Správný hoch má vždy štěstí, říkával mu tatínek. Jiří Světlík je rovných 80 let skautem a ve svých 95 je ve formě i když byl za války v totálním nasazení a za komunismu na uranu. Jak za protektorátu unikal hraničním kontrolám? A jak se dala ze špatné uranové rudy udělat kvalitnější pomocí Rudého práva? Ptá se moderátorka Lucie Výborná. Dramaturg Tomáš Černý.
Natočeno 2019. Premiéra 13. 3. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:05 h.). Repríza 9. 5. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Lit.: Výborná, Lucie – Švarcová, Alžběta: Člověk musí věřit, že to přežije, říká muž, kterého věznili nacisté i komunisté. In web ČRo 1 Radiožurnál, 13. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když 15. března 1939 obsadili Němci Československo, bylo mu pouhých 15 let. Konec války strávil v rámci totálního nasazení v Německu – z toho tři týdny v policejním kriminálu. Jen o pár let později ho komunisté poslali do uranových dolů. „Člověk musí být optimista a věřit, že to přežije. A tak jsem to přežil,“ říká dnes 95letý Jiří Světlík.
Jako kdyby kolem něj celý život létala smrt. Ve vězení, v lágru, u soudu i v uranových dolech. „Jestli mě napadlo, že umřu? No napadlo! Ale člověk se tomu musí vyhnut,“ směje se.
Když dnes srovnává věznění, které zažil v Německu, a to, ke kterému ho později odsoudili komunisté, říká: „Věznění v Německu trvalo rok. To se dalo přežít. A pak šest let v Jáchymově? Dělal jsem všechno, co se dělat dalo,“ vzpomíná.
„Vždy jsem se snažil přežít, odšvindlovat to,“ shrnuje celoživotní skaut, protikomunistický odbojář a držitel Ceny Paměti národa Jiří Světlík. „Zažil jsem ale samozřejmě i velice špatné věci – třeba když jsem se rozváděl s manželkou. A že by se nějaká totalita opět vrátila? Copak víte, co se může někomu náhodou zrodit v hlavě?“
Jak za protektorátu unikal hraničním kontrolám? A jak se dala ze špatné uranové rudy udělat kvalitnější pomocí Rudého práva? Poslechněte si vzpomínky muže, jehož osudy jsou zároveň i osudy 20. století.