Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

21. 5. 2019

Dvě staré babky 1/5 (2019)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 11:42

Toon Tellegen. Výběr z absurdně a groteskně laděných povídek nizozemského lékaře a spisovatele. Překlad Jiřina Holeňová. Připravila Ivana Myšková. Režie Izabela Schenková.

Účinkuje Jan Vondráček.

Natočeno 2019. Premiéra 20. – 24. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Lit.: Myšková, Ivana: Toon Tellegen: Dvě staré babky. In web  ČRo 3 Vltava, 23. květen 2019 (článek). – Cit.: Je láska to, co si myslíme, že je? Nebrání nám ve spokojeném soužití zažité společenské konvence nebo neschopnost sebelásky? Jak moc vlastně souvisí láska se svobodou? Má láska záruční lhůtu a může se po letech zkazit? Takové otázky nás mohou napadat při poslechu výběru z absurdně a groteskně laděných textů nizozemského lékaře a spisovatele Toona Tellegena Dvě staré babky. V podání Jana Vondráčka poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Kniha Dvě staré babky, kterou v bravurním překladu Jitky Holeňové a s výmluvnými ilustracemi Saši Švolíkové v roce 2007 vydalo nakladatelství Argo, obsahuje třiačtyřicet vynalézavých variací na věčné téma lásky a smrti. Aktéry drobných milostných příběhů tu jsou však namísto půvabných mladičkých milenců dvě staré, vrásčité, třaslavé, belhavé babky. Nicméně i ony mohou být mladými milenci. Mohou být kýmkoliv z nás. Jak nám jsou povědomé!

„Strašně se milovaly, ale taky si překážely,“ zazní v rámci Stránek na dobrou noc v jedné z miniatur, která nám může připomenout směšná i jímavá úskalí lidského soužití. Romantiky je tu pomálu, ale o to víc vřelého citu i zoufalého vzteku. Budoucnost babky už nemají, mají jen sebe, své city a svá stará vášnivá těla…

Toon Tellegen (1941), rodák z nizozemského Den Brielu, vystudoval medicínu a po studiích pracoval tři roky v nemocnici v Keni. Od roku 1973 je rodinným lékařem v Amsterdamu. Píše poezii, prózu a knížky pro děti. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků a získal za ně různá literární ocenění. Právě v roce 2007, kdy u nás vyšly Dvě staré babky, získal prestižní Constantijn Huygensprijs za celoživotní dílo. Kromě Dvou starých babek existuje v českém překladu ještě jeho knížka pro děti Veverčák a mravenec (1998, Cinemax).

Dvacet minut Radiožurnálu – Marek Benda (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:41

Hostem je poslanec a šéf ústavně právního výboru sněmovny Marek Benda z ODS. Zítra se na Václavském náměstí v Praze a na dalších místech v zemi opět sejdou lidi demonstrovat za nezávislost justice. Je tato nezávislost ohrožena a pokud ano, je příčinou pouze nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová? Mohou demonstranti dosáhnout jejího odvolání, když se za ni staví premiér Andrej Babiš i prezident Miloš Zeman? Moderuje Tomáš Pancíř.

Natočeno 2019. Premiéra 20. 5. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h).

Edgarova plavba o život (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:32

363. díl cyklu Stopy, fakta, tajemství.  Pořad připravil Stanislav Motl.

Natočeno v roce 2019. Premiéra 20. 5. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h).

Lit.: Motl, Stanislav: Edgarova plavba o život. Stanislav Motl odhaluje příběh z okupovaného Dánska. In web ČRo 2 Praha, 20. květen 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Bylo mu 20 let a byl na útěku. Jedné noci ho osud přinutil, aby se vrhl do studených vln Baltského moře a plaval o život. Přežil?

Jeho příběh je i příběhem 20. století. Doby, kdy mezi životem a smrti byla neuvěřitelně tenká hranice. On se zachránil. Velkou zásluhu na tom měli obyvatelé jisté krásné, i když i trochu drsné severské země, kteří v čele se svým králem byli schopni se i v hrůzných podmínkách nacistické okupace obětovat pro lidi, kterým právě hrozila hromadná smrt.

V pořadu se čte z knihy Stanislava Motla Svědek z cely smrti, z knihy Kataríny Hradské Gizi Fleischmannová – Návrat nežádoucí a z historické studie Davidova hvězda v Dánsku.

ArtCafé – Šepoty a výkřiky (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:30

Šepoty a výkřiky/ SCHREIE UND FLÜSTERN, to je téma 23. ročníku mezinárodního divadelního festivalu Divadelní Flora. Akcentuje tak sdělení českých i zahraničních inscenací, které osciluje od nejprivátnějšího, ztišeného svěřování se až po hlasitě artikulovanou, angažovanou výzvu. Pondělní ArtCafé bude zcela věnováno tomuto festivalu, zvláště pak českému divadelnímu programu, který se mimo jiné zaměřuje také na politické a dokumentární divadlo. Divadelní Flora má letos v programu například inscenaci tria „One Night Stand Up!“ jejíž autorkou je i scénografka Andriana Trpković, studentské počiny Katedry alternativního a loutkového divadla na DAMU „Prodaná nevěsta a Press Paradox“ na kterých se podílel i dramaturg Petr Erbes a také „Vraždu krále Gonzaga“ Dejvického divadla v režii Jiřího Havelky. Všichni tři jmenovaní budou hosty ArtCafé, které přímo z Olomouce bude moderovat Veronika Štefanová. Hudbu vybírá Petr Dorůžka.

Natočeno 2019. Premiéra 20. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h).

Káva o čtvrté – Bezpečné hračky (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:27

Diskusní pořad, dnes na téma bezpečné hračky. Host Karolína Brabcová, Arnika.  Moderuje Tereza Stýblová.

Natočeno 2019. Premiéra 20. 5. 2019 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Host Radiožurnálu Sport – Radko Gudas (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:25

Hostem je hokejista Radko Gudas. Moderuje Jan Suchan.

Natočeno 2019. Premiéra 20. 5. 2019 (ČRo Radiožurnál Sport, 14:06 h.).

Tajemství Martových kolíků (2015)

Filed under: Povídky — Premek @ 11:04

Jaroslav Boček. Povídka českého spisovatele a filmaře. Připravil Jiří Vondráček. Režie Vít Vencl.

Účinkuje Hanuš Bor.

Natočeno 2015. Repríza 20. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.; 20 min).

Lit.: Vondráček, Jiří: Jaroslav Boček: Povídky. In web ČRo 3 Vltava, 20. květen 2019 (článek). – Cit.: Spisovatel a filmař Jaroslav Boček je autorem žánrově pestrého prozaického díla, jeho texty se vyznačují dobře konstruovanými zápletkami a trefnými psychologickými postřehy. Povídky ze souboru Pálivé polibky poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Prozaik, filmový kritik a teoretik, tvůrce krátkých filmů Jaroslav Boček se narodil se 25. května 1932 v Úlovicích u Loun. Vystudoval filmovou vědu a dramaturgii na FAMU. Pracoval jako pomocný dramaturg u Československého státního filmu, působil jako filmový redaktor časopisů Kultura a Kulturní tvorba. Místo odborného pracovníka Československého filmového ústavu musel z politických důvodů roku 1972 opustit. V roce 1990 se do Filmového ústavu vrátil ve funkci ředitele. V roce 1992 se stal šéfredaktorem deníku Svobodné slovo, o rok později začal psát komentáře pro deník Právo.

Jako dramaturg se podílel na množství animovaných filmů (Konec baroka v Čechách, 1966, Svatopluk a jeho synové, 1968, O statečné Kačence aneb Krčma hrůzy, 1973, Jak chameleon k štěstí přišel 1987, aj.), pro televizi napsal například dramatizovanou filozofickou rozpravu Řvaní hrdličky, která vycházela z textů Jana Amose Komenského (1969, uvedeno 1992). Zemřel 15. března 2003. (more…)

Osudy – Jsem asi umí(r)něným tradicionalistou 1/5 (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:59

Pavel Smetáček. Výběr z knihy klarinetisty, skladatele, diplomata, zakladatele a leadra souboru Traditional Jazz Studio s autorovým komentářem. Připravila Jarmila Novotná. Režie Markéta Jahodová.

Účinkuje Aleš Benda.

Natočeno 2019. Premiéra 20. – 24. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.). Repríza 21. – 25. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 0:00 h).

Lit.: Novotná, Jarmila: Pavel Smetáček: Jsem asi umí(r)něným tradicionalistou. In web ČRo 3 Vltava, 20. květen 2019 (článek). – Cit.: Výběr z knihy klarinetisty, skladatele, diplomata, zakladatele a leadra legendárního souboru Traditional Jazz Studio s autorovým komentářem. Účinkuje Aleš Benda. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Pavel Smetáček (*1940) je jedním ze synů dirigenta a hobojisty profesora Václava Smetáčka a historičky umění Milady Lejskové-Matyášové, jeho bratrem je jazzový hudebník Ivan Smetáček.

Na Pražské konzervatoři vystudoval hru na klarinet. Ze studií hudební vědy na FF UK Praha byl pro své křesťanské přesvědčení vyloučen. Spolu s dalšími muzikanty založil tradičně jazzový soubor South Dixie, následoval soubor Traditional Jazzmen. Obě tělesa se v roce 1959 stala zárodkem nové Studijní skupiny tradičního jazzu, od roku 1965 trvale nazvané Traditional Jazz Studio. To se pod vedením Pavla Smetáčka postupně vypracovalo, alespoň co se týkalo původní tvorby, na jedno z nejpozoruhodnějších uskupení v Evropě. (more…)

Host Radiožurnálu Sport -Dominik Dvořák a Jan Šindelář (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:53

Hosty jsou bobisté Dominik Dvořák a Jan Šindelář. Moderuje Štěpán Pokorný.

Natočeno 2019. Premiéra 20. 5. 2019 (ČRo Radiožurnál Sport, 10:06 h).

Host Lucie Výborné – Václav Aulický (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:49

Občas bourají budovy, které postavil, někdy prý je to logické. Architekt Václav Aulický je známý jako autor žižkovského vysílače v Praze, před časem ale protestoval proti bourání brutalistního komplexu Transgas. Jak to tvůrce snáší, když mizí výsledek jeho přemýšlení, výpočtů a úsilí? A čím to, že se jeho současným studentům líbí paneláky ze šedesátých let? Zeptá se Lucie Výborná.

Natočeno 2019. Premiéra 20. 5. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Lit.: Výborná, Lucie – Havel, Prokop: Václav Aulický: Transgas nemá obdobu, mohl se revitalizovat. In web ČRo 1 Radiožurnál, 20. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S demolicí komplexu Transgas se architekt Václav Aulický nechce smířit – rozhodnutí považuje za velkou chybu. Připouští ale, že žádný dům nemá neomezenou životnost a důležité je, co se bouráním odstraní a co přijde potom. „Domy se bourají a stavějí, města rostou a věci dožívají,“ říká architekt v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou.

Transgas považuje Aulický, ale i řada dalších odborníků, za areál, který když zmizí, tak nemá v Praze další obdobu a jako mezník by měl zůstat zachovaný. „Byť má v sobě obsažená určité negativa,“ připouští.

Velice těžce také nesl bourání Hotelu Praha na Hanspaulce, který patřil rovněž k „čistokrevnému brutalismu“. A podobně jak Transgas mohl být přestavěný a revitalizovaný.

Poukazuje také na to, že v Česku jsou určití lidé zodpovědní za to, jak má Praha vypadat – stavební úřad snadněji rozhodne o tom, že zbourá Transgas, než aby rozhodl o tom, že ho postaví. (more…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress