Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Známí čeští fotografové jako například Jan Šibík a Tomki Němec se odmítli účastnit letošního ročníku Czech press photo. Soutěž podle nich ztratila kredit. Skutečně prestižní soutěž upadá nebo naopak drží nahoře laťku české novinářské fotky? Moderuje Karolína Koubová.

Hovoří šéfredaktor webu České televize Art zóna Josef Chuchma a předseda správní rady Czech press photo Filip Láb.

Natočeno 2019. Premiéra 27. 9. 2019 (ČRo Plus, 9:33 h.).

Lit.: Koubová, Karolína – Čihák, Ondřej: Český fotožurnalismus je v úpadku, říká o Czech Press Photo novinář a fotograf Chuchma. In web ČRo Plus, 27. září 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tento týden se uzavírají přihlášky do soutěže Czech Press Photo. Jubilejního 25. ročníku se ale nezúčastní šestice významných českých fotografů, mezi nimi Tomki Němec nebo Jan Šibík. Ti ředitelce soutěže napsali otevřený dopis, v němž upozorňují na kvalitativní úpadek klání a amatérismus. Vzdaluje se Czech Press Photo profesionálnímu fotožurnalismu?

„Je to jediná platforma, kde je možné prezentovat výstupy fotožurnalismu. Proto je důležitá a má tady své místo,“ tvrdí v pořadu Pro a proti předseda správní rady Czech Press Photo Filip Láb. (…)

Informuje nás přímo z Velké Británie a díky tomu vidí zblízka tamní dění. Jaromír Marek je naším londýnským zpravodajem a napsal knihu o brexitu. Kolik odstínů vlastně má tohle znepokojivé téma? Co všechno nám říká o Britech a o dnešním světě vůbec? A jak moc se liší současná Británie od té, kterou nám kdysi přibližoval populární Karel Kyncl? Zeptá se Patricie Strouhalová.

Natočeno 2019. Premiéra 28. 9. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

Lit.: Strouhalová, Patricie: Velká Británie je země stále vstřícná, ubezpečuje londýnský zpravodaj Jaromír Marek. In web ČRo 1 Radiožurnál, 28. září 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zpravodaj Českého rozhlasu ve Velké Británii Jaromír Marek má brexit podrobně zmapovaný. Ostatně čtenáři se o tom mohou přesvědčit v knize Drama zvané brexit, která nyní putuje na knižní pulty. Jak se Británie proměnila v souvislosti s Evropskou unií? „Je to země stále vstřícná. Přistěhovalectví je tam po staletí,“ říká. Co znamená takzvaná irská pojistka? A proč krachla cestovní kancelář Thomas Cook? (….)

Připravil a uvádí Tomáš Černý.

Natočeno 2019. Premiéra 1. – 2. 10. 2019 (ČRo Rádio Retro, 0:00 h.)

Obsah:

1. 10. 2019

0:00
Noc – turné, průřez programem Semaforu (1961)

Průřez programem pražského divadla Semafor, sestavil Jiří Suchý. Účinkují Pavlína Filipovská, Eva Pilarová, Waldemar Matuška, Karel Štědrý, Rostislav Černý, Václav Štekl a Zdeněk Brunschläger. Hraje rytmická skupina Ferdinanda Havlíka.

0:46
Jonáš a tingl-tangl (1963)

Hudební komedie Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Záznam nejúspěšnější hry divadla Semafor. V hlavních rolích Jiří Suchý a Jiří Šlitr. Dále účinkují Eva Pospíšilová, Stanislav Navrátil a Karel Turnovský. (more…)

Tvůrci nezjištěni.

Hovoří muzikolog Viktor Velek, dr. Lucie Vitlichová a další.

Natočeno 2010 (20 min.).

Lit.: Reviláková, Naďa: Obnovená premiéra filmu Svatý Václav. In web ČRo, Plus, 27. září 2010 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V úterý 28. září bude u příležitosti svátku sv. Václava a Dne české státnosti v pražském Rudolfinu uveden jediný film, který byl této významné osobnosti našich dějin i legend věnován. Na obnovené premiéře prvního českého historického němého velkofilmu se podílí i Český rozhlas.

Na slavnostním večeru v pražském Rudolfinu uvidí diváci film Svatý Václav z roku 1930 za doprovodu původní filmové hudby skladatelů Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky. Ta byla dlouhá léta považována za ztracenou. Objevil ji až hudební historik Viktor Velek v archivu Českého rozhlasu, když pátral po hudbě se svatováclavskou tematikou. Dirigent Symfonického orchestru Českého rozhlasu Jan Kučera partituru následně rekonstruoval a stominutová skladba poprvé od své premiéry zazní v orchestrálním provedení v úterý v Rudolfinu.

Film Sv. Václav se Zdeňkem Štěpánkem v titulní roli, který natočil režisér Jan Stanislav Kolár u příležitosti oslav svatováclavského milénia, nám slouží jako zajímavý historický doklad nejen toho, jak lidé v roce 1929/1930 postavu sv. Václava vnímali, ale také jako pozoruhodný předěl ve vývoji filmového umění. Šlo o první historický velkofilm a také o nejdražší film své doby. Jeho rozpočet se vyšplhal ke 4,5 milionu korun. Také byl prvním filmem, který stát podpořil bezúročnou půjčkou – celého jednoho milionu. (…)