Čeho chtěl gdaňský primátor Pawel Adamowicz ve svém městě dosáhnout? Co mu útok atentátníka navždycky překazil? Jaký byl jeho vztah k Václavu Havlovi? Bratra zavražděného primátora Piotra Adamowicze se ptal Pavel Novák.
Natočeno 2019. Premiéra 18. 1. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h).
V roce 2019 půjde na vědu a výzkum 36 miliard korun z veřejných peněz. Je to hodně nebo málo? Na základě čeho se finance přerozdělují mezi jednotlivé instituce a co znamená v této branži pojem „kafemlejnek“? To se dozvíte v Zaostřenu, které připravil Filip Rambousek.
Natočeno 2019. Premiéra 18. 1. 2019 (ČRo Plus, 14:33 h).
Mezi nejčastější novoroční předsevzetí patří hubnutí – a taky mezi ta nejmarnější. Prof. Mojmír Kasalický se zabývá bariatrií, tedy operativní léčbou obezity. Pro koho je vhodná? Umožňuje operace žaludku zhubnout bez námahy a váhu udržet? A jaké jsou typy bariatrických operací? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2019. Premiéra 18. 1. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Náměstek ministryně průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl je hostem Interview Plus.? Která varianta brexitu je pro Česko nejhorší a proč? Jak se stát stará o české podnikatele, kteří budou brexitem dotčeni? A jak se chovají sami podnikatelé? Jaké poučení z jednání o brexitu zatím plyne? Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2019. Premiéra 18. 1. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h).
Lit.: Luptáková, Věra – Rozsypal, Michael: Bärtl: Problémy, o kterých se mluvilo s přechodem do nového milénia, jsou oproti tvrdému brexit odvar. In web ČRo Plus, 18. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Odchod Spojeného království z Evropské unie nedělá vrásky na čele jen politikům, ale i našim firmám. Na půlnoc z 28. března se ale teď nedá ani nijak připravit. ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) tak dělá, co může…
„Poprvé v novodobé historii se paradoxně nesnažíme překážky odstraňovat, ale ve vazbě s Velkou Británií budovat bariéry,“ říká náměstek ministryně průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl. Přesto je prý stále na první místě úkol, aby byly co nejmenší. „Je to výzva na obou stranách kanálu La Manche,“ dodává.
Pokud nebude žádná dohoda, tak se všechny vztahy, které se budovaly už od roku 1973, rázem zpřetrhají. Podnikové, v byznysu, administrativní,… „Pamatujete, jak se tolik mluvilo o problémech s přechodem do nového milénia? (Pozn. red.:− problému se říkalo Y2K.) To je jen odvar toho, co se může stát teď.“
Co v tuto chvíli MPO má, je online průvodce, kde si každý podle svého typu podnikání může interaktivně namodelovat, co ho bude s brexitem zřejmě čekat. K dispozici je i videozáznam semináře s praktickými radami.
Po půlnoci, v pátek 29. března 2019, začnou platit pravidla Světové obchodní organizace, pokud nastane tvrdý brexit a nebude podepsána žádná dohoda. Na veškeré zboží bude tedy uvaleno clo v rozmezí 10−22 % celních sazeb.
„Nejvíc by byl zřejmě zasažen automobilový průmysl. Na co ale připravit nedá a co nevíme, jsou nové nálady spojené s administrativou. Nejsou to tak jen cla, ale třeba i celní prohlášení a všechno, co dnes funguje bezešvým způsobem. Dál ale ani neznáme další možné překážky, které Spojené království může nastavit,“ vyjmenovává náměstek Bärtl. Sice se prý snaží získat i další informace, ale „oni jsou v tuto chvíli vyčerpáni vnitřní debatou a víc nám toho nejsou schopni říct.“
„Každá firma potřebuje pro své fungování stabilitu, transparentnost a předvídatelnost. Celé cvičení kolem brexitu jim teď ale nenabízí ani jeden z těchto tří základních nástrojů… Komplexnost výzev daných brexitem, potažmo divokým odchodem, už teď nastiňuje problémy, které si ani představit nejde,“ přiznává náměstek.
Podle Vladimíra Bärtla by taky mohl být divokým brexitem vážně ohrožen letecký provoz, protože neexistuje letecká dohoda. „EU se už na možný kolaps připravuje, a to i na podobný problém se silniční dopravou. Ale je to tak obrovská množina oblastí, kterou ti, co přišli s nápadem na odchod země z EU, nejenže neřešili, ale ani na ni nemohli pomyslet.“
Brexit je prý učebnicový příklad, co za rizika v sobě nese přímá demokracie. „Je tolik oblastí, které si lidé neuvědomovali, a tolik věcí, co je třeba teď řešit, že je z toho chaos.“
Paradoxně teprve článek 50 Lisabonské dohody, která vstoupila v platnost 1. prosince 2009, který byl draftován britským právníkem, dává vůbec nějaké vodítko, jak postupovat v případě odchodu členské země z Unie.
„Dnešní dění by mělo rozblikat všechny poplašné kontrolky všem těm, co sází na stejnou populistickou notu. Problémy své země posouvají na binární úroveň a věty jako ‚Chceme vystoupit‘.“
Možností, jak by budoucí vztah Británie a Unie mohl vypadat, je pak podle Vladimíra Bärtla mnoho. „Můžeme mít dohodu o volném obchodu, jako máme s Indií nebo Čínou. To je ale vztah, který nemá žádné podstatné výhody nad rámec běžného obchodování. Taky tady může být něco jako má Evropa s Kanadou (CETA), kde jsou nad rámec volného obchodu dohodnuty další platformy spolupráce.“
Zdeněk Schwarz, lékař záchranné služby, bývalý ředitel Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy a bývalý senátor. Dodnes s sebou nese svůj odchod z čela pražské záchranné služby jako křivdu. Funkce byl zbaven po osmnácti letech. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2019. Premiéra 18. 1. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h).
Ani 100 let od podpisu Versailleské mírové smlouvy neutichá její kritika. V Německu nyní vyšly hned tři knihy od renomovaných autorů, kteří řeší otázku, jestli Versailleská smlouva selhala a pomohla k nástupu Hitlera. Otázku budeme řešit i se svými hosty. Moderuje Tomáš Pavlíček.
Hovoří publicista, který velkou část života prožil v Německu Jaroslav Šonka a Petr Holub z týdeníku Echo.
Natočeno 2019. Premiéra 18. 1. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Pavlíček, Tomáš – Čihák, Ondřej: Versailleská smlouva chtěla vyřešit až příliš velké problémy, soudí publicista Petr Holub. In web ČRo Plus, 18. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 100 lety se ve francouzském Versailles sešli zástupci vítězných mocností. Stanovili nové hranice, potrestali původce 1. světové války a pokusili se vybudovat nový systém, který by dalším konfliktům zabránil. Tak se stalo zhruba jen na 20 let. Selhaly cíle Versailleské smlouvy?
„Slabinou Versailleské smlouvy je, že obsahovala celou řadu požadavků, které byly vzájemně neslučitelné,“ uvedl v pořadu Pro a proti novinář Jaroslav Šonka.
Podle něj panoval v době sepsání dokumentu strach z mnoha věcí, včetně bolševických revolucí. „Rizika byla obrovská a někteří lidé tehdy nevyhodnotili správně vliv nového Sovětského svazu.“
Zaráží mě, jak bylo možné uchopit německé poválečné reparace politicky a ztvárnit z toho vášně, které narušily mezinárodní dorozumívání a přispěly k nástupu nacismu. Jaroslav Šonka
Současně se začátkem Versailleské konference vznikla v Mnichově Německá strana pracujících (DAP). „Adolf Hitler byl tehdy ještě pomýlený politik… Pak se mu podařilo uchopit tuto stranu a změnit ji v NSDAP. Začal také na základě debat ve Versailles zfanatizovávat německou společnost, aby o 12 let později vznikl nacismus.“
„Je daný princip, že veškeré válku vedoucí mocnosti, vítězné či poražené, se musí zahrnout do společného budování míru a uspořádání na kontinentu. Začal s tím Marshallův plán… Závaznost se tady nevynucuje silovou politikou, ale souhlasem i těch poražených,“ upozornil Jaroslav Šonka.
„Versailleský systém řešil příliš velké úlohy na to, aby je mohl vyřešit na delší dobu… I když došlo k opakování světové války, tak hranice stanovené touto smlouvou vydržely dodnes a jsou základem sedmdesátiletého míru, který prožíváme,“ připomněl publicista serveru Echo24 Petr Holub.
Podle něj se Evropa obávala bolševických revolucí, takže se vládci spojeneckých mocností museli opřít o stabilní nacionální režimy Polska, Rumunska a Československa. „Naopak v Maďarsku a Německu bylo riziko bolševických revolucí největší, proto byla vyjednávací váha těchto zemí menší.“
Jádrem problémů, ke kterým došlo mezi 1. a 2. světovou válkou, bylo to, že se nepodařilo obnovit světový ekonomický řád… a státy nemohly obchodovat na rovném principu. To vedlo k velké ekonomické krizi, která zpochybnila politický versailleský systém. Petr Holub
Dopad reparací na Německo se prý obecně přeceňuje. „Je to argument, kterým je možné obvinit Francouze a další vítězné mocnosti. Podobné reparace platila po německo-francouzské válce i Francie a nedělalo jí to problémy.“
„Státy se postupně uzavíraly do sebe, rezignovaly na mezinárodní obchod a pustily se do dobrodružných politicko-ekonomických projektů… To vedlo k tomu, že se státy spolu nemohly domluvit na ekonomickém základě, tudíž ani politika nemohla být v pořádku,“ shrnul problémy Versailleské smlouvy Petr Holub.
. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 17. 1. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Konrád, Ondřej: Ondřej Konrád: Mayová asi není železná, ale dost houževnatá. In web ČRo Plus, 17. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je to jako s tím slavným nerozmotatelným uzlem antického krále Gordia. Akorát zatím ani vidu ani slechu po nějakém Alexandrovi nebo Alexandře s mečem v ruce. A že by někoho tak přímočarého Británie momentálně potřebovala jako sůl.
Nejen ona, ale i dalších sedmadvacet zemí Unie, jimž v dané chvíli nezbývá než čekat, kterým směrem se operace brexit začne pohybovat. Teď je totiž zamrzlá a předem lze odhadovat bezmála cokoliv: od tvrdého odchodu přes opakované referendum až snad dokonce k rozpadu Spojeného království. (more…)
. Komentář.
Natočeno 2019. Premiéra 15. 1. 2019 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Palata, Luboš: Luboš Palata: Británii jsme z EU vyhnali my Východoevropané. In web ČRo Plus, 15. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Není to samozřejmě tak, že by Velká Británie odcházela z Evropské unie jen kvůli rozšíření na východ. Ale je to zcela určitě jeden z hlavních důvodů.
Velká Británie neunesla to, že svoboda pohybu přinesla migraci milionů lidí ze střední a východní Evropy do Velké Británie, která jako jedna z prvních zemí Evropské unie otevřela svůj pracovní trh Polákům, Baltům, či Čechům.
Oproti jednomu milionu Poláků není sto tisíc Čechů v Británii závratné číslo, ale v českých poměrech je to číslo obrovské. Číslo, které přibližně odpovídá velké emigrační vlně po srpnové okupaci v roce 1968, byť samozřejmě motivace této vlny byla zcela rozdílná.
Buď jak buď, Spojené království tuto poslední verzi invaze na ostrovy neuneslo. Neuneslo to jeho obyvatelstvo, u něhož Poláci či Lotyšové budili výrazně větší odpor, než obyvatelé bývalých britských kolonií. (more…)
Nadporučík Otakar Jaroš za druhé světové války jako příslušník československé vojenské jednotky v Sovětském svazu prokázal neobvyklou statečnost a jako první cizinec byl vyznamenán titulem hrdina Sovětského svazu. Dostal jej však teprve posmrtně a podobně byl až in memoriam povýšen na kapitána. Během prvního nasazení československé jednotky při obraně ukrajinské vesnice Sokolovo se sice 8. března 1943 vojáci pod velením Ludvíka Svobody vyznamenali hrdinstvím, ani jejich obětavost ale nezabránila neúspěchu. Skoro devadesát Čechoslováku včetně Jaroše pak padlo. Jeho příběh přiblíží Jaromír Tlustý.
Natočeno 2013. Premiéra 17. 2. 2013 (ČRo 6, 22:10 h.). Repríza 15. 4. 2024 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.
Lit.: Tlustý, Jaromír: Otakar Jaroš – hrdina nejen podle prezídia Nejvyššího sovětu. In web ČRo 6, 17. 2. 2013 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sousloví „kapitán Jaroš“ je známo mnoha těm, kteří větší část života prožili v letech před rokem 1989. Školy, ulice, pionýrské organizace byli nositeli tohoto sousloví, jež však pro mnohé ztratilo obsah.
Nejen hodnost kapitána, bez uvedení in memoriam, ale i další informace té doby byly jen útržky pravdy, mnohdy prezentovanými tak, aby se Otakar Jaroš stal tím, kým jej normalizační propagandisté chtěli mít – vzorem pro mladé komunisty a svazáky.
Nadporučík Otakar Jaroš příslušník 1. československého polního praporu v SSSR byl však opakem tomu, za co byl po mnohá desetiletí pokládán. Voják, důstojník z povolání, byl vůči svým podřízeným, a nejen u své 1. roty, zásadovým, pevným a přísným velitelem, jehož si však vojáci vážili. Stejně tak i jeho nadřízení u československé jednotky v SSSR byli přesvědčeni o jeho velitelských kvalitách.
Jinak tomu však bylo u některých politiků exilu. Pro jeho odmítání politizace československé jednotky v Sovětském svazu a protestem proti návštěvám a veřejným proslovům Klementa Gottwalda v Buzuluku, kde byl 1. československý prapor v SSSR dislokován, byl nazýván fašistou a spolu s několika dalšími důstojníky jej československý vyslanec v SSSR Zdeněk Fierlinger chtěl odeslat mimo Sovětský svaz. (more…)
Rudolf Kučera. Komentář.
Natočeno 2012. Premiéra 22. 9. 2012 (ČRo 6, 15:00 h).
Lit.: Kučera, Rudolf: Rudolf Kučera: Nějak jsme zabloudili. In web ČRo 6, 22. 9. 2012 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ještě se nikdy v dějinách Evropské unie nestalo, aby byl jeden členský stát vystaven v krátké době tak závažným výzvám jako Česká republika. Po aférách s čerpáním evropských dotací, které vedly Evropskou komisí k jejich čátečnému pozastavení a v některých případech úplnému zastavení, vyzvala Evropská komise Česko, aby zastavilo vývoz lihovin do všech zemí Unie.
Zatím totiž nezvládlo dostat otravy metylalkoholem pod kontrolu a jejich případy se stále množí, včetně úmrtí. Je to ze strany Evropské unie zásah do pravidel volného trhu uvnitř Unie, ale všichni chápou, že jak zavedení částečné probihice, tak zákaz vývozu, jenž zatím zavedo Slovensko a Polsko, má své závažné důvody. V takovýchto případech je možné volný trh omezit, protože se jedná o vyšší zájem a to je zdraví a bezpečnost občanů Unie. Kdyby to byla otázka pouze černého trhu, nějakých nelegálních mícháren a stáčíren, například vodky, která se pak konzumovala v pouličních stáncích nebo malých bistrech či barech, pak by to nebyl tak velký problém, dotýkající se celé Evropské unie. Problém to je – a v Evropské unii to všichni vědí – kvůli tomu, že jedovaté lihoviny se nacházely ve zcela normálních láhvích, opatřených kolky, prodávaných v kamenných obchodech nebo dokonce vyvážených do zahraničí. (more…)
Powered by WordPress