Fenomem si všímá memů se zachmuřenou kreslenou doomerkou. Připravil Karel Veselý.

Natočeno 2020. Premiéra 27. 1. 2020 (ČRo Rádio Wave, 4 min.).

Lit.: Veselý, Karel: I holky jsou smutné. Doomer girl je první memová hrdinka nové dekády. In web ČRo Radio Wave, 27. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jednou z největších memových vln loňského roku se staly obrázkové příběhy dělící internetové uživatele na boomery, doomery a gloomery. Byly většinou vedené z mužské perspektivy, protože komunita tvůrců memů ženami vyloženě neoplývá. Jak by ale vypadala holčičí varianta věčně zachmuřeného pesimisty s mizernými vyhlídkami? A jak by mezi nimi probíhala interakce? Na tyto otázky dává odpověď aktuální vlna memů s doomer girl.

Doomer girl, zkrátka doomerka, je černovlasá dívčí postava s temnýma očima, jak jinak než v černém svetru a chokeru s přívěskem, často má také rtěnku, ale především se pokaždé tváří hodně depresivně. Objevuje se ve vypointovaných komiksových sekvencích stylu rage comic, jejichž varianty cirkulují po internetu. Je nakreslená ve stylu „wojaka“, populární jednoduše načrtnuté postavičky vyjadřující temné emoce, která je známá už víc než dekádu. Wojak v černé čepici, neoholený a s kouřící cigaretou je také součástí krátké komiksové sekvence, v níž se doomer girl zatím nejčastěji objevuje. On je obvykle hybatelem děje, snaží se s doomerkou navázat dialog – nabízí jí rande, pouští jí svoji oblíbenou hudbu (obvykle něco velmi doomerského a nerdského, jako jsou soundtracky počítačových her nebo třeba Aphex Twin). (…)

Poslechněte si Fenomem a zjistíte, proč je na internetu tak populární kreslená postavička dívky v černých šatech a se zachmuřeným obličejem. Můžou dívčí memové hrdinky existovat i mimo mužský svět? Je otázka „Posloucháš Death Grips?“ dobrou balící frází? A co se stane, když postavu doomerky převezmou dívčí autorky a začnou ji emancipovat?

Jak se Číně daří zvládat situaci kolem šíření koronaviru? Jak dlouho může trvat vývoj vakcíny? Může být přísná karanténa Wu-chanu účinná? Měli bychom přijmout přísnější opatření i my v ČR? Hostem v Interview Plus bude Kateřina Fabiánová ze Státního zdravotního ústavu. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2020. Premiéra 28. 1. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Erhart, Michael – Rozsypal, Michael: K panice z čínského koronaviru není důvod, u nás zabíjí „běžná“ chřipka, upozorňuje lékařka. In web ČRo Plus, 28. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přes 100 mrtvých a skoro 5 tisíc nakažených. Bilance nového koronaviru v Číně z dnešního rána. Několik desítek případů je potvrzeno i mimo Čínu, oběti ale jinde hlášeny nejsou.

V Evropě se koronavirus objevil ve Francii a Německu, v Česku se žádné z podezření nepotvrdilo. I tak ale lékárny potvrzují enormní poptávku po rouškách a antibakteriálních gelech.

„Nemohu nikomu bránit, aby si roušku kupoval, ale vzhledem ke kvalitě zdravotnictví na evropském kontinentě si myslím, že k panice není důvod,“ ubezpečuje Kateřina Fabiánová ze Státního zdravotního ústavu.

Připouští, že rouška může snížit riziko přenosu patogenu z nemocného na zdravé, ochrana ale není 100%.

Nosit by ji měly – pokud vůbec – rizikové skupiny obyvatel, jako jsou těhotné ženy, starší lidé nebo osoby se sníženou imunitou a chronickým onemocněním. (…)

Soud v Itálii vynesl přelomový verdikt ohledně zdravotních rizik při používání mobilního telefonu. U případu technika společnosti Telecom Italia potvrdil souvislost mezi nadměrným používáním mobilu a nádorem na mozku. Existují prokazatelné studie o škodlivosti elektromagnetického záření mobilů? A jaké nebezpečí pro nás představují wifi, laptopy, televize nebo dokonce ledničky? Zeptám se odborníka na rizika expozice neionizujícímu elektromagnetickému záření Romana Muselíka a výkonného ředitele Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiřího Grunda. Moderuje Tomáš Pavlíček.

Natočeno 2020. Premiéra 28. 1. 2020 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: Čihák, Ondřej – Pavlíček, Tomáš: Operátoři nedostatečně varují před zdravotními riziky spojenými s používáním mobilů, tvrdí expert. In web ČRo Plus, 28. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Italský soud jako první na světě potvrdil souvislost mezi nadměrným používáním mobilu a mozkovým nádorem. Pracovník společnosti Telecom Italia svůj telefon používal 15 let až čtyři hodiny denně. Právě kvůli tomu prý onemocněl nezhoubným nádor. Ohrožuje používání mobilních telefonů vaše zdraví, nebo ne?

„Používejme zdravý selský rozum. Mobilní telefony a další technologie nám za posledních 40 let zjednodušily život… Od roku 1995 slyšíme, jak škodí zdraví, ale nikdo to nikdy nedokázal,“ tvrdí v pořadu Pro a proti výkonný ředitel Asociace provozovatelů mobilních sítí Jiří Grund.

Protože mobily dnes používá asi 5 miliard lidí, je tento případ statisticky naprosto nevýznamný. „Navíc neionizující záření vyzařuje i Slunce, v létě je to přibližně 1000 wattů, mobilní telefon má watt jen jeden. Letní opalování je tedy mnohem větší riziko než mobilní telefon.“

Výsledky studií bývají interpretovány špatně a lživě. Ani studie americké Národní toxikologické agentury nedošla k žádný jasným výsledkům. Měření potkani sice měli o něco vyšší výskyt rakoviny, ale zároveň o něco menší výskyt dalších nemocí, taky delší průměrnou délku dožití… To, že mám mobilní telefon, mi třeba v případě nehody život zachrání víc, než by mi ho ukrátilo. Jiří Grund

Lidé prý rádi používají emoce, ale co v debatě chybí, jsou prověřené studie. „Za 30 let, co mobilní telefony existují, neexistuje jediná studie, která by něco takového potvrdila. Ani americké studie, do kterých se investovaly stamiliony dolarů, s žádnými konkrétními výsledky nepřišly.“

„Jen se vytváří strach… Weby straší tím, že nám síť 5G uvaří hlavy a budeme nemocní… Pokud se  někdo bojí, může si telefon vypnout nebo ho dát do jiné místnosti… Nikdy se ale neprokázala příčinná souvislost mezi zdravotním problémem a používáním mobilního telefonu,“ opakuje Jiří Grund. (…)

Host Tomáš Jamník, violoncellista. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Veronika Lucassen.

Natočeno 2020. Premiéra 29. 1. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Proč neuzavřete sňatek s někým, s kým jste se v dětství často koupali? Odpověď najdete ve fascinující a často zábavné knize – Chování: Biologie člověka v dobrém i zlém, kterou se českému čtenáři poprvé představuje přední světový neuroendokrinolog Robert Sapolsky. Mluvit o ní budeme mluvit s překladatelem českého vydání Pavlem Pecháčkem. Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2020. Premiéra 29. 1. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h.).

Lit.: Kroc, Vladimír: Polovina žen by radši zachránila vlastního psa než cizího člověka, píše se v nové knize o lidském chování. In web ČRo 1 Radiožurnál, 29. leden 2020 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.:  (…) Proč neuzavřete sňatek s někým, s kým jste se v dětství často koupali? Odpověď najdete ve fascinující a často zábavné knize s názvem „Chování: Biologie člověka v dobrém i zlém“, kterou českému čtenáři poprvé představuje přední světový neuroendokrinolog Robert Sapolsky. Je to tak zajímavá kniha, že by se mělo dostat českému čtenáři. Její překlad mi trval asi půl roku čistého času, říká Pavel Pecháček, který ji do češtiny přeložil. A jak přesně je to s tím zachraňováním?

Vláďa Slezák si zve osobnosti z hudební branže, které vybírají zásadní písničky svého života.

Natočeno 2020. Premiéra 26. 1. 2020 (ČRo 2 Praha). Repríza 29. 1. 2020 (ČRo 2 Praha, 21:00 h).

Večer k výročí narození W. A. Mozarta (*27.1. 1756). Zveme vás k setkání s tvorbou geniálního skladatele v koncertu-akademii (s orchestrální hudbou) i v hudebním salónku (s komorními skladbami). Nebudou chybět Mozartovy hudební žerty ani pestrý svět jeho nejznámějších oper. Účinkují významní světoví sólisté, soubory, orchestry a dirigenti. Připravili a slovem provázejí Eva Hazdrová-Kopecká a Libor Dřevikovský.

Natočeno v roce 2006. Premiéra 27. 1. 2006 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.). Repríza 29. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Večer na téma.

Jaké to je být v kůži úředníka zodpovědného za strategické plánování města? Jak byste se vypořádali se stárnutím populace ve městě nebo s klimatickými změnami vy? Interaktivní výstava v CAMPu nazvaná Urbania je vytvořená jako hrapro 8 hráčů, kteří spravují město. Cílem unikátního projektu je přiblížit účastníkům práci těch, kteří se starají o městský rozvoj. Zároveň hráčům ponechává prostor, aby na výstavě zanechali otisk svých názorů a pocitů. Hosty Petry Kultové budou kurátor výstavy Adam Pajgrt z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, architekt výstavy Bronislav Stratil ze studia Roháč Stratil a Janek Růžička, který měl na starosti scénář, instalaci a režii zvuku. Hudbu připravuje Ondřej Bambas.

Natočeno 2020. Premiéra 29. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h).

Diskusní pořad, dnes na téma první výsevy. Hosté Ludmila Dušková a Jan Kopřiva.  Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2020. Premiéra 29. 1. 2020 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).