Hostem je František Šusta, specialista tréninku zvířat. Svědomití majitelé domácích zvířat už dávno vědí, že „sedni“ a „lehni“ prostě nestačí. František Šusta je autorem nejedné inovativní metodiky. Co je index rovnováhy ve skupině a trojúhelník stresu? A jak si lze poradit se stereotypním zlozvykem ledního medvěda v ZOO? Zeptá se moderátorka Patricie Strouhalová.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 9. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h).
Vzácná památka ve sbírkách Národní galerie. Faksimile ilustrované sbírky japonské poezie z 16. století vydalo v roce 2016 nakladatelství Karolinum. Hovoří autorka Helena Honcoopová. Připravila Eva Ocisková.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:15 – 11:00 h) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.
V červnu, měsíc před svými devadesátými narozeninami, vydal Karel Šiktanc novou básnickou sbírku, kterou nazval Ubírati se. Ze zvukového záznamu prezentace knihy z pražského divadla Viola vybrala Milena M. Marešová.
Hovoří literární historik Jiří Brabec a básník Petr Hruška. Účinkují Josef Somr a Lukáš Hlavica.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:20 – 10:15 h) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.
Dědictví zla stále živé. Lubomír Vejražka věnoval svoji knihu rodinám politických vězňů a shromáždil jejich vzpomínky na ústrky a šikanu v zaměstnání nebo ve škole. Rozhovor s autorem a některými pamětníky připravil Tomáš Pilát.
Hovoří Lubomír Vejražka a pamětnice, dcery politických vězňů Lucie Křížová a Anna Podpěrová.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 9:00 – 9:20 h) v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava.
Pozn.: Knihu „Jizvy zůstávají: Dědcitví zla stále živé“ vydalo nakladatelství Baset v r. 2018.
Reportáž z železničního náspu u pražské Podbaby připravil Petr Šourek, který (především) o rostlině jménem Starček úzkolistý hovořil s Jiřím Sádlem, odborníkem na ekologii rostlinných invazí.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 8:35 – 9:00 h) v cyklu Africké léto a Víkendová příloha stanice Vltava.
Günter Prüdohl. Rozhlasová detektivka. Rozhlasová úprava a dramaturgie Michal Príbus. Překlad Ján Dohňanský. Scénická hudba Gregor Roletzký. Zvuk Milan Janák. Technická spolupráce Jaroslav Faksa, Alojz Zwyrtek. Režie Ladislav Hyža.
Osoby a obsazení: komisař Bengsh (Viktor Blaho), detektiv Dittman (Anton Šulík), Fred Holler (Ján Gubala), Hans Steinecker (Gustáv Legéň), lékař (Ján Pomšár), komparz (L. Lychá).
Nastudoval Československý rozhlas Banská Bystrica v roce 1966. Premiéra 19. 2. 1966 (Československý rozhlas Banská Bystrica, 27 min.).
Robert Colby. Rozhlasová detektivka. Překlad Darina Urbánková. Rozhlasová úprava Maja Glaznerová. Odpovědný redaktor Vladimír Holan. Technická spolupráce Dušan Koma, Ivan Kulašík. Režie František Obžera.
Osoby a obsazení: Carl Koenig (Pavol Mikulík), Lorrie Proctorová (Ida Rapaičová), Vera Wynnová (Oľga Zöllnerová), Del Wynn (Vlado Müller), Nancy Jaretová (Eva Rysová), Bruce Jaret (Leopold Haverl), seržant Newbolt (Igor Čillík), detektiv Ferguson (Július Vašek), taxikář (Jozef Cút), mladík u benzínové pumpy (Pavol Povoda), první detektiv (Jozef Dánai), druhý detektiv (Ján Kramár), Stella (Erika Bauerová), hlas z vysílačky (Vladimír Minarovič), šéf (Gustáv Legéň), hlas z telefonu (Mária Úradníčková), druhý chlap (Jozef Longauer).
Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1977 (48 min.).
Petr Holub. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 8. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus).
Lit.: Holub, Petr: Petr Holub: Strach přichází z Krušných hor. In web ČRo Plus, 31. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nemůže ani překvapit, že události v Chemnitz, dvousettisícovém městě na druhé straně Krušných hor, vzbudily takový ohlas v Česku i dalších zemích Visegrádské čtyřky.
Vražda místního občana žadatelem o azyl z Iráku naplňuje nejčernější obavy, které sdílí značná část zdejší společnosti od roku 2015, kdy do střední Evropy zamířily proudy migrantů z blízkého Východu. Nejde přitom jen o samotnou vraždu, ale také o pozdvižení, které způsobila v saském městě Chemnitz a posléze v celém Německu.
Probíhají demonstrace, dochází k potyčkám s policií, píše se o tom, jak chuligáni z jiných východoněmeckých měst napadají žadatele o azyl. Pozornost vzbuzují výroky zakladatele iniciativy Pro Chemnitz Martina Kohlmanna, který doporučuje větší nezávislost Saska na Německu a úzkou spolupráci se zeměmi Visegrádu, které mají tu výhodu, že migranty jednoznačně odmítají.
Jedná se o mimořádně tragický případ. Žadatel o azyl z Iráku zabil místního občana na ulici několika ranami nože. Jeho žádost přitom byla zamítnuta už před dvěma roky, od té doby ho Německo nedokáže vrátit zpátky, i když se dopustil kriminálních činů, obchodoval s drogami, a byl obecně považován za nebezpečného člověka, který nenosí nůž jen pro parádu. (more…)
Jediným klientem je spravedlnost, říká Stanislav Balík, bývalý ústavní soudce a advokát. V Osobnosti Plus přiblíží svůj specifický pohled na právnickou profesi. Prozradí, proč svým klientům rozmlouvá, aby dali věc k soudu, i když je tím sám proti svým příjmům. A také dodá, proč má výhrady např. k dnes moderní střídavé péči a jak ji sám v jistém smyslu coby ústavní soudce zažíval několik let. Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 9. 2018 (ČRo Plus).
Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Jsem advokát, který se sžívá se svými klienty, a to je chyba, říká Stanislav Balík. In web ČRo Plus, 1. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Když jsem šel na Ústavní soud, tak jsem si uvědomoval, že mým jediným klientem bude spravedlnost. Teď, jako řadový advokát, ke spravedlnosti přibírám ještě další klienty,“ říká právík, historik a bývalý ústavní soudce Stanislav Balík.
„Advokacii většinou nevykonává člověk sám, ale mnohdy s kolegou, který má na starosti protistranu. Uvědomuji si, že s některými z nich se dá domluvit a dosáhnout toho, aby klienty bylo možné usmířit a dojít k pro ně nejlepšímu řešení. S některými je to ale složitější, nebo to možné není vůbec,“ uvádí právník.
„Jsou tací, kteří podají žalobu a soud jim to zamítne. A oni si řeknou ‚ten klučík tomu nerozumí‘ a podají odvolání, vezmou si další zálohu a řeknou ‚no jo, to se dalo čekat, ti to ani nečetli‘. Podají dovolání a řeknou ‚no jo, to je tak, na tom Nejvyšším soudu.‘ Pak se chytnou za hlavu a řeknou ‚no tedy u toho Ústavního soudu bych to vůbec nečekal‘. A pak hurá k Evropskému soudu,“ dodává, když hovoří o tom, jaké praktiky jsou některým advokátům vzhledem k finančnímu odhodnocení blízké, bez ohledu na klienty. (more…)
Na zámku ve Žďáru nad Sázavou se v létě 1938 odehrálo setkání zástupců českých šlechtických rodů s britským šlechticem lordem Runcimanem. O pozadí tohoto setkání, jehož smyslem nebylo nic menšího než přesvědčit britského hosta o smyslu existence Československa, bude mimo jiné vyprávět vnuk tehdejšího majitele žďárského zámku Zdenko Radslava Kinského Konstantin Kinský. Víc se dozvíte v Historii Plus, kterou připravil Vít Pohanka.
Natočeno 2018. Premiéra 1. 9. 2018 (ČRo Plus, 20:33 h.). Repríza 29. 9. 2023 (ČRo Plus, 14:33 h.).
Lit.: Pohanka, Vít: Mise lorda Runcimana a národní postoje české šlechty. In web ČRo Plus, 1. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V pozdním létě roku 1938 se rozhodovalo o osudu Československa. Sudetoněmecká menšina žádala odtržení od Československa a nejprve skrytě a později otevřeně žádala připojení k nacistické Třetí říši.
Hitler hrozil válkou, pokud Československo těmto požadavkům nevyhoví. Británie a Francie se chtěly za každou cenu vyhnout válce. Z Londýna proto do Československa dorazil zvláštní vyslanec – Walter Runciman, první vikomt z Doxfordu, zkráceně lord Runciman.
Na žďárském zámku je teď v turistické sezoně živo. Většina návštěvníků, domácích i zahraničních, obvykle spojí návštěvu nedalekého Poutního kostela svatého Jana Nepomuckého zapsaného na seznam památek světového dědictví UNESCO s prohlídkou moderního Muzea nové generace.
To získalo získalo několik ocenění a určitě stojí za návštěvu. Velmi originálním způsobem pojatá multimediální expozice přibližuje starší dějiny a život někdejšího cisterciáckého kláštera a samozřejmě také dílo architekta Jana Blažeje Santiniho. (more…)
Powered by WordPress