Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

10. 9. 2018

Když se anekdota stává podobenstvím (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 10:12

Ondřej Neff. Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 10. 9. 2018 (ČRo Plus).

Lit.: Neff, Ondřej: Ondřej Neff: Když se anekdota stává podobenstvím. In web ČRo Plus, 10. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Žádný výživný proces se nekonal, někdejší tajemník SPD Jaroslav Staník zkolaboval, takže obvodní soud pro Prahu 1 jednání odročil.

Páně Staníkovy údajné výroky o tom, kdo všechno by měl jít do plynu, se tedy budou projednávat jindy. Média se široce rozepisovala o okolnostech činu. Měl se odehrát v parlamentní restauraci a autor výroků měl prý být opilý.

Nevíme, jak soud opilost zhodnotí, až se pan Staník z kolapsu zotaví a k soudu se dostaví. Nejsme za starého Rakouska, kdy opilost byla polehčující okolnost.

Připomíná nám to známá Haškova povídka o tom, jak šli k soudu pan správce a šafář za to, že cestou z hospody hodili četníka do rybníka. Soud zohlednil výpovědi svědků, že pan správce byl trochu veselej, kdežto šafář se ožral jako prase a napařil panu správci flastr a nedbal jeho zoufalých výkřiků, že byl taky ožralej jako prase.

Projednávání opileckých žvástů bychom mohli odmávnout někam do pěny dnů nebýt toho, že se antisemitismus naprosto nestal nějakou ostudnou historickou událostí. (more…)

9. 9. 2018

Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Ta země snů – bez negrů, hipíků a židů!

Filed under: Historie rozhlasových her — Premek @ 18:47

Přemysl Hnilička

 (vyšlo v Týdeníku Rozhlas, červen 2017)

Velká Británie v polovině šedesátých let. Starý Artur Walmer (Václav Vydra mladší), bývalý voják, bývalý podnikatel, kolonialista a předseda rasistické ligy, staví v zahradě slavnostní stan. Z vězení se totiž má vrátit jeho syn Allan, který byl odsouzen za zabití obchodníka Greenhilla. Artur to bere jako zásadní politické téma; Greenhill byl totiž Žid a „okradl jej o jeho obchody“. Židáci, levičáci, negři a hipíci posedlí sexem, to jsou Arturovi nepřátelé a Allan je pro něj bojovník za práva bílé většiny. V tom Artura podporuje i jeho bývalý pucflek a nynější pomocník v domácnosti Lynch (Soběslav Sejk). Jinak to vidí Arturova rezignovaná manželka Markéta (Dana Medřická) a jeho sestra Alice (Vlasta Fabianová); ty totiž znají pozadí případu lépe – Allan nezabil „špinavého Žida“, ale milence své matky. Před Arturem ale pravdu tají, aby se vyhnuly zásadnímu konfliktu. Všichni tedy žijí v permanentní lži a to se samozřejmě projevuje ve vzájemných vztazích: Arturovo a Markétino manželství je už dvanáct let mrtvé, celý jejich život je vlečen ve stínu památky Arturova otce i v dalších lžích, které si Artur namlouvá.

Když se však Paddy Lynch vrací z nádraží sám, bez Allana, vyplave pravda na povrch: Markéta se přiznává ke svému vztahu ke Greenhillovi a Alice – a nerad také Lynch – její tvrzení potvrzují. Artur však není ochoten ani schopen tuto pravdu přijmout a raději zavrhuje manželku. Dále se raději drží svých pokleslých ideálů, aby jednou stvořil „zemi svých snů“…

Britský spisovatel a scénárista Exton Clive (1930-2007) je znám především jako tvůrce televizních scénářů, včetně těch pro seriál detektivních příběhů Hercula Poirota. Pro televizní kanál ATV připravil společně s Tedem Kotcheffem volný cyklus televizních Close Prisoner. V roce 1964 v něm měla premiéru také hra Land of my Dreams, kterou pro rozhlas upravil britský rozhlasový režisér Charles Lefeaux; rozhlasová premiéra proběhla na stanici BBC 21. dubna 1967. Ten také text doporučil, když v roce 1968 natáčel ve studiích Československého rozhlasu hru Toma Stopparda Albertův most. V překladu Miloše Zavadila a dramaturgii Josefa Hlavničky Zemi mých snů nastudoval Jiří Roll. Českou rozhlasovou premiéru měla hra 1. října 1968. (more…)

Hloupost proti špatným mravům

Filed under: Historie rozhlasových her — Premek @ 18:43

Martin Čípek

 (napsáno pro web Panáček v říši mluveného slova)

Artur Walmer je zuřivý vlastenec, který by byl ochoten přinést na oltář britské koheze téměř jakoukoli oběť. Je zastáncem konzervativních názorů, hraničících s xenofobií, puritánstvím, dogmatismema nenávistí, kterou pociťuje vůči všem, kteří se spolupodílejí na rozkladu tradiční britské společnosti, na demolování hodnot, jimž zasvětil celý svůj život. Na zahradě svého domu právě chystá velkolepou zahradní slavnost, což se nelíbí jeho sestře Alici, která pečlivě střeží odkaz zakladatele tohoto kdysi venkovského stavení, totiž jejich otce. Artur má připravenou úvodní řeč, v níž chce znovu připomenout to, co považuje ve svém životě za nejdůležitější a tedy i to, co rok co rok, den co den vtlouká do hlavy svým dvěma ženám – manželce Markétě a sestře Alici. Markéta ovšem vzdoruje, je přece intelektuálka, navíc z katolické rodiny! Napjaté vztahy mezi zúčastněnými protagonisty ještě rozvíří příchod žoviálního pana Lynche, oddaného Arturova přítele, bývalého vojenského sluhy, který Artura neoslovuje jinak, než majore, přestože mu tato hodnost vůbec nepřísluší. Lynch je vzápětí Arturem pověřen závažným úkolem – má vyzvednout před branami věznice Arturova jediného syna, který byl před několika lety odsouzen za vraždu zámožného židovského obchodníka, a do něhož Artur vkládá všechny budoucí naděje. A jak se přibližuje okamžik, kdy se má Alan, syn Walmerových, vrátit do jednoho domu na londýnském předměstí, zvedá se také hladina emocí. Ve vzrušené atmosféře dochází k vyřčení léta potlačovaných pravd, k přiznáním, která zcela zvrátí zavedený způsob tohoto nesourodého společenství, k pádu všech dosavadních hodnot a ideálů, jimž Artur věřil víc, než sám sobě.  

Clive Exton (1930 – 2007) patřil k úspěšným dramatikům a scénáristům. Jeho jméno je spojeno především s televizí, kde se také poprvé v rámci cyklu First Night objevilo jeho drama Land of My Dreams (1964). Do hlavních rolí byli obsazeni Michael Hordern, Fay Compton a Clare Kelly. V roce 1968 vznikla v režii Jiřího Rolla její česká rozhlasová verze pod názvem Země mých snů. Artura Walmera představoval Václav Vydra, jeho manželku Markétu Dana Medřická, sestru Alici si zahrála Vlasta Fabianová a Lynche Soběslav Sejk.   (more…)

8. 9. 2018

Reflexe: Historie! – Putování na historická místa (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:28

Dějiny v českých i evropských souvislostech. Minulost viděná dnešníma očima a hledání kořenů. Velká i zapomenutá výročí. Putování za historií s autorem knižních průvodců po místech spojených s dějinami připravil Martin Groman.

Hovoří Jiří Padevět, Jitka Boučková, někdejší starostka v Dolních Vilémovicích, kde se nalézá rodný domek Jana Kubiše a Kristina Váňová, která nám představí letní sídlo Karla Čapka ve Strži u Dobříše.

Natočeno 2018. Premiéra 8. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h). Repríza 9. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6.00 hodin); 18. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h); 19. 5. 2019 (ČRo 3 Vltava, 6.00 hodin.).

Pozn.: Koncentráky jako muzea. Dá se tam ještě pochopit hrůza holocaustu nebo už je to jen skanzen? I o tom jsme mluvili s Jiřím Padevětem při natáčení prvních poprázdninových Reflexí. Budou o putování za historií. S Jiřím Padevětem jsme při natáčení probrali i to, jak takové cestování třeba po koncentračních táborech berou ostatní členové rodiny a jestli je to taky baví. Své by jistě mohla dodat Markéta Doležalová.

Historie Plus – Popravený premiér aneb Kádárova noční můra (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:20

V pořadu hovoří historik Jan Adamec a citovány jsou odborné studie, propagandistické materiály i deníkové záznamy. Zazní ukázky z archivů Českého rozhlasu i rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Připravil Pavel Hlavatý. Zvukový mistr Ivana Možná. Režie Jan Sedmidubský.

Ze záznamu hovoří Ján Kádár, Imre Nagy, Antonín Zápotocký, Franta Tábor a další. Ukázky čtou Jiří Hromada a Milan Bahul.

Natočeno 2018. Premiéra 8. 9. 2018 (ČRo Plus, 20:33 h.; 27 min.). Repríza 26. 8. 2020 (ČRo Plus, 12:34 h.); 29. 8. 2020 (ČRo Plus, 8:33 h.).

Lit.: Hlavatý, Pavel: Popravený premiér aneb Kádárova noční můra. In web ČRo Plus, 8. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jeden den spolupracovníci a další nepřátelé na život a na smrt (a to doslova), i tak by se dal vyjádřit vztah dvou vrcholných maďarských komunistů Imre Nagye a Jánose Kádára.

Přes své jednoznačně komunistické zázemí měli oba muži dosti odlišnou biografii, svou roli jistě sehrály sociální původ a šestnáctiletý věkový rozdíl.

Imre Nagy (1896 – 1958) byl politicky činný již od 20. let a od roku 1930 žil v Sovětském svazu (pozoruhodná je z této doby jeho spolupráce s NKVD, u zahraničních komunistů té doby dosti obvyklá) a do Maďarska se vrátil až v roce 1944.

Poté postupně zastával řadu vysokých stranických i státních funkcí. Poprvé se stal premiérem v roce 1953 a z této doby se také datují jeho opatrné korekce tvrdého stalinského systému. Svého postu byl však zbaven a dokonce vyloučen z komunistické strany.

János Kádár (1912 – 1989) se v komunistickém hnutí angažoval od konce 20. let a v mocenské hierarchii začal stoupat rovněž po druhé světové válce. Od roku 1948 byl ministrem vnitra a podílel se na stalinských represích, mimo jiné i na vykonstruovaném procesu svým předchůdcem ve funkci ministra vnitra László Rajkem. (more…)

Interview Plus – Bohumír Janský (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:10

Profesor Bohumír Janský, hydrolog a geograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a člen meziresortní komise Voda-sucho je hostem Interview Plus. Více než devadesát procent území Česka ohrožuje sucho. Země trpí nedostatkem vláhy už třetí rok za sebou. Co musíme změnit pro to, abychom v krajině zadrželi více vody pro takové případy? A s jakou pobídkou pro zemědělce či změnou legislativy by měl přijít stát? Moderuje Jan Burda.

Natočeno 2018. Premiéra 7. 9. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).

Zaostřeno na učitele (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:08

Nový školní rok začal v Česku nejen žákům, ale i 150 tisícům pedagogů. Co trápí české učitele? A jaké změny přineslo 1. září na základní a střední školy? Tomu se věnuje dnešní Zaostřeno, autorka pořadu Pavla Lioliasová.

Natočeno 2018. Premiéra 7. 9. 2018 (ČRo Plus, 15:33 h).

Večerní Host Radiožurnálu – Marka Míková a Jakub Matějka (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:04

Jak „Létající peřina“ provětrá nemocniční pokoje? O pokračování třináctiletého projektu Loutky v nemocnicích budeme mluvit s Markou Míkovou, principálkou Loutek v nemocnici a producentem Jakubem Matějkou. Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2018. Premiéra 7. 9. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h.).

Edvard Beneš, prezident těžkých chvil Československa (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:53

Dlouhé cesty na vrchol a následné strmé pády – tak by se dal popsat politický život druhého československého prezidenta doktora Edvarda Beneše. Jeho osud šel ruku v ruce s osudem celé republiky v první polovině dvacátého století. Jeden z pohledů na tyto prolínající se příběhy vám nabídne pořad Archiv Plus.

Natočeno 2018. Premiéra 7. 9. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 28. 5. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.:  Zeman, Jiří: Edvard Beneš, prezident těžkých chvil Československa. Obnovu státu po válce zaplatil svým zdravím. In web ČRo Plus, 7. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Druhý československý prezident, čtvrtý předseda vlády a první ministr zahraničí – to byl Edvard Beneš (1884-1948). V jeho politické kariéře se odrážely události československých dějin první poloviny 20. století.

Při studiích se Beneš seznámil s Tomášem Garriquem Masarykem a roku 1915 za ním odjel do Paříže. „Když se za světové války tvořily na všech bojištích naše slavné legie, měl na této práci vynikající účast doktor Beneš,“ řekl jeden z legionářů – generál Sergej Ingr.

Jako ministr zahraničí pracoval Beneš na zajištění bezpečnosti mladého státu. Hlavním pilířem byla spojenecká smlouva s Francií a později také se Sovětským svazem. Ve 30. letech neprožívala mladá republika jednoduché časy – hospodářská krize, národnostní a sociální problémy a ohrožení ze strany nacistického Německa. Na konci roku 1935 abdikoval prezident Tomáš Garrique Masaryk a jeho funkci přebírá doktor Edvard Beneš: „Vstupoval jsem do funkce prezidentské s vědomím, že to bude dědictví těžké, snad hrozné.“  (more…)

Hovory Plus – Daniela Petříčková (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:47

V poslední době se ve Vatikánu odehrává boj o moc kvůli sexuálnímu zneužívání a zpochybněna je také autorita samotného papeže Františka. Do Hovorů jsme proto pozvali Danielu Petříčkovou, překladatelkou aktuální knihy církevního historika Huberta Wolfa s názvem „Konkláve – tajemství papežské volby. Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2018. Premiéra 7. 9. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress