Jakub Horák. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 5. 9. 2019 (ČRo Plus, 3 min.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Horák, Jakub: Jakub Horák: Zapadlí vlastenci v Banátu. In web ČRo Plus, 5. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tak národ je prý pouhý konstrukt, napsal jeden publicista nedávno a strhla se okolo toho menší bouře.
Protože tady se nad vším strhávají bouře. Menší, nebo větší – hlavně že je to hodně slyšet.
Já vím, jak to myslel, on to myslel sociologicky. Jenže z takového pohledu je konstrukt vlastně všechno. Dokonce i vy jste konstrukt, protože kdyby vaši maminku napadlo dát vám jiné jméno, tak jste to nebyli vy, ale někdo jiný s jiným jménem. Nějaký jiný konstrukt.
Já si myslím, že národ je to, co máme společného vy a já, a lidstvo je to, co máme společného vy i já i s lidmi z dalších národů. Takže ti z národa jsou člověku tak nějak bližší. Proč to říkám – jsem totiž v Banátu, v Rumunsku.
Každý rok se tu koná český festival, kam z Česka nejdelším vlakem v Evropě přijede tisíc lidí. A 200 českých kapel, které tu čtyři dny hrají. A proč? No protože jsou tady čtyři vesnice, kde žijí od 19. století naši krajané a jejich potomci.
Za časů Marie Terezie tu totiž bylo pusto a prázdno a císařovna naslibovala dobré bydlo a nařídila a vyslala sem osadníky. Tak jeli. A měli děti, a jejich děti měli děti a jejich děti tady žijí dodnes a mluví pořád česky, takovou češtinou z doby Marie Terezie.
Vlastně ty jejich děti tady už moc nebydlí, což je ten problém, protože tady v horách nic není. Děti se odstěhovali do velkých měst nebo k nám do Česka a zůstali tady většinou jen ti staří. Tak někoho napadlo ty naše krajany podpořit a udělat tady festival, aby si místní trochu vydělali.
Jak to celé začalo?
Můj kamarád Štěpán se jednou seznámil s dívkou, a když spolu nějakou dobu chodili, tak mu řekla že se musí seznámit s jejími rodiči. Tak si myslel, že pojede na Moravu nebo do Budějovic, a zjistilo se, že pojede přes půl Evropy do Rumunska.
A to koukal, protože vůbec nevypadala jako Rumunka, například nemluvila rumunsky, což Rumunky obvykle dělávají, ale česky. Protože to byla Češka původem z Banátu. Tak tam jel a té místní atmosféře zcela propadl a začal organizovat festival.
A tak tu stařenky prodávají u svých chaloupek marmeládu a med, stařečkové pálenku a klobásy. No, a když máte klobásy a pálenku a chleba a med a marmeládu, tak už toho vlastně moc nepotřebujete.
Maximálně tak nějakou dobrou hudbu, ale té je tady spousta. Je tu Kato a Prago Union a Mucha a taky cestovatel Láďa Zibura a je tu moc hezky. A člověk se může dojímat nad tím, že máme krajany.
Já vím, že to celé zní poněkud obrozenecky, ale mě to zkrátka baví.