Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

11. 3. 2018

Dobré ráno, pán prezident (Dobré ráno, pane prezidente, 1991)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 19:06

Andrej Reiner. Kabaretní hra. Režie Viera Weidlerová. Odpovědný redaktor Andrej Reiner. Zvuk Ĺuboš Klásek, Ivan Mihál.

Účinkují Marián Zednikovič, Ĺubo Gregor, Stano Dančiak, Ivan Krivosudský, Oldo Hlaváček, Dušan Blaškovič, Dušan Tarageľ, Peter Debnár, Juraj Slezáček, Zuzana Tlučková, Oľga Šalagová, Soňa Ulická, Juraj Hrčka, Eva Chrobáková, Jozef Longauer, Július Paluš.

Nastudoval Československý rozhlas Bratislava 29. 10. 1991. Premiéra 16. 11. 1991 (Slovensko 1, 15:00 h.; 41 min.). Obnovená premiéra 11. 2. 2025 (SRo 8 Rádio Litera, 8:35 h.). Repríza 11. – 17. 2. 2025 (SRo 8 Rádio Litera).

Lit.: Šaráková, Lucia: Svetový deň rozhlasu. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 7. 2. 2025 (článek). – Cit.: Tento týždeň si v Rádiu Litera pripomenieme Svetový deň rozhlasu. O svojej dlhoročnej rozhlasovej práci bude hovoriť niekdajšia rozhlasová moderátorka Viera Petrusová (1931 – 2020), redaktorka a autorka Bibiana Wallnerová (1932 – 2014) a rozhlasová režisérka Viera Weidlerová (1932 – 2010). Zuzana Golianová sa bude rozprávať vo Fenoménoch o bratislavskej budove Pyramídy a Ivica Ruttkayová otvorí tému rozhlasu a jeho zásluh počas okupácie v roku 1968. Ľuboš Kasala nazrie do Archívov Českého rozhlasu v rámci cyklu Príbeh na týždeň. Nebudú chýbať roky nevysielané hry a vzácne poslucháčske tipy. (…)

Vždy sa veľmi tešíme, keď môžeme vysielať rozhlasovú hru, ktorú ste nám poslali ako váš poslucháčsky tip. Tentoraz je to kabaretná hra Andreja Reinera pod názvom Dobré ráno, pán prezident. (…)

Janíček (1991)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 19:04

Géza Csáth. Hra. Režie Magda Grandtnerová. Překlad Zuzana Havlíková. Rozhlasová úprava Mária Zelenková. Hudební dramaturgie Lýgia Vojtková. Odpovědný redaktor Oľga Duhanová. Zvuk Jozef Bajtek, Jozef Bezák.

Osoby a obsazení: Eugen Pertič (Pavol Mikulík), Aranka Pertičová (Anna Javorková), Kalmán Boér (Ĺubomír Paulovič), Telkesyová (Naďa Kotršová), Tolnay (Ivan Letko), kuchařka (Zuzana Kronerová), služebná (Michaela Mikulášová), cizí služka (Eva Večerová), pohřební zřízenec (Igor Čillík), pošťák (Gustáv Legéň), Pataky (Anton Korenči), Schwarz (Marian Gallo).

Nastudoval Československý rozhlas Bratislava 17. 12. 1991. Premiéra 24. 12. 1991 (Slovensko 2; 14:30, 58 min.).

Lit.: anonym: Janíček. In Rozhlas a televízia 52/1991 (článek). – Cit.: Pomerne dobre situovaná meštiacka rodina – manželia Pertičovci a ich štyri deti už roky žijú v priestrannom byte spoločne s „kompletne zabezpečeným“ podnájomníkom, priateľom domáceho pána. Jedného dňa roku 1910 dôjde v tejto navonok usporiadanej rodine k tragickej udalosti. Náhla smrť najmladšieho dieťaťa Janíčka odhalí tajomstvo, o ktorom tušilo možno len služobníctvo… Sentimentálne ladenú divadelnú hru maďarského modernistu Gézu Csata Janíček, ktorej protagonisti tvoria klasický manželský trojuholník, pre rozhlasové vysielanie upravila Mária Zelenková.

Lit.: Šaráková, Lucia: Peter Karvaš alebo ako mať pevného ducha. In web SRo 8 Rádio Litera, 15. 1. 2022 (článek). – Cit.:  Tento týždeň sa bude niesť najmä v znamení Petra Karvaša, ktorý prežil viaceré totality, ale zachoval si pevný charakter. Dokázal tieto skúsenosti a reflexie vynikajúco zapracovať do svojho literárneho odkazu. Poprechádzame sa najmä jeho poviedkami, ktoré stoja na vynikajúcich dialógoch. Riešia otázku vernosti pravde, slušnosti a charakteru. A pritom nemoralizujú, ale mrazia štýlom. V cykle Galéria slávnych sa čo-to dozviete aj z Karvašovho životopisu. Nezabudli sme však ani na tých, ktorí máte blízko k dielu Eleny Ferrante – určite si nenechajte ujsť Fenomény Zuzany Golianovej, v ktorých sa dozviete nemálo o diele Geniálna priateľka. Ale budete si môcť vypočuť aj prózu Eleny Ferrante Dni opustenia. Mnohých z vás zaujme zrejme aj pásmo o Sigmundovi Freudovi, iných zasa pásmo o Pátrovi Piovi. A nebudú chýbať ani rozhlasové hry, a to tie najnovšie z konca roka 2021 – vybrali sme pre vás hru Viliama Klimáčka Osem uší, Emílie Martákovej Červená alebo modrá. A môžete sa tešiť na hru Janíček, ktorá je poslucháčskym tipom (autor Géza Csáth). Nezabudli sme ani na verše (Wislawa Szymborska) a rozprávkovú hru (Pinocchio). (…)

Matkovražda, Denník šialenej ženy, Smrť kúzelníka. To sú len tie najznámejšie poviedky z pera lekára, psychiatra, spisovateľa a hudobného kritika Józsefa Brennera. Pravdou je, že pod týmto menom ho pozná len málokto, skôr ako Gézu Csátha. Výnimočný autor z prelomu 19. a 20. storočia mal len 32 rokov, keď si siahol na život. My vám ho ponúkame ako poslucháčsky tip v rozhlasovej hre Janíček. V navonok usporiadanej rodine nastane tragická udalosť. Náhla smrť najmladšieho dieťaťa Janíčka odhalí tajomstvo, o ktorom tušilo možno len služobníctvo… V réžii Magdy Grandtnerovej účinkujú Zuzana Kronerová, Marián Gallo, Anton Korenči, Anna Javorková, Naďa Kotršová, Ivan Letko, Gustáv Legéň, Pavol Mikulík a ďalší. Hra mala premiéru v roku 1991. (…)

Kráľ umiera (Král umírá, 1991)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 19:01

Eugéne Ionesco. Rozhlasová úprava divadelní hry. Překlad Fedor Balla. Rozhlasová úprava Gabriel Halmo. Odpovědný redaktor Milan Materák. Zvuk Andrej Zmeček, Ĺubica Olšovská. Režie Viliam Sýkora.

Účinkují Zuzana Kronerová, Marián Zednikovič, Zuzana Tlučková, Zdena Studenková, Ĺubo Roman, Emil Horváth.

Nastudoval Československý rozhlas Bratislava 25. 11. 1991. Premiéra 10. 12. 1991 (105  min.)

Bezvýznamný prípad (Bezvýznamný případ, 1991)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 19:00

Ján Niňaj. Původní rozhlasová hra. Režie Milan Semík. Zvuk Imrich Adamko, Stanislava Ďurišová. Odpovědný redaktor Vladimír Fišera.

Osoby a obsazení: Michal Lisák (Július Pántik), Fero Húska (Elo Romančík), MUDr. Jozef Juriško (Michal Gučík), Dana Jurišková (Kamila Magálová), Dr. Velich (Stano Dančiak), MUDr. Valko (Juraj Slezáček), Sudková (Viera Strnisková), ředitel nemocnice (Eduard Bindas), sekretářka (Nataša Kulíšková), náčelník OS ZNB (Leopold Haverl), por. Gregor (Michal Dočolomanský), Badová (Darina Vašíčková), vedoucí (Vladimír Minarovič), Macko (Dušan Tarageľ), sestra v ambulanci (Soňa Ulická), číšník (Juraj Predmerský), Renáta (Michaela Mikulášová), Zlatica (Zuzana Frenglová), hlas (Jozef Šimonovič), muž (Ján Valentík), hlasatel (Milan Laca), hlasatelka (Mária Mačáková).

Nastudoval Československý rozhlas Bratislava 27. 9. 1991. Premiéra 5. 12. 1991 (Slovensko 1; 20:00, 62 min.). Repríza 16. 3. 2020 (SRo 8 Rádio Litera, 10:30 hod.).

Lit.: -po-: Bezvýznamný prípad. In Rozhlas a televízia 49/1991 (článek). – Cit.:  Príbeh 69-ročného dôchodcu Michala Lisáka situoval skúsený rozhlasový autor Ján Niňaj do poslednej fázy nášho bývalého režimu. Pôvodná rozhlasová hra Bezvýznamný prípad je neúprosným pohľadom do vtedajších (a možno s istými obmenami aj doteraz pretrvávajúcich) praktík zdravotníctva, je akousi polemikou o morálnych vlastnostiach lekára, o jeho osobnej zodpovednosti za záchranu ľudského života.
Lisák: Viete, keby som to nezažil, neuverím… Myslíte si, že sestričku zaujímalo, čo tomu človeku je? Že krváca….? Podozrievala ho, že má vypité! Dokonca aj mňa a vyhrážala sa záchytkou! Telefonovala aj doktorovi, ale ten sa ani neukázal.  A keď zistila, že zranený tam podľa bydliska nepatrí, poslala nás preč…
Gregor: Kvoli rajonizácii…?
Lisák: Áno tak vravela…. Bála sa. Vraj to raz porušila a mala z toho veľmi zle.
Príčinou neposkytnutia pomoci ťažko zranenému človeku nebola samozrejme len byrokracia službukonajúcej zdravotnej sestry. Tá sa stala v celom kolobehu „objasňovania prípadu bezvýznamného človeka“ len jedným z nepotrebných pešiakov na šachovnici, kde záchrana života bola tým posledný, o čo sa hralo.

Zatmenie slnka (Zatmění slunce, 1985)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — retroslovak @ 18:58

Albert Lichanov. Rozhlasová hra pro starší mládež.  Odpovědný redaktor Emília Drugová. Technická spolupráce Dana Nezvedová, Jozef Bajtek. Režie František Obžera.

Osoby a obsazení: Fedor (Peter Kočiš), Lena (Petra Vančíková), Fedorův otec (Stano Dančiak), Fedorova matka (Zita Furková), Lenin otec (Pavol Mikulík), Lenina matka (Emília Vášáryová), Viera Iljična (Eva Rysová), Zina (Natália Hasprová), Vara (Zuzana Skopálová), buldozerista (Slávo Záhradník), Platonov (Gustáv Legéň), Šedivý (Vlado Minarovič).

Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1985. Premiéra 10. 11. 1985.

Jan Masaryk (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:55

Sebevražda, nešťastná náhoda – nebo vražda. Už sedmdesát let se ptáme, co vlastně bylo za úmrtím Jana Masaryka, jednoho z nejvýznačnějších československých diplomatů první poloviny 20. století. Připravila Veronika Kindlová.

Ze záznamu hovoří Jan Masaryk, Herberta Masaryková, Václav Nosek, Klement Gottwald, Zdeněk Nejedlý, Anežka Červenková, Antonín Sum a další.

Natočeno 2018. Premiéra 9. 3. 2018 (ČRo Plus, 20:05 h)  v cyklu Archiv Plus. K poslechu zde.

Lit.: Kindlová, Veronika: Jan Masaryk byl tragickou postavou února 1948. Jeho smrt není ani po 70 letech objasněná. In web ČRo Plus, 9. 3. 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.:  „Příliš pozdě si uvědomil, že nemůže hledět dvěma různými směry zároveň,“ napsal v tajné depeši o situaci v Československu v dubnu 1948 americký velvyslanec Laurence Steinhardt o Janu Masarykovi – Československém diplomatovi, poválečném ministrovi zahraničí a tragické postavě roku 1948.

Náš Honza

Vtipný, milý, veselý, okouzlující. Tak o Janu Masarykovi hovořil nejeden z lidí, kteří s ním dostali do styku, a tak ho vnímala i veřejnost. Její náklonost si získal za války svými velmi civilními, vtipnými a povzbudivými proslovy ve vysílání BBC Volá Londýn. Pomáhal mu s nimi sice básník a pozdější izraelský velvyslanec Viktor Fischl, ale to zásadní bylo Masarykovo.

Že si uměl podmanit posluchače, vycítit, jak promluvit, aby byl pochopen, prokázal i po válce a svědčí o tom záznamy jeho projevů v dalším vydání pořadu Archivu Plus. Mezi lidmi se mu říkalo „Honza“. Jak ale pro rozhlas později zavzpomínaly jeho neteře Herberta a Anna, jeho nejbližší ho oslovovali „Jendo“, jeho praneteř dokonce „Jendíčku“.

Od lajdáka k diplomatovi

I když byl „Honza“ Masaryk vnímaný jako veselá kopa, snadné to v životě neměl. Narodil se v září 1886 v Praze Charlottě a Tomáši Garrigue Masarykovým. Byl hudebně nadaný a hrál dobře na klavír, ale vůbec mu nešla škola a měl potíže s chováním. Nedodělal ani maturitu a otec ho raději poslal do USA, kde se Jan musel obtížně protloukat, což mu mravy nespravilo.

Skončil dokonce ve škole pro psychicky narušenou mládež, kde mu diagnostikovali lehkou formu schizofrenie. Šlo patrně o dědictví po matce, která se také potýkala s duševní chorobou. V roce 1913 se z Ameriky vrátil a po vypuknutí první světové války narukoval. Po vzniku Československa působil jednak jako pobočník svého otce, už československého prezidenta, a zahájil kariéru v diplomatických službách.  (more…)

Host Radiožurnálu – Fero Fenič (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 18:42

Připravila Lucie Výborná. Přes 440 představení v 16 kinosálech! Diváci jubilejního 25. ročníku Febiofestu se mohou těšit nejenom na rozsáhlou programovou nabídku, ale i na návštěvu francouzské herečky Catherine Deneuve.

Hovoří Fero Fenič.

Natočeno 2018. Premiéra 10. 3. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 12:15 h.).

Lit.: Strouhalová, Patricie – Havel, Prokop: Satirický server jako úložiště českého humoru! Fero Fenič přichází s dalším nápadem. In web ČRo 1 Radiožurnál, 10. 3. 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přes 440 představení v 16 kinosálech! Diváci jubilejního 25. ročníku Febiofestu se mohou těšit nejenom na rozsáhlou programovou nabídku, ale i na návštěvu francouzské herečky Catherine Deneuve. Přestože dostat do Prahy tuto ikonu filmové kinematografie nebylo zrovna jednoduché, tak si Fero Fenič pochvaluje, že právě takové osobnosti nemají manýry vycházejících hollywoodských hvězdiček.

„Festival je zaběhlý, to, co je překvapující, je program – přicházejí nové filmy, noví hosté,“ vysvětluje Fero Fenič v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou.

Febiofest vznikl v roce 1993 v reakci na tehdejší tuzemskou kinematografii – rozpadala se kina, snížil se počet filmových klubů, diváci chodili na komerční snímky, které nemohli za komunismu vidět. „Vznikla tak klubová akce, až velký zájem ji postupně rozšířil a vynesl do rámce mezinárodního festivalu,“ vysvětluje.

Stále ale existuje ohrožení – rozmach televizního vysílání, internet, který zaplavuje různorodou tvorbou, média chrlící stovky hodiny všeho možného. „Festivaly jsou takovým navigátorem,“ dodává s tím, že pořád existují diváci, kteří chtějí o světě vědět více, než jim nabízí přístupná média.  (more…)

O smutném rampouchovi (198?)

Filed under: Hajaja — Martin @ 17:27

Stanislava Weigová. Jestlipak víte, že rampouchy jsou docela muzikální. Umí zpívat a hrát… Nevěříte? Režie Miroslav Šváb.

Osoby a obsazení: vypravěč (Vlastimil Brodský), rampouch (Oldřich Vízner), rampouch (Jiří Prager) a další.

Připravil Československý rozhlas v roce 198? (15 min.). Repríza 8. 3. 2018 (ČRo Rádio Junior).

Občan Brych 1/11 (1956)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 13:17

Jan Otčenášek. Četba na pokračování. Hlavní redaktor literárně dramatické redakce Vlastimil Brtěk. Odpovědný redaktor Milena Nouzová. Režie Josef Bezdíček.

Čte Otomar Krejča.

Natočeno 1956. Premiéra 1. dílu 1. 4. 1956 (Praha I, 11:00 – 11:30 h).

Pozn.: Původně měl četbu režírovat Jaroslav Burian.

Pozn.: Vážení přátelé, v měsíci dubnu a květnu budeme v tomto čase vysílat četbu z nové knihy spisovatele Jana Otčenáška Občan Brych. Hlavní postavou románu je právník Brych a lidé z jeho nejbližšího okolí, dějem románu jsou osudy této společnosti v poúnorových dnech roku 1948. Že autor v pravdivém světle zachytil historické události, to dokázali čtenáři svým velkým zájmem o tuto knihu. Proto jsme zařadili její četbu na pokračování a vyhovujeme tak i mnoha účastníkům literární ankety, na něž Občan Brych spisovatele Jana Otčenáška tak zapůsobil. (anotace)

Po stopách pamäti – Dlhé a kruté obdobie komunizmu 1/2 (Po stopách paměti – Dlouhé a kruté období komunismu, 2018)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 0:28

Dokumentární cyklus připravil Pavol Smolík.

Natočeno 2018. Premiéra 1. dílu 10. 3. 2018 (Rádio Devín, 17:00 h.).

Pozn.: Cyklus Po stopách pamäti vznikol v spolupráci s Ústavom pamäti národa. Je venovaný významným míľnikom 20. storočia s traumatizujúcim dopadom na spoločenskú a politickú realitu Slovenska. Druhá časť cyklu s názvom Dlhé a kruté obdobie komunizmu prináša osobné svedectvá dvoch mužov, ktorí sa stali obeťami tohto bezohľadného a cynického zriadenia. Pútavé príbehy Michala Šusteka a Františka Maníka spracoval autor a režisér Pavol Smolík. Už DNES o 17:00 v Rádiu Devín. (anotace)

Lit.: Bielik, L.: Po stopách pamäti: Dlhé a kruté obdobie komunizmu. Témy. In web Rádio Devín, 7. 3. 2018 (článek). – Cit.: Cyklus Po stopách pamäti vznikol v spolupráci Rozhlasu a televízie Slovenska s Ústavom pamäti národa. Je venovaný významným míľnikom 20. storočia v podobe osmičkových rokov s traumatizujúcim dopadom na spoločenskú a politickú realitu Slovenska. Spracováva oral history nahrávky ÚPN do podoby rozhlasových fíčrov.

Druhá časť cyklu s názvom Dlhé a kruté obdobie komunizmu prináša osobné svedectvá dvoch mužov, ktorí sa stali obeťami tohto bezohľadného a cynického zriadenia. Pútavé príbehy Michala Šusteka a Františka Maníka spracoval autor a režisér Pavol Smolík.

Príbeh prvý – Proti sokovi v láske
Pútavé rozprávanie Michala Šusteka o tom, ako sa uchádzal o priazeň dievčaťa – a iný chlapec, jeho sok, ho preto udal komunistickým štátnym orgánom pod zámienkou, že Šustek je nepriateľom zriadenia. Pre Michala Šusteka sa začalo obdobie krutého vypočúvania a väznenia – a ani po prepustení sa nezbavil biľagu nežiaducej osoby.

Príbeh druhý – Trest pre učiteľa
Učiteľ František Maník odmietol podvoliť sa štátnemu teroru a po februárovom prevrate v roku 1948 viesť deti k ateizmu a podporovať znárodnenie. Nasledovalo prenasledovanie a dlhá úmorná púť po väzniciach celej republiky. Maník naliehavo upozorňuje na to, že pamäť národa je tu na to, aby zabránila nástupu nových totalít.

Šustek i Maník zdôrazňujú tiež nevyhnutnosť odpustiť – ak sa má spoločnosť opäť stať zdravou a mravnou.

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress