Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

26. 3. 2019

Dvacet minut Radiožurnálu – Mirek Topolánek (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:32

Hostem je bývalý premiér Mirek Topolánek. Před deseti lety padla vláda Mirka Topolánka. Uprostřed českého předsednictví Radě Evropské unie a bez plánu opozice, co dál. Promarnilo tehdy Česko příležitost na evropské scéně? Jak složité bylo předat úkoly úřednickému premiérovi? A jak se připravit na příští předsednictví? Moderuje Marie Bastlová.

Natočeno 2019. Premiéra 25. 3. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).

Lit.: Bastlová, Marie – Havel, Prokop: Mirek Topolánek vzpomíná na české předsednictví EU: Byla to promarněná šance. In web ČRo 1 Radiožurnál, 25. 3. 2019 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Bláznovství. Taková slova před deseti lety slýchal od zahraničních politiků Mirek Topolánek, jehož vláda padla uprostřed předsednictví Evropské unie. Promarnilo tehdy Česko příležitost na evropské scéně?  A jak se připravit na příští předsednictví? Nejenom na takové otázky odpovídal bývalý český premiér ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

„Bez podpory Angely Markelové bychom nikdy nebyli schopni čelit tlaku. Ten vytvářela francouzská administrativa, která chtěla ukrást část předsednictví. A my jsme to ustáli,“ vzpomíná Mirek Topolánek.

Začátek předsednictví byl podle něj velmi dobrý, Česko získávalo dobré jméno i při vyjednávání komplikovaných věcí. „Tisíce lidí, kteří na tom pracovali, získali ostruhy, které se neztratily. Dnes pracují ve strukturách nejenom tady, ale i v Evropě. Potkávám ty lidi a mám z toho dobrý pocit,“ pochvaluje si. (more…)

Interview Plus – Bořivoj Hnízdo (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:16

Politolog Bořivoj Hnízdo z pražské Metropolitní univerzity je hostem Interview Plus. Budou britští poslanci v nadcházejícm týdnu hlasovat znovu o rozvodové smouvě s Evropskou unií? Dokáže premiérka Mayová uklidnit vzbouřence ve vládním týmu? A přiblížily víkendové protesty v Londýně možnost nového referenda o odchodu či setrvání Británie v Evropské unii? Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2019. Premiéra 25. 3. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Rozsypal, Michael – Erhart, Michael: Dohoda o brexitu možná v parlamentu napotřetí projde – výměnou za hlavu Mayové, míní politolog. In web ČRo Plus, 25. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Lídři 27 zemí Evropské unie minulý týden odmítli žádost britské premiérky Theresy Mayové na odklad brexitu do 30. června. Připustili ale odklad do 22. května pod podmínkou, že britská Dolní sněmovna tento týden schválí dohodu o podmínkách brexitu. V opačném případě musí Londýn do 12. dubna oznámit svůj další postup.

„Je otázka, jestli premiérka udrží kontrolu parlamentu, nebo ten převezme iniciativu. Možností je sedm a pravděpodobně dojde k tzv. orientačnímu hlasování, v němž poslanci hlasují bez ohledu na svou stranu. Je to velmi neobvyklé, nezvyklé a nebezpečné pro vládu. Ale Mayová je tak oslabena, že nic jiného dělat nebude,“ říká politolog Bořivoj Hnízdo z pražské Metropolitní univerzity.

Šanci projít parlamentem má podle něj jedině varianta měkčího brexitu, který ovšem není příliš populární mezi britskými voliči. „52 % Britů sice hlasovalo pro vystoupení, ale 75 % poslanců původně bylo pro setrvání v Unii. A přitom ten parlament odhlasoval, že podpoří brexit,“ poznamenává.

(more…)

Ústecké ubytovny (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 10:08

Víte, proč se Romům napojeným na obchod s chudobou v ÚStí nad Labem říká Moraváci? Jak ovlivnilo život starých a nemocných lidí vyhlášení bezdoplatkové zóny, kdo ve skutečnosti jsou „paraziti“, které vyhání z Ústí někteří politici? Kteří Romové tuto politiku podporují a proč nevěří neziskovkám? Tyto otázky otevře poněkud nekorektně dokument Ústecké ubytovny. Připravili Iveta Demeterová a Dušan Vágai.  Dramaturgie Ivan Studený.

Hovoří

Natočeno 2019. Premiéra 27. 3. 2019 (ČRo Plus). Repríza 4. 9. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Pozn.: Co se stalo s obyvateli rušených ústeckých ubytoven a kdo kontroluje obchod s chudobou – na to se zaměřil premiérový rozhlasový dokument Ústecké ubytovny. Osudy lidí tamních lidí, kteří se museli vystěhovat a často neměli kam jít, mapovali Iveta Demeterová a Dušan Vágai.

Lit.: Vágai, Dušan – Demeterová, Ivana: Odešli do nejistoty, s majetkem v tašce. Jak se daří lidem vystěhovaným z ubytoven v Ústí? In web ČRo Plus, 4. 9. 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  V červnu loňského roku se desítky rodin z ubytoven v Klíšské a Modré v Ústí nad Labem ocitly v nezáviděníhodné situaci. Ubytovny s konečnou platností ukončily svou činnost a části nájemníků hrozilo, že skončí bez střechy nad hlavou.

Samospráva města měla vypracovaný krizový plán a přichystanou tělocvičnu pro ty, kteří neměli kam jít. Po osudu nájemníků pátrali Iveta Demeterová a Dušan Vágai.

29. červen 2018, ubytovny Klíšská a Modrá

Na Klíšské je velký ruch. Poslední den ve starém bydlení. Někteří překotně vyklízejí, jiní bezradně stojí. Bydlení zatím nesehnali. Z výpovědí lidí vyplývá, že si kolikrát ani nepřečetli, jakou smlouvu s majitelkou Leou Anderlovou podepisují. Ukončení nájmu k 30. červnu bylo tak pro řadu z nich velkým šokem.

„My jsme se to dozvěděli před měsícem,“ říká Naďa, která se na ubytovnu přistěhovala asi před rokem a půl. Krizová situace kolem ústeckých ubytoven nastala ke konci května 2018, kdy jejich provozovatelka Lea Anderlová oznámila, že s podnikáním končí. Vyjádřit se blíže k celé kauze odmítla. Říká, že v podnikání pokračovat nechce, protože je nemocná.

„Bydlím tu už 12 let. Lidi tady beru jako svoji rodinu,“ rozčiluje se Olga Kotíková, která žije v jedné místnosti s pěti dětmi. Kam se odstěhuje, zatím netuší. Dáváme si za úkol ji s odstupem času navštívit, prozatím ale pokračujeme na Modrou.

Majetek v tašce

Narážíme na zamčené dveře, přísnou paní vrátnou a zpočátku zakřiknuté obyvatele. Pravidelně tu zastavuje policejní hlídka. Kontroluje, zda v napjaté atmosféře někomu neselhávají nervy. Lidem ale do řeči moc není.

Před ubytovnou už od rána čeká starý pán s berlemi. Prý na majitele, přislíbil mu pomoc se stěhováním. „Žádal jsem o invalidní důchod. Čtyřikrát! Ale nepochodil jsem. Mám jenom podporu,“ svěřuje se. Za pronájem platil 5 760 Kč. Stěhuje se na další ubytovnu.

Jiná obyvatelka, které bychom jenom sotva hádali 76 let, odchází do azylového domu. Celý svůj majetek si nese v  tašce. Ubytování tam za ni bude platit sociálka. Se svým důchodem ve výši 4 tisíc korun by to jen těžko zvládla.

Nové ubytovny, azylové domy, ale i byty poskytnuté městem. Lidé odcházejí s rozporuplnými pocity. Opouští své domovy, přátele, neví, co je čeká. Vyhráno nemají ani ti, co si už bydlení sehnali. Neví, k čemu slouží vodoměr, elektroměr. Jak si povedou, ukáže čas.

Obchodníci s chudobou

Do Ústí nad Labem se vracíme po půlroce. Naše kroky míří za někdejším starostou části Ústí-Město Karlem Karikou. V kauze rušených ubytoven to byl právě on, kdo se nejvíce angažoval v pomoci nájemníkům. Podle něj se na obchodu s chudobou v Ústí nejvíce podílejí sami Romové. Čím to je?

„Znají jejich mentalitu. Vědí, jak zapůsobit. Dělají z lidí otroky, je těžké se s nimi domluvit. Hlavní jsou pro ně peníze.“ Podle Kariky řadu nemovitostí v Ústí vlastní mimoměstští majitelé:

„V Předlicích, nebo v Mojžíři. K majitelům nemovitostí se přidala určitá část Romů, kteří pro ně pracují. Do bytového fondu nevkládají žádné prostředky, jen inkasují neadekvátní částky. Jsou ale jediní, kteří ubytují Romy a vícečlenné rodiny.“

Jeho slova potvrzují i ti, kteří se ocitli v bytové tísni: „My jsme také bydleli u ‚Moraváků‘, tedy sympatizantů hnutí UFO (= Ústecké fórum občanů, pozn. red.). Za byt 1 + 1 u Nového Světa jsme platili 6 tisíc, byl ale v katastrofálním stavu. Nebyla tam linka, holé zdi, okna nebyla zabezpečená, všude plíseň,“ vzpomíná Milan Bendig, otec pěti dětí.

Oni „Moraváci“ se ho prý opakovaně snažili zlákat k různým nekalým kšeftům. Podle Kariky to je běžná praxe. Z lidí se stávají téměř otroci, protože nemají jinou možnost, jak by vysoký nájem splatili.

Každý má šanci žít jako člověk

„Cigán v Ústí nemá šanci žít normálně. Kamkoliv jsem zavolala, chtěli nejdříve vědět, kolik mám dětí. Když pak na prohlídce zjistili, že jsem cigánka, byl konec. Řekli, že mají špatné zkušenosti, anebo na rovinu řekli, že mě nechtějí,“ říká pěstounka Dana Gorolová, která žila v ubytovně na Modré. I ji kontaktovali obchodníci s chudobou. Protože jako pěstounka nemá od úřadu nárok na příspěvek na bydlení a náklady s ním spojené si proto hradí sama, odmítla je.

Moraváci. Tak se v Ústí mluví o romských rodinách a podnikatelích nabízejících bydlení ve vyloučených lokalitách. Jedním z nich je Tibor Gaži, který se objevil ve volbách v roce 2018 na kandidátce UFO, které pomohlo prosadit bezdoplatkovou zónu v centru Ústí.

Organizoval také petici odmítající spolupráci města s Agenturou pro sociální začleňování. Kontakt s ním se nám navázat nepodařilo, setkali jsme se ovšem s jiným romským podnikatelem, Janem Cibrikem. I on spolupracuje s UFO. To, že by byl Tibor Gaži „obchodník s chudobou“ zásadně odmítá.

„Dělá správu bytů jednomu Pražákovi, který pronajímá Romům bydlení v Předlicích. On žádné nemovitosti nevlastní. A Agentura pro sociální začleňování? Ti přišli s tím, že tu nejdřív dva jejich pracovníci zanalyzují situaci, pak ji vyhodnotí, pak ještě něco… Řekli jsme ne, proto ta petice,“ vysvětluje Jan Cibrik, proč část ústeckých Romů odmítla spolupráci s agenturou. Lidé tu jsou naštvaní, protože se pořád nic neděje.

„Všichni majitelé domů nejsou stejní. Některé nemovitosti jsou opravené, nájemníci se o ně starají. Vybydlené nemovitosti v problémových čtvrtích vlastní majitelé z Prahy, z Hradce Králové i odjinud, které nejde dohledat, nekomunikují, nezajímají se. Je tam jenom člověk, který se stará, aby chodily na účet peníze. Tady pak vzniká termín obchodník s chudobou,“ říká Jan Cibrik.

Po půlroce

Po půlroce se setkáváme s Olgou Kotíkovou, která se stěhovala z ubytovny v Klíšské. Za jednu místnost tehdy platila 13 tisíc korun. Nakonec se přestěhovala jen o pár desítek metrů dál do vedlejšího domu.

„Teď mám 3+1 a platím 10,5 tisíce korun. Je to super!“ Bydlení si hledala sama, pomáhal jí i magistrát. Samoživitelku s pěti dětmi ale nikde nechtěli. Nevzali ji ani ve vyloučených lokalitách, i když jednu pochybnou nabídku dostala.

„Jedna místnost, 10 tisíc nájem a elektrika načerno. A nabídl mi to Rom. Kdyby mi nepomohl magistrát, bůhví kde skončím,“ říká

Uzavření ubytoven v Klíšské a na Modré ukázalo, že Ústí nad Labem má malý počet krizových a sociálních bytů. Sociální dům v Předlicích je jediný, ve kterém se platí 30 Kč za metr čtvereční, tedy zhruba 1 200 až 1 400 za bytovou jednotku. Jak ale upozorňuje Karel Karika, lidé se odtud nemají kam posunout, protože návazná kritéria pro sociální bydlení nejsou nastavena.

25. 3. 2019

Středoškolské stávky za klima a dohledové komise nad čistotou aktivistů (2019)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 16:19

. Komentář.

Natočeno 2019. Premiéra 19. 3. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Středoškolské stávky za klima a dohledové komise nad čistotou aktivistů. In web ČRo Plus, 19. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  O tom, že po sametové revoluci přijde konečně generace nezkažená komunismem, a že naší nadějí jsou mladí, slýchám celý svůj život.

A je to tady, chtělo se mi říct při pohledu na tisíce stávkujících studentů a studentek v Praze, Brně i dalších městech. Do ulic celého světa se vypravily miliony mladých lidí, aby chránili to nejdůležitější, co dnes mají: právo na vlastní život. „Až budu velká, chci být naživu,“ hlásal jeden z pražských transparentů a bylo to až bolestně pravdivé.

Jenže ouha: s rozvojem klimatického aktivismu se – vzhledem k povaze veřejné debaty u nás celkem nepřekvapivě – rozbujel i nový fenomén. Pracovně by se dal nazvat „dohled nad stoprocentní ekologickou čistotou“.

Strážci tohoto řádu se pokouší vypořádat s vědeckými fakty o klimatu tím, že dehonestují klimatické hnutí obsesivním usvědčováním z údajného pokrytectví. Greta Thunbergová sice jede do Davosu vlakem (33 hodin), a ne letadlem, ale jí veganské jídlo z plastové krabičky a na lahvi s vlastní vodou má plastový uzávěr.

Demonstranti používají ke svolávání internet a chytré telefony. Hanba jim, zaznívá rezolutně. Beztak je ten jejich boj jenom snahou o vlastní zviditelnění, generačním vymezením, beztak bojují s větrnými mlýny a ta hysterie je přejde. A navíc: neměly by ty „malé“ děti raději sedět ve škole, než si hrát na revoluci? (more…)

Větrník – Host ve studiu – Petr Vodešil (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:17

Připravila Zora Ježková.

Hovoří Petr Vodešil.

Připravil ČRo Olomouc v roce 2019. Premiéra 19. 3. 2019 (ČRo Olomouc, 29 min.).

Lit.: Ježková, Zora: Lidé v Příkazích berou zdejší Hanácký skanzen jako prestiž, říká Petr Vodešil. In web ČRo Olomouc, 19. březen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nový šéf Hanáckého muzea v přírodě doplňuje: „Já se víc než vedoucí, cítím jako správce tohoto kulturního dědictví.“

Na hanácký venkov našel cestu po mnohaletém působení na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, má za sebou prestižní stáže ve Velké Británii i ve Spojených státech amerických, pedagogickou i publikační činnost, přesto říká: „Potřeboval jsem životní změnu a kontakt s reálným světem.“  Nebál se zariskovat a 1.ledna 2019 nastoupil jako nový vedoucí Hanáckého muzea v přírodě v Příkazích.

První velkou akcí, z níž měl podle svých slov pořádnou trému a kterou už má za sebou, byl hanácký masopust. Povedl se pokus o obnovení této tradice v Příkazích? Proč chce předávat lidem vědomí hodnot ve vztahu k zemědělské půdě? Jaké expozice v Příkazích vzniknou? A co obnáší myšlenka komunitního muzea? Poslechněte si celý rozhovor s novým vedoucím Hanáckého muzea v Příkazích, Petrem Vodešilem.

Osudové ženy – Perchta z Rožmberka (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:42

87. díl  cyklu Osudové ženy. Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Ivana Denčevová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek, hudebně spolupracoval Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.

Natočeno 2019. Premiéra 30. 3. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 18. 5. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).

Svatý komediant František (2019)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 15:30

Dario Fo. Překlad a rozhlasová úprava Marina Castiellová-Feltlová. Zvukový design Jan Trojan. Mistr zvuku Radim Dlesk. Dramaturgie Marina Castiellová-Feltlová. Režie Petr Mančal.

David Novotný účinkuje jako Vypravěč, František i všechny další postavy.

Natočeno 2019. Premiéra 30. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.) v cyklu Rozhlasové jeviště. Repríza 13. 3. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Lit.: Feltlová, Marina: Dario Fo: Svatý komediant František. In web ČRo 3 Vltava, 30. březen 2019 (článek + nahrávka rozhovoru). – Cit.: Nejen oddaný služebník boží, ale také neodolatelný komediant a kejklíř, skvělý vypravěč disponující výjimečnými hlasovými schopnostmi – takový je svatý František v pojetí italského dramatika, nositele Nobelovy ceny za literaturu Daria Fo.

Hra Svatý komediant František v překladu a rozhlasové úpravě Mariny Feltlové líčí několik událostí ze života světce, které nejsou veřejnosti známy. Fo vycházel nejen z historických materiálů a kanonických textů, ale také z legend a pohádek, zejména z oblasti Umbrie. Zpočátku je považoval za výplody bujné fantazie, které s realitou nemají nic společného, jenže postupem času, při pročítání kronik a letopisů z Františkovy doby, zjistil, že i ty nejbizarnější příběhy o tomto světci mají reálný základ.

A právě ty daly vzniknout hře, v níž se vypráví například o tom, jak se budoucí světec v rodném Assisi podílel na povstání, při němž bylo strženo čtyřicet věží, jak napravil krvelačného vlka, který terorizoval pastýře a jejich stáda, nebo jak se na papežův pokyn vydal kázat prasatům a následně přiměl Svatého otce, aby mu povolil založit mnišský řád.

Rozhlasová inscenace v režii Petra Mančala je působivou one man show Davida Novotného, který s energií sobě vlastní, barvitě a živelně ztvárňuje všechny postavy. Zároveň se mohou posluchači těšit na mimořádný hudební zážitek, o který se postaral skladatel a autor zvukového designu Jan Trojan ve spolupráci s mistrem zvuku Radimem Dleskem.

Lit.:  Němcová, Alžběta: Fo, Dario – Svatý komediant František. In web ILiteratura, 13. 12. 2004 (článek). – Cit.: I tato hra vyvolala bouři v italské katolické církvi, neboť konvenční chápaní světce Františka se neslučovalo s interpretací Foova svatého Františka-komedianta… (…)

Hru o svatém Františkovi napsal Dario Fo v roce 1999. Text vznikal v době vrcholících příprav na jubilejní rok 2000, kdy se nejen na italských scénách objevovaly ve velkém počtu hry s biblickými motivy či křesťanskou tématikou, a právě téma sv. Františka, jednoho z patronů Itálie, bylo jedním z nejzobrazovanějších. Dario Fo již dříve inklinoval k využití náboženské tématiky ve svých textech, čehož si můžeme všimnout např. i v souboru her z roku 1970 Komická mystéria (Mistero Buffo), kde se však jedná o silně protikatolicky zaměřený a v některých případech až přehnaně kritický pohled na negativa církve nebo na chyby jejích hodnostářů. V porovnání s tímto nemilosrdným hodnocením se pojetí církve ve hře o svatém Františkovi mění, a to díky hlavní postavě, která je čtenáři představena v pozitivním světle. Přesto i tato hra vyvolala bouři v italské katolické církvi, neboť konvenční chápaní světce Františka se neslučovalo s interpretací Foova svatého Františka-komedianta. (more…)

Tvá ruka v mé dlani (2019)

Filed under: Rozhlasové hry — Premek @ 15:23

Carol Rocamora. Rozhlasová hra. Příběh vztahu dramatika Antona Pavloviče Čechova a herečky Olgy Leonardovny Knipperové.  Překlad  Lída Engelová a Lucie Němečková. Zvuk Radek Veselý.  Hudební spolupráce Petr Mandel. Dramaturg Martin Velíšek. Režie Lída Engelová.

Osoby a obsazení: Anton Pavlovič Čechov (Ivan Trojan) a Olga Leonardovna Knipperová (Dana Černá).

Natočeno 2019. Premiéra 30. 3. 2019 (ČRo 2 Praha, 13:04 h) v cyklu Hra na sobotu. Repríza 22. 11. 2020 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.

Lit.: Velíšek, Martin: Carol Rocamora: Tvá ruka v mé dlani. In web ČRo 2 Praha, 30. březen 2019 (článek). – Cit.:  On byl píšící lékař a prohlašoval, že medicína je jeho zákonitá manželka a literatura jeho milenka. Ona byla herečka Moskevského uměleckého divadla. Seznámili se v září 1898 na zkouškách jeho hry Racek.

Bylo mu 38 let, byl již slavný a nemocný. Jí bylo 29 a čekala ji slibná kariéra. Jejich vztah trval šest let. Jmenovali se Anton Pavlovič Čechov a Olga Leonardovna Knipperová. A toto je jejich příběh.

Život jako román v dopisech

Život Čechova a Knipperové lze číst jako milostný román v dopisech. Čechov napsal za svůj život celkem asi 4500 dopisů. Na 400 z nich adresoval Olze Knipperové, své milostné, báječné, jedinečné, kouzelné Olje, miljutce, drahouškovi, umělkyni, kumštýřce, pejskovi, šmudlíkovi, holubičce, krokodýlovi, Němčičce, ale i protivě, flamendřičce a ožbrundáčkovi. Ona mu odpovídala stejným dílem.

Jejich korespondencí se neustále prolínají dvě vášně: vzájemná láska a divadlo. A skrze všechna ta slova vyznání, škádlení, útěchy, porozumění i nedorozumění, úzkosti ze vzájemného odloučení a pochybností probleskne otázka po smyslu života jako takového.

Inscenací Čechovových her je po všech jevištích světa spousta a jistě jich ještě spousta bude. O největší Čechovově lásce, se kterou se na poslední čtyři roky svého života oženil – Olze Knipper-Čechovové, se ale ví málo. Snad jen to, že její manžel pro ni napsal dvě z nejkrásnějších ženských rolí dramatické literatury 20.století: Mášu ve Třech sestrách a Raněvskou ve Višňovém sadu. Tvá ruka v mé dlani je noblesním nahlédnutím do soukromí slavného spisovatele a slavné herečky. Je příběhem dvou lidí, kteří se po celou dobu svého křehkého, ale o to niternějšího vztahu scházeli v nesprávnou dobu na nesprávných místech. Příběhem líčeným se vší čechovovskou jemností, elegancí, ale především s humorem. Můžeme však mluvit i o velkém romantickém příběhu, přesahujícím časové ukotvení. A takových her se dnes píše málo.
Režisérka Lída Engelová o hře Tvá ruka v mé dlani

 

Nepravděpodobný osud (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:20

Spisovatel Milan Kundera v exkluzívním rozhovoru pro Český rozhlas Vltava o Leoši Janáčkovi a jeho postavení mezi tvůrci světové moderní hudby.

Natočeno 2019. Premiéra 30. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 10:35 – 11:29 h.) k 90. narozeninám M. Kundery v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.

Úvod do světa Milana Kundery aneb Několik vzpomínek (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:15

Uslyšíte několik archivních vzpomínek z konce minulého a počátku tohoto tisíciletí. Hovořit bude Milan Kundera osobně i ústy Antonína Přidala a Věra Kunderová. Připravil a provází Tomáš Sedláček.

Natočeno 2019. Premiéra 30. 3. 2019 (ČRo 3 Vltava, 8:20 – 8:25 h.) k 90. narozeninám M. Kundery v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress