Hostem Hovorů je Kamil Herák, jediný český fotograf, který má právo fotit NFL, tedy ligu Americkéo fotbalu. Dostal se k tomu náhodou – jel za hokejistou Jaromírem Jágrem a skončil na zápase nejpopulárnějšího sportu ve Spojených státech. Během jediného zápasu nafotí tři tisíce snímků. Z nich nakonec zveřejní jen dvě stě. Moderuje David Šťáhlavský.
Natočeno 2019. Premiéra 13. 3. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h).
Hostem je Milena Steinmasslová, česká herečka a lektorka herectví a rétoriky. Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2019. Premiéra 13. 3. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h).
Host Petr Štědroň, ředitel Divadla Na zábradlí. Jak hodnotí pět let v jednom z neznámějších menších divadel v Praze? Co se daří realizovat a s čím naopak bojuje? Kolik času mu zbývá na překlady z němčiny? Moderuje Veronika Lucassen. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2019. Premiéra 13. 3. 2019 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).
Vypráví Soňa Nová, dcera Josefa Fischera a Mileny Fischerové-Balcarové, o Fischerech z Kolína, doplněné literárními ukázkami a vzpomínkami pamětníků. O Pavlovi, který holdoval šermu, ochotnickému herectví a organizoval sbírky na postavení českých divadel, se svými přáteli založil první baráčnickou obec, vlastnil lisovnu řepkového oleje a byl otcem Otokara – ten přeložil do češtiny Goethova Fausta a Nietzscheho Zarathustru, byl šéfem činohry Národního divadla – a Josefa filozofa a překladatele, vůdčí osobnosti Petičního výboru Věrni zůstaneme, popravili ho nacisté. O Josefově manželce Mileně, která napsala pod jménem Balcarová divadelní hry, prózy a pracovala jako lektorka a dramaturgyně v literární redakci Českého rozhlasu, zahynula v koncentračním táboře Ravensbrück. Připravil a uvádí Jiří Kamen.
Účinkují Libor Vacek a Vladimíra Bezdíčková.
Natočeno 2019. Premiéra 13. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h). Repríza 9. 6. 2021 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h).
Hostem je bývalý skokan na lyžích a poslanec ODS Jakub Janda. Už příští rok by mohla vzniknout Národní sportovní agentura. Jak změní systém českého sportu? Bude přínosem nebo jen dalším novým úřadem? Moderuje Marie Bastlová.
Natočeno 2019. Premiéra 13. 3. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h).
Subject Lost vydal album Let Me Live Another Time. Středečním čistě hudebním ArtCafé posluchače provede hudební dramaturg Josef Sedloň a kromě pravidelných novinek ze zahraniční alternativní hudby nabídne také rozhovor s talentovaným domácím producentem Petrem Adamcem aka Subject Lost. Ten nyní v březnu vydal už své 7. studiové album na vlastní značce The Little Universe, které nese název Let Me Live Another Time. Dojde ale i na jeho starší nahrávky a ohlédnutí za hudebními začátky.
Natočeno 2019. Premiéra 13. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h).
Stává se Česká republika bránou Rusů do Evropy? Proč je u nich populárnější než třeba Slovensko nebo Polsko, jak se jim učí naše řeč a čím je pro Rusy Česko lákavé? O tom bude dnešní Zaostřeno. Připravila Martina Pouchlá.
Natočeno 2019. Premiéra 13. 3. 2019 (ČRo Plus, 14:33 h.).
Brexit – proč jednání o odchodu Británie z Evropské unie trvají tak dlouho? Kdo a co měl nebo mohl udělat jinak? Vydírá Unie Británii, nebo Spojené království neví, co chce? Hostem Interview Plus je Ivan Hodáč, který je prezidentem Aspen Institute Central Europe a léta byl šéfem Asociace evropských výrobců automobilů. Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2019. Premiéra 13. 3. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Dalibor Balšínek, šéfredaktor Echo24. Kvůli Babišovi opustil místo v představenstvu vydavatelství Mafra. Majitel silných názorů. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2019. Premiéra 13. 3. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Jakékoliv uzavírání je nebezpečné. Člověk musí sledovat, co se děje, myslí si Dalibor Balšínek. In web ČRo Plus, 13. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dalibor Balšínek prošel jako šéfredaktor řadou médií. Začínal jako redaktor Lidových novin, vystřídal pak TV Nova, Spy, Týden, Instinkt, aby se na pár let vrátil jako šéfredaktor a ředitel do Lidových novin. Dnes stojí v čele vydavatelství a jeho stejnojmenného deníku Echo24. „Od začátku jsem byl problematický, protože jsem si šel vždy vlastní cestou,“ říká o sobě.
„Vše jsem dělal po svém. Samozřejmě jsem narážel, ale v dlouhodobém horizontu se mi to vyplácelo,“ dodává.
Novinář a manažer Dalibor Balšínek vystudoval literární vědu na FPF Slezské univerzity v Opavě a masovou komunikaci na FSV Univerzity Karlovy v Praze. Začínal v regionálním tisku jako kulturní redaktor, od začátku studií v Praze pracoval jako redaktor Lidových novin. Poté nastoupil jako politický reportér do televize Nova. Po dvou letech z televize odešel do vydavatelství Stratosféra, aby založil a vedl svůj první časopisecký projekt, titul Spy. Časopis, který byl koncipován jako politický bulvár, opustil po necelém roce. Pracoval opět pro televizi Nova a v polovině roku 1999 byl jmenován ředitelem tisku a PR TV Nova. V červnu 2000 se stal šéfredaktorem časopisu Týden. V roce 2002 založil časopis Instinkt. Zodpovídal poté jako ředitel a šéfredaktor za Lidové noviny a internetové aktivity skupiny MAFRA. V listopadu 2013 se dohodl s vedením společnosti na tom, že skončí. Ještě téhož roku začal zakládat vydavatelství Echo Media a.s., které v březnu 2014 spustilo názorový deník Echo24.
Poprvé se stal šéfredaktorem ve svých 26 letech, od té doby získal zkušenosti v řadě komerčních médií. Před šesti lety založil už zmíněné vlastní vydavatelství. Deník Echo24 si udržuje výdělečnou čtenost a Balšínek vysvětluje, že peníze dávají médiu nezávislost. „Nejdůležitější jsou peníze od čtenářů, které dávají redakci největší svobodu. S penězi z inzerce vznikají tlaky,“ říká.
„Byť je Echo24 konzervativní, žijeme stále atmosférou 90. let. Myslím, že stejně jako tehdy by lidé mezi sebou i dnes měli mluvit a neuzavírat se do bublin. Echo není žádným ghettem. Je to pro mě srdeční záležitost. Mám nejmenší tým, který jsem kdy řídil, dělám to celé v extrémních podmínkách, v podstatě v bytě a v nesrovnatelně nižším komfortu než kdekoli jinde. Ale jsem s tím ztotožněný,“ vysvětluje.
Média, která opustil, podle svých slov sleduje, ale ne systematicky. „Vypustil jsem deníky, ale čtu všechny internetové servery, včetně Lidovek.cz a Idnes.cz. Jakékoliv uzavírání je nebezpečné pro každého. Člověk musí sledovat, co se okolo něj děje,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s jejím středečním hostem. Dalibor Balšínek se vrátí ke svým studiím na Fakultě sociálních věd UK, ale i k začátkům své kariéry a šéfredaktorství bulvárního titulu Spy.
Senát zamítl předlohu KSČM o zdanění takzvaných církevních restitucí jako protiústavní. Očekává se však, že ji dolní komora potvrdí a pošle k podpisu prezidentovi. Skončí zdanění náhrad církevních restitucí u Ústavního soudu? Zeptá se Tomáš Pavlíček.
Hovoří ústavní právníci Jan Wintr a Jan Kysela z Právnické fakulty UK.
Natočeno 2019. Premiéra 13. 3. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Pavlíček, Tomáš – Čihák, Ondřej: Kdyby církve věděly, že jim stát zase pětinu vezme, žádná dohoda by nebyla, tvrdí právník Kysela. In web ČRo Plus, 13. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zákon o zdanění církevních restitucích je opět ve Sněmovně. Zastánci novely kritizují, že stát zvýhodnil církve před ostatními restituenty a je třeba podmínky vyrovnat. Odpůrci zase tvrdí, že zákon okrádá církve už podruhé. Je novela protiústavní?
„Zákon je protiústavní, nebo přinejmenším pravděpodobně protiústavní,“ konstatoval v pořadu Pro a proti ústavní právník Jan Kysela.
Podle něj je problematické tzv. legitimní očekávání. „To bylo stvrzeno nejen zákonem, ale i navazujícími soukromoprávními smlouvami. Do nich tato úprava vstupuje, aniž by pro to byl racionální účel. Když bychom to akceptovali, tak budeme žít ve státě s obavami, co politická moc, která nám něco přiznala, příště udělá.“
Hoden pozornosti je fakt, že stát se s církvemi dohodl… Církve evidentně na dohodu přistoupily, protože si to spočítaly. Ve chvíli, kdy jim vezmete pětinu toho, co jste jim slíbil, tak nevylučuji, že kdyby to předem věděly, tak se se státem nedohodly a církevní restituce by v této podobě vůbec nebyly. Jan Kysela
Nejde prý o to, že parlament nemůže každé čtyři roky měnit zákony, ale že na druhém konci jsou konkrétní občané. „Představa, že každé čtyři roky se mi absolutně změní životní poměry, protože se přelila politická většina, mi není úplně blízká.“
„Nejde o to, že jsme se zavázali, ale proč. Za prvé kompenzujeme něco, co se stalo v minulosti. Druhým zřetelem nejsou restituce, ale odluka církve od státu. Stát sice vydává peníze v podobě náhrad, ale už teď šetří ty peníze, které dříve vydával na živobytí církví, a postupně je přestane dávat úplně,“ upozornil Jan Kysela.
„Návrh nepodporuji, ale protiústavní není. Považuji za důležité odlišit právo vlastnit majetek a legitimní očekávání budoucího majetku,“ vysvětlil ústavní právník Jan Wintr.
Ten souhlasí, že majetek je chráněn proti znárodnění nebo vyvlastnění bez zákonného důvodu, ale u legitimních očekávání je to prý složitější. „U dlouhodobějšího závazku je spravedlivé připustit, že pokud existují legitimní důvody ke snížení objemu slíbeného množství peněz, tak stát jako demokratická reprezentace to učinit může.“
Myslím, že není správné vnímat to tak, že se stát s církvemi dohodl. V moderním státě je stát suverénem a rozhoduje. Nejsme ve středověku, kdy panovník a církev byly zhruba stejně mocné figury. Stát chtěl najít řešení přijatelné i pro církve, ale nakonec je to vrchnostenské rozhodnutí státu. Jan Wintr
Právník prý koncept zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi podporuje. „Spojení s odlukou byl dobrý nápad, akorát mám pocit, že stát toho mohl dosáhnout za mnohem méně peněz. Nebylo úplně jasné, že je povinen vrátit všechno, co v roce 1948 získal… Bylo to nakonec politické rozhodnutí.“
„Nepodporuji zdanění církevních restitucí, protože to vyvolává otázky po právní nejistotě, ale chci chránit demokratický prostor parlamentu to případně udělat, když se na tom shodne,“ shrnul Jan Wintr.
Powered by WordPress