28. února se ve Finsku slaví Den Kalevaly, finského národního eposu, který inspiroval řadu uměleckých děl a ovlivnil finskou národní hrdost. V Artcafé oslavíme Den finské kultury už o 2 dny dříve. Moderuje Tomáš Pivoda, hudbu vybírá Martin Starý.
Hovoří editorka a překladatelka čerstvě vydané Finské čítanky Jitka Hanušová a nakladatel Ondřej Kavalír.
Natočeno 2019. Premiéra 26. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).
Poruchy příjmu potravy postihují čím dál mladší dívky a chlapce. Děti i dospívající pacienti jsou také stále častěji hospitalizováni. V nemocnici ale nemusejí skončit hned, pomoc mohou najít v Denním stacionáři. Bohužel těchto zařízení, stejně jako terapeutů sostřeďujících se na poruchy příjmu potravy, je v Česku málo. Jak by se dala situace řešit? A proč vlastně pacientů přibývá? I o tom bude pořad Zaostřeno, který připravila Andrea Skalická.
Natočeno 2019. Premiéra 26. 2. 2019 (ČRo Plus, 14:33 h.).
Hosté: sklářský výtvarník Jiří Šuhájek a grafický designér Jiří Hastík. Oba spojuje přátelství i výstava nazvaná Tajná příčina. O sklářských pecích, o královské akademii v Londýně i o životě ve Vídni. Moderuje Naděžda Hávová.
Natočeno 2019. Premiéra 25. 2. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h.). K poslechu zde.
Marta Töpferová je zpěvačka, která má latinskoamerickou hudbu v krvi. Značnou část svého života strávila v New Yorku, odkud vyrážela koncertovat po celých Spojených státech amerických; zpívala ve španělštině a doprovázeli ji převážně latinskoameričtí hudebníci. Nedávno se pustila i do hudby na české texty, ponořila se do oblasti folkloru, když natočila projekt Milokraj a společně s klavíristou Janem Bartošem nazpívala Janáčkův cyklus Moravské lidové poezie v písních. Jak vnímá rozdíly mezi moravským folklorem a poetikou latinskoamerické hudby? Jak její hudební jazyk obohatil nedávný výlet na Kubu? A jaké výhody má při zpívání španělština oproti češtině? Marty Töpferové se bude ptát Kristýna Franková. Hudbu vybírá Petr Dorůžka.
Natočeno 2019. Premiéra 25. 2. 2019 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).
Města na Chomutovsku žádají snížení maximální výše příspěvku na bydlení, chtějí tím omezit obchod s chudobou. Má jejich požadavek šanci na úspěch a co dalšího by se mělo změnit? O tom bude pořad Zaostřeno, který připravil Jan Beneš.
Natočeno 2019. Premiéra 25. 2. 2019 (ČRo Plus, 14:33 h.). K poslechu zde.
Ekonom z IES FSV UK a think-tanku CERGE-EI Vilém Semerák? je hostem v Interview Plus. Jaký je podíl Číny na našem zahraničním obchodě a jak se vyvíjí? Jaké výhody a úskalí má obchod s komunistickou zemí? Jaké jsou vyhlídky čínské ekonomiky a je zatím zažehnána eskalace obchodní války se Spojenými státy? Ptát se bude Michael Rozsypal.
Natočeno 2019. Premiéra 26. 2. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Rozsypal, Michael – Luptáková, Věra: V Číně existuje národní nespokojenost. Kdy a v co přeroste, si ani netroufnu odhadnout, tvrdí ekonom Vilém Semerák. In web ČRo Plus, 26. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Obchodní válka mezi USA a Čínou se zatím dostává do bodu nula. Americký prezident oznámil, že od 1. března cla na čínské zboží nezvýší. Jaký obchodní partner dnes je? Otázky Interview Plus pro ekonoma Institutu ekonomických studií Karlovy univerzity a think-tanku CERGE-EI Viléma Semeráka.
Podle nedělního prohlášení Donalda Trumpa, stojí USA těsně před popisem dohody, která by mohla ukončit dlouhotrvající roztržku. „Trumpovo prohlášení je extrémně zajímavé,“ komentuje Semerák. „Protože všichni, kteří se dlouhodobě vzájemnými obchodními vztahy obou zemí, ale i EU, věnují, jsou toho názoru, že nějaká reálná obchodní dohoda, která by vyřešila tyto hlubší problémy, není téměř dosažitelná,“ dodává.
Kámen úrazu je podle ekonoma v tom, kam se Čína dostala za posledních deset let. „Je to odklon od důrazu na soukromé trhy a privátní společnosti směrem k přímé, nebo nepřímé, kontrole státu. Navíc s řadou zvýhodnění. Když totiž eliminujeme cla a ponecháme tato speciální pravidla, tak vlastně z našeho pohledu nějakou novou dohodou USA-Čína nedosáhneme vůbec ničeho.“ (more…)
Jan Kryl, hudebník a bratr Karla Kryla. „Se slzou na víčku hledíme na sebe, buď se mnou bratříčku, bojím se o tebe“ napsal a léta zpíval v kultovním songu jeho bratr Karel Kryl. Když píseň vznikala, on sám byl na vojně, invazní vojska obklíčila kasárna a na české vojáky mířila hlavněmi tanků. „Kdyby někomu z Rusáků ujely nervy, mohli nás rozstřílet.“ Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2019. Premiéra 26. 2. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.).
Lit.: Chvátalová, Kateřina – Tachecí, Barbora: Karel svoji popularitu potřeboval, říká bratr slavného písničkáře Jan Kryl. In web ČRo Plus, 26. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jan Kryl prožil svou hudební kariéru ve stínu svého staršího bratra. „Když Karel přijel, byl u nás půl hodiny a řekl: ‚brácho, jdem na pivo‘. Sotva jsme někam přišli, pochopitelně bylo hned kolem nás hejno lidí, kteří chtěli podpisy na tácky,“ vzpomíná.
„Pivo jsme ani nedopili a šli jsme domů. Tam jsme byli hodinu a Karel zase řekl, ať jdeme na pivo znovu. On tu svoji popularitu potřeboval,“ dodává. (more…)
Venezuelská krize naplno odkryla roztříštěnost zahraniční politiky Evropské unie. Jak zajistit, aby napříště dokázala Evropská unie okamžitě a jednotně reagovat na dění ve světě? Pozvání do studia přijali europoslankyně hnutí ANO Dita Charanzová a komunistický europoslanec Jaromír Kohlíček. Moderuje Veronika Sedláčková.
Natočeno 2019. Premiéra 26. 2. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Erhart, Michael – Sedláčková, Veronika: Ve Venezuele je humanitární katastrofa, blokováním pomoci Maduro porušuje mezinárodní právo, tvrdí Charanzová (ANO). In web ČRo Plus, 26. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po víkendových střetech na venezuelských hranicích a útoku na humanitární konvoj mířící do země vyzývá prozatímní prezident Juan Guaidó k vystupňování tlaku na Nicoláse Madura, který se nechce vzdát prezidentské funkce.
„Mezinárodní společenství by nesporně mělo reagovat. Spojené státy se už 20 let snaží svrhnout režim ve Venezuele. Řada atentátů proti Chávezovi a Madurovi o tom jasně svědčí,“ říká komunistický europoslanec Jaromír Kohlíček.
Odmítá, že by na humanitární konvoj útočily venezuelské síly. „Byli to ti samí lidé, kteří předtím v Caracasu a dalších městech organizovali krvavé nepokoje. Pan Guaidó, který nebyl řádné zvolen předsedou parlamentu, by měl být poněkud skromnější,“ dodává.
Guaidóa uznaly za hlavu státu Spojené státy a další americké země, posléze se přidaly i evropské státy včetně Česka – celkem asi 50 zemí. Na Madurově straně stojí kromě Kuby také Rusko, Čína, Nikaragua či Turecko.
Jestli 50 států z 200 členských států OSN řekne, že něco je černé, a ti ostatní říkají, že je to bílé, tak já vidím, že 150 je většina. Jaromír Kohlíček
Evropská unie prosazuje konání nových prezidentských voleb, podle Kohlíčka ale Maduro loni zvítězil v legitimních volbách, v nichž získal 68 % hlasů. „Volby byly Nadací Jimmyho Cartera označeny za naprosto férové a transparentní,“ tvrdí.
„Jestli se nějaká část opozice nezúčastnila voleb – to je stejné jako u nás, když lidé nechodí k senátním volbám. Někteří senátoři jsou zvoleni třeba 9 % voličů. A říkáme, že ty volby jsou neplatné? Neříkáme,“ podotýká Kohlíček.
„Sama OSN říká, že se neplnily základní podmínky průběhu demokratických voleb. To, že máte vůdce opozice ve vězení a opozice se voleb nemohla účastnit. Byli tam pouze dva kandidáti mimo vládní režim, kteří navíc označili volby za zmanipulované,“ reaguje europoslankyně Dita Charanzová (ANO).
Pan Kohlíček možná žije v době studené války. Vidíme, že latinskoamerické země se postavily proti praktikám současného prezidenta Madura, kterého já neuznávám. Dita Charanzová
Kromě zhruba 50 států, které za prozatímního prezidenta uznaly Juana Guaidóa, prý také celá řada dalších zemí žádá konání demokratických voleb a vpuštění humanitární pomoci. Jejím blokováním prý Maduro porušuje mezinárodní právo.
„Nechápu pana Kohlíčka, že se tak strašně obává toho, že by ve Venezuele proběhly svobodné volby za účasti mezinárodních pozorovatelů a do země přijela humanitární pomoc. Jsem s opozicí v každodenním kontaktu a vidím záběry dětí, které umírají kvůli tomu, že nemají dostatek léků a potravin,“ upozorňuje.
V zemi, která má jedny z největších zásob ropy na světě, podle Charanzové dochází k humanitární katastrofě a událostmi posledních čtyř let, za které nese odpovědnost Nicolás Maduro, by se měl zabývat mezinárodní trestní tribunál. „To, co vidíme, jsou zvěrstva páchaná na lidech,“ zdůrazňuje europoslankyně.
Petr Marek, Marian Moštík a Prokop Holoubek j. h. Rozhlasová hra Radia Ivo tentokrát z Trenčína.
Účinkují Petr Marek, Marian Moštík a Prokop Holoubek j. h.
Natočeno 2019. Premiéra 23. 2. 2019 (ČRo Rádio Wave, 58 min.) v cyklu Radio Ivo na Radiu Wave: Život nedoceníš.
Lit.: Moštík, Marian – Marek, Petr – Holoubek, Petr: Radio Ivo: My o vlku a láska za dveřmi. In web ČRo Radio Wave, 23. únor 2019 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: A máme tu změnu! Kauza politických proklamací Petra Marka dospěla k vrcholu, a nikoli příznivě pro Petra Marka.
Po důkladném prošetření jeho textu, v němž vkládal do úst svému kolegovi Moštíkovi slova o jakémsi „bránění pozic“, se vedení Českého rozhlasu rozhodlo rozvázat s ním na dobu neurčitou pracovní vztah. Umožnila to termínovaná smlouva, která vypršela koncem roku 2018, a lednové vydání hry Romany Bohunské s tímto hercem už běželo ze záznamu.
A v únorovém se můžete tedy těšit na novou rozhlasovou tvář, v éteru zas tak neostříleného Prokopa Holoubka v roli, která není jednoduchá: musí obstát jakožto nástupce Petra Marka, a to nejen jako performer, ale i jako zvukový mistr, který vybavuje naživo Romaniny příběhy hudbou a ruchy. Držme mu palce, ať se mu to povede! V příběhu pak ztvární správce chorvatského liberálního hotelu, do nějž zavítá dvojice manželů Kamil a Milada za odpočinkem s určitou podmínkou. (more…)
Připravila Dagmar Dáša Kubíková.
Hovoří kurátorka Daniela Růžičková z havlíčkobrodské Galerie výtvarného umění.
Připravil ČRo Vysočina v roce 2019. Premiéra 25. 2. 2019 (ČRo Vysočina, 3 min.).
Lit.: Kubíková, Dáša: Malířky, které vystavuje havlíčkobrodská galerie, v učebnicích nenajdeme. In web ČRo Vysočina, 25. únor 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Letos najdeme v našich dějinách dvě výročí s kulatou číslovkou sto, která jsou důležitá pro ženy.
Jde o volební právo žen a také o možnost studovat na vysoké škole. Kurátorka Daniela Růžičková z havlíčkobrodské Galerie výtvarného umění se rozhodla právě těmto dvěma výročím věnovat výstavu skupiny ženských malířek ze začátku dvacátého století. (more…)
Powered by WordPress