Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Hostem je Vladimír Dzuro, někdejší vyšetřovatel haagského Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii. Po roce 1995 byl součástí týmu, který řešil válečné zločiny spáchané v Chorvatsku na Chorvatech. Se svými kolegy hledal na Balkáně osoby zodpovědné za nejhorší masakry od druhé světové války. Dá se z hrůz, které za tu dobu slyšel, vypsat v jedné knize? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2017. Premiéra 20. 10. 2017 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:05 h).

Lit.: Hladíková, Kristýna: Zabíjení k válce patří, nechápu ale, jak může někdo zastřelit dítě, říká vyšetřovatel Vladimír Dzuro. In web ČRo 1 Radiožurnál, 20. říjen 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vladimír Dzuro odjel bývalé Jugoslávie v roce 1994. O rok později se stal součástí týmu OSN, který řešil válečné zločiny. Se svými kolegy hledal na Balkáně osoby zodpovědné za nejhorší masakry od druhé světové války.

Třicet let uplynulo od otištění slavného spekulativního článku Francise Fukuyamy Konec dějin? Třicet let po konci dějin o něm spekulujeme dál. Dnešní filozofické Reflexe proto věnujeme právě konci dějin. Připravil Petr Šourek.

Hovoří Petr Šourek, americký filozof Joe Grim Feinberg a Petr Fischer.

Natočeno 2019. Premiéra 16. únor 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 46 min.). K poslechu zde.

Úvod k přímému přenosu koncertního uvedení opery George Gershwina připravil Boris Klepal.

Natočeno 2019. Premiéra 16. únor 2019 (ČRo 3 Vltava, 29 min.). K poslechu zde.

Lit.: Klepal, Boris: Porgy a Bess. Bída, drogy a násilí zabalené do úchvatné hudby. In web ČRo 3 Vltava, 16. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: George Gershwin není autorem jediné opery, Porgy a Bess nemá nic společného s muzikálem a rozhodně to není jazzová opera. O Gershwinově vrcholném díle se traduje několik nepravdivých mýtů, za kterými se vytrácí závažný obsah hudebního dramatu. Reflexe věnované Porgymu a Bess vznikly k příležitosti koncertního uvedení opery v pražském Rudolfinu.

Osud početné rodiny Šindarových, po které stříleli pohraničníci, když se snažila emigrovat do Rakouska, připomínají dnešní Příběhy 20. století. Vzpomínky jednoho z dětí – Ctibora Šindara – zachytil  Adam Drda.

Natočeno 2019. Premiéra 17. 2. 2019 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 7. 7. 2024 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Drda, Adam: Mohl jsem se jen dívat, jak do rodiny střílejí. Příběh Ctibora Šindara a jeho příbuzných. In web ČRo Plus, 17. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dne 13. srpna 1967, krátce před šestou večer, přijelo na hraniční přechod v Českých Velenicích osobní auto s osmičlennou rodinou Šindarových.

Nejstarší byl otec Karel (ročník 1920), nejmladší vnučka Claudie (1965). Chtěli do Rakouska, avšak nebyli svobodní občané, nýbrž obyvatelé komunistického státu, který jim sebral pasy.

Všichni vystoupili z vozu, a když otec zavelel „Teď!“, vyrazili k hraniční závoře. Tehdy dvanáctiletý syn Ctibor běžet nemohl – v šoku ztuhl na místě a díval se, jak příslušník pohraniční stráže Pavol Mišo pálí ze samopalu po jeho příbuzných. Ctiborovi Šindarovi jsou věnovány nedělní Příběhy 20. století. (more…)

Jitka Škápíková. Továrna na výrobu letadel a nákladních automobilů, ze které vzešlo už v roce 1920 první motorové letadlo. Redaktor Magdalena Šorelová. Hudební spolupráce Jiří Litoš. Provází Jan Kovařík.

Natočeno 2019. Premiéra 19. 2. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 25 min). Repríza 17. 11. 2020 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.); 21. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 21:00 h.); 27. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 14:04 h.).

Lit.: Škápíková, Jitka – Šorelová, Magdalena: Na začátku byl průstřel stehna. Příběhy slavných značek: Coca-Cola. In web ČRo 11. 2. 2019 (anotace). – Cit.: Původně „posilující prostředek pro osvěžení ducha, proti bolestem hlavy a únavě a pro rekonvalescenci po chřipce“, který kazí zuby milionům lidí po celém světě.

Dějiny tohoto nápoje sahají až do poloviny 19. století, i když jihoamerickou rostlinu, která Coca-Colu dělá Coca-Colou, v Evropě znali už zhruba v 16. století. Jde o malý stromek nebo keřík rudodřev koka (kokainovník pravý). Muž, který může za vznik Coca-Coly, jak ji známe dnes, se jmenuje John Pemberton.

Pemberton ve válce Severu proti Jihu utrpěl průstřel stehna. Na utišení bolesti používal morfium. Tak dlouho a tak důkladně, až se na něm stal závislým. Protože byl profesí lékárník, začal zkoumat látky, kterými by morfium mohl nahradit. První nápoj, který na tišení bolesti v roce 1886 po večerech vynalezl, byl ve formě sirupu a ke koupi byl v lékárnách. Nápoj byl však alkoholický, lehce omamný a návykový, proto musel změnit recepturu. Alkohol vystřídal kofein a kokain.

První rok prodeje Coca-Coly nebyl nikterak slavný. Bylo potřeba vymyslet chytlavé logo, čehož se ujal Pembertonův účetní Frank Robinson. Ten vymyslel typické logo, které se mu natolik povedlo, že se používá v nezměněné podobě dodnes. A co víc – rozjela se rozsáhlá reklamní kampaň s dnes velmi známými taháky.

Coca-Cola například jako první vymyslela slevové kupony, přišla také s technologií postmixu a každý, kdo si v té době kupoval ledničku, obdržel 215 lahví nápoje zdarma a naopak ten, kdo koupil určité množství nápoje, dostal úměrnou slevu na lednici.

No a další klasika, kterou nás reklama provází každé zimní svátky – Santa a jeho vánoční kamion plný Coca-Coly. Jeden z dalších promyšlených tahů firmy, která potřebovala v zimě zvednout prodeje. Navíc díky Santovi ještě firma oslovila velice důležitou cílovou skupinu – děti.

Jakou roli sehrál ve vývoji Coca-Coly podnikatel Asov Candler? Navštivte provozovnu Coca-Coly a poslechněte si názory výživového poradce na tento nápoj.

Diskusní pořad, dnes na téma domácí výroba elektrické energie. Host ing. Jan Truxa, EkoWATT.  Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2019. Premiéra 19. 2. 2019 (ČRo 2 Praha, 16:04 h).