Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

8. 8. 2018

Osudy – Helena Albertová 1/5 (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 8:49

Vzpomínky české dramatičky, bývalé ředitelky Divadelního ústavu v Praze a první manželky herce Pavla Landovského. Připravil Dominik Mačas.

Připravil ČRo Plzeň v roce 2018. Premiéra 6. – 10. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h). Repríza 1. dílu 7. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 0.00 hodin).

Lit.: Mačas, Dominik: Osudy Heleny Albertové. In web ČRo 3 Vltava, 7. srpen 2018  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vzpomínky české dramatičky, bývalé ředitelky Divadelního ústavu v Praze a první manželky herce Pavla Landovského. Připravil Dominik Mačas.

Osudem Heleny Albertové se stalo divadlo. Je významnou českou dramatičkou a kurátorkou scénografických výstav. Byla ředitelkou pražského Divadelního ústavu a jedenáct let ji pojilo manželství s hercem Pavlem Landovským. V letošním roce získala titul Dáma české kultury, který se uděluje osobnostem, které se ve svém občanském životě ani v umělecké tvorbě nikdy nezpronevěřily nejvyšším mravním zásadám.

Pro a proti – Prague Pride (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 8:31

Do pražských ulic se opět vrací festival Prague Pride, který letos mimo jiné upozorní i na problémy dětí s přiznáním sexuální orientace. Jak se vyvíjí postoj většinové české společnosti k homosexuální komunitě? A proč přehlídka aktivit zaměřených na lesby, gaye, bisexuály a transsexuály část lidí dráždí? Zeptá se Karolína Koubová v Pro a proti.

Hovoří ředitel Občanského institutu Roman Joch a ředitelka festivalu Prague Pride Hana Kulhánková.

Natočeno 2018. Premiéra 6. 8. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: Koubová, Karolína – Čihák, Ondřej:  Manželství gayů a leseb není o toleranci, ale je expanzí do veřejného prostoru, tvrdí Roman Joch. In web ČRo Plus, 6. srpen 2018  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Letošní festival Prague Pride vyvrcholí 11. srpna karnevalovým průvodem z centra Prahy směrem na Letnou. Festival každoročně vzbuzuje vášně, proti němu protestují například zastánci modelu tzv. tradiční rodiny. Potřebuje česká společnost Prague Pride?

„Česká republika je svobodnou společností, takže na happeningy a demonstrace mají lidé zásadní právo. Jde o legitimní akci, ale myslím, že člověk může být hrdý na své zásluhy, skutky a výkony, ale ne na to, co je mu dáno,“ uvedl v pořadu Pro a proti ředitel Občanského institutu Roman Joch.

Ten si prý neumí představit, že by oslavoval to, že je běloch, má modré oči nebo heterosexuální orientaci.

„Každý člověk si zaslouží respekt a toleranci. Dospělí lidé mají právo žít ve vztazích, které si sami vyberou. Pro výchovu dětí je ale dobré, aby ve své rodině viděli jak mužský, otcovský, tak ženský, mateřský vzor. To u stejnopohlavních párů a jejich rodin mohou vidět dost těžko.“

Joch souhlasí, aby stejnopohlavní páry mohly mít děti. „Pouze poznamenávám, že skutečná biologická matka je jen jedna žena z páru, zatímco v přirozené rodině je dítě vždy dítětem jak otce, tak matky.“

(more…)

Host do domu – Antonín Pařízek (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 8:27

Moderuje Jitka Novotná. Hodina, v níž budeme hostiteli, ale také hosty mnoha zajímavých lidí. Host: primář prof. MUDr. Antonín Pařízek, porodník.

Natočeno 2018. Premiéra 6. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Výlety s Vltavou – Putování Šumavou s Kohoutím křížem 1/5 (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 8:27

Po stopách zapomenutých německých autorů. Připravila Hana Soukupová.

Hovoří autorka, Jindřich Špinar a Ivo Kareš.

Natočeno 2018. Premiéra 6. – 10. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 8:40 h). Repríza 18. – 22. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 8:40 h.).

Obsah: 1. Nicov. Pod kohoutím křížem o stejnojmenném webu, věnovaném německé šumavské literatuře. – 2. Chvalšiny. Hans Watzlik, autor, který chtěl v Čechách dýchat německý vzduch. – 3. Boletice. Thomas Geist a svědectví o obcích, které zmizely z map. – 4. Studenec. Posvátnou krajinou s W. Ladenbauerem a Johannem Nepomukem Q. Sailerem. – 5. Bučina. Johann Peter a kniha jako pomník česko-německého smíření.

Lit.: Soukupová, Hana:  Putování Šumavou s Kohoutím křížem. In web ČRo 3 Vltava, 7. srpen 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Pro autory stejnojmenné internetové čítanky je sám kohoutí kříž symbolem staré Šumavy, zaniklého světa, který se snaží hledat pomocí zapomenutých textů i obrazových dokumentů.

Vrátit na Šumavu literární díla německy píšících autorů byl nápad překladatele a básníka Jana Mareše z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Nezaměřil se jen na umělecky cenné texty, ale hledal i drobná svědectví o tom, jak kdysi lidé na Šumavě žili, překládal vzpomínky a dokumenty osobní povahy včetně deníků a korespondence. O elektronickou podobu čítanky pečuje Ivo Kareš, který nás spolu se svým kolegou Jindřichem Špinarem  pořadem provází.

Výlety s Vltavou připomínají i možnost otevřít díky chytrému telefonu Kohoutí kříž na místech, která na svých toulkách Šumavou navštívíte, přečíst si v českém překladu nebo německém originálu text vztahující se ke konkrétnímu místu a podívat se, jak kdysi vypadalo. Od nicovského kohoutího kříže, kde se seznámíme s celým projektem, vyrazíme na vyhlídku nad Chvalšiny.  Tady nelze nezmínit dílo spisovatele Hanse Watzlika, který v nedalekém Ondřejově působil jako učitel a zasadil sem částečně i děj své krásné povídky Cesta domů. Zároveň zazní otázka, jak se stavět k dílu autorů, kteří se stejně jako on přiklonili ve 30. letech minulého století k nacismu. Kohoutí kříž tuto skutečnost nezamlčuje, ale zároveň tyto „sporné“ autory ze šumavské literatury nevyloučil. Podobně je tomu i u textů vysídlenců, kde se stesk po ztraceném domově leckdy pojí s pocitem trpkosti vůči Čechům. (more…)

6. 8. 2018

Ranní úvaha Martina C. Putny – Naše stará Afrika 1/5 (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 11:39

Martin C. Putna. Úvaha.

Natočeno 2018. Premiéra 6. – 10. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava) v cyklu Africké léto.

Lit.: Putna, Martin C.: Martin C. Putna: Naše stará Afrika I. In web ČRo 3 Vltava, 6. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Když se řekne Afrika, vybaví se nám přívlastky, značící „totální jinakost“.

Jenomže když se dnes tak rádi ptáváme po kořenech evropské civilizace – a když jdeme po skutečných starověkých kořenech – zjistíme, že pro řecké a římské a křesťanské zakladatele Evropy nebyla Afrika „totálně jinaká“. Naopak! Byla součástí téhož kulturního světa.

Obyvatelný svět – „oikumené“ – se rozkládal na všech třech březích Středozemního moře: na evropském i asijském i africkém. Tatáž vegetace, tentýž životní styl, tatáž kuchyně, tytéž domy se vnitřními dvorky, chránícími před mediteránním žárem, tytéž chrámy a lázně, tytéž nadnárodní obcovací jazyky: nejdřív féničtina a řečtina, potom řečtina a latina, a na sklonku antiky i totéž nové státní náboženství: křesťanství.

Tedy, jaká „Afrika“? Relevantní částí kontinentu bylo jen severní pobřeží. Dál na jih už začínala Sahara – a ta pro Féničany, Řeky i Římany představovala neproniknutelnou překážku. A ano, dál na jih bylo i pro ně moc horko. (more…)

5. 8. 2018

Příběhy 20. století – Srpnová okupace (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:11

Připravil a uvádí Adam Drda.

Ze záznamů hovoří Pavel Landovský, Petr Maišaidr a Jiří Kolda.

Natočeno 2018. Premiéra 5. 8. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Drda, Adam: Sovětská okupace, jeden z určujících momentů života. Vzpomínky Pavla Landovského, Petra Maišaidra a Jiřího Koldy. In web ČRo Plus, 5. srpen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Za pár týdnů si budeme připomínat 50. výročí počátku sovětské okupace Československa.

V noci z 20. na 21. srpna 1968 k nám vtrhly i jednotky dalších států Varšavské smlouvy – nicméně zásadní rozhodnutí padla v Moskvě a sovětská armáda tu zůstala více než 20 let.

Okupace představuje klíčovou českou zkušenost, a podstatné samozřejmě je, co způsobila: O sovětské tanky se opíral kolaborantský komunistický aparát, který ČSSR izoloval od svobodného světa, obnovil totalitní systém vlády, na dalších dlouhých 20 let učinil ze země sovětskou kolonii. Se společenskými následky normalizačního marasmu se potýkáme dodnes.

V Příbězích 20. století se zmíněnému výročí věnujeme v každém srpnovém týdnu. Uslyšíte řadu vzpomínek a reflexí, tuto neděli začneme pořadem, v němž budou na první okupační týden vzpomínat tři lidé pozoruhodných osudů.

(more…)

4. 8. 2018

Sólo pre Evu Palíkovú (Sólo pro Evu Palíkovou, 2005)

Filed under: Rozhovory,Slovenské — Martin @ 13:37

Emil Benčík. Zábavný program. Zvuk Imrich Adamko. Hudební dramaturgie Dana Reková. Redakce Tamara Chlebová.

Účinkují Marián Grebáč, Eva Palíková a další.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2005 (30 min.). Repríza 22. 10. 2017 (SRo Rádio Pyramída).

Pozn.: Ďaľší exkurz do rozhlasového archívu zakončíme pásmom Sólo pre Evu Pavlíkovú (2005). Autor Emil Benčík, redaktorka Tamara Chlebová a moderátor Marián Grebáč si pozvali k mikrofónu populárnu herečku Nitrianskeho divadla Evu Pavlíkovú. Dozviete sa mnohé zaujímavosti z jej súkromného, ale aj divadelného, filmového a televízneho účinkovania. Zaspomína si aj na svojich kolegov Jozefa Dóczyho a herca a režiséra Jozefa Bednárika, v ktorého muzikáloch účinkovala.

Zábavné pele mele (1974)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Martin @ 13:28

Tibor Korbell, Anton Glézl, Berco Trnavec, Ilja Ilf, Jevgenij Petrov. Zábavné pásmo. Redakce Miro Procházka. Hudební spolupráce Oldo Zemánek. Zpívají Jana Kociánová, Eva Máziková, Dušan Grúň, Marika Škultétyová, Jezinky a Marián Labuda. Hraje Orchestr Gustava Broma. Zvuk Alojz Janeček, Jozef Dobák. Produkce Anna Kováčová. Asistentka režie Jarmila Krivosudská. Režie Juraj Haľama.

Účinkují Anton Mrvečka, Stano Dančiak, František Dibarbora, Mária Kráľovičová, Eva Krížiková, Leopold Haverl, Eduard Bindas.

Připravil Československý rozhlas v roce 1974 (45 min.). Repríza 22. 10. 2017 (SRo Rádio Pyramída).

Pozn.: Scénky pod názvom Zábavné pele mele (1974) sú z pera autorov Tibora Korbella, Antona Glézla, Berca Trnavca a známej spisovateľskej dvojice z Odesy Iľju Iľfa a Jevgenija Petrova. Hoci autori kriticky reagovali na vtedajšie spoločenské problémy, ktoré sú dnes vytláčané novými kauzami, je v nich veľa kritických postrehov, ktoré sú stále aktuálne. A okrem smiechu sú aj na zamyslenie.

V réžii Juraja Haľamu účinkovali Anton Mrvečka, Stano Dančiak, František Dibarbora, Mária Kráľovičová, Eva Krížiková, Leopold Haverl, Eduard Bindas. Zaznejú tiež piesne Jany Kociánovej, Evy Mázikovej, Dušana Grúňa, Mariky Škultétyovej, Jeziniek a Mariána Labudu pod vedením dirigenta Gustáva Bróma a jeho orchestra.

Štyridsať minút v škrobe (Čtyřicet minut ve škrobu, 1975)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Martin @ 13:21

Jozef Antoš. Humoristicko-satirické pásmo. Redakce Berco Trnavec. Hudební dramaturgie Eva Kederová. Zvuk a střih Alena Čermáková a Peter Stolz. Režie Viktor Lukáč.

Osoby a obsazení: hosť (Ivan Krajíček), domáci (Stano Dančiak), hlavný (Martin Gregor) a hlas (Ĺubo Roman).

Připravil Československý rozhlas v roce 1975 (40 min). Repríza 22. 10. 2017 (SRo Rádio Pyramída).

Pozn.: Škrob, ako vieme, je prísada na pranie, aby bielizeň bola jemná, hladká a mala lesklý modravý odtieň. No škrob má aj metaforický význam. Dokonca dva. Ak o niekom povieme, že je „škrobený“, máme na mysli to, že je chladný, odmeraný a neprívetivý. A ten druhý význam? Škrobom nazývame aj človeka mimoriadne šporovlivého, lakomého, čiže držgroša.

Autor Jozef Antoš sa v humoristicko-satirickom pásme Štyridsať minút v škrobe pozrel na zúbky obom týmto typom. A redaktor Berco Trnavec s režisérom Viktorom Lukáčom zverili jednotlivé postavy prvotriednym komediálnym hercom. Vďaka hviezdnemu obsadeniu (Ivan Krajíček, Stano Dančiak, Martin Gregor, Ĺubo Roman) si táto komédia v roku 1975 získala priazeň divákov na verejnej nahrávke a poslucháčov pri rádioprijímačoch.

Šepotanie do mušle (Šepotání do mušle, 2012)

Filed under: Poezie,Slovenské — Martin @ 11:58

Ivan Kupec. Verše. Tvůrci nezjištěni.

Recituje Peter Rúfus.

Připravil Slovenský rozhlas v roce 2012 (5 min.). Repríza 20. 10. 2017 (SRo Rádio Pyramída).

Pozn.: V týchto dňoch si tiež pripomíname nedožité 95. narodeniny básnika, prekladateľa a esejistu Ivana Kupca. Spisovateľ a literárny vedec Igor Hochel o ňom napísal: „ …je to autor nesmierne hĺbavý, inklinujúci k filozoficky ladenej poézii, ba dalo by sa povedať, že básnikom-filozofom je takmer v každom svojom verši.“ Básnické dielo Ivana Kupca predstavuje trvalú hodnotu v kontexte slovenskej umeleckej spisby. Verše Šepotanie do mušle (2012) recituje Peter Rúfus, ktorý v týchto dňoch oslavuje šesťdesiatku.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress