Jerzy Kosiński. Kompletní audiokniha. Režie Michal Bureš.
Čte Jan Kačer a Jiří Köhler.
Natočeno 2109. Vydal OneHotBook 10. 9. 2019 (1 CD MP3).
Pozn.: Rozhovor o audioknize s režisérem Michalem Burešem proběhl 2. 9. 2019 (ČRo 2 Praha, 7:50 h) v pořadu Ranní Dvojka na vlnách Českého rozhlasu Dvojka.
Pozn.: Žil byl v jednom velkém polském městě malý kluk. Bylo mu šest let a psal se rok 1939. Vystrašení rodiče poslali své dítě na venkov, aby tam válku v nějaké náhradní rodině v bezpečí přečkalo. Snědý kluk s černými vlasy a tmavýma očima, podezřelý z toho, že je Žid nebo Rom, není však nikde vítán. Je symbolem nepřítele německé říše a pověrčiví venkované v něm vidí vyslance zla, který k sobě přitahuje smůlu a neštěstí. Chlapec nikde dlouho nevydrží, je nucen putovat z vesnice do vesnice a chránit si holý život. Popisuje a vypráví, jednoduše a přímočaře, všechno, co vidí. Kromě toho, že je sám drasticky bit a týrán, se navíc stává svědkem mnoha krutostí, kterých jsou lidé s obludnou vynalézavostí schopni se na sobě navzájem dopouštět. Ponižování lidské důstojnosti, fyzické násilí a mučení nezná hranic. Malý poutník, jako hrdina nějaké strašlivé pohádky, pošramocený na těle i na duši nakonec válku přežije, dočká se osvobození, pohřbí Boha i ďábla, přilne k vojákům Rudé armády, a shledá se dokonce i s rodiči. O šťastném konci však nemůže být ani řeč. (anotace)
Lit.: Tarnovský, Marek: Vyhnanství z hejna, vyhnanství z lidství. In web Naposlech.cz, 2. 12. 2019 (recenze). – Cit.: Americký spisovatel polského původu Jerzy Kosińsky nazval svůj první anglicky psaný román podle barbarského zvyku, jehož svědkem býval v dětství: vesničané odchytili z hejna slabě vypadajícího ptáka, kterému pestře pomalovali křídla a vypustili ho zpět. Hejno pak reagovalo na zdánlivě podivného tvora jako na neznámé nebezpečí a „nabarvené ptáče“ velmi rychle zabilo. V Kosińského knize, tak jako ve skutečnosti, se „nabarvenými ptáčaty“ stali Romové a Židé.
Kosińsky napsal příběh šestiletého chlapce, kterého rodiče na začátku 2. světové války ze strachu o jeho život pošlou na zdánlivě bezpečnější venkov kamsi do východního Polska. Zde se se setkává s jednou z nejzaostalejších částí Evropy, kde lidé uplatňují právo silnějšího, kde neznají elektřinu, kde je bída životním standardem a kde panují (v sice křesťanském prostředí) silná pověrčivost, středověké léčitelství, praktikování magických rituálů včetně zoofilie, ale hlavně všudypřítomné násilí, kterým se řeší vše.
Pěstounka Marta, u níž měl chlapec válku přečkat, brzy umírá. Malý hrdina již dávno ztratil kontakt s rodiči, a proto je nucen se svým „proviněním“ (snědší barvou pleti, pro niž je pokládán za Roma či Žida) putovat neznámou, děsivou krajinou sám. Vidí a zažívá téměř výhradně příkoří, které se děje jemu i druhým. Strastiplné zážitky v něm vzbuzují potřebu zpracovat je, a přestože jeho myšlenkové konstrukty občas neodpovídají mentalitě sedmi či desetiletého dítěte, zůstávají tím nejsmutnějším, nejsilnějším a zřejmě i nejdůležitějším motivem knihy. Ukazují totiž, jak se násilí a zlo postupně vkrádají do čisté mysli, až ji zcela opanují.
Román poprvé vydaný v roce 1965 vyvolal ve východním bloku, zvláště v Polsku, hysterickou vlnu osočování z ponižování vlastního národa a původní vlasti, odsudků autora a plejádu lživých a nactiutrhačných článků z per oficiálně vydávaných spisovatelů. Avšak i na Západě román vzbuzoval rozporuplné reakce, především bezmeznou autorskou svobodou nakládat s textem dle vlastní vůle. A ani dnes, padesát let po prvním vydání a téměř dvacet let po Kosińského sebevraždě, není jeho počin oproštěn od kontroverzí: autor byl několikrát obviněn z plagiátorství či z toho, že knihu vydával za autobiografii (ačkoli více méně důsledně trval na tom, že se jedná o dílo čistě beletristické).
Nedávno měl premiéru stejnojmenný film Václava Marhoula a OneHotBook připravil audioknihu, v níž režisér Michal Bureš svěřil ich-formou napsané vyprávění mladému rozhlasovému herci a dabérovi Jiřímu Köhlerovi. Jeho výkon je precizní, pečlivý a pod Burešovým vedením se skvěle vyhýbá přehnaně emotivnímu vyprávění, k němuž vypjatý děj svádí – k autenticitě bezesporu více přispívá jeho mladistvý hlas. Köhler se vžívá do dětského hrdiny zhruba stejným způsobem jako autor, když knihu coby dospělý psal, a jeho výkon je úchvatný. Zvláště je třeba ocenit práci s postupnou změnou celkového projevu, kdy se z hlavního hrdiny vytrácí naivita a údiv, které vystřídá věcné přijetí zla jako nevyhnutelné součásti života.
Jan Kačer si vzal na starost ve třetí osobě vyprávěný prolog a také obsáhlý autorův doslov, přičemž své pověsti dokonalého profesionála nezůstal nic dlužen. Technicky bezvadnou nahrávku doplňuje s textem souznící hudba.
Nyní je na každém, zda přitaká Kosińského pověsti kontroverzního muže a poslech apriorně odmítne, nebo zda se odváží ponořit do jednoho z nejbrutálnějších příběhů, a třeba i s pochybami o autorově morální integritě se přesvědčí, že z literární kvality textu okolnosti neubraly ani čárku. Audiokniha Nabarvené ptáče tyto kvality neomylně nachází a byla by velká škoda nechat si ji ujít.
