Denisa Prošková. Halina Pawlowská uvádí povídku z knihy Ukradli mi kabelku. Režie Lukáš Kopecký.
Čte Zuzana Slavíková.
Nastudovalo Brno v roce 2019. Premiéra 11. 3. 2019 v rámci pořadu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:04 h.).
12. 3. 2019
Žena na židli (2019)
Denisa Prošková. Halina Pawlowská uvádí povídku z knihy Ukradli mi kabelku. Režie Lukáš Kopecký.
Čte Zuzana Slavíková.
Nastudovalo Brno v roce 2019. Premiéra 11. 3. 2019 v rámci pořadu Pokračování za chvilku (ČRo 2 Praha, 12:04 h.).
Interview Plus – Jiří Šedivý (2019)
Česká republika se přesně před 20 lety stala členem Severoatlantické aliance. NATO se tehdy rozšířilo ještě o Polsko a Maďarsko. Tyto tři středoevropské státy byly vůbec prvními postkomunistickými zeměmi, které do NATO vstoupily. Jak se od té doby aliance změnila a jak se změnila česká armáda? Přispělo členství v NATO k následnému přijetí do Evropské unie? A jaké postavení má dnes v rámci aliance Česká republika? V Interview Plus na tyto otázky odpoví český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý. Moderuje Filip Nerad.
Natočeno 2019. Premiéra 12. 3. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Nerad, Filip – Luptáková, Věra: Jiří Šedivý o Trumpovi: V NATO donedávna všichni chtěli silný leadership. Teď ho máme, i když poněkud brutální. In web ČRo Plus, 12. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česko se spolu s Maďarskem a Polskem stalo v roce 1999 první zemí bývalého východního bloku, která vstoupila do Severoatlantické aliance (NATO). „Alianční velvyslanec“ Jiří Šedivý v Interview Plus řekl, že se za dobu existence rapidně změnil jak její charakter, tak i poslání, a že tlak USA je jen bič na hříšníky.
„Když jsme vstupovali, mělo NATO 16 členů a teď nás záhy bude už 30. Tedy po vstupu Makedonie někdy kolem června 2019,“ odpovídá bezpečnostní odborník a dnes velvyslanec ČR při NATO Jiří Šedivý na otázku, jak se Aliance změnila.
Po vstupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu se čím dál hlasitěji mluví o jeho požadavku na zvýšení výdajů na obranu u většiny členských zemí včetně Česka. „Slyšíme to od USA už 20 let… Je pravda, že Američané drží nějakých 60−70 % nákladů. NATO by bez USA neexistovalo a je tak legitimní požadovat férovější podíl ze strany Evropanů.“ (more…)
Osobnost Plus – Olga Lomová (2019)
Olga Lomová, sinoložka a univerzitní profesorka. Přednáší o čínské ideologii, ale třeba i o moderní čínské poezii. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2019. Premiéra 12. 3. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Olga Lomová: Prezident patří ke starší generaci, možná proto má na vztah s Čínou technokratický pohled. In web ČRo Plus, 12. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sinoložka a překladatelka z čínštiny Olga Lomová působí jako pedagožka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a předává své hluboké vědomosti o Číně studentům více než 30 let. „Lidé se někdy diví, že studuji čínskou kulturu a přitom kritizuji Čínu. Není to ale takto jednoduché,“ říká.
„Myslím, že studovat něco takového, jako je čínská civilizace v jejích tradičních projevech i v její bolestné cestě k modernizaci, která probíhá posledních 100 let, je skutečně nepěkné. Je to proces plný násilí, tápání a omylů a velkého utrpení velkého množství lidí,“ dodává odbornice.
Sinoložka a překladatelka z čínštiny Olga Lomová se specializuje na literaturu, zejména poezii, čínského raného středověku. Vystudovala sinologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1988 vyučuje v Ústavu Dálného východu na FF UK. Vede Ústav Dálného východu, je ředitelkou Mezinárodního sinologického centra Ťiang Ťing-kuovy nadace při Karlově univerzitě. Věnuje se publicistice, píše mimo jiné do Literárních novin a Respektu.
Studium čínské kultury je podle ní právě proto obohacující. „Neměli bychom zapomínat, že čínská civilizace byla velmi rozvinutá, než ji na konci 19. století rozložila jiná cesta lidské civilizace. Je pro nás zajímavé sledovat, jaké možnosti člověk mohl rozvinout. Je to cesta k lepšímu pochopení nás samých,“ uvádí.
Panu prezidentovi nepřijde ani brutální násilí jako rozhodující věc, pokud je na druhé straně jakýsi rozvoj a pokrok. Olga Lomová
Víra ve spravedlnost
Lomová přemýšlí i nad silnými prvky svého vztahu k Čínské lidové republice a jejím obyvatelům. „Dojímá mě statečnost čínských lidí. Statečnost a víra ve spravedlnost. Právě ty hodnoty, nad kterými my někdy ohrnujeme nos. Jako například lidská práva, o kterých často říkáme, že jsou to jen řeči a nás to nezajímá. Zatímco u nich je zvláštní poctivost k těmto hodnotám. A to je něco, co mě nejenže dojímá, ale dokonce se někdy za nás i stydím. A nemluvím o disidentech, ale o obyčejných lidech,“ uvádí a podotýká:
„Čína je obrovská a jsou tam obrovské sociální rozdíly. Také tam jsou obrovské rozdíly v životních podmínkách na venkově a ve městech a každá sociální skupina má trochu jiné cíle. Třeba individuální svobody jedince mohou být v různé míře akcentované v různých prostředích, ale smysl pro spravedlnost a touha po ní jsou pro ně společné.“
Lobbistické zájmy
Sinoložka se v souvislosti s přátelským vztahem hlavy státu k čínskému protějšku vyjadřuje také k osobnosti Miloše Zemana. „Těžko se to komentuje, protože nemůžete říkat, co si druzí myslí, to prostě nevíte. Zvenčí se mi to ale jeví tak, že pan prezident, možná i proto, že patří ke starší generaci, má velmi technokratický pohled na věc. Nejspíš si skutečně myslí, že je to správné, že to je způsob, jak rozvíjet společnost.“
Domnívá se přitom, že je Zeman nepříliš informovaný. „Respektive si myslím, že je informovaný neadekvátním způsobem a jak se zdá, nepřijde mu i brutální násilí jako rozhodující věc, pokud je na druhé straně jakýsi rozvoj a pokrok. To je už věc toho, jakými poradci se prezident obklopil. Tam už jsou zjevně vidět lobbistické zájmy,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s významnou českou sinoložkou. Olga Lomová ještě vysvětlí, jak vypadala ve skutečnosti kulturní revoluce v Číně mezi lety 1966 a 1969.
Pro a proti – Značka Klasa (2019)
Značka Klasa podle Asociace soukromého zemědělství není zárukou kvalitních, ani českých potravin. Vynaložil stát dvě miliardy korun na propagaci kvalitního jídla smysluplně, nebo jsou to vyhozené peníze? V debatě nad značkou Klasa se střetnou bývalý ministr zemědělství, současný lidovecký poslanec Marián Jurečka a předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík. Moderuje Karolína Koubová.
Natočeno 2019. Premiéra 12. 3. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.). Repríza 22. 4. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h).
Lit.: Koubová, Karolína – Erhart, Michael: Značka kvality Klasa malým potravinářům pomáhá, tvrdí exministr Jurečka (KDU-ČSL). Podpora není dostatečná, reaguje zemědělec. In web ČRo Plus, 12. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Značka Klasa není zárukou kvalitních, ani českých potravin, alespoň podle Asociace soukromého zemědělství. Vynaložil stát dvě miliardy korun na propagaci kvalitního jídla smysluplně, nebo jsou to vyhozené peníze?
„Kauza polského masa nás vede k závěru, že po 16 letech fungování Klasy a vynaložených prostředcích se v české společnosti ohledně uplatňování českých výrobků odehrálo hrozně málo a jde to opačným směrem. Něco děláme špatně,“ upozorňuje předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.
Podle něj je třeba se zamyslet nad tím, zda se daří oslovovat ty správné cílové skupiny a jestli jsou peníze vynakládány tak, aby čeští zákazníci změnili své nákupní chování. Stehlík rovněž poukazuje na to, že Česko má zápornou obchodní bilanci se zahraničím, a to především v oblasti potravinářství. (more…)
Host Lucie Výborné – Tomáš Etzler (2019)
Američtí kolegové mu říkají Veterán CNN. Tomáš Etzler jako reportér projel celý svět, nechal se ohrožovat a zatýkat, ale nedávno se vrátil do Česka. Nežil tu od počátku devadesátých let – byl to skutečně návrat domů? Má tu někdo zájem o jeho zkušenosti nebo zprávy? Kolik akčních filmových záběrů nosí v hlavě jako zážitky? A jak se s tím vším žije? Ptá se moderátorka Lucie Výborná. Dramaturg Tomáš Černý.
Natočeno 2019. Premiéra 12. 3. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:05 h.).
Lit.: Švarcová, Alžběta – Výborná, Lucie: Čechům se nikdy nedařilo líp. Ale zapomínáme, jak bylo dřív, říká novinář Tomáš Etzler. In web ČRo 1 Radiožurnál, 12. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Američtí kolegové mu říkají Veterán CNN. Tomáš Etzler jako reportér projel celý svět, nechal se ohrožovat a zatýkat… a pak si najednou po sedmi letech v Číně řekl, že už bylo všeho dost. A vrátil se do Česka. „Čína mě vyčerpala,“ přiznává Tomáš Etzler, který v rozhovoru s Lucií Výbornou mluvil i o současných Američanech a Češích.
Na Blízkém východě zažil situace, kdy po něm stříleli, Čína prý ale byla mnohem horší. Z válečných oblastí totiž můžete „utéct“ do Atlanty nebo Berlína a odpočinout si, vysvětluje Tomáš Etzler.
„Naopak v Číně nebylo úniku. Nejde jen o obtěžování úřady, policií a tajnou policií. V Číně například žijete v ohromném smogu. Připadal jsem si jako v apokalyptickém filmu. Představte si, že nevidíte víc než na 300 metrů, v některých týdnech nevidíte dokonce ani slunce!“
Za demokracii je třeba bojovat
Zpravodajstvím Tomáš Etzler žije i po návratu do Česka. Na plný úvazek už ho ale dělat nechce. „Je to jako masomlýnek, člověk se nezastaví.“
Se CNN tak sice spolupracuje i dnes, ale třeba z útoků, které právě na CNN míří třeba ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, si prý nic nedělá. „Mě se to nedotýká, tyhle lidi považuju za naprosté primitivy, kteří nejsou schopni uznat vlastní chybu. Tohle dělali všichni populisti, fašisti i komunisti. Těmito lidmi opovrhuju. Je to velmi nebezpečné. A role novináře není jen informovat, ale také chytat lži těchto lidí.“
USA se po 11. září změnily. Obama přinesl naději, ale Trump rozdělil Státy na dva nesmiřitelné tábory. Tomáš Etzler
„Demokracie není ideální systém, je to ale nejlepší existující systém. Demokracie není dar, ale něco, za co se musí dennodenně bojovat. Jeden z průšvihů je, že třeba ve Spojených státech už podle studií neexistuje demokracie, ale oligarchie, že tamní systém na spoustu lidí zapomněl,“ dodává.
A důsledky této nespokojenosti se podle něj začínají projevovat. Nejen ve Spojených státech. „Lidé, co volili Zemana, nebo lidé, co volili pro Brexit, jsou z velmi podobných skupin. Mají dojem, že na ně zbytek společnosti zapomněl. I když u nás je to absurdní, protože českým zemím se nikdy nedařilo lépe než dnes. Lidé zapomínají, jak bylo.“
V médiích jsem nikdy nebyl pod tlakem. Věřím, že se poctivá média jako CNN, ČT nebo BBC snaží říkat pravdu. Tomáš Etzler
Osobní život upřednostnil před kariérou
Přestože už dnes Tomáš Etzler není novinář na plný úvazek, stále má plné ruce práce. K tomu nyní píše vlastní knihu. Ta má pracovní název Co jsem to proboha udělal?, který vychází ze zkušenosti, již Tomáš Etzler zažil v roce 2006 – z Berlína, na vrcholu své kariéry, se tehdy odstěhoval do Pekingu a místo pro CNN začal pracovat pro Českou televizi.
Do Pekingu se tehdy stěhoval za svou partnerkou. „CNN byl výsledek mé dřiny ve Spojených státech. Věděl jsem, že to všechno pokládám. Říkal jsem si ale, že můj osobní život je důležitější,“ vzpomíná.
Vizitka – Zuzana Augustová (2019)
Zuzana Augustová, germanistka a teatroložka. Moderuje Petr Šrámek. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.
Natočeno 2019. Premiéra 12. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 12. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).
Blízká setkání – Jiří Dvořák (2019)
Host herec Jiří Dvořák. Moderuje Tereza Kostková. Nejen král tanečního parketu, nejen herec a dabér, ale také muž a člověk. Můj další host Blízkých setkání. Jaký je, co ho baví, na co se těší a jak se mu tančí životem, to vše nám přijde říct už v úterý dopoledne. Buďte u toho.
Natočeno 2019. Premiéra 12. 3. 2019 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Večerní Host Radiožurnálu – Vanda Šípová (2019)
Operní pěvkyně Vanda Šípová má ráda pestrost a prolínání žánrů. Objevuje se na operních i činoherních scénách. Je představitelkou hlavní role Helgy v opeře Sternenhoch, která získala v anketě Divadelních novin titul Inscenace roku 2018. Moderuje Zuzana Burešová.
Natočeno 2019. Premiéra 11. 3. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h).
Rozhovory 1/5 (2019)
Ladislav Grosman. Z povídek prozaika a filmového scenáristy připravil Jiří Vondráček. Režie Irena Žantovská.
Účinkuje Stanislav Lehký.
Natočeno 2019. Premiéra 11. – 15. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h) v cyklu Stránky na dobrou noc.
Obsah: 1. Noční rito. – 2. Kanárek – 3. Lázeňská serenáda. – 4. Nokturno – 5. Dívka s copem.
Lit.: Vondráček Jiří: Ladislav Grosman: Rozhovory. In web ČRo 3 Vltava,12. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Noční rito, Kanárek, Lázeňská serenáda, Nokturno a Dívka s copem. Pětice povídek prozaika a filmového scenáristy, jejichž hybnou silou, vnitřní energií příběhu, je dialog. (…)
Prozaik a scenárista Ladislav Grosman se narodil 4. února 1921 v Humenném. Dětství a léta dospívání prožil na východním Slovensku. Maturoval na reálném gymnáziu v Michalovcích. Za války byl dva roky internován ve vojenském pracovním táboře, zažil perzekuci i ilegalitu. Po válce žil v Praze, kde dokončil studia na Vysoké škole politické a sociální, získal zaměstnání jako redaktor v časopisech a nakladatelstvích a publikoval své literární práce. Přitom dálkově vystudoval pedagogickou psychologii na Vysoké škole pedagogické. V letech 1965-1968 byl dramaturgem a scenáristou ve Filmovém studiu Barrandov. Na počátku období tzv. normalizace emigroval s rodinou do Izraele, kde působil jako lektor slovanských literatur, přednášel také scenáristiku a dramaturgii. Zemřel v roce 1981 v Kironu nedaleko Tel Avivu.
Knižně debutoval v roce 1965 novelou Obchod na korze, která tragikomicky líčila atmosféru klerofašistického Slovenského štátu. Grosman ji pak zpracoval do podoby filmového scénáře, který natočili režiséři Ján Kadár a Elmar Klos. Film získal Oscara. Kniha povídek Nevěsta vyšla v Československu už po Grosmanově odchodu do exilu. V emigraci vydal ještě sbírku kratších próz nazvanou Hlavou proti zdi, kde se objevují již i nová prostředí. Z pozůstalosti byla vydána próza Z pekla štěstí (1994).
V cyklu Stránky na dobrou noc na stanici Vltava uvádíme pět autorových povídek, jejichž hybnou silou, vnitřní energií příběhu, je dialog, rozhovor, odtud souhrnný název pořadu. Povídky Noční rito, Kanárek, Lázeňská serenáda, Nokturno a Dívka s copem pocházejí z autorovy pozůstalosti.