Host: Vojta Lavička, zpěvák, muzikant, moderátor a pedagog. Budeme si povídat o životě romských dětí, jak si hledají cestu ke svým českým kamarádům a jak studují na mezinárodní konzervatoři. Moderuje Petr Vacek.
Natočeno 2018. Premiéra 7. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.).
62. díl cyklu Osudové ženy. Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Eva Dvořáková. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Host: Václav Souček, redaktor a publicista (ČRo Hradec Králové). Dramaturgie Ivana Chmel Denčevová. Režie Michal Bureš.
Účinkují Ivana Sojková, Kajetán Písařovic, Marek Lambora, Lukáš Král, Luboš Veselý, Kristýna Frejová, Valérie Zawadská, Petr Kubes, Jan Szymik, Jana Zenáhlíková, Adam Vacula, Marek Adamczyk, Eva Burešová, Martin Hruška, Ivana Andrlová, Jiří Hromada a Růžena Merunková.
Natočeno 2018. Premiéra 7. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 16. 9. 2018 (ČRo Plus, 7:33 h.); 17. 6. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).
Lit.: Dvořáková, Eva: Ani ti nejbližší netušili… Osudové ženy: Zuzana Navarová. In web ČRo 2 Praha, 7. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Skvěle zpívala, skládala, její texty obstojí i jako poezie. V jejím osobním životě ale zůstalo mnoho nevyřčeného. Ani ti nejbližší netušili, že prohrává boj s nemocí.
„Trochu jsem jí do nebe vyčítal, že se věnovala čajíčkům, alternativní léčbě a víc se nesvěřila do rukou odborníků. Byla tvrdohlavá, paličatá, svébytná, svérázná, umíněná… Prostě ženská,“ říká redaktor a publicista Václav Souček.
Zuzana Navarová se narodila 18. června 1959 v Hradci Králové. Tatínek pracoval v Českém rozhlase jako hudební redaktor, její vkus ale příliš nesdílel. „Měla hodně naposloucháno a podle toho se sama inspirovala. Jakmile poprvé vzala do ruky kytaru, bylo jasné, kudy její cesta povede. Její záběr byl úžasně široký. Od lidovek až po cikánské písně,“ vzpomíná Václav Souček.
„Už v 16 letech měla jasné názory a prezentovala se jako hotový člověk.“ Když se po maturitě rozhodla odejít studovat češtinu a španělštinu do Prahy, rodiče o tom neměli téměř tušení. Na jednom ze studentských večírků na pražském Smíchově se pak seznámila se Zdeňkem Vřešťálem a Vítem Sázavským.
Za necelý rok, na jaře 1981, byla na světě kapela Nerez. „To byla taková pecka, že všichni zírali. Nejenom fanoušci, kteří se nabalovali po davech, ale i kritika.“ Jejich hvězda stoupala prudce vzhůru.
Záplavu koncertů a opojení nejen úspěchem tehdy 23dvacetiletá Zuzana Navarová opustila, aby strávila půl roku na Kubě. Jazykovou stáž uchopila po svém – v latinskoamerickém rytmu a s místními muzikanty. Vrátila se plná inspirace a nových podnětů.
Důkazem toho bylo druhé úspěšné album Na vařený nudli, které skupina Nerez vydala v polovině 80. let. Podle Zuzany výhodou Nerezu bylo, že se střídali v obdobích, kdy „jeden tvořil a druhý spal“. Jednou přinesl nápad Zdeněk Vřešťál, podruhé ona.
Texty Navarové jsou podobné jejímu pěveckému projevu – kontrastní, expresívní, střípkovité, plné barev a záblesků, výkřiků i šepotů. Jsou zřetelně ženské. A jaká je podle těch textů ona dívka nebo žena? Kočka, která se ovšem každou chvíli (a že by ráda?) cítí myší. Emancipovaná žena, toužící po silném vztahu a možná i po silnějším partnerovi. Nemá ráda zimu a šedivé dny – když už nepraží slunce, ať se alespoň blýská, ať hřmí a prší! A žádný deštíček – pořádný liják! A v tom lijáku promoknout na kůži, z té kůže se pak svléknout a v pevné hřejivé náruči poslouchat jak kapky buší do střechy… Jan Plachetka o Zuzaně Navarové (z knihy Dokud se zpívá)
Vít Sázavský kritickým „uchem“ posuzoval co rozpracovat a co ne. Po více než 10 letech ale přišla doba vzájemné únavy a vyčerpání. Poslední probuzení ještě přineslo písničku Já s tebou žít nebudu, pak už kapela usnula nadobro. Nerez se rozpadl v roce 1994, když Zuzaně bylo 35 let.
„Nadechla se a najednou začala účtovat s tím, co v ní bylo uloženo,“ míní Souček. Šla svou cestou. Dala prostor latině a dalším vlivům, které si přivezla ze světa, a zazářila s formacemi Tres a KOA. Obklopená výtečnými muzikanty, umělecky vyzrálá, a lidsky pořád tajemná.
Skoro ve svých 40 oznámila mamince, že se hodlá vdát. Jejím manželem se stal Kubánec Luís de Tejada. „Sňatek mnoho nepřinesl. Rozešli se v dobrém, jak se sešli,“ vysvětluje Václav Souček. O svém soukromí nikdy moc nemluvila. O tom, že bojuje s rakovinou, tak nikdo nevěděl.
„Ani muzikanti okolo ní neměli tušení, jak je situace vážná. Když se poprvé ukázala s ostříhanými vlasy, říkali jsme si: pozor, rozmar, ženská v letech musí mít novou image.“ Téměř nic se nezměnilo. Až do poslední chvíle měla spoustu plánů, věnovala se charitativní práci pro nadaci Život umělce, koncertovala.
„Už několik let neplánuju. Jako cíl jsem si vytkla, že nebudu mít žádné cíle. Vlastně můžu říci, že každý probíhající okamžik je můj cíl,“ uvedla v jednom z posledních rozhovorů. Zemřela 7. prosince 2004 v Praze. Bylo jí pouhých 45 let.
Použitá literatura a zdroje:
U známé firmy, malého nakladatelství nebo svépomocí? Hosty budou Veronika Mahdalová z vydavatelské platformy Pointa, Karolína Voňková za veletrh Knihex a Jiří Charvát, který se na vydání své knižní prvotiny Eskejp do značné míry podílel sám. Hudbu polského portálu Beehy.pe vybírá a komentuje Michal Pařízek. Připravil Tomáš Novotný.
Natočeno 2018. Premiéra 7. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h).
Lit.: Pařízek, Michal: Jak vydat knihu? U velkého domu, malého nakladatele, anebo svépomocí? In web ČRo 3 Vltava, 10. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vydat svůj titul neobvyklým způsobem láká stále více autorů a autorek. Proč vůbec zvažovat spolupráci s malým nakladatelstvím? Odpověď najdete u hostů ArtCafé.
Občas se říká, že v Česku vychází hodně špatných knih. Hosté ve studiu se však hned v úvodu shodli, že špatné knihy se sice občas vydají, ale není jich převaha. Karolína Voňková, ředitelka knižního jarmarku Knihex, spisovatel Jiří Charvát a Veronika Mahdalová, vedoucí projektu Pointa.cz, jsou přesvědčeni, že malí nakladatelé nemalým dílem přispívají ke kvalitní knižní produkci.
Na kvalitní tituly z menších nakladatelství se dvakrát ročně zaměřuje například knižní jarmark Knihex. „Vznikli jsme už před osmi lety, kdy neexistovala platforma, kde by se menší nakladatelé mohli představit. Situace malých nakladatelů je v tomto ohledu složitější,“ popisuje Karolína Voňková, ředitelka Knihexu. Veletrhem se snaží usnadnit situaci oběma stranám – malým nakladatelům i čtenářům, kteří se mohou seznámit s výběrem zajímavých titulů. Akce tohoto typu slouží i budoucím autorům. Ti si udělají obrázek o profilech jednotlivých nakladatelů a pak se na ně obracejí s jasnější představou o spolupráci.
Menší nakladatelství snáz zapojí do procesu vydávání i samotného autora a jeho představy. Na tento druh spolupráce se chce zaměřit i Pointa.cz: „Velká nakladatelství mají své stabilní týmy a často autorovi vybírají ilustrátora, editora, grafika. Ti si ale nemusí sednout a to se může projevit na výsledné podobě knihy,“ popisuje Veronika Mahdalová. Další z hostů ArtCafé Jiří Charvát stojí za úspěšným titulem Eskejp: Na útěku z kanceláře. Knihy se za jeden rok prodalo přes 3 000 výtisků a dočkala se dotisku, ještě před vydáním byl příběh nominovaný na Magnesia blog roku. Pro velké nakladatelské domy ale nebyl titul zajímavý. „Nakladatelství si nedávají velkou práci s posuzováním kvality knihy. Obeslal jsem celou řadu z nich, často mi ani neodepsali zpátky,“ říká Jiří Charvát.
Začínající autoři většinou nemají představu, jak se rozděluje zisk z prodeje knihy. Distributorovi a prodejcům odejde zhruba 50 % z prodejní ceny. Nakladatel, který platí grafika, redaktora, korektora a někdy propagaci titulu, si ponechá okolo 25 %. Tisk se kalkuluje zhruba na 20 % z ceny. A na autora se většinou zbyde 5 – 10 % z prodejní ceny knihy. Nedá se s určitostí říci, že by spolupráce s malým nakladatelstvím výrazně zvýšila profit autora, ale minimálně se sám může do procesů spojených s vydáváním a prodejem snáz zapojit. Jiří Charvát například natáčí videa a dává je na sociální sítě, publikuje úryvky z příběhu, vystupuje s ukázkami. Veronika Mahdalová potvrzuje, že i další autoři berou propagaci do svých rukou: „Zapojují se do propagace, komunikují s bloggery a fanoušky.“
Poslechněte si celé ArtCafé, do kterého hudbu z polského portálu Beehy.pe vybral Michal Pařízek.
Irena Kovářová, filmová dramaturgyně a kurátorka. V New Yorku připravila Renáta Spisarová.
Připravila Ostrava v roce 2018. Premiéra 7. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h). Repríza 7. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 19.00 hodin).
Hostem je dálková plavkyně Abhejali Bernardová. Horolezci mají sedm osmitisícovek, dálkoví plavci pak sedm oceánů. Abhejali Bernardová letos v březnu zdolala Cookův průliv a má tedy splněno – jako teprve čtvrtá žena v historii. V cíli ovšem nebyly žádné ovace, po návratu z Nového Zélandu šla prostě druhý den normálně do práce. Jak přesně pomáhá meditace při dálkové plavbě? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2018. Premiéra 7. 9. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).
Připravil a moderuje Omar Mirza.
Natočeno 2018. Premiéra 5. 9. 2018 (Rádio Devín, 13:00 h).
Pozn.: Po letnej odstávke je späť aj Fokus na vizuálne… Prvým hosťom v novom školskom roku bude multižánrový výtvarník ANDRÁS CSÉFALVAY. S moderátorom Omarom Mirzom sa budú rozprávať o umení, vede, dinosauroch, vesmíre, živote a vôbec…
John Flanagan. Kompletní audiokniha.
Čte Matouš Ruml.
Natočeno 2018. Vydala Audiotéka, Bookmedia, září 2018 (MP3, celková délka 9 hodin 38 minut).
Hraničárův učeň #6
Pozn.: Audiokniha Čaroděj na severu je už šestým pokračováním úspěšné fantasy série, které přináší mnoho nového do života oblíbeného hrdiny Willa.
Will má konečně své vlastní léno a je plnohodnotným hraničářem. Jako začátečník dostal docela klidnou oblast, kde se ale záhy přesvědčí o tom, že i v té nejospalejší díře se mohou dít nebezpečné věci. Spolu s Alyss se ocitne daleko na severu, kde má tajně – v převleku za muzikanta – vyšetřit, co se skrývá za zvěstmi o čarodějovi. Těmto povídačkám samozřejmě nevěří, dokud se v Grimsdellském lese nepotká s děsivým přízrakem Nočního bojovníka. Existuje snad čarodějnictví? Nebo jde o nějaký trik. To mladý Will zjišťuje záhy. (more…)
Jan Macháček. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 4. 9. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus).
Lit.: Macháček, Jan: Jan Macháček: Jak migrace všude polarizuje společnost. In web ČRo Plus, 4. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Politická polarizace uvnitř demokratických společností se rok od roku, ale i den ode dne, všude na světě vyhrocuje a zhoršuje.
Vše postupně akcelerovalo s rozvojem a dostupností internetu, ale opravdový polarizační drive se spustil s rozvojem sociálních sítí s jejich algoritmy, které způsobují, naprogramují a zaslepí politické smýšlení dokonce i u lidí, kteří ještě donedávna byli schopni uvažovat samostatně a kriticky. Poptávka po „plus-minusových“ či „nula-jedničkových“ výkladech společenských trendů a událostí akceleruje.
Diskuse o migraci jsou typickým příkladem, všichni jsme asi zažili na sociálních sítích něco podobného. Jdou si leckde po krku i kamarádi. Kteří pak už nejsou kamarádi.
Typicky v souvislosti s tím co, se dělo v Saské Kamenici. Jeden názor říká: to už je definitivní konec Merkelové. Druhý názor říká: to říkáš pořád, konec Merkelové už si věštil mockrát. Jak to, že tam teda pořád ještě je? (more…)
Josef Mlejnek jr . Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 8. 2018 v rámci cyklu Názory a argumenty (ČRo Plus).
Lit.: Mlejnek, Josef: Josef Mlejnek jr.: Moc času a čas moci aneb Proč má srpen – augustus 31 dní. In web ČRo Plus, 31. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Skoro každý ví, že červenec a srpen mají oba po 31 dnech. Jinak se v kalendáři pravidelně střídají delší měsíce s kratšími, ale v létě nastane anomálie.
Snad kvůli tomu létu to nikomu nevadí, naopak. Nikdo si nestěžuje, a proto také jen málokdo pátrá po tom, proč. Vysvětlení nutno hledat hluboko v minulosti, v dějinách Říše Římské.
V roce 46 před naším letopočtem zavedl faktický vládce Římské republiky Gaius Iulius Caesar reformu starořímského kalendáře. Nový kalendář se po něm nazýval juliánský a v Evropě platil až do 16. století, kdy následovala další reforma, kterou zavedl papež Řehoř XIII. Od něj pochází i název našeho současného kalendáře – gregoriánský. Ruská pravoslavná církev však papežskou reformu nepřijala, a i proto pak tzv. Velká říjnová socialistická revoluce proběhla vlastně v listopadu.
Nicméně na počest Gaia Iulia Ceasara dostal jméno i jeden z měsíců: Julius, anglicky July, německy Juli, francouzsky julliet. Čeština má jako jeden z mála evropských jazyků originální názvy měsíců. Juliův měsíc se česky řekne červenec, což prý pochází od červené barvy zralého ovoce. (more…)
Karel Sýs. Básnícká sbírka. Hudební doprovod Štěpán Rak. Zvuk, střih, mastering Ivan Mikota. Odpovědný redaktor Jiří Šrámek. Vybral, sestavil, sleeve-note, režie Vladimír Justl.
Recitují a zpívají Viktor Preiss a Pavel Soukup.
Nahráno v květnu 1983 ve studiu Lucerna. Vydal Supraphon v roce 1984 (1 LP, 1218-0500, 75 min.).
Pozn.: Ve své sbírce vyslovuje autor obavy z ohrožení lidského citu přetechnizovanou společností i touhou po plném a harmonickém životě. Sýs přikročil k tomuto tématu s nádechem sarkasmu a ironie, nesnaží se moralizovat, maloměšťácké zlozvyky kritizuje spíše z pozice básnické nadsázky. Celou sbírku pak prostupuje stesk nad dobou, kdy „dědeček měl krámek“, „voněl dehet na plovárně“ a „nekácely se ještě staré stromy“.
Obsah: 1. strana – 1. Stáje kariéry, 2. Postel, 3. Dlouhé sbohem, 4. Herkulova práce, 5. Šest lidí v bytě, 6. Něžná, 7. Noční poslech; 2. strana – 1. Americký účet, 2. Krátké spojení, 3. Stroj času, 4. Tráva.
Powered by WordPress