Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

3. 9. 2019

Vzdálené ostrovy (2019)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 13:26

David Greig. Děje se na malém ostrově v sevením Atlantiku v létě před druhou světovou válkou. Přeložil David Drozd. Rozhlasová úprava a dramaturgie Martin Velíšek. Hudba Jan Šikl. Režie Petr Mančal.

Osoby a obsazení: Kirk, majitel ostrova (Jan Vlasák), Kirkova neteř (Ivana Uhlířová), John, přírodovědec (Marek Holý), Robert, přírodovědec (Jiří Racek) a ??? (Rostislav Novák).

Natočeno 2019. Premiéra 3. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 21:50 h.; 106 min.) v cyklu Současná hra.

Lit.: Velíšek, Martin: David Greig: Vzdálené ostrovy. In web ČRo 3 Vltava,  3. září 2019 (článek). –  Cit.: Děje se na malém ostrově v severním Atlantiku v létě před druhou světovou válkou. Dvěma ornitologům se splnil životní sen – se souhlasem ministerstva mohou měsíc nerušeně studovat ptactvo v jeho přirozeném prostředí. Jaký je ale pravý účelu jejich návštěvy? Strhující drama s širokou metaforickou platností poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Je léto, i když tady na takřka pustém skalnatém ostrově daleko od pobřeží Skotska se to vlastně ani nepozná. Jednou z mála věcí, která tomu nasvědčuje, jsou kolonie ptáků, kteří sem přišli zplodit další generaci. Dvou mladým ornitologům se splní jejich sen. Právě tady mají možnost pozorovat chování ptáků. Má jít o rozsáhlý a novátorský výzkum. Kromě ptáků na ostrově žije stádo ovcí, přes léto jejich majitel a zároveň vlastník ostrova. A také jeho neteř. Je léto, ale slunce tu moc vidět není. Je léto 1939.

Zničili jste dveře, kdo ví, co dalšího ještě zničíte. Kirk, majitel ostrova

Hned první večer po příjezdu mladí vědci zjistí, že jejich výzkum má pravděpodobně sloužit vojenským účelům. V podstatě mají popsat stav, který bude porovnán se situací po pokusném použití chemických a biologických zbraní, který chce armáda na zdejším ostrově provést. Mladíci se musí rozhodnout, jak se k tomu postaví. Situace se navíc komplikuje náhlým úmrtím majitele ostrova. Novým pánem ostrova se stává jeho neteř. Do příjezdu lodě, která je má za několik týdnů vyzvednout, zde zůstanou v prazvláštním trojúhelníku.

Hra je syrová a proměnlivá jako mořské pobřeží, plná vášní i humoru, křiku ptáků, zvuků větru a moře. Klade ty nejsyrovější, nejzákladnější otázky. Odpovědí moc nedává, spíš jejich tušení, ale v každém případě poskytuje nádherné herecké příležitosti.

V Českém rozhlase nastudoval Vzdálené ostrovy režisér Petr Mančal s Markem Holým, Jiřím Rackem, Ivanou Uhlířovou, Janem Vlasákem a Rostislavem Novákem.

David Greig, dramatik, režisér a překladatel se narodil v Edinburghu v roce 1969. Většinu dětství ale strávil v Nigérii. V roce 1980 se jeho rodina vrátila do Edinburghu. První angažmá získal v divadle Edinburgh Youth Theatre. V roce 1987 začal studovat angličtinu a drama na Bristolské univerzitě, kterou ukončil v roce 1990. Spolu s Grahamem Eatoughem a Nickem Powellem založil divadelní společnost  Suspect Culture. V roce 1993 se přestěhoval do Glasgowa, kde dostal první profesionální zakázky od divadel Traverse Theatre a The Royal Court. Od té doby má na svém kontě víc než dvě desítky původních her a řadu adaptací. Od roku 2005 do roku 2007 byl prvním dramaturgem Skotského národního divadla.

Hra Vzdálené ostrovy měla premiéru v roce 2002 a získala řadu domácích ocenění. V Čechách ji uvedlo v překladu Davida Drozda kladenské divadlo v roce 2007. Z Greigových her byly ještě inscenovány hry Kosmonautův poslední vzkaz ženě, kterou kdysi, v bývalém Sovětském svazu, miloval (Divadlo Na Zábradlí 1999), Pyreneje (tamtéž, 2009) a hra Midsummer (Divadlo v Řeznické, 2015).

V Českém rozhlase mohli posluchači slyšet jednu z jeho rozhlasových her – Labutí píseň, kterou napsal pro BBC. David Greig v ní vychází ze známého mýtu o Ledě a labuti a transformuje jej do podoby fantaskního postmoderního příběhu.

Ex libris – Budoucnost lidstva (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:20

Premiéra literárního magazínu Ex libris nabízí pohled do budoucnosti lidstva. V knize Budoucnost lidstva popsal Michio Kaku možnou kolonizaci nových planet Sluneční soustavy. Přečetl a připravil Milan Slezák.

Natočeno 2019. Premiéra 3. 9. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.). K poslechu zde.

Příběhy slavných značek – Tesla (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:17

Český výrobce radiokomunikační a zabezpečovací elektroniky a elektrotechniky. Připravila Jitka Škápíková. Dramaturgie Magdalena Šorelová. Hudební spolupráce Jiří Litoš.

Účinkuje Jan Kovařík.

Natočeno 2019. Premiéra 3. 9. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h). Repríza 28. 6. 2020 (ČRo Plus, 17:33 h.); 1. 2. 2022 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.); 27. 7. 2024 (ČRo 2 Praha, 14:04 h.).

Lit.: Škápíková, Jitka – Šorelová, Magdalena:  Tesla: jméno, které soudruhům začalo vadit. In web ČRo 2 Praha, 3. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Někdejší monopolní výrobce televizí a rádií v Československu nesl jméno po chorvatském géniovi, který vadil. Zachránila ho zkratka.

Monopolní výrobce především televizí a rozhlasových přijímačů v bývalém Československu původně nesl jméno po chorvatském géniovi Nikolu Teslovi. Ten ale soudruhům začal v 60. letech vadit, proto vymysleli tuto „geniální“ zkratku – TEchnika SLAboproudá.

(more…)

Dvacet minut Radiožurnálu – Jan Lata (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:17

Jan Lata, prezident Unie státních zástupců. Proč státní zástupce Jaroslav Šaroch nedoprovodil své rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo objasňujícím zdůvodněním? Jsou neúplné informace z pražského Městského státního zastupitelství korektním postupem, nebo oslabují důvěru veřejnosti v právní stát? Je zastavení trestního stíhání po čtyřech letech běžné? Moderuje Marie Bastlová.

Natočeno 2019. Premiéra 3. 9. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).

Lit.: Bastlová, Marie – Švarcová, Alžběta: Definitivní rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo padne v řádech týdnů, věří prezident Unie státních zástupců.  In web ČRo 1 Radiožurnál, 3. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Státní zástupce zřejmě navrhl zastavit trestní stíhání Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo. Jak je možné, že tato zpráva unikla na veřejnost ještě před finálním rozhodnutím? „Zatím neznáme meritorní rozhodnutí, ale rozumím tomu, že je veřejnost ze situace zmatená,“ říká v rozhovoru s Marií Bastlovou Jan Lata, prezident Unie státních zástupců.

Na definitivní rozhodnutí v celé kauze si ještě musíme počkat. Přitom už minulý týden Městské státní zastupitelství v Praze avizovalo, že „lze předpokládat, že v pondělí příštího týdne bude možné veřejnosti sdělit, zda bylo rozhodnutí v této věci vypracováno, či zda  dozorový státní zástupce navrhl prodloužení lhůty“ – jinými slovy avizovalo rozhodnutí, které ještě definitivně nepadlo. Jak je to možné?

„Je zjevné, že to Městské státní zastupitelství komunikovalo pod určitým tlakem, vzhledem k úniku informace o tom, jak Jaroslav Šaroch hodlá rozhodnout,“ hodnotí Jan Lata. „Nechci ale udělovat hraběcí rady, jak to mělo zastupitelství komunikovat.“

Změna názoru

Postoj Jaroslava Šarocha je tedy zatím pouze konceptem pro finální rozhodnutí. „Dozvěděli jsme se zatím jen to, že Jaroslav Šaroch změnil svůj právní názor. Což znamená, že se tím kauza prodlužuje, rozumím tomu, že z toho veřejnost může být zmatená nebo znepokojená. Nelze ale nic jiného než vyčkat na to, jak skončí aprobační proces, tedy zda se se závěrem Jaroslava Šarocha ztotožní vedoucí státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze.“

A kdy budeme znát definitivní rozhodnutí v celé kauze? Jde prý o komplikovanou kauzu, Jan Lata ale věří, že rozhodnutí padne v řádech týdnů, nikoliv měsíců. „Meritorní rozhodnutí by mělo být náležitě odůvodněno a veřejnosti vysvětleno,“ dodává.

Proč státní zástupce Jaroslav Šaroch nedoprovodil své rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo objasňujícím zdůvodněním? A je zastavení trestního stíhání po čtyřech letech běžné? Poslechněte si celý rozhovor.

ArtCafé – Jak se dělá nástěnná freska? (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:16

Jak se dělá nástěnná freska? Do jakých prostor se hodí? V úterním ArtCafé si budeme povídat s letošními finalistkami Ceny Jindřicha Chalupeckého, jimiž jsou Dana Balážová, Marie Štindlová a Markéta Filipová, které vystupují jako skupina Comunite Fresca. Hudbu vybral Ondřej Bambas, v jehož bloku se můžete těšit na rozhovor s americkou harfenistkou Marry Latimore. Pořad moderuje Jitka Kostelníková.

Natočeno 2019. Premiéra 3. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.; 33 min.).

Lit.: Kostelníková, Jitka: Společné kreslení rozpouští ega, dokazují mladé freskařky. In web ČRo 3 Vltava, 19. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mezi letošními finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého pro mladé umělce do 35 let se objevily tři výtvarnice, které si říkají Comunite Fresca.

Comunite Fresca je uskupení, které vzniklo před třemi lety a tvoří jej výtvarnice Dana Balážová, Markéta Filipová a Marie Štindlová. Od 26. září vystavují své fresky s ostatními finalisty Ceny Jindřicha Chalupeckého v Moravské galerii v Brně. Než se k freskám dostaly, vystudovaly brněnskou FAVU, kde se Marie nejvíce věnovala instalacím zaměřeným na text, Dana pracovala s videem a Markéta vystudovala malbu. 

Nejdřív ani nevěděly, jaký si mají koupit štuk

První freska vznikla v altánu u Mariiných rodičů v Písku.

Technologie není úplně snadná, umělkyně proto na začátku experimentovaly, než našly správné postupy. Přesto první společná freska stále existuje a vypadá dle autorek pořád dobře. Nápad na společné freskování vznikl při jedné cestě na jih, kdy si uvědomily, že chtějí tvořit ve třech a také přemýšlely, jak na to v kontextu současného umění. 

Musíme u toho hodně mluvit

Jeden z hlavních principů práce Comunite Fresca je společná tvorba, společný rukopis.

Společně vytváří jedno kompaktní dílo, ve kterém se rozpouští jednotlivá ega umělkyň a dílo samo je převyšuje. V praxi to vypadá tak, že než začnou nanášet štuky na stěnu a míchat pigmenty s vodou, samostatně kreslí. Nad skicami  pak probíhá diskuze a v konečném návrhu kombinují různé motivy. Zásadní vliv má také to, pro koho je freska určena a jaká je architektura prostoru, ve kterém má freska vzniknout. 

V začátcích jejich tvorby najdeme fragmentárnost, ale v současnosti jsou fresky více homogenní a působí kompaktně. Umělkyně se zdokonalily nejen ve společné komunikaci, ale i v technologii.  

Jde o správný moment

Za společným freskováním není jen diskuze a hledání společného jazyka, ale i zvládnutí samotné technologie. Zeď je potřeba očistit od nánosů staré barvy, na kterou se pak nahazuje jemný finální štuk. Pak se do ještě mokrého štuku maluje, ale to už je otázka praxe a citu, protože je nutné přesně vychytat tu správnou chvilku, kdy je štuk ještě dostatečně mokrý, ale ne moc. Na něj se pak maluje pigmentem rozmýchaným ve vodě. Vápno v omítce naváže pigment, který zakonzervuje barvu a stane se součástí zdi, takže vznikne trvalá fresková výmalba.

Současná scéna je podle mínění kolektivu freskařek hodně uzavřená a umělecká díla, které vznikají a jsou vystavena v galeriích, nejsou dostatečně komunikativní. Na tento pocit se proto rozhodly kriticky reagovat vlastní tvorbou, která bude vycházet z radosti a nebude zatížena koncepty. „Chtěly jsme se spojit a dokázat, že malbou je možné takového smíru docílit,” dodává Dana Balážová.

Poslechněte si celé ArtCafé. V jeho druhé části pozvala přímo ze studia na svůj koncert americká harfenistka Marry Lattimore. A koncertních pozvánek se držel ve svém výběru i hudební dramaturg Ondřej Bambas. Pořad moderovala Jitka Kosteníková.

Zaostřeno na sečení trávy (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:13

Je na obzoru nějaké východisko z každoročního kolotoče sečení a odklízení trávy? Rok co rok vynakládáme spoustu času, peněz a energie na sečení trávy. Pak ji nejčastěji kompostujeme, energetické využití je složité, ovce a kozy něco málo spasou, ale jejich chov ve velkém není reálný. Dá se to změnit? A jak k travnatým plochám přistupují města a obce? O tom bude Zaostřeno, které připravil Vít Pohanka.

Natočeno 2019. Premiéra 3. 9. 2019 (ČRo Plus, 14:33 h.).

Příběhy z Vysočiny – Josef Čapek a Želiv (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:10

Připravila Dagmar Dáša Kubíková.

Natočeno 2019. Premiéra 3. 9. 2019 (ČRo Vysočina).

Lit.: Kubíková, Dáša: Poslední místo, kde se malíř Josef Čapek cítil svobodný a šťastný, byl Želiv. Pak ho zatklo gestapo. In web ČRo Vysočina, 3. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kde se vzal Josef Čapek v Želivě? Přijel na letní byt k rodině Svárovským na doporučení svého přítele poslance Karla Moudrého.

„Manželé Čapkovi Josef a Jarmila předtím jezdili celá třicátá léta na léto na slovenskou Oravu. Když ale vznikl Slovenský štát, odmítli tam jet a hledali nové místo. V Želivě se Josef Čapek cítil velmi dobře, protože to městečko mu připomínalo místa, kde vyrostl – Malé Svatoňovice, Úpici a podobně,“ říká spisovatel Miloš Doležal. (more…)

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Jak dětský pořad “splašil” československá média

Filed under: Historie rozhlasových her — Premek @ 13:06

Přemysl Hnilička

(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 36/2019)

“Věnujte, prosím, pozornost zvláštní zprávě. Dnes přesně v 9 hodin 32 minuty středoevropského času přerušily všechny rozhlasové a televizní stanice pravidelná vysílání, aby oznámily historickou zprávu. Na oběžnou dráhu kolem Země byl vypuštěn vesmírný koráb s lidskou posádkou na palubě. Po několika minutách letu bylo navázáno spojení pomocí televizních a radiofonických přístrojů. Zdravotní stav astronautův je výborný. Měřící aparatura v hermetické kabině, sluneční baterie i přístroje zajišťující životní podmínky prvního astronauta pracují normálně.”

Tato slova zazněla z rozhlasu na samém začátku šedesátých let. Na tom by nebylo nic zvláštního – 12. dubna toho roku vzlétl do vesmíru první člověk, Jurij Gagarin. Jenže tohle se vysílalo už 13. listopadu 1960.

Veselý pořad Pionýrské jitřenky Vysílejte s námi (1960) byl věnovaný kosmonautice a vzletu prvního člověka ve vesmíru. Není divu, téma viselo ve vzduchu a děti měly o lety do vesmíru zájem. V pořadu vystupovali známí komici a moderátoři Darek Vostřel a Jiří Šašek a také jeho tvůrci Pavel Tumlíř a Vladimír Branislav. Jejich hosty byli odborník na kosmonautiku dr. Milan Codr a také chlapci a děvčata z první osmiletky v Litoměřicích. Děti se vyjadřovaly především k tomu, kdy vyletí první raketa s člověkem do vesmíru a jak bude vypadat. Zazněla také píseň Ouvej astrolenoch (text Ota Ksandr a hudba Zdeněk Marat) a pásmo žertovných světových reakcí na vzlet sovětského kosmonauta: “Lord Camel požádal britskou vládu o ostrý protest, protože astronaut přeletěl nad jeho pozemky v Severním Skotsku bez zvláštního povolení. Italský režisér Tuti Frutti oznámil, že v koprodukci s Československem bude natáčet nový film Vesmír, raketa Lajka a já s Janou Brejchovou v hlavní roli.“ (more…)

Káva o čtvrté – Šetrné a zdravé bydlení (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:56

Diskusní pořad, dnes na téma Šetrné a zdravé bydlení. Hosté Miroslav Lupač, ředitel Agentury Koniklec a Ing. Miroslav Šafařík, ředitel konzultační společnosti Porsenna. Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2019. Premiéra 3. 9. 2019 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).

Reflexe: Vizuální umění! – Nový ředitel Národní galerie Praha (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:54

Vybírá se nový ředitel Národní galerie Praha. Alena Rokosová se svými hosty debatuje o současném umění, o jeho aktuální situaci, trendech a dlouhodobějších tendencích.

Natočeno 2019. Premiéra 3. 9. 2019 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h).

Lit.: Rokosová, Alena: Debata o roli Národní galerie chybí 30 let. Teď je čas ji otevřít, míní odborníci. In web ČRo 3 Vltava, 3. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nový ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD včera novinářům sdělil, že zrušil výběrové řízení na post generálního ředitele této instituce, které vypsal jeho předchůdce a stranický kolega Antonín Staněk. Podle Lubomíra Zaorálka bylo toto výběrové řízení nedostatečné.

Ještě před tímto oznámením připravila Alena Rokosová v rámci pořadu Reflexe: Vizuální umění! debatu, ke které pozvala ředitelku Sbírky grafiky a kresby Národní galerie Alenu Volrábovou, prorektora Akademie výtvarných umění v Praze Víta Havránka a redaktora časopisu Art+Antique Jana Skřivánka. Řeč byla také o memorandu, které navrhuje radikální proměnu této instituce a problémech, které Národní galerii léta trápí.

Historici a teoretici umění nejspíš čekali nebo možná doufali, že výběrové řízení na post šéfa Národní galerie vypíše až nový ministr kultury. Antonín Staněk to však stihl pár hodin před koncem svého působení v čele resortu. Navíc, tomuto kroku nepředcházelo avizované sestavení externího poradního sboru, které sliboval a kterým tehdy bouřící se uměleckou scénu uklidňoval. Na to s podivem reagovala nejen Uměleckohistorická společnost, ale také další osobnosti, které podepsaly otevřený dopis nazvaný K Národní galerii 21. století a které označily vypsání výběrového řízená za „ukvapené a neprofesionální gesto odcházejícího ministra.“ (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress