Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

28. 5. 2019

Ranní úvaha Aleny Zemančíkové – Višňový sad (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 10:09

Alena Zemančíková. Úvaha.

Natočeno 2019. Premiéra 28. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Zemančíková, Alena: Alena Zemančíková: Višňový sad. In web ČRo 3 Vltava, 28. květen 2019 (článek +nahrávka k poslechu). – Cit.:  Anton Pavlovič Čechov umístil na počátku 20. století višňový sad mezi symboly zanikajícího světa.

A skutečně, současné generace už nevědí, že ovocné sady bývaly u každého města a městskou správou určený člověk měl na starosti je hlídat, ošetřovat a sklízet. Z prodeje ovoce odvedl úřadu příslušný podíl, něco mu zůstalo.

Užitek ze sadu byl drobný, ale několikanásobný: trávu bylo možné sušit na seno nebo spásat, většinou obojí. Vyřezanými větvemi se topilo. Hlídač měl v sadu většinou i domek, aby byl na místě přítomen i v noci. Když přišly jarní mrazy, hlídač rozdělával v sadu oheň, aby zvýšil teplotu a květy nepomrzly. V červnu přiletěli chrousti a bylo třeba je střásat do plachty a spařené vroucí vodou házet slepicím.

(more…)

Máme hosty – René Němeček (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:50
Když se v létě potíte, chcete, aby to všichni kolem viděli? Připravil Jakub Malý.

Připravil ČRo Pardubice v roce 2019. Premiéra 24. 5. 2019 (ČRo Pardubice, 11 min.).

Lit.: Malý, Jakub: Textilní vychytávka zahubí koláče potu. Vymysleli ji tři chlapi z Chrudimi. In web ČRo Pardubice, 24. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Znáte to. Je horko, vy spěcháte a potíte se. Zároveň vás štve, že tuhle věc všichni poznají podle vašeho propoceného trika. Ale nemuseli by.

„Když se člověk potí, tak se v našem tričku kapalina rychle rozprostře do pleteniny. Na těle pak neucítí chlad a nebudou se tvořit žádné mikroby. A pro ostatní nejsou vidět mokré skvrny po pocení. Vnější strana trika je navíc chráněná proti skvrnám a špíně. Po polití vznikne kapička, která se dá lehce setřít. Na vnitřní rubové straně se vlhkost rychle absorbuje,“ říká o novince René Němeček. (more…)

Hergot! – Jak spása (ne)přišla z Maroka (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:47

Odkud se vzala postava krále Marokána a proč je specifická pro východní Čechy?

Natočeno 2019. Premiéra 26. 5. 2019 (ČRo Rádio Wave, 49 min).

Lit.: Rahimi, Fatima – Wagner, Petr – Škrob, Jan: Hergot!: Jak spása (ne)přišla z Maroka. In web ČRo Radio Wave, 26. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hlavní postavou tohoto Hergot!u je král Marokán, mytická postava skupiny českých nekatolíků, kteří se po vyhlášení tolerančního patentu nepřihlásili k žádnému povolenému náboženství. Izolováni od většinových proudů nekatolického křesťanství snili svůj velký sen o plné svobodě vyznání a příchodu nového světového řádu. Ten měl nastolit právě vladař přicházející z odlehlé země na severu Afriky. O králi Marokánovi a jeho stoupencích mluvil etnolog Petr Janeček.

„Král Marokán je konkretizace jednoho ze tři východních králů, kteří nejsou v Písmu pojmenováni,“ říká Janeček. Jedná se o motiv uvedený ve Zjevení svatého Jana, kdy po vylití šesté nádobí Božího hněvu přijdou z východu tři králové a nastolí duchovní pořádek. Několik rodin a komunit z východních Čech ztotožnilo nepojmenovanou biblickou postavu exotického krále právě s králem Maroka a vložilo v něj své naděje. Proč? (more…)

Čaroděj od sklářské pece (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 9:36

Připravil Stanislav Motl. Použité texty Ivan Černý (Po stopách českých sklářů) a Michael Polák.

V záběrech hovoří Dr. Vladislav Jindra.

Natočeno 2019. Premiéra 27. 5. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h) v cyklu Stopy, fakta, tajemství…  Repríza 1. 6. 2019 (ČRo Plus, 15:34 h.); 2. 6. 2019 (ČRo Plus, 7:33 h.).

Lit.: Motl, Stanislav: Čaroděj od sklářské pece. Tajemný muž, který žije i po své smrti. In web ČRo 2 Praha, 27. květen 2019 (článek). – Cit.: Génius, který byl svého času označován za alchymistu, který prý, díky své posedlosti po úspěchu, uzavřel smlouvu se  samotným ďáblem. Poslouchejte do pondělí 24.6.2019.

Touha být nejlepší ve svém oboru mu málem vzala život. Když už se těšil z úspěchů, postihla ho tragédie, která ho měla profesně i lidsky zlikvidovat. Všechno překonal, aby byl následně obdivován největšími osobnosti své doby. Německý sklář, který dodnes po celém světě šíří slávu českého skla a českých sklářů. Jmenoval se Friedrich Egermann.

V pořadu se čte z knihy Ivana Černého Po stopách českých sklářů a z novinářské stati Michaela Poláka, který čerpal z deníků Friedricha Egermanna. V záběrech hovoří Dr. Vladislav Jindra.

27. 5. 2019

Zaostřeno na rakouské vyrovnání se s minulostí (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:46

Z necelých třiceti tisíc vězňů koncentračního a pracovního tábora v hornorakouském Ebensee jedna třetina zemřela. V pobočce Mauthausenu tam na nucených pracích ve štolách alpského masivu pracovali společně s Maďary, Poláky nebo Italy i Češi a Slováci. Měli za úkol vybudovat výrobní haly na výrobu raket. Podrobnosti nejen o tomto místě, ale také o tom, jak se Rakousko vyrovnává s nacistickou historií uslyšíte v Zaostřenu, které připravila Maria Pfeiferová.

Natočeno 2019. Premiéra 27. 5. 2019 (ČRo Plus, 14:33 h.).

Lit.: Pfeiferová, Maria: Zaostřeno na koncentrační tábor v Ebensee od Márie Pfeiferové. In web ČRo Plus, 27. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Z necelých 30 tisíc vězňů koncentračního a pracovního tábora v hornorakouském Ebensee jedna třetina zemřela. Jak se Rakousko vyrovnává s nacistickou historií?

V pobočce Mauthausenu pracovali vězni na nucených pracích ve štolách alpského masivu. Společně s Maďary, Poláky nebo Italy taky Čechoslováci. Měli za úkol vybudovat výrobní haly na výrobu raket.

„Historie naší obce není příjemná, ale je naší součástí. Mluvíme o koncentračním táboře, proč to ta obec dopustila. V podstatě až do 80. let byla tato část naší historie zamlčovaná, nikdo si nepřál o tom hovořit, lidé nechtěli do Ebensee jezdit. Bylo to takové stigma, podobné jako v Mauthausenu,“ říká v pořadu Zaostřeno historik Wolfgang Quatember.

Vzniklo tak muzeu s výstavou, která je hlavně dokumentační, a koncentrační tábor je její součástí. Je doplněná o videa, artefakty, fotky a vzpomínky pamětníků. Jen čtyři kilometry od muzea jsou otevřené i štoly, v kterých vězni pracovali.
Hala na výrobu raket

Dohromady je tu osm kilometrů chodeb a obrovských hal, kde se měly vyrábět rakety. Protože Peenemunde, kde se vyvíjely a vyráběly nacistické zbraně, bylo v roce 1944 prozrazeno a vybombardováno, tak měla v Ebensee vyrůst takzvaná jižní továrna Sudwerk (v německém Nordhausen pak vznikla podzemní továrna Mittelwerk, kde ve výrobě pokračovali vězni z koncentračního tábora Mittelbau-Dora).

V Rakousku k výrobě raket nakonec nedošlo. Plány se změnily a vyráběly se tam jen různé díly a součástky pro tanky a bojová vozidla. Taky se tu rafinoval benzín, protože docházelo k velkým výpadkům zásobování z východu, díky postupující Rudé armádě.

Ještě v únoru 1945, tři měsíce před koncem války, bylo v Ebensee 17 tisíc vězňů a nuceně nasazených. Měsíc před válkou jich bylo v celém koncentračním táboře 18,5 tisíce. Mj. vídeňští Češi, kteří nebyli pro Hitlera spolehliví, a tak je neposlali do války, ale na práci.

Víc si poslechěte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno Márie Pfeiferové.

Káva o čtvrté – Nezvladatelné děti (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:44

Diskusní pořad, dnes na téma nezvladatelné děti. Host prof. Stanislav Bendl, vedoucí katedry Pedagogiky Pedagogické fakulty UK Dotazy posílejte na adresu: dvojka@rozhlas.cz. Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2019. Premiéra 27. 5. 2019 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Plus Speciál – Evropské volby a antievropské a extrémistické strany (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:38

Jak ve volbách do Evropského parlamentu dopadly antievropské a extrémistické strany? Podíváme se do Británie, Francie, Polska a Itálie. A na celkovou novou, pozměněnou tvář sboru evropských zastupitelů. Některá města na severu Čech nemají peníze na sociální práce. Platí z nich například o poradenství zadluženým lidem nebo dohled nad školní docházkou. Stát na to poslal obcím až o třetinu méně financí, než potřebují. Zhruba tisíc různých historických hudebních nástrojů vystavuje krnovské muzerum. Soukromý sběratel je shromaždoval asi 40 let. Obce z lokality Hrádek na Jihlavsku zesilují boj proti hlubinnému úložišti jaderného odpadu. Hned několik jich ode dneška bude schvalovat společné prohlášení proti jeho vybudování. Moderuje Jan Burda.

Natočeno 2019. Premiéra 27. 5. 2019 (ČRo Plus, 15:10 h.).

Večer na tému – Škola umeleckých remesiel v Bratislave (Večer na téma – Škola uměleckých řemesel v Bratislavě, 2019)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 15:30

Připravil Omar Mirza.

Hovoří spoluautorka koncepce výstavy Klára Prešnajderová, kurátorka Zbierky moderného a súčasného sochárstva Slovenskej národnej galérie Vladimíra Büngerová a vedoucí Slovenského múzea dizajnu Maroš Schmidt.

Natočeno 2019. Premiéra 29. 5. 2019 (SRo Rádio Devín, 20:00 h).

Lit.: anonym: Večer na tému: Škola umeleckých remesiel v Bratislave. Témy. In web SRo Rádio Devín, 25. 5. 2019 (článek). – Cit.: Škola umeleckých remesiel v Bratislave, ktorá fungovala v 30. rokoch 20. storočia, patrí ku kľúčovým témam moderných dejín Slovenska. Jej význam presahuje náš lokálny priestor, keďže vo svojej dobe patrila medzi najpokrokovejšie umelecké vzdelávacie inštitúcie v Európe. Tejto téme sa intenzívne venovala historička umenia Iva Mojžišová, ktorá o nej napísala skvelú knihu Škola moderného videnia. Na tento výskum novými poznatkami nadviazali odborníčky a odborníci zo Slovenského múzea dizajnu a Slovenskej národnej galérie zaujímavou výstavou Nebáť sa moderny!, ktorú môžete aktuálne navštíviť na Bratislavskom hrade. Dôvody, prečo bola ŠUR-ka tak dôležitá, ako fungovala a aký je jej význam pre dnešné umenie a dizajn, sa dozviete v relácii Večer na tému, ktorá bude vysielaná naživo v stredu 29. mája od 20:00. Pozvanie diskutovať s moderátorom Omarom Mirzom prijali spoluautorka koncepcie výstavy a spolupracovníčka Slovenského centra dizajnu Klára Prešnajderová, kurátorka Zbierky moderného a súčasného sochárstva Slovenskej národnej galérie Vladimíra Büngerová a vedúci Slovenského múzea dizajnu Maroš Schmidt.

Evropské volby bez vzrušení, jen ČSSD sklouzla hlouběji (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 15:26

. Komentář.

Natočeno 2019. Premiéra 27. 5. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Mitrofanov, Alexandr: Alexandr Mitrofanov: Evropské volby bez vzrušení, jen ČSSD sklouzla hlouběji. In web ČRo Plus, 27. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Byly to sice volby do Evropského parlamentu, ale každé celostátní volby jsou do velké míry ukazatelem spokojenosti s národní politikou. Viděno pod tímto zorným úhlem nedošlo po těchto volbách k žádným velkým posunům na české vnitropolitické scéně. Nuance ale rozpoznatelné jsou.

Hlavní otázkou bylo, zda se některé z opozičních stran podaří předběhnout ANO a ukázat tak dovnitř země, že pozice hegemona, kterou Babišovo hnutí v Česku má, utrpěla otřes a že bude třeba dál pracovat na domácím poli s větší nadějí, protože vítězství není vzdálené. To se ale nestalo. (more…)

Tajný zázrak (1991)

Filed under: Povídky — Premek @ 14:59

Jorge Luis Borges. Povídka argentinského autora, jejíž děj se odehrává v březnu 1939 v Praze. Režie Hana Kofránková.

Účinkuje Jan Vlasák.

Natočeno 1991. Repríza 27. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.; 21 min) v cyklu Petr Stančík uvádí…; 12. 10. 2021 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Lit.: anonym: Petr Stančík uvádí… In web ČRo 3 Vltava, 31. květen 2019 (článek). – Cit.: Volný autorský cyklus, ve kterém poznáváme vkus našich spisovatelů. Tentokrát uslyšíme povídky ve výběru Petra Stančíka, autora románů Mlýn na mumie, Nulorožec nebo Andělí vejce. Setkáme se s texty Bohumila Hrabala, Gustava Meyrinka nebo i s holmesovským textem Skandál v Čechách. Na závěr týdne jsme připravili premiéru Stančíkovy povídky o životě ve společenství, o lásce a o vodě s názvem Pumpa. (…)

Každá z povídek je navíc opatřena úvodem, ve kterém Petr Stančík upozorňuje na některé nezjevné souvislosti a zajímavosti.

Jorge Luis Borges: Tajný zázrak

Povídka Tajný zázrak se odehrává v Praze v období po zahájení druhé světové války. J. L. Borges se v ní zabývá životem Jaromíra Hladíka, autora nedokončené tragédie Nepřátelé, který je zajat a chystá se jeho poprava. Jaromíra Hladíka mrzí, že nedokončil svou práci a požádá Boha, aby učinil zázrak a on mohl ještě rok na své práci pracovat. Zázrak se opravdu stane a okolní čas se na rok zastaví, aby mohl své dílo dokončit. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress