Přehrávka archivních snímků, které nesou podpis Miloslava Stingla. Jak je slyší třeba po padesáti letech? A co k nim poví dnes? Připravil Tomáš Černý.
Natočeno 2016. Repríza 21. 6. 2018 (ČRo Rádio Retro, 9:15 – 10:10 h.) v cyklu Rádio Retro – Dálky a knížky.
S etnografem, cestovatelem a spisovatelem rozmlouvá Bronislava Janečková. Režijní spolupráce Vlado Príkazský.
Natočeno 2003.
Obnovená premiéra 21. 6. 2018 (ČRo Rádio Retro, 5:44 – 7:00 h.) v cyklu Rádio Retro – Dálky a knížky.
Dlouhý lovec. Medailonek význačného cestovatele Alberto Vojtěcha Friče. Napsal Jiří Jan Navrátil. Hudební spolupráce Jana Merhautová. Zzvukové efekty Karel Tieftrunk. Jazyková spolupráce Eliška Závodná. Režie Jiřina Martínková.
Účinkují Viktor Vrabec, Dagmar Sedláčková, Otakar Brousek I., Mirko Musil a Josef Velda.
Natočeno 1981. Obnovená premiéra 21. 6. 2018 (ČRo Rádio Retro, 5:02 – 5:25 h.) v cyklu Rádio Retro – Dálky a knížky.
Jiří Pehe. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 20. 6. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus).
Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Hradní obrana SPD je riskantní hra s ohněm. In web ČRo Plus, 20. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministerstvo vnitra se ve své zatím nevydané výroční zprávě o extremismu zmiňuje i o hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.
Neřadí hnutí přímo mezi extrémistické subjekty, ale podotýká, že převzalo některá témata extrémní pravice. I proto prý extrémní pravice nehrála v minulém roce u nás významnější roli. Zpráva dodává, že hlavní hrozbu momentálně nepředstavují pravicové extremistické subjekty, ale xenofobně populistická hnutí, což je jasná narážka na SPD.
Zmínky o SPD byly zřejmě důvodem, proč se vydání pravidelné zprávy opozdilo. Nesouhlas se ozýval nejen z útrob SPD, ale kupříkladu i z Hradu. Nyní se dozvídáme, že v připomínkovém řízení ke zprávě Hrad označuje zařazení SPD do zprávy jako naprosto nepřijatelné. Zprávu navíc označuje za manipulativní.
Zařazení SPD do zprávy ministerstva podle Hradu přispívá k atmosféře strachu a k polarizaci ve společnosti. Je prý nepřijatelné, aby autoři pranýřovali některé politické subjekty jen proto, že nesdílejí jejich pohledy na některé společenské jevy.
Apolena Rychlíková. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 20. 6. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty.
Lit.: Rychlíková, Apolena: Apolena Rychlíková: Miloš Zeman radí chudým jako Marie Antoinetta. In web ČRo Plus, 20. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Zdá se to až neuvěřitelné, ale skutečně jsou tu ještě chvíle, kdy se prezident Miloš Zeman věnuje jiným činnostem, než je pořádání hradního táboráku spojeného s rituálním pálením spodního prádla pro pár kamarádů a novinářů.
Čas od času se i starý tramp z Hradu pochlapí a vyrazí na nějakou spanilou jízdu do krajů, rozdávat moudra a nevyžádané rady do života těm, které naposledy dobře viděl z oken legendárního Zemáku.
Posledními příjemci jeho kázání se stali lidé v Ústí nad Labem. Město, ve kterém se naplno projevují všechny negativní důsledky absentující sociální politiky, masivní diskriminace, exekučních pastí a trvajícího přetlaku na pracovní místa, momentálně čelí vážnému problému. Dvě z ubytoven, Klišská a tzv. Modrá jsou před zavřením a více než 250 lidem tak hrozí vystěhování. Případ první z ubytoven se snad už podařilo vyřešit, co ale bude s lidmi z té druhé, zatím nikdo neví.
Je to absurdní: různá města po celé republice dnes zavádějí bezdoplatkové zóny, v jejichž důsledku se lidem v nejistém bydlení přestávají platit doplatky na bydlení. Návrh měl původně dopadnout na majitele ubytoven, ale některá z měst si z něj takřka okamžitě udělala bič na ty chudé. Dnes tak hrozí jejich masivní kočování po celé republice a nikdo z postižených, ani z nás, kteří se ještě těšíme relativnímu klidu, nemůže vědět, co vlivem těchto opatření přijde třeba za měsíc.
Tento problém už jiná města postihl v plné šíři a třeba v Lovosicích skončil tak, že lidi ze zavřené ubytovny čekala rovnou ulice. Děti dali ke známým a sami zůstávali v parku. (more…)
Miroslava Košická. Pásmo. Režie Hana Rodová.
Účinkují Jana Wernerová, Miroslav Kolbašský, Michaela Domovcová a Peter Čižmár.
Natočeno 2016. Repríza 21. 6. 2018 (Rádio Litera, 11:05 h.).
Pozn.: Zomrel ako 24-ročný a pár dní predtým si stihol napísať vlastný epitaf. Posledné dni Jřího Wolkra, talentovaného českého umelca, môžete spolu s ním zažiť prostredníctvom príbehu nazvaného POET V TATRÁCH. Precíťte spolu s básnikovou matkou novú dimenziu vzťahu s milovaným dieťaťom, ktoré vám umiera pred očami. (anotace)
Moderuje Jan Cimický. Host: plk. Jiří Markovič, kriminalista, někdejší šéf pražské „mordparty“. Osobnosti si zvou osobnosti. Pořad není vysílán živě.
Natočeno 2018. Premiéra 22. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 22:30 h).
Host: Renáta Němečková, lektorka žonglování. Vypravíme se do historie žonglování, zjistíme, čím je možné žonglovat a jak je žonglování prospěšné našemu zdraví. A chybět nebude ani pravidelná páteční rubrika Knižní záložka, ve které představujeme nové dětské knížky.
Natočeno 2018. Premiéra 22. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 19:00 h.) v cyklu Klub Rádia Junior.
60. díl cyklu Osudové ženy. Věra Chytilová, česká filmová režisérka. Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravil a slovem provází Radek Brož. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Hudba Antonín Schindler. Zvuk Jiří Pochvalovský. Režie Michal Bureš.
Účinkují Jana Janěková, Ondřej Kavan, Martin Pechlát, Vasil Fridrich a Jana Zenáhlíková. Host: publicista Tomáš Pilát.
Natočeno 2018. Premiéra 22. 6. 2018 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 27 min.). Repríza 1. 12. 2018 (ČRo Plus, 15:34 h.); 10. 8. 2019 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.); 27. 8. 2022 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.); 11. 5. 2024 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.).
Lit.: Brož, Radek: Mocní s ní měli problém. Nebála se pohádat. Osudové ženy: Věra Chytilová. In web ČRo 2 Praha, 27. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). Cit.: Stála si za svým, bez ohledu na problémy, které to přinášelo. Její první osudový vztah skončil kvůli „protistátní činnosti“, za „buržoazní chování“ ji chtěli vyloučit z FAMU, její debut se ocitl v trezoru, pokusila se o sebevraždu. Po revoluci ale působila jako pedagožka a zastupitelka a pokusila se kandidovat do Senátu… Známou nonkomformní režisérku v dokudramatu hraje Jana Janěková. O jejím životě hovoří publicista a autor monografie Věra Chytilová zblízka Tomáš Pilát. (…)
Věra Chytilová se narodila roku 1929 v Ostravě. „Otec byl bývalý legionář. Provozoval nádražní restaurace a Chytilovi se často stěhovali,“ přibližuje Tomáš Pilát, publicista a autor monografie Věra Chytilová zblízka.
Budoucí režisérka měla blízký vztah se starším bratrem Juliánem. Po jeho vzoru odešla studovat architekturu do Brna. Ale ne na dlouho. Se svým tehdejším přítelem Zdeňkem Mlčochem se přestěhovala do Prahy. Vztah skončil, když byl Mlčoch za protistátní činnost uvězněn.
Chytilová se v Praze živila mimo jiné jako manekýna. I k filmu se dostala nejdřív jako herečka. V malé roli dvorní dámy se objevila v Císařově pekaři. Jako 22letá se vdala za fotografa Karla Ludwiga. Manželství s o deset let starším bohémem skončilo po třech letech. (…)
Hosty ArtCafé budou Břetislav Janík, ředitel odboru známkové tvorby České pošty, filatelista František Beneš a designér a ilustrátor Pavel Fuksa, autor návrhu alternativních prezidentských poštovních známek. Moderuje Tomáš Novotný, hudbu vybírá Eliška Svobodová.
Natočeno 2018. Premiéra 22. 6. 2018 (ČRo 3 Vltava, 16:05 h).
Lit.: Svobodová, Eliška: Známky budete moct tisknout i doma. Česká filatelie slaví 100 let od východu slunce nad Hradčany. In web ČRo 3 Vltava, 12. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Letos vyšla speciální filatelistická edice, která připomíná výročí tisku prvních československých známek. Co se za 100 let změnilo? A jaká je budoucnost poštovních služeb?
První československé známky vytvořil Alfons Mucha. Dnes doba pokročila natolik, že se tvůrci známek můžou stát i nezkušení autoři a autorky. Alespoň to si myslí hosté filatelistického ArtCafé: Břetislav Janík, František Beneš a Pavel Fuksa.
V roce 1918 světlo světa spatřily dvě známky nového státu: Hradčany a Sokol v letu. Tehdy se ještě známky tiskly nechráněnou metodou knihtisku. Náročnější a hůře padělatelné známky se na trhu objevily až okolo roku 1920, kdy se na jejich tvorbě začali podílet rytci.
František Beneš, člen Mezinárodní asociace filatelistických znalců a Mezinárodní asociace filatelistických novinářů, se domnívá, že česká známková tvorba si drží nadstandardní tiskařskou úroveň. Česká pošta podle něj stále dbá na výtvarné provedení známek a neupřednostňuje ekonomické faktory. „Průchod známek tiskárnou dnes může trvat jen jednu vteřinu. U nás ale se stále používají technologie, kde tisk známek může trvat až půl roku.“
Jeho slova hrdě potvrzuje i Břetislav Janík, vedoucí Oddělení známkové tvorby České pošty: „České známky se svou vysokou kvalitou opakovaně vyhrávají mezinárodní ocenění. Nedávno jsme si přivezli prvenství, a to za hlubotiskovou i offsetovou známku.“
V průměru Česká pošta vydá čtyři nové motivy měsíčně. Setkáme se například se sériemi národní ptáci, umění, české vynálezy, tuzemské osobnosti, český design. O motivech poštovních známek rozhoduje námětová komise Ministerstva průmyslu a obchodu. Samotné výtvarné zpracování motivu pak podléhá souhlasu výtvarné komise, která je poradním orgánem generálního ředitele České pošty. Zmíněné komise dbají na to, aby motivy nebyly kontroverzní a splňovaly etická pravidla.
Přesto se v letošním roce objevily na sociálních sítích motivy, které by schválení nezískaly, ale mezi mladou generací zabodovaly. Stál za nimi Pavel Fuksa, úspěšný a oceňovaný grafický designér, ilustrátor a tvůrce reklamních kampaní. Jeho neoficiální kolekce 16 známek před letošní prezidentskou volbou zkratkovitě zachytila kontroverzní výjevy ze života současné hlavy státu. Mimo jiné se tím také otevřela debata, zda je v pořádku, že vzhled prezidenta na aktuálně vydávaných poštovních známkách neodpovídá realitě a hlavu státu výrazně přikrášluje. Višchni hosté se ve studiu shodli, že miniaturní plocha známek je opravdu výzvou pro výtvarníky.
Diskuzi nad motivy by mohla posunout služba tisku vlastních motivů, kterou Česká pošta nabízí od roku 2012. Minimální náklad je v současné době 600 archů po 25 známkách, což představuje i s úhradou tisku cenu okolo 320 000 Kč. Ovšem od letošního podzimu bude možné tisknout vlastní známky v daleko menších objemech. Beneš v této souvislosti připomíná ještě jeden produkt České pošty, a to známky s přítiskem, kde si na přítisk může zákazník vytisknout vlastní motiv a umístit jej vedle ofrankované známky.
A kam se bude ubírat trend známkových motivů dál? „Ve Spojených státech je možné si přes internet u pošty koupit kredit. Pošta vám následně zašle zvláštní kód. Na domácí tiskárně si pak vytisknete jakýkoli motiv, na který se propíše zaslaný kód od pošty. Při třídění pošty se ověří unikátnost kódu a psaní odejde,“ představuje americkou novinku Beneš.
Celé filatelistické ArtCafé, do kterého vybírala hudbu Eliška Svobodová, si můžete poslechnout zde:
Powered by WordPress