Recenze filmů a klíčová témata současné kinematografie v diskusi. Připravili Pavel Sladký a Šárka Gmiterková.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h).
14. 9. 2018
Host Radiožurnálu – Ludvík Cimburek (2018)
Hostem je Ludvík Cimburek, poradce náč. Gen. štábu AČR pro oblast aktivních záloh. Proč je o ně zájem? Je v tom kus vlastenectví, nebo spíš touha po dobrodružství? Vypráví někdy bývalý profesionální voják záložákům, co kde zažil? Moderuje Jan Pokorný.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 9. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).
Host do domu – Simona Postlerová (2018)
Herečka Simona Postlerová. Jaké to je narodit se do filmařské rodiny? Chtěla být už od dětství herečkou? A jaké role hraje aktuálně v divadle i televizi? Prozradí i něco ze soukromí? Moderuje Stáňa Lekešová.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).
Vizitka – Hynek Martinec (2018)
Hynek Martinec, výtvarný umělec, jehož výstava Cesta na Island probíhá ve Šternberském paláci v Praze. Moderuje Michaela Vrchotová. Rozhovory s těmi, kterým umění proměňuje život.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 10:00 h).
Lit.. Vrchotová, Michaela: Hynek Martinec, výtvarný umělec. Moderuje Michaela Vrchotová. In web ČRo 3 Vltava, 12. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Obrazy jako Rembrandtova kyčel, Bičování barokního koně nebo Cirkus nočních můr jsou už jen do 16. září k vidění ve Šternberském paláci. Podle jejich autora Hynka Martince, který vytváří volné série, v nichž reinterpretuje velké postavy starého i moderního umění od Dürera, přes Schieleho až po Duchampa, je umění kontinuálním dialogem všech umělců.
Nejen o tom, co umělce fascinuje na díle velikánů starého umění, ale také například o současné pozici malby ve vizuálním umění bude s Hynkem Mratincem, který žije a tvoří v Londýně, mluvit Michaela Vrchotová
13. 9. 2018
Kdo je vinen? Jeden rozhlasový dialog o lidských životech
Martin Čípek
(napsáno pro web Panáček v říši mluveného slova)
Nemocniční chodbou se rozléhají kroky. Někdo za někým jde, přirozeně. Ovšem tahle návštěva je poněkud neobvyklá. Prokurátor totiž přišel navštívit obžalovaného, věhlasného lékaře, který se, podle všeho, dopustil zločinu. Případ se zdá být jasný – do nemocnice je přivezen těžce zraněný muž, jehož šance na přežití jsou nulové. Má ale zdravou ledvinu, kterou naléhavě potřebuje jiný pacient. Lékař tedy provede transplantaci. Těžce zraněný muž posléze umírá, druhý s voperovanou ledvinou jej přežije o pouhých osm dní. Vina je zřejmá, nikdo, ani lékař, nemá přece právo rozhodovat o tom, kdo má právo žít a kdo už ne. Jenže… věc se zdá být složitější, než jak se může na první pohled jevit ze strohého soudního spisu. Proto tu teď, v zešeřelé místnosti, sedí naproti sobě ten, který se ptá, a ten, který odpovídá. Prokurátor a lékař. Nebo také inkvizitor, jak jej lékař s ironickým nadhledem nazývá, a jeho oběť.
Dramatik, scénárista a režisér Oldřich Daněk (1927-2000) se ve své původní rozhlasové hře Dialog v předvečer soudu (1967) zabývá jedním ze základních principů lékařské etiky, ale nikoliv bez hlubšího přesahu. Daňkova obžaloba není zaměřena jednostranně, její obsah poukazuje na nedokonalost společenského (a potažmo i politického) řádu, který z lidí vytváří (ne)dobrovolné rukojmí. Nezadržitelný vývoj medicíny, charakterizovaný kusými informacemi o úspěšnosti transplantací ledvin, je zde postaven do ostrého kontrastu s obecným vnímáním života a smrti, tedy s tím, o čem nerozhodují jiní, ale člověk sám. Režisér Jiří Roll obsadil do role prokurátora Otakara Brouska, lékaře představoval Karel Höger. Obě role jsou bezchybné – artikulačně, posazením a melodií hlasu, hereckým pojetím. Höger svého lékaře navíc obdaroval jemným ironickým nadhledem, s nímž shazuje závažnost předkládaných obvinění. Daňkova rozhlasová hra zde zachycuje Högera v nejlepším okamžiku, na vrcholu hereckého mistrovství. (more…)
Reflexe: Historie / Filozofie! – Zvoní, zvoní zrady zvon. Mnichov 1938 (2018)
Mnichov 1938 – co jsme si z něj vzali, co si z něj vzala světová diplomacie, opravdu nám chtěl Stalin pomoci, proč dodnes oficiální ruské kruhy chtějí téma Mnichova otevírat nebo jestli si Edvard Beneš opravdu objednal ultimatum u spojenců. Jen otázku, jestli jsme se měli neměli bránit, Martin Groman se svými hosty neotevřel. Historie nezná kdyby a jestli.
Hovoří právní historik a děkan Právnické fakulty UK v Praze Jan Kuklík, historik z Ústavu pro soudobé dějiny Vít Smetana a také profesor Robert Kvaček.
Natočeno 13. 9. 2018. Premiéra 22. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava). K poslechu zde.
Lit.: Groman, Martin: Zvoní zvoní zrady zvon. Historicky prokázaná fakta o září 1938 je nutné znovu a znovu opakovat. In web ČRo 3 Vltava, 25. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Události spojené s Mnichovskou dohodou na konci září 1938 jsou dnes již dobře zmapované. Nános ideologií posledních 80 let se z nich postupně podařilo, alespoň na poli historiografie, smést a tak by se mohlo zdát, že dodávat ještě něco k těmto událostem by bylo pověstným nošením sov do Athén.
Bylo by tomu tak, kdyby stále nebyl dost živý Mnichovský komplex, který už také popsali mnozí historici, jako například Jan Tesař ve stejnojmenné knize napsané v exilu. Mýtus o zradě velmocí a oběti, kterou přineslo Československo.
Mýtus živený vydatně už prezidentem Benešem v jeho době a soudobými politiky na všech stranách tohoto velkého mezinárodního střetu předznamenávajícího druhou světovou válku. Mýtus, který stále obsahuje představu, že jedině Sovětský svaz byl připraven a ochoten Československu pomoci atd.
Ještě nedávno ruští historici reprezentující oficiální současnou moskevskou doktrínu na pražském setkání česko-ruského fóra navrhovali otevřít diskusi s našimi historiky právě o Mnichovu 1938. Jako by se dřívější mýty a resentimenty měly znovu vracet. Proto je zdá se nutné znovu a znovu opakovat historicky prokázaná fakta o září 1938 a o tom, co se odehrálo na mezinárodní scéně i u nás doma a proč tomu došlo.
Proč Praha ochotně nabízela dohodu požadavkům Henleina a jeho SdP, proč Velká Británie volila cestu dohody s Hitlerem a proč Francie nakonec na tuto dohodu také přistoupila. Proč Stalin nakonec Benešovi neodpověděl na otázku, jestli jeho vojska pomohou bránit poslední demokracii ve střední Evropě, i kdyby ostatní tak neučinili apod.
O Mnichovu 1938, jeho příčinách a důsledcích diskutují v Reflexích s Martinem Gromanem právní historik a děkan Právnické fakulty UK v Praze Jan Kuklík, historik z Ústavu pro soudobé dějiny Vít Smetana a také profesor Robert Kvaček.
Pro a proti – Zálohované výživné (2018)
V Česku dostává výživné na dítě každá druhá samoživitelka, jak vyplývá z aktuálního průzkumu Klubu svobodných matek. Jejich průměrný příjem se přitom pohybuje od deseti do dvaceti tisíc korun. Je na čase, aby jim stát pomohl prostřednictvím zálohovaného výživného? Zeptá se Veronika Sedláčková.
Hovoří poslankyně ODS Veronika Vrecionová a její kolegyně z dolní komory Parlamentu Alena Gajdůšková z ČSSD.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 9. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h).
Lit.: Sedláčková, Veronika – Erhart, Michael: Zálohované výživné stát nevymůže, samoživitelkám mají pomoci sociální dávky, říká poslankyně ODS. In web ČRo Plus, 12. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V Česku dostává výživné na dítě jen každá druhá samoživitelka, jak vyplývá z aktuálního průzkumu Klubu svobodných matek. Třetina samoživitelek si musí vystačit s příjmem pod 10 tisíc korun a jen každá čtvrtá si může dovolit pravidelně kupovat ovoce a zeleninu.
Parlament nyní projednává zákon o zálohovaném výživném, které by v případě výpadku alimentů zaplatil stát a následně ho vymáhal po dlužníkovi. „Opatření je směřováno k dětem. O koho jiného by se stát měl starat,“ říká předkladatelka návrhu, poslankyně Alena Gajdůšková (ČSSD).
Uvádí, že podle názoru exekutorů by stát mohl vymoci až pětinu pohledávek. „V okamžiku, kdy se dluh stane pohledávkou státu, nastane úplně jiná situace. Povinní rodiče si nedovolí neplatit a vymahatelnost bude vyšší,“ domnívá se Gajdůšková. (more…)
Demokracie vychází z módy (2018)
Jan Fingerland. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 7. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Fingerland, Jan: Jan Fingerland: Demokracie vychází z módy. In web ČRo Plus, 12. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Aniž bychom chtěli lomit rukama nad domácími poměry, ne všechno je u nás takové, jaké by být mohlo. Třeba ta demokracie. Pořád jí máme, ale nějak se smršťuje. Útěchou nám budiž fakt, že v tom nejsme sami.
Americký Freedom House tvrdí, že už dvanáctý rok za sebou je více zemí, u nichž je demokracie na ústupu než těch, kde se zlepšuje. Také podle německé Bertelsmannovy nadace poklesla kvalita demokracie nejvíce za posledních dvanáct let.
A v neposlední řadě britský The Economist Intelligence Unit tvrdí, že v téměř devadesáti zemích vloni došlo ke zhoršení kvality demokracie, včetně států evropských.
Do posledního demokrata
Přitom má generace, která dospěla kolem roku 1989, vstupovala do života doprovázena proroctvími lidí, jako byl americký politolog Samuel Huntington, který v devadesátých letech mluvil o Třetí velké vlně demokratizace světa.
Fenomén ústupu demokracie je asi příliš různorodý na to, aby se dal vysvětlit několika málo faktory. Většinou ale vidíme nějakou formu vzpoury části společnosti proti tomu, co voliči – nebo jejich vodiči – vidí jako etablované, privilegované mocenské struktury.
Nejde přitom vždy jen o tvrdou moc ve smyslu rozhodovací pravomoci, ale i úlohu lidí, kteří se dostali do nějakých výsadních postavení, včetně intelektuálů a jiných kavárníků. Proti zavedeným pořádkům se tedy nevystupuje ve jménu vlády silné ruky, ale jakési hlubší demokracie. (more…)
Komunisté jsou jedním z mnoha problémů české demokracie (2018)
Rozhovor s Jacquesem Rupnikem připravila Marie Bastlová.
Natočeno 2018. Premiéra 13. 6. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál).
Lit.: Bastlová, Marie – Havel, Prokop: Jacques Rupnik: Komunisté jsou jedním z mnoha problémů české demokracie. In web ČRo 1 Radiožurnál, 13. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rusko okupaci Československa v roce 1968 nepovažuje za žádný problém, omluvy a zamyšlení, jak dříve učinili Michal Gorbačov nebo Boris Jelcin, se nekonají. Tak vnímá postoj současného Ruska vůči událostem roku 68 v Československu česko-francouzský politolog Jacques Rupnik, který se účastní konference v Lichtenštejnském paláci.
V Rusku panuje nostalgie vůči sovětské době a impériu, nejoblíbenější osobností v ruských dějinách je také podle letošního průzkumu Stalin. „Máme obrovskou regresi, ústupek od reflexe o sovětské historii, která proběhla v Rusku, ale asi příliš krátce a hlavně nepasuje do ruské politiky,“ říká.
Na domácí politické scéně pak vidí určitý zlom – komunisté sice nebudou vládnout, ale mají být stranou, která umožní vznik vlády. „Vznikla situace, kdy všechny hlavní demokratické strany jsou oslabeny,“ říká. (more…)
Potíže s lidem (2018)
. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 9. 2018 v rámci cyklu Glosa Plus (ČRo Plus).
Lit.: Kroupa, Daniel: Daniel Kroupa: Potíže s lidem. In web ČRo Plus, 12. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak je obecně známo, starořecké slovo „demokracie“ znamená vládu lidu. Pokud si však někdo myslí, že je také obecně známo, co v této souvislosti znamená slovo „lid“, pak se mýlí.
Potíže s tím měli již staří Řekové, protože výrazem „démos“ označovali různé věci a tak vznikaly zmatky a nejasnosti, které trvají dodnes. Proto snad může být užitečné, když se trochu zamyslíme nad tím, kdo to vlastně vládne v demokracii.
Sledujeme-li vyjádření různých politiků a politologů zjistíme, že tím „lidem“ vládnoucím v demokracii se někdy míní všichni lidé a jindy pouze všichni občané. Za „lid“ se často pokládá pouhá většina občanů nebo dokonce jenom většina voličů, nebo dokonce pouze ti, kteří volili vítěznou stranu, i když nezískala nadpoloviční většinu. (more…)