Do Hovorů dnes přišel architekt Pavel Hnilička. Mluvit bude o tom, podle jakých vizí se se staví česká města a prozradí, jestli jsou správné. A vysvětlí, jak hustotu obyvatel ovlivňuje ekonomiku města. Se spoluautorem studie Hustota a ekonomika měst bude mluvit David Šťáhlavský.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 9. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h.). Repríza 28. 9. 2018 (ČRo Plus, 14:33 h.). K poslechu zde.
Hostem je zakladatelka poradny Vigvam Sylvie Stretti. Vigvam je místo pro děti a rodiny, které prožívají smutek nad ztrátou blízkého člověka. Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 9. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h).
Rok 1968 obrátil život naruby také Milanu Horáčkovi. Právě o něm je dnešní díl ze stejnojmenného cyklu. Mezi českými exulanty to po roce dotáhl poměrně daleko, až do nejvyšších pater politiky v Německu. Osudy člověka, který vždycky žil na pomezí českého a německého světa, vám přiblíží dokument nazvaný Víc už vám neřeknu. Připravili ho Ivana Chmel Denčevová a Jan Sedmidubský.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 9. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 15. 9. 2018 (ČRo Plus, 15:34 h); 18. 11. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:00 h); 13. 9. 2020 (ČRo Plus, 14:34 h.).
Lit.: Sedmidubský, Jan – Chmel Denčevová, Ivana: Rok 1968 mi obrátil život naruby: Víc už vám neřeknu. Příběh Milana Horáčka. In web ČRo Plus, 12. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Milan Horáček moc nestojí o publicitu. Nejspíš už si jí za ta léta užil dost. Na přelomu 70. a 80. let se stal zakládajícím členem Strany zelených ve Spolkové republice, a když o rok později on a jeho kolegové napochodovali v bílém oblečení a s dýchací rouškou do sálu frankfurtského zastupitelstva, vypadalo to, že cílem této strany je pořádně zatřást dosavadními politickými zvyklostmi.
V roce 1983 pak za tuto stranu usedl poprvé ve spolkovém sněmu. A zatímco zelená politika se v Německu za ta léta stala součástí politického mainstreamu, Milan Horáček má pochopitelně bouřlivácká léta za sebou. Že by se ale usadil, to se tak jednoduše říct nedá.
Horáček dodnes žije na cestách – někde na ose Berlín – Praha – Frankfurt nad Mohanem. A pokud to čas dovolí, zastaví se na pár dní na chalupě na rozhraní středních a jižních Čech. Na existenci na rozhraní německého a českého prostředí je vlastně celoživotně zvyklý. Narodil se ve smíšené česko-německé rodině (otec Čech, matka Němka) ve Velkých Losinách v roce 1946.
Host kaktusář Petr Kuták. Řeč bude o pěstování a sbírání kaktusů. Jak náročné je postarat se o sbírku těchto tropických rostlin? V jakých podmínkách je pěstovat? S kým případně vyměňovat zkušenosti a kam zajít na výstavu nebo na burzu? Pište na adresu: radiojunior@rozhlas.cz. Moderuje Stanislav Jurík.
Připravil ČRo Plzeň v roce 2018. Premiéra 12. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.).
102. díl cyklu Historie českého zločinu. Osudná a tragická láska, které nikdo nepřál, skončila smrtí. Ale byla to vražda nebo pokus o dvojitou sebevraždu? To se pokoušejí rozplést za pomoci dalších jihomoravských kolegů četníci z Jehnic. Případ, který se v mnoha rysech podobá slavnému Shakespearovu dramatu Romeo a Julie, však není fikce, ale skutečnost. Scénář podle dochovaných dokumentů a novinových článků napsala Tereza Vojtová. Scénář Tereza Vojtová, Michal Simandl. Supervize Bronislava Janečková. Hudební spolupráce Petr Šplíchal. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkují Jan Hofman, Nikola Heinzlová, Jiří Schwarz, Nataša Nosková Gáčová, Dušan Sitek, Petr Štěpánek, Jakub Stich, Kateřina Fixová.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 21. 7. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).
Lit.: Janečková, Bronislava – Řápek, Jan – Vojtová, Tereza: Romeo, nebo vrah? In web ČRo 2 Praha, 12. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Je to jak ze Shakespeara: láska, které nikdo nepřál, skončila smrtí. Byla to ale vražda nebo pokus o dvojitou sebevraždu? To se pokoušejí zjistit četníci z Jehnic.
Píše se srpen 1926. V Jehnicích u Brna si 23letý rolnický syn Bohumil Černohlávek namlouvá 18letou selskou dcerku Bertu Pernicovou, a to proti vůli svých rodičů. Ti pro syna totiž nechtějí chudou nevěstu. Přesto se mladí zamilovaní scházejí dál.
Bohumilův otec, známý surovec, se nebojí udělat cokoliv proto, aby sňatku zabránil. O Bertě Pernicové šíří pomluvy a občas jí i bije a nadává na veřejnosti. Zoufalství dvou mladých lidí vyvrcholí 30. srpna 1926 na taneční zábavě v nedalekém Ořešíně. (more…)
Hostem je předseda České pirátské strany Ivan Bartoš. Jejich předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek v ústavně právním výboru podpořil zdanění církevních restitucí. Jak se zachovají jeho ostatní straničtí kolegové? Mohl by tento původně komunistický návrh obstát před Ústavním soudem? Moderuje Marie Bastlová.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 9. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).
Projekt Ateliéru textilní tvorby UMPRUM nazvaný Aš po Už/horod, který pátrá po osudech podnikatelských rodin první republiky, představí vedoucí ateliéru Jitka Škopová a studenti. Moderuje Jaroslava Haladová, hudbu vybírá Dominik Gajarský.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h.).
Lit.: Haladová, Jaroslava: Měli nápady, energii a vůli, ale dějiny hrály proti nim. Podnikatele první republiky připomíná UMPRUM. In web ČRo 3 Vltava, 20. září 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Projekt Aš po Už/horod, který upozorňuje na často neveselé osudy podnikatelských rodin, přináší výstavy, diskuse, umělecké artefakty i texty.
„Nechceme mapovat významné rodiny, které všichni známe, ale koukneme se do menších měst, kde tyto rodiny měly důležitý vliv pro místní obyvatele i pro daný obor. A seznámíme s jejich osudy širší veřejnost,“ vysvětluje vedoucí Ateliéru textilní tvorby na pražské UMPRUM Jitka Škopová princip projektu, na kterém její studenti pracovali celý loňský školní rok.
Nápad se zrodil ze společných debat s Vysokou školou výtvarných umění v Bratislavě a má svou českou i slovenskou část. Projekt tvoří jednak výstavy probíhající v různých českých a slovenských městech, kde si veřejnost může prohlédnout objekty, které na základě svých pátrání studenti vytvořili. Další částí projektu je chystaný sborník, který shrne sedmnáct rodinných osudů. Rodiny, po jejichž příbězích studenti v rámci projektu Až po Už/horod pátrali, podnikaly v různých průmyslových odvětvích, a smyslem celé akce je mimo jiné poukázat i na neomezený záběr textilní tvorby.
„Textil je široká platforma, která není jen o tom, že navrhujete látky, koberce a interiéry, ale v textilu taky existují různé experimentální přístupy, je vázán na architekturu atd. Například tam máme značku zápalek Solo Sušice, kde poukazujeme na to, že textil může být i nehořlavý, nebo piana Petrof, kde je souvislostí akustická textilní stěna a hudba, nebo bižuterní firmu Riedel, kde je tou spojnicí zase našívání,“ doplňuje Jitka Škopová.
Hosty ArtCafé byly i studentky ateliéru Textilní tvorba. Historií huti Poldy Kladno a rodinou Wittgensteinů se zabývala Kateřina Haderková. „Já jsem navázala na Josefa Hoffmanna a gesamtkunstwerk, který jsem propojila s industrií Poldi Kladno a využila jsem písmeno w – protože Karl Wittgenstein, zakladatel kladenské huti, podporoval také Wiener Werkstätte,“ objasňuje, kde se vzala tři písmena v, která se objevují na jejích textiliích. „Já jsem se inspirovala hodně v interiéru a také reklamními slogany hotelu Šroubek. Použila jsem techniku devoré, což je leptaný samet, a textilii jsem pak napnula do rámu a vznikl paraván,“ dodává Amálie Koppová, která bádala nad rodinou Karla Šroubka, který provozoval luxusní hotel na pražském Václavském náměstí.
Poslechněte si celé ArtCafé včetně hudby podle výběru Dominika Gajarského a představení video seriálu Paternoster Session od kolegů z Radia Wave.
Výkon české ekonomiky stoupá, nezaměstnanost je nízká a platy rostou. Lidem v Česku se ještě nikdy nevedlo tak dobře jako teď. Autor pořadu Vít Pohanka.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 9. 2018 (ČRo Plus, 14:33 h.). K poslechu zde.
Stefan Grabinski. Povídka klasika polské fantastické literatury. Přeložil Libor Martinek a připravila Klára Fleyberková. Režie Lukáš Hlavica.
Účinkuje Ivan Řezáč.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 9. 2018 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.; 24 min) v cyklu sPOLeCZně. Repríza 3. 11. 2023 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.); 10. 12. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Fleyberková, Klára: Stefan Grabiński: Povídky. In web ČRo 3 Vltava, 14. září 2018 (článek). – Cit.: Temné stíny nad Polskem. Série povídek klasika polské fantastické literatury. Poslouchejte on-line vždy po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Temné uličky, tajemné staré domy, záhadní staří pánové toulající se setmělými chodbami… Nechat se tak trochu děsit lidi lákalo od pradávna. I proto se ve světové literatuře zrodilo několik opravdových legend reprezentujících žánr fantastiky, hororu a mysteriózních textů. Otcem všech takových legend je bezesporu Američan Edgar Allan Poe, jehož Jámu a kyvadlo nebo Havrana zná snad každý. Právě jeho jméno se často skloňuje v souvislosti s jiným autorem, který žil jen o několik desetiletí a dlouhé kilometry od něj.
Stefan Grabiński se narodil v Polsku 26. února roku 1887 a často se mu přezdívá polský Edgar Allan Poe. K tomuto „titulu“ se dopracoval postupně, jak to tak bývá. Své dětství strávil v rodině soudce a učitelky hudby, spolu se třemi sestrami. Po smrti otce se rodina přestěhovala do Lvova, kde mladý Stefan dostudoval gymnázium a pustil se do studií polské literatury a klasické filologie na tamní univerzitě.
Když svá studijní léta úspěšně uzavřel, ani tehdy se školního prostředí nevzdal a stal se z něj středoškolský učitel. Už v té době se navíc také věnoval vlastnímu psaní. V roce 1909 vydal pod pseudonymem Stefan Żalny sbírku novel, která ale čtenáře ani kritiku moc nezaujala. Zásadní obrat přišel až o deset let později s povídkovým souborem ze železničního prostředí nazvaným Demon ruchu. Posléze Grabiński napsal také řadu románů, ale povídkové tvorby se nevzdal až do své smrti v roce 1936, kdy ho skolila tuberkulóza. A tak se stal právoplatným pokračovatelem slavného Poa – předčasně zemřelý autor krátkých temných příběhů, při kterých mrazí v zádech.
Řadu z nich si už mohou přečíst i čeští čtenáři, a to především zásluhou Libora Martinka, který Grabińského texty přeložil. Právě jeho překlady se nyní dočkaly i rozhlasového zpracování. Pro vltavskou řadu Povídka je zrežíroval Lukáš Hlavica a čte je Ivan Řezáč. Nabízíme v ní celkem pět textů, které snad jasně ukazují, že si Stefan Grabiński pojmenování polský Poe jistě zaslouží. A co víc, zaslouží si, aby čtenáři a posluchači znali i jeho jméno.
Diskusní pořad, dnes na téma burčák. Host ing. Bronislav Pavelka, vedoucí odboru kontroly vína Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Sezona burčáku je tady. Co to burčák je, co obsahuje, a v čem se liší od moštu a vína? Podle čeho se posuzuje kvalita burčáku? Čeho bychom si měli všímat při jeho nákupu, a jak s ním nakládat? Dotazy posílejte na adresu: kavaoctvrte@rozhlas.cz. Moderuje Tomáš Voženílek.
Natočeno 2018. Premiéra 12. 9. 2018 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Powered by WordPress