Jana Vöröšová, skladatelka. Moderuje Eva Hazdrová Kopecká. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.
Natočeno 2019. Premiéra se připravuje.
Pozn.: Původně plánováno na květen 2019, rozhovor byl přesunut kvůli onemocnění moderátorky.
21. 5. 2019
Blízká setkání – Ester Ledecká (2019)
Host: Ester Ledecká. Moderuje Tereza Kostková. Světová jednička na lyžích i snowboardu bude mým dalším milým hostem. Je něco, co se vejde mezi snowboard a lyže? Kdy odpočívá? Kdy se učí? Co ji ve škole baví nejvíc? A který muzikál svého táty fakt nemusí? Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2019. Premiéra 20. 5. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Lit.: Kostková, Tereza – Horálková, Elena: „Vypadá to, že jsem talentovaná. Ale pohybově nadaná nejsem,“ prozrazuje Ester Ledecká. In web ČRo 2 Praha, 20. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Světová jednička na lyžích i snowboardu. Za olympijskými medailemi je nezměrná dřina, ale taky něco navíc. Co to je prozradila Ester Ledecká v Blízkých setkáních Tereze Kostkové.
„Myslím, že základem všeho je být spokojený s tím, co člověk dělá. A to já jsem a jsem ráda, že se tím můžu živit. Mě to prostě baví a to je ta největší motivace, kterou můžu mít,“ ujišťuje olympijská vítězka, kterou v dětství vedl ke sportu dědeček, mistr světa v ledním hokeji Jan Klapáč.
Příjezd odpolední linkou – Znepokojení (2019)
Pavel Francouz. Dvě povídky z knihy Znepokojení. Pořad připravila Martina Toušková. Režie Jakub Doubrava.
Účinkuje Ivan Řezáč.
Nastudovala Plzeň 11. 4. 2019. Premiéra 4. 5. 2019 (ČRo Plzeň, 18.04 hod.) v cyklu „Povídkové čtení na víkend“.
Pozn.: V četbě nezazní názvy jednotlivých povídek, pouhý hudební předěl ztěžuje rozlišení, kde první povídka končí a druhá začíná.
Lit. anonym: Pavel Francouz – Příjezd odpolední linkou a Znepokojení. In web ČRo Plzeň, 4. 5. 2019 (anotace). – Cit.: V dnešním Povídkovém čtení na víkend si připomeneme spisovatele a učitele Pavla Francouze.
Narodil se v roce 1932 na jižní Moravě, ale už od dětství žil v západních Čechách, nejdéle v Sytně na Tachovsku, kde v 60. a 70. letech působil jako učitel.
Povídky psal už coby středoškolák a publikoval je v časopise Vpřed, který vedl Jaroslav Foglar. Pavel Francouz psal také scénáře televizních her. Jeho doménou ovšem byly krátké povídky.
My jsme pro vás na dnešní podvečer vybrali dvě – Znepokojení a Příjezd odpolední linkou. Dva obyčejné příběhy z venkova v režii Jakuba Doubravy načetl Ivan Řezáč.
Fašismus – Varování 1/10 (2019)
Madeleine Albrightová. Četba na pokračování. Vzestupy a pády fašismu sleduje nejen jako zkušená politička, ale i pamětnice s unikátní zkušeností dvojí emigrace – v době nacismu a komunismu. Po sedmdesáti letech ale pozoruje symptomy totality i ve Spojených státech amerických. Pro rozhlas připravila Ivana Myšková. Dramaturgie Vladimíra Bezdíčková. Režie Petr Mančal.
Čte Ivana Plíhalová.
Natočeno 2019. Premiéra 1. dílu 20. 5. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 6. Erdogan Skvělý –
Lit.: Myšková, Ivana: SERIÁL. Madeleine Albrightová: Fašismus. Varování. In web ČRo Plus, 20. květen 2019 (článek). – Cit.: Mějte se na pozoru! Varuje své čtenáře bývalá velvyslankyně USA při OSN a v letech 1997-2001 americká ministryně zahraničních věcí českého původu Madeleine Albrightová, rozená Marie Jana Körbelová, ve své nejnovější knize Fašismus. Varování. Tu na sklonku roku 2018 v překladu Tomáše Vrby vydalo nakladatelství Argo.
V sedmnácti čtivě napsaných kapitolách, ze kterých přinášíme výběr, Albrightová dokládá jeden neopomenutelný fakt: v dějinách 20. století není demokratické zvolení diktátora žádnou výjimkou.
Autorka s obavami, ale i s jemným sarkasmem sleduje nynější vzestup fašistických tendencí a počínání autoritářských politických vůdců ve Venezuele, na Filipínách, v Turecku, Maďarsku, Polsku, Rusku, Spojených státech, České republice i v jiných zemích a hledá příčiny a souvislosti tohoto pochmurného vývoje.
V knize se Albrightová mimo jiné zabývá samotnou definicí i užíváním a nadužíváním samotného pojmu fašismus. „Fašista je podle mne ten, kdo se silně identifikuje s celým národem nebo s celou skupinou obyvatel a uzurpuje si právo mluvit jejich jménem, nezajímají ho práva ostatních a je odhodlán použít k dosažení svých cílů veškeré nutné prostředky včetně násilí.“ Problematiku také konzultuje se svými studenty z Georgetownské univerzity. (more…)
Balanc o terapii a léčivosti hlasu (2019)
Co všechno dokáže o člověku prozradit hlas? Jak se o něj máme starat a proč je dobré vydávat zvířecí zvuky? Je zdravé si někdy zakřičet jako o život? Jak souvisí emoce a hlasový projev? Naši osobnost, náladu i trauma lze prý poznat na hlasu. Jak o něj pečovat, proč je dobré si jen tak zpívat nebo co nám bere komunikace přes počítače a telefony? O tom bude v magazínu Balanc mluvit herečka a pedagožka Ivana Vostárková, která umělecky a terapeuticky s hlasem pracuje. Moderuje Petr Bouška.
Natočeno 2019. Premiéra 14. 5. 2019 (ČRo Rádio Wave, 13:00 h.; 28 min.).
Lit.: Bouška, Petr: Batolata zpívají dřív, než začnou mluvit. V hlase se projeví osobnost. Jak o něj pečovat? In web ČRo Radio Wave, 14. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Hlas vyvádí emoce z těla ven, proto děti pláčou. Potřebují se vyplakat a pak umlknou. Není nic horšího než umlčovat pláč,“ řekla v magazínu Balanc herečka a hlasová terapeutka Ivana Vostárková, která doporučuje projevovat i jiné zvuky. Je to prý přirozené a člověk nepodléhá sebekontrole a jen se prožívá, což je v mnoha situacích velmi žádoucí dovednost. Třeba po upřímném smíchu se člověk cítí vyčištěně.
„Zpívat bych doporučovala úplně všude, zpěv je přirozenější než mluva. Je to svobodný hlasový projev. Lidé ke mně přichází i s přáním dovolit sami sobě opět zpívat.“ V dětství je totiž zranilo, když jim někdo řekl, že jejich zpěv je hrozný a že zpívat nemají. K zpěvu se vrací klidně i v padesáti nebo šedesáti letech věku.
„Do hlasu dáváme i to, co neumíme vědomě ovlivňovat. Pravdu o sobě i to, co bychom radši skryli.“ Ivana Vostárková dokáže v hlasu člověka poznat věci, které nejsou každému zjevné. Třeba to, jak člověk pojímá sebe sama, jeho osobnost, která se vždy v hlase projeví. Hlasivky jsou nástroj, na který hraje konkrétní originální člověk, a proto je hlas výrazem osobnosti. Hlasový projev je spontánní, protože je napojen na vývojově nejstarší části mozku – mozkový kmen a emoční mozek. Proto je projev někdy až zvířecí, nemůžeme ho plně myšlením a vlastní vůlí kontrolovat. Potlačením animálních projevů a preferováním myšlení ubíráme z plného prožívání sebe sama, ochuzujeme se třeba o údiv. (more…)
Hovory Plus – Ester Geislerová (2019)
Host: Ester Geislerová, výtvarnice a herečka. Podle ní zvládne žena-matka neuvěřitelné věci. O výstavě videoinstalací Tekutá mateřská láska, o projektu Terapie sdílením, o filmových natáčeních. Moderuje Naděžda Hávová.
Natočeno 2019. Premiéra 20. květen 2019 (ČRo Plus, 22:05 h.; 23 min.). K poslechu zde.
Bourání s Mirko Baumem 1/2 (2018)
S profesorem architektury Mirko Baumem, který žije posledních 44 let v Německu, jsme povídali o jeho dětství na okraji mladoboleslavského letiště. O neúspěšné snaze stát se leteckým konstruktérem. O studiu architektury v přechodu od sorely k většímu liberalismu. O vzniku televizního vysílače na Ještědu a jeho vlivu na tehdejší studenty. O Karlu Hubáčkovi a jeho strategii: Nechodíme do paneláren, ale do továren. O tom, jak dokázal Karel Hubáček zařídit v úplném bezvětří vítr pro sovětskou delegaci. O sjednocení společným nepřítelem. O emigraci do Německa a ne úplně snadných začátcích tam. O nezvyku respektovat autority. Moderuje Adam Gebrian.
Natočeno 2018. Premiéra 10. a 18. 9. 2018 (ČRo Rádio Wave, 33 + 35 min.). Repríza 2. dílu 20. 5. 2019 (ČRo Rádio Wave, 18:00 h).
Obsah: 1. Jak provést neproveditelné a nenadělat si u toho do kalhot – 2. Ďábel je nejlepší designér.
Lit.: Gebrian, Adam – Fajtová, Gabriela: Bourání s Mirko Baumem: Jak provést neproveditelné a nenadělat si u toho do kalhot. In web ČRo Radio Wave, 10. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V první části rozhovoru jsme si s profesorem architektury Mirko Baumem povídali o jeho dětství na okraji mladoboleslavského letiště, kde zatoužil stát se leteckým konstruktérem. Tentokrát si poslechněte o vzniku televizního vysílače na Ještědu, jeho vlivu na tehdejší studenty nebo o tom, jak dokázal Karel Hubáček zařídit v úplném bezvětří vítr pro sovětskou delegaci.
Po dokončení studia v Praze působil Mirko Baum ve sdružení SIAL, v němž pod vedením architekta Karla Hubáčka pracovala řada mladých, nadějných architektů Československa. „S architekturou jsem se seznámil až na škole, protože mě do té doby moc nezajímala. Chtěl jsem se stát leteckým inženýrem, jednou jsem se k hrůze rodičů sebral a odjel do Brna na Vojenskou akademii Antonína Zápotockého, tehdy se totiž letecké konstrukce daly studovat jen na vojenské škole. Zkoušky trvaly asi týden, přijímačky se skládaly z matematiky, fyziky a atletiky. Bohužel to nevyšlo,“ říká Baum. Když se poté vrátil domů, maminka mu poradila zkusit přijímačky na architekturu. „Mně už to bylo všechno jedno, kufr stál v předsíni. Jel jsem tedy do Prahy a stal se ze mě architekt,“ vzpomíná. Ve škole ho ale architektura začala bavit a zajímat. V době jeho studia, tedy v druhé polovině 60. let, už pomalu dozníval socialistický realismus. „Skříně byly sice ještě plné studentských prací s dórskými sloupy a veselými kolchoznicemi, ale nikdo nás tím už neotravoval. Začal jsem postupně mít architekturu rád, ale dodnes se otáčím za každým letadlem,“ říká.
Když Karel Hubáček vyhrál v šedesátých letech soutěž na vysílač na Ještědu, rozhodl se Mirko Baum odjet do Liberce a společně s dalšími architekty se stal jedním ze členů Školky. „Setkali jsme se s Hubáčkem a Masákem, řekli jsme jim, že bychom u nich rádi dělali. Jeho SIAL bylo tenkrát takové polosamostatné komunální sdružení. Měli jsme víc svobody než státní firmy. Nemuseli jsme stavět sídliště. Hubáček se jim dokázal vyhnout, jeho strategií bylo ‚Nechodíme do paneláren, chodíme do továren‘,“ říká Baum. Pracovat pod vedením Karla Hubáčka pro něj bylo prý maximálně inspirující. „Když Hubáčkův dvorní statik Patrman udělal inovativní kyvadlo, tlumič kmitů pro tu věž, přijela se na to podívat sovětská delegace. V té době stavěla věž a bojovala při konstrukci s problémy, které by inovativní kyvadlo mohlo vyřešit. Bylo to tenkrát ve východním bloku první zařízení podobného typu. Muselo to všechno proběhnout bez komplikací. Na Ještědu bylo tenkrát ale naprosté bezvětří, což se nikdy nestává. Nehnul se tehdy ani lísteček,“ říká Baum. Hubáček před příjezdem delegace neustále telefonoval a něco vyřizoval. Později přijelo vojenské auto a začalo skládat rakety. „Rakety se umístily na horní galerii věže, zapálilo se to, věž se vychýlila, a když se odpálila raketa, věž se začala kmitat. Ruská delegace měla radost,“ vzpomíná architekt. (more…)
Zaostřeno na hlavní témata evropských voleb v Itálii (2019)
Rok po klíčových parlamentních volbách míří Itálové znovu k urnám. Tentokrát do europarlamentu. I když Itálie patří mezi zakládající členy Evropské unie, v současnosti má vládu která společný evropský projekt často kritizuje. Co se v Itálii od dob zakladatelů Evropské unie změnilo, jaká jsou hlavní témata evropských voleb v Itálii a je vůbec pro Italy tohle hlasování důležité? Odpoví Martin Balucha.
Natočeno 2019. Premiéra 20. 5. 2019 (ČRo Plus, 14:33 h.). K poslechu zde.
Interview Plus – František Dobšík (2019)
Vláda slibuje, že do roku 2021 dosáhnou platy učitelů v průměru 47 500 korun. Je to výše, se kterou jsou školské odbory spokojeny? A je na druhé straně příslib vlády nezpochybnitelný? Koho odbory dnes ve škoslství reprezentují a proč jim ubývá členů? Ve studiu bude staronový předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2019. Premiéra 20. 5. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Rozsypal, Michael – Erhart, Michael: Mojí úlohou je vyjednávat, ne vyhrožovat a stávkovat, říká šéf školských odborů. In web ČRo Plus, 20. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Minimálně 45 tisíc korun měsíčně by měli brát pedagogové v roce 2021. V pátek to slíbila ministryně financí za hnutí ANO Alena Schillerová, která tomu také přizpůsobí tvorbu státních rozpočtů v příštích letech.
„Je to na základě vládního prohlášení a osobně věřím tomu, že to vláda naplní,“ říká předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství František Dobšík.
Vláda ale také v minulosti slíbila, že za dva roky by platy učitelů měly dosáhnout 130 % průměrné mzdy, což by ovšem znamenalo částku blížící se 50 tisícům korun.
„To je původní propočet, který jsme měnili. Ministerstvo financí už letos dvakrát upravilo predikci dalšího vývoje. Tady se lišíme a upozorňujeme na to, že ve vládním prohlášení je minimálně 150 % (oproti roku 2017),“ zdůrazňuje Dobšík.
Podle ministerstva školství loni hrubý plat učitelů (včetně vedoucích pracovníků) vzrostl na 35 089 Kč, což je nárůst o 11 % proti roku 2017. „Letos se všem musí zvednout platy o 10 % v tarifní části a 5 % mají ředitelé na nárokové a nenárokové složky platu,“ vysvětluje. (more…)
Osobnost Plus – Vladimír Beneš (2019)
Vladimír Beneš, neurochirurg a šéf neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice. Celosvětová internetová síť je proti jednomu lidskému mozku jen dětská hračka, říká. Neurochirurgii se věnuje už 40 let. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2019. Premiéra 20. 5. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Někdy je lepší místo operace nedělat nic, myslí si neurochirurg Vladimír Beneš. In web ČRo Plus, 20. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vladimír Beneš je přednostou Neurologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Je profesorem a zároveň má hodnost plukovníka Armády ČR. „Byl jsem hrdý na to, že jsem voják armády NATO,“ říká.
„Vstoupili jsem do Severoatlantické aliance právě v době, kdy jsem přišel do armády. Bral jsem to jako definitivní konec komunismu. Jako razítko, že teď a už nikdy ne a byl jsem na to pyšný… Neurochirurg má tu výhodu, že je za války vždy hodně v týlu,“ dodává.
Beneš patří mezi světové špičky neurochirurgie. Nejzásadnější je prý správné rozhodnutí. „Vlastní provedení operace je řemeslná práce. Hlavní je to, co se děje předtím, a legitimní léčebný postup je občas i jen observace. Někdy je lépe nedělat nic,“ vysvětluje. (more…)